Státy EU schválily nový pakt o migraci a azylu
15.05.2024
Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters. Schválený pakt se skládá z deseti právních předpisů, které podporuje velká většina členských států EU. Slovensko v souladu s avizovaným postojem hlasovalo při dvou předpisech proti a při osmi se hlasování zdrželo. Podobnou pozici hlásily i Maďarsko a Polsko, které podle tiskové agentury DPA nakonec hlasovaly proti všem částem balíku. S některými z nových předpisů nesouhlasily ani Rakousko a Malta. Belgická státní tajemnice pro azyl a migraci Nicole de Moorová ve zprávě pro média upřesnila, že nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy.
"EU bude pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Jen společně můžeme najít odpovědi na globální migrační výzvu," uvedla De Moorová. Nařízení o screeningu umožní vnitrostátním orgánům zavést dohodnutý postup vůči nelegálním migrantům a azylantům na vnější hranici a zajistí, aby se identifikace, kontroly bezpečnosti a zranitelnosti a hodnocení zdravotního stavu prováděly jednotným způsobem. Aktualizovaná databáze Eurodac umožní shromažďovat přesnější údaje (i biometrické) o migrantech a osob nelegálně přicházejících do EU.
Nařízení o azylovém řízení zefektivňuje evropské azylové řízení a v přesně definovaných případech zavádí povinné řízení na hranicích. Nařízení o navracení se zabývá návraty osob, jejichž žádost v řízení na hranicích je zamítnuta.
Nařízení o řízení azylu a migrace určuje, který členský stát je odpovědný za posouzení žádostí o mezinárodní ochranu, a poprvé zavádí spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.
Směrnice o kvalifikaci a podmínkách přijímání stanoví jednotná pravidla pro kritéria pro udělování mezinárodní ochrany a normy pro přijímání žadatelů o azyl. Mělo by to také pomoci snížit sekundární pohyby mezi členskými státy.
Hlavní novinkou schválené reformy je povinen hraniční postup. Ten se bude vztahovat na určité kategorie žadatelů o azyl (například ze zemí s nízkou mírou uznání práva na azyl). Cílem postupu na vnějších hranicích EU je rychle posoudit, zda se jedná o neopodstatněné nebo nepřípustné žádosti. Osoby v azylovém pohraničním řízení nemají oprávnění ke vstupu na území Unie. Nová pravidla objasňují, který členský stát bude odpovědný za žádost o azyl (v případech, kdy má osoba rodinného příslušníka v zemi EU nebo kdy žádost o azyl není podána v zemi prvního vstupu do EU).
Důležitým aspektem reformy migračního systému je zavedení mechanismu solidarity k zajištění spravedlivějšího rozdělení odpovědnosti. Příspěvky členských států mohou sestávat z relokací, finančních příspěvků nebo (po dohodě s přijímajícím členským státem) z alternativních opatření solidarity (poskytování pohraniční stráže, pomoc při rozmisťování přijímacích středisek).
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nezaměstnanost brzy ochromí celý svět
03.04.2020
Odborníci sice zatím jen odhadují, jak moc budou restriktivní opatření kolem pandemie koronaviru bolet světovou ekonomiku, z některých zemí už ale zaznívají konkrétní čísla o nezaměstnanosti. Například ve Španělsku ztratilo minulý měsíc práci asi 900 000 lidí. Nejhůře zasažený je cestovní ruch a stavebnictví.
Březen přitom bývá z pohledu zaměstnanosti ve Španělsku dobrým měsícem, protože začíná sezona a mnoho zaměstnanců si najde práci v hotelech a pohostinství. Tato odvětví jsou však nyní paralyzována. "Je to naprosto bezprecedentní situace," konstatovala ministryně práce Yolanda Díazová. V absolutních číslech jde podle ní o největší meziměsíční nárůst počtu nezaměstnaných, jaký kdy Španělsko zaznamenalo. Růst nezaměstnanosti za březen hlásí také třeba Rakousko, osob bez práce přibylo zhruba 200 000 a celkem jich je tak rekordních více než půl milionu. Také zde jde hlavně o lidi, kteří ještě donedávna působili v turistickém ruchu.
