Většina Čechů si oproti minulosti připlatí za energie
14.11.2023
Většina Čechů si podle průzkumu společnosti Resideo na středoevropském trhu během minulé topné sezóny připlatila 20 až 60 procent za energie, šlo o 68 procent lidí. Kolem 15 procent respondentů platilo až o 100 procent více než dříve. Česko se tak řadilo k zemím s největším nárůstem cen za energie v Evropě. Češi kvůli růstu cen energií změnili své návyky a začali šetřit, nejčastěji elektřinou. Její spotřebu snížilo 88 procent dotázaných. Vytápění omezilo 68 procent respondentů. Podobná čísla vykázal celý region střední a východní Evropy. Lidé snížili i výdaje za vodu, zábavu, potraviny či cestování.
Podobně velké navýšení cen energie deklarovalo v rámci šetření také 77 procent respondentů z Polska, před Českem bylo ještě Rumunsko se 74 procenty. Nadpoloviční většina dotázaných si za energie připlatila také v Maďarsku a na Slovensku.
Energie byly v Česku i během prvního pololetí letošního roku dražší než ve zbylých třech zemích Visegrádské čtyřky. Elektřina zdražila domácnostem o více než čtvrtinu, plyn pak o více než polovinu. Ukazují to data evropských statistiků z Eurostatu. Průměrná tuzemská cena za elektřinu se podle evropských dat zvedla o 26 procenta na 0,3212 eura (necelých 8 korun) za kilowatthodinu. Slováci platili 0,1892 eura, Poláci 0,1769 eura a Maďaři 0,1161 eura.
V celé Evropské unii byla průměrná cena elektřiny 0,289 eura za kWh. Nejvíce za elektrickou energii platili Nizozemci, jimž cena stoupla o 953 procenta na 0,475 eura. K prudkému růstu přispělo především ukončení daňových úlev. Nejnižší cenu, konkrétně 0,1137 eura, platili Bulhaři.
Za kilowatthodinu plynu platily české domácnosti v úvodních šesti měsících roku 0,1138 eura (cca 2,8 Kč). Meziročně to bylo o 57 procent více. Například Maďary stálo stejné množství jen 0,0337 eura, šlo tak o nejnižší cenu v rámci celé unie. Stejně jako v případě elektřiny evidoval Eurostat nejvyšší cenu plynu v Nizozemsku, kde činila 0,2481 eur za kWh. Průměrná unijní cena byla 0,1187 eura.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Češi nechtějí pracovat v zahraničí
04.09.2017
Ochota Čechů trvale nebo dočasně se odstěhovat za prací do zahraničí patří mezi nejnižší na světě. Češi také nejsou příliš nakloněni lákání zahraničních pracovníků pro obsazení volných pracovních míst v tuzemsku. Vyplývá to z globálního průzkumu Workmonitor personálněporadenské společnosti Randstad v několika desítkách zemí světa.
Na otázku ochoty odstěhovat se za prací se v pravidelném čtvrtletním průzkumu v ČR vyjádřilo kladně 35 procent dotázaných, což je druhá nejnižší míra vůbec. Menší mělo pouze Dánsko s 34 procenty, následovaly Rakousko a Nizozemsko s 36 procenty. Dočasně se odstěhovat za prací je ochotných 41 procent českých zaměstnanců, což je opět jedna z nejnižších úrovní v rámci průzkumu zahrnujícího 33 zemí po celém světě. Nižší měly pouze Rakousko s 38 procenty a Dánsko se 40 procenty. "Neochota Čechů jít za prací do zahraničí je dlouhodobá, a aktuálně je navíc podpořena extrémně nízkou nezaměstnaností, širokou nabídkou volných pracovních míst a tlakem na růst mezd a dalších zaměstnaneckých benefitů," uvedla ředitelka české pobočky Randstadu Hana Púllová. Českým firmám chybí pracovní síla, což při současném stavu ekonomiky firmy negativně ovlivňuje z hlediska schopnosti plnit zakázky a ekonomický růst. Nezaměstnanost je nejnižší od roku 1998. Mnohé společnosti se tak snaží do svých řad lákat brigádníky a nabízí uplatnění i lidem, kteří mohou pracovat pouze určité dny v týdnu. Množí se také nejrůznější formy benefitů a příspěvků, jako jsou například dotované obědy nebo obědy zcela zdarma, příspěvky na dopravu a na ubytování či výkonnostní bonusy a odměny, kterými se firmy snaží nové pracovníky nalákat. Průzkum také zjišťoval, zda jsou Češi nakloněni zaměstnávání cizinců. I když na českém trhu aktuálně panuje velký hlad po lidech, s hledáním pracovníků v zahraničí souhlasilo pouze 50 procent respondentů, což rovněž představuje jednu z nejnižších úrovní. Nejnižší ochota zaměstnávat cizince je v Argentině (29 procent), Maďarsku (33 procent) a Mexiku (39 procent).
Zdroj: ihned.cz
Nestlé je největším evropským plátcem dividend
25.08.2017
Přes sedm miliard švýcarských franků na dividendách vyplatila v dubnu svým akcionářům švýcarská potravinářská společnost Nestlé. Vévodí tak světovému žebříčku největších plátců dividend za druhé čtvrtletí letošního roku. Ukazuje to analýza, kterou pravidelně sestavuje britská investiční společnost Janus Henderson.
