Státy EU schválily nový pakt o migraci a azylu
15.05.2024
Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters. Schválený pakt se skládá z deseti právních předpisů, které podporuje velká většina členských států EU. Slovensko v souladu s avizovaným postojem hlasovalo při dvou předpisech proti a při osmi se hlasování zdrželo. Podobnou pozici hlásily i Maďarsko a Polsko, které podle tiskové agentury DPA nakonec hlasovaly proti všem částem balíku. S některými z nových předpisů nesouhlasily ani Rakousko a Malta. Belgická státní tajemnice pro azyl a migraci Nicole de Moorová ve zprávě pro média upřesnila, že nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy.
"EU bude pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Jen společně můžeme najít odpovědi na globální migrační výzvu," uvedla De Moorová. Nařízení o screeningu umožní vnitrostátním orgánům zavést dohodnutý postup vůči nelegálním migrantům a azylantům na vnější hranici a zajistí, aby se identifikace, kontroly bezpečnosti a zranitelnosti a hodnocení zdravotního stavu prováděly jednotným způsobem. Aktualizovaná databáze Eurodac umožní shromažďovat přesnější údaje (i biometrické) o migrantech a osob nelegálně přicházejících do EU.
Nařízení o azylovém řízení zefektivňuje evropské azylové řízení a v přesně definovaných případech zavádí povinné řízení na hranicích. Nařízení o navracení se zabývá návraty osob, jejichž žádost v řízení na hranicích je zamítnuta.
Nařízení o řízení azylu a migrace určuje, který členský stát je odpovědný za posouzení žádostí o mezinárodní ochranu, a poprvé zavádí spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.
Směrnice o kvalifikaci a podmínkách přijímání stanoví jednotná pravidla pro kritéria pro udělování mezinárodní ochrany a normy pro přijímání žadatelů o azyl. Mělo by to také pomoci snížit sekundární pohyby mezi členskými státy.
Hlavní novinkou schválené reformy je povinen hraniční postup. Ten se bude vztahovat na určité kategorie žadatelů o azyl (například ze zemí s nízkou mírou uznání práva na azyl). Cílem postupu na vnějších hranicích EU je rychle posoudit, zda se jedná o neopodstatněné nebo nepřípustné žádosti. Osoby v azylovém pohraničním řízení nemají oprávnění ke vstupu na území Unie. Nová pravidla objasňují, který členský stát bude odpovědný za žádost o azyl (v případech, kdy má osoba rodinného příslušníka v zemi EU nebo kdy žádost o azyl není podána v zemi prvního vstupu do EU).
Důležitým aspektem reformy migračního systému je zavedení mechanismu solidarity k zajištění spravedlivějšího rozdělení odpovědnosti. Příspěvky členských států mohou sestávat z relokací, finančních příspěvků nebo (po dohodě s přijímajícím členským státem) z alternativních opatření solidarity (poskytování pohraniční stráže, pomoc při rozmisťování přijímacích středisek).
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Prezident podepsal novelu pravidel pro vyměřování místních poplatků
01.08.2023
Prezident Petr Pavel podepsal novelu pravidel pro vyměřování místních poplatků, která nabude účinnosti od příštího roku. Nová novela umožní lázeňským městům vybírat pobytový poplatek i v případě lázeňské péče, která je plně hrazena ze zdravotního pojištění, včetně platby za ubytování. Pavel také podepsal zákon o zrušení obsoletních právních předpisů a o sjednocení pravidel pro konání veřejných dražeb. Dříve platilo, že na plně hrazenou lázeňskou péči se nevztahoval pobytový poplatek, na rozdíl od příspěvkové péče, kdy pojišťovna hradí pouze léčení, a od péče plně placené klientem. Novela odstraňuje tento rozdíl. Ovšem obce budou mít možnost osvobodit pacienty s plně hrazenou lázeňskou péčí od tohoto poplatku prostřednictvím vyhlášky.
Další novinkou je zákon o zrušení obsoletních právních předpisů. Více než 10 000 zákonů, nařízení a vyhlášek, které sice formálně platí, ale už se nepoužívají, zmizí z českého právního řádu počátkem příštího roku. To má přispět k pročištění a zpřehlednění právního systému.
Podle vypracované předlohy ministerstvem vnitra se zruší přes 6600 tzv. vyhaslých právních předpisů, které jsou sice stále platné, ale v praxi se nepoužívají. Dalších zhruba 3600 předpisů už v minulosti zrušilo některé obecné ustanovení, ale stále jsou obsaženy v právním řádu.