Británii chybí kvůli pandemii pracovní síla z východní Evropy
01.04.2020
Británie naléhavě potřebuje až 90 000 lidí, kteří by na místních farmách pomohli se sklizní ovoce a zeleniny. Organizace Concordia proto vyzvala britskou vládu, aby se do záležitosti vložila a zajistila charterové lety, díky nimž by se do Británie dostali sběrači z východní Evropy.
Jak napsal server britského listu The Guardian, nedá se už dlouho čekat, některé druhy ovoce a zeleniny právě dozrávají a sesbírat je bude potřeba v nejbližších týdnech. Některé větší farmy už s pronájmem letadel začaly. Zemědělské organizace a zprostředkovatelé práce ale tvrdí, že vzhledem k problémům, jimž teď zemědělství čelí kvůli šíření koronaviru, by měla se zorganizováním dalších letů pomoci vláda. K hlavním dodavatelům patří právě charitativní organizace Concordia, která se snaží přivézt asi 10 000 pracovníků - polovinu ze zemí Evropské unie, zbytek z Ruska, Moldavska, Ukrajiny, Běloruska, Gruzie a Barbadosu. Problém je ale v tom, že letecké spojení se zeměmi mimo EU bylo kvůli koronaviru přerušeno. Například Ukrajina měla toto opatření v platnosti do 2. dubna, ale rozhodla, že je prodlouží do 23. dubna.
Británii chybí kvůli pandemii pracovní síla z východní Evropy
30.03.2020
Británie naléhavě potřebuje až 90 000 lidí, kteří by na místních farmách pomohli se sklizní ovoce a zeleniny. Organizace Concordia proto vyzvala britskou vládu, aby se do záležitosti vložila a zajistila charterové lety, díky nimž by se do Británie dostali sběrači z východní Evropy.
Jak napsal server britského listu The Guardian, nedá se už dlouho čekat, některé druhy ovoce a zeleniny právě dozrávají a sesbírat je bude potřeba v nejbližších týdnech. Některé větší farmy už s pronájmem letadel začaly. Zemědělské organizace a zprostředkovatelé práce ale tvrdí, že vzhledem k problémům, jimž teď zemědělství čelí kvůli šíření koronaviru, by měla se zorganizováním dalších letů pomoci vláda. K hlavním dodavatelům patří právě charitativní organizace Concordia, která se snaží přivézt asi 10 000 pracovníků - polovinu ze zemí Evropské unie, zbytek z Ruska, Moldavska, Ukrajiny, Běloruska, Gruzie a Barbadosu. Problém je ale v tom, že letecké spojení se zeměmi mimo EU bylo kvůli koronaviru přerušeno. Například Ukrajina měla toto opatření v platnosti do 2. dubna, ale rozhodla, že je prodlouží do 23. dubna.
Evropě hrozí nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny
27.03.2020
V Evropě bude čím dál větší nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny, varují dodavatelé. Pandemie nemoci Covid-19 brání v dopravě zemědělských produktů a lidí, kteří je sklízejí. Vlády se snaží nedostatku předejít různými způsoby – zavedením "zeleného pruhu", aby se tyto produkty nezdržovaly na unijních hranicích, zajišťováním pracovní síly pro sklizeň a zvolňováním pravidel pro cestování migrujících pracovníků. Evropské supermarkety sice tvrdí, že ovoce a zeleniny dostávají dost, problémy s dodávkami ale vznikají už u zdroje, například v Africe, která je klíčovým dodavatelem zemědělských produktů do Evropy, upozornila ve čtvrtek agentura Reuters.
Například v Keni, která je velkým dodavatelem fazolí a hrachu do Evropy, si musela polovina pracovníků v odvětví vybrat povinně dovolenou. Země tak nemůže odesílat objednávky, a to navzdory tomu, že poptávka evropských prodejců stoupá. Podobně tomu je u dalšího významného dodavatele, Jihoafrické republiky, kde od čtvrteční půlnoci budou platit třítýdenní karanténní opatření. "Až do počátku tohoto týdne jsme byli v dobré kondici, ale teď se věci velmi komplikují," uvedl Hans Muylaert-Gelein, šéf společnosti Fruits Unlimited, která ovoce a zeleninu vyváží do Británie. "Ruší se čím dál více letů, a tak čekám, že nastane velké narušení (dodávek)," dodal.