Celkem evropské firmy, s jejichž akciemi se obchoduje na burze, poslaly v období od dubna do června na účty svých akcionářů 149,5 miliardy dolarů, o 1,1 procenta více v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Na světovém objemu dividend se Evropa (bez započtení Velké Británie) podílela přibližně 40 procenty. Důvod byl i ten, že na jaře hned dvě třetiny evropských korporací vyplácí jednorázovou dividendu ze zisku za předchozí rok. To je rozdíl například oproti Spojeným státům, kde je zvykem vyplácet dividendy čtvrtletně. Podle analýzy letos 86 procent evropských firem svou dividendu buď zvýšilo, nebo přinejmenším ponechalo na loňské úrovni. V první dvacítce největších světových plátců se i díky tomu nachází hned devět firem, bank a pojišťoven. Mezi firmami, které svou dividendu letos zvýšily patří mimo jiné právě Nestlé. Společnost tak přispěla k tomu, že výše dividend vyplacených švýcarskými firmami meziročně vzrostla o 8,4 procenta a vyšplhala se v druhém kvartále v přepočtu na rekordních 24,8 miliard dolarů. To dělá při aktuálním kurzu okolo 550 miliard korun. Rekordních objemů dosáhly dividendy také v dalších evropských zemích - v Belgii, Finsku, Nizozemsku, Portugalsku a Rakousku. Například Nizozemsko zaznamenalo podobně jako Švýcarsko silný meziroční nárůst o přibližně osm procent na 8,2 miliard dolarů. Přispělo k tomu i navýšení dividendy firmou Ahold, provozovatele maloobchodních sítí supermarketů. Pod značkou Albert má obchody i v Česku.
zdroj: ihned.cz
Česko je druhé v Evropě co do počtu ekologicky hospodařících farem
25.08.2017
Česká republika má v rámci Evropské unie druhou příčku v podílu ekologicky hospodařících zemědělských farem. Před ní je jenom Rakousko. V pohledu na podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy je ČR na čtvrtém místě za Rakouskem, Estonskem a Švédskem. Ve čtvrtek to oznámila na tiskové konferenci v rámci agrosalonu Země živitelka předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Iva Ritschelová. Za posledních 16 let počet ekofarem vzrostl sedmkrát na současných 2984 a výměra třiapůlkrát.
Výměr orné půdy přitom dlouhodobě v klesá, od roku 2000 do roku 2016 o 148 000 hektarů, což je přibližně velikost okresu Benešov, připomněl ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek. Klesá výměra například ječmene, více je naopak řepky a kukuřice. Ekologičtí zemědělci hospodařili loni na 2984 ekofarmách, které byly na 448 228 hektarech zemědělské půdy. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že má radost z nárůstu ekozemědělců. "Vždy u toho dodávám: ale aby nám kromě ploch rostla i spotřeba biopotravin v ČR," řekl. V ekologickém režimu podle Hrbka převažuje výroba "ekologického sena", tedy trvalých travních porostů, které jsou na 86,1 procenta výměru půdy v ekologickém režimu. Podle údajů ministerstva zemědělství vzrostla předloni spotřeba biopotravin meziročně o 11,4 procenta, lidé za ně utratili 2,25 miliardy korun. Průměrně to tedy činilo 213 korun na hlavu, šlo o nejvyšší hodnotu od roku 2008. Podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací činil podíl biopotravin na celkové spotřebě 0,81 procenta. Vláda předloni schválila plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020. Počítá třeba s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta.
zdroj: ihned.cz
Evropská komise vyhodnocuje stížnost firmy Alcentra na vyloučení z koupě OKD
22.08.2017
Evropská komise začala vyhodnocovat stížnost americké firmy Alcentra ze skupiny BNY Mellon týkající se jejího vyloučení z nabídky na koupi černouhelné společnosti OKD. Komise to sdělila v úterý. Podle dřívějších informací firma proti Česku zvažuje arbitráž. OKD je v úpadku od loňského května. Tento čtvrtek se bude konat schůze věřitelů, na níž se má schvalovat reorganizační plán firmy.
Pokud věřitelé plán schválí, budou doly a provozní majetek vloženy do nově založené společnosti OKD Nástupnická. Sto procent akcií v této společnosti získá státní podnik Prisko. V původní OKD zůstanou pohledávky za bývalými majiteli. Prisko má OKD získat za 80 milionů korun. Alcentra proti tomu nabízela podle dostupných informací za OKD 540 milionů korun. Zástupci OKD ale dříve uvedli, že její nabídka byla nevýhodná, protože požadovala, aby závod disponoval hotovostí ve výši nejméně 886 milionů korun a také veškerou další hotovostí vygenerovanou od 1. ledna 2017. Proti tomu se však Alcentra brání. V dopise, který zaslala vedení OKD, mimo jiné uvádí, že řada údajů byla vedením těžební společnosti interpretována nesprávně. Například zmíněná hotovost měla být podle firmy v době před dokončením transakce používána pro běžné fungování podniku a toto použití by nemělo na kupní cenu žádný vliv. Alcentra dále tvrdí, že při správném vyhodnocení její nabídky by uspokojení pohledávek věřitelů bylo téměř pětkrát vyšší než uspokojení nabízené podle aktuálního reorganizačního plánu OKD. "Vaše tvrzení o ´nulovém´ uspokojení věřitelů OKD je nesmyslné a nemůže být vnímáno jinak, než jako snaha zdiskreditovat nabídku Alcentra a/nebo snaha obhájit legitimitu navrhovaného prodeje, podle našeho názoru pod cenou, státní společnosti Prisko," dodává v dopise firma.
zdroj: ihned.cz