Takové nadbytečné předpisy zatěžují systém eSbírka, který má sloužit občanům k elektronickému vyhledávání veškerých zákonů a mezinárodních smluv v platné podobě. Očištění právního systému by tedy mělo přispět k efektivnějšímu fungování tohoto systému.
Zároveň se plánuje sjednotit pravidla pro konání veřejných dražeb, které jsou převážně v elektronické formě, od roku 2025. K tomu bude zřízena Centrální evidence veřejných dražeb, která by měla usnadnit povinné zveřejňování dražebních dokumentů. Tento krok má být zaveden na základě změn obsažených v novém zákonu, který dnes podepsal prezident Petr Pavel, spolu s příslušnými novými úpravami.
S
Inflace v EU se opět snížila. V Česku zůstává enormně vysoká
28.07.2023
V červnu zaznamenala Evropská unie opět výrazný pokles míry inflace, která klesla na 6,4 procenta. Jde o snížení o sedm desetin procentního bodu ve srovnání s květnem. Tuto informaci zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
V České republice se tempo růstu spotřebitelských cen ještě více zpomalilo. Inflace se snížila o 1,3 bodu na 11,2 procenta. Nicméně, i přesto zůstává Česká republika třetí nejvyšší mírou inflace v rámci všech zemí Evropské unie.
Co se týče eurozóny, statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle kterého se inflace snížila na 5,5 procenta z květnových 6,1 procenta. V porovnání s předchozím rokem, kdy se ceny výrazně zvyšovaly kvůli dramatickému zdražování energií, byla inflace v EU 9,6 procenta. V zemích používajících euro dosáhla 8,6 procenta. V červnu tohoto roku se ceny v EU i v eurozóně meziměsíčně zvýšily o 0,3 procenta.
Ceny nejrychleji rostly ve čtveřici států Visegrádské skupiny (V4) stejně jako v květnu. Nejvýrazněji zdražovaly v Maďarsku (19,9 procenta), dále na Slovensku (11,3 procenta), v Česku (11,2 procenta) a Polsku (11 procent)...
B
Evropská komise vede s Českem řízení kvůli dvěma směrnicím. Hrozí sankce
28.07.2023
Evropská komise zahájila s Českem řízení kvůli tomu, že nezavedlo unijní pracovní pravidla ze směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Za každou směrnici v dubnu stanovila sankce 45 milionů korun, k tomu se pak za každý den připočítává penále. ČTK to řekla náměstkyně ministra práce Šárka Jelínková (KDU-ČSL).
Požadavky ze směrnic upravuje vládní novela zákoníku práce, kterou má ve čtvrtek projednávat Senát. Jeho hospodářský a také ústavně-právní výbor dnes doporučily vrátit předlohu Sněmovně se změnami. V polovině července se naopak pro schválení bez úprav vyslovil senátní zdravotnický výbor.
Pravidla obou směrnic měla v Česku začít platit už loni na začátku srpna. Česko mělo na jejich uvedení do praxe přes tři roky. Minulá vláda to neprovedla. Novela, kterou připravilo ministerstvo práce, upravuje mimo jiné ustanovení týkajíce se práce na dohodu či zaměstnávání rodičů. Část návrhů má začít kvůli sankcím platit už od v září, zbytek od ledna.
"Proti ČR už v současné době běží nenotifikační řízení, které s sebou nese to, že nám hrozí pokuta. V dubnu tohoto roku byla vyčíslena za každou směrnici na 45 milionů korun. V součtu je to 90 milionů korun. Částka se bude i nadále zvyšovat za každý den o penále až do nabytí účinnosti zákona," řekla Jelínková.
Řízení pro porušení unijního práva má několik fází. Skončit může žalobou k Soudnímu dvoru EU. Takzvané nenotifikační řízení začíná kvůli nepřenesení směrnic do legislativy v daném termínu. Ministerstvo práce v podkladech k novele zákoníku uvedlo, že Evropská komise mohla požadovat jednorázově minimálně 1,31 milionu eur (nyní asi 31,5 milionu korun) a za každý den až do nápravy penále od 1584 do 95.013 eur (38.090 až 2,28 milionu korun). Při nesplnění může proces skončit žalobou na ČR u Soudního dvora EU. Podle vrchní ředitelky legislativní sekce ministerstva práce Dany Roučkové se s komisí podařilo vyjednat odklad podání žaloby do konce srpna.
