Většina Čechů si oproti minulosti připlatí za energie
14.11.2023
Většina Čechů si podle průzkumu společnosti Resideo na středoevropském trhu během minulé topné sezóny připlatila 20 až 60 procent za energie, šlo o 68 procent lidí. Kolem 15 procent respondentů platilo až o 100 procent více než dříve. Česko se tak řadilo k zemím s největším nárůstem cen za energie v Evropě. Češi kvůli růstu cen energií změnili své návyky a začali šetřit, nejčastěji elektřinou. Její spotřebu snížilo 88 procent dotázaných. Vytápění omezilo 68 procent respondentů. Podobná čísla vykázal celý region střední a východní Evropy. Lidé