Kabinet v novele navrhuje účinnost od prvního dne dalšího měsíce, tedy od září. Podle senátního ústavně-právního výboru je lhůta příliš krátká a zaměstnavatelé se na změny nemohou připravit. Pozměňovací návrh počítá se zavedením až od ledna. Další z návrhů se týká úprav při práci na dohodu. Výbor doporučil Senátu předlohu s úpravami vrátit Sněmovně. Stejně postupoval i senátní hospodářský výbor, který podpořil tři pozměňovací návrhy. Ty obsahují vedle zavedení takzvaných minidohod či zpřesnění náhrad za práci z domova také odsunutí účinnosti na začátek příštího roku.
Náměstkyně zdůraznila, že na podobě vládní předlohy se ministerstvo práce se zaměstnavateli a odbory shodlo. Dohodli se, že do novely nebude žádná ze stran zasahovat. Podle Jelínkové se podnikatelé na zavedení změn už připravují. Šéf ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) si nemyslí, že by komise proti Česku podnikala nějaké kroky, pokud bude kodex schválený s pozdější lednovou účinností...
B
Poptávka po plynu v EU zůstává nízká, ceny rekordně klesly
07.07.2023
Poptávka po plynu v největších evropských zemích zůstává i přes rekordní propady cen nízká. Zpomalující ekonomický růst vytváří tlak na spotřebu a spotřebitelé přecházejí na obnovitelné zdroje energie. Uvedla agentura RBK-Ukrajina s odvoláním na Bloomberg.
Poptávka po palivech v květnu v Německu, Itálii, Nizozemsku, Francii, Španělsku a Spojeném království podle S&P Global Commodity Insights klesla o 9,7 procent ve srovnání s předchozím rokem. Tento pokles naznačuje, že spotřeba je nižší než v předchozím roce, kdy Evropská unie usilovala o úsporu plynu před zimním obdobím.
I přesto, že se jedná o nejmenší pokles v tomto roce, poukazuje to na snahu evropského průmyslu o zotavení z energetické krize, která následovala po ruské invazi na Ukrajinu. Průmyslová aktivita v eurozóně se zmenšuje a existují obavy, že část poklesu poptávky by mohla být trvalá.
S&P také upozornila na další faktory ovlivňující poptávku v některých dynamických evropských sektorech. V chemickém sektoru poklesly ceny čpavku v důsledku pokračujícího dovozu z USA a Trinidadu a Tobaga, zatímco sezónní údržba rafinérií v květnu snížila spotřebu plynu.
V recesí postiženém Německu byl pokles poptávky po průmyslovém plynu v květnu obzvláště výrazný a to o 15 procent.
Kupující se také obracejí na alternativní zdroje, jako je větrná a solární energie, aby poháněli své elektrárny.
Zásobníky plynu jsou naplněny z více než 72 procent, do zimy budou plné
Zásoby plynu v České republice se opět zvýšily, jak ukazují nejnovější údaje. Během posledního týdne se zásoby plynu zvýšily o 3,23 procentního bodu. Tento nárůst je především výsledkem vyššího plnění a snížené spotřeby plynu v důsledku teplého počasí. Uvádí web Kurzy.cz.
Navzdory zvýšené zimní energetické spotřebě se naštěstí nedochází k poklesu zásob plynu. K 4. červnu byly zásobníky naplněny z 71,01 %, což představuje 26 523,9 GWh plynu.
Z údajů o zásobách plynu určených pro spotřebu v Česku vyplývá, že při průměrné roční spotřebě by současné zásoby pokryly potřeby na 105 dní. Při zohlednění zimní spotřeby by pak zásoby vydržely 60 dní. Pokud by se zásoby měly využívat v zimním období pouze pro domácnosti, byly by dostačující až na 232 dní.
Zásobníky plynu se v posledních dnech plní nad úrovní 230 GWh. Spotřeba plynu dosahuje přibližně 0,8 GWh/den. Pokud se plnění bude nadále ubírat tímto tempem, očekává se, že zásobníky budou naplněny již v srpnu.
S ohledem na aktuální ceny plynu na trhu je pravděpodobné, že zásobníky budou do konce letošního roku opět plné. Cena plynu na virtuálním uzlu TTF je momentálně 27,135 EUR za MWh pro červenec a 44,53 EUR za MWh pro první kvartál příštího roku. Vzhledem k rozdílu cen není pravděpodobné, že by bylo výhodné nakoupit plyn levně v červnu a prodat ho draze na začátku příštího roku kvůli omezené kapacitě zásobníků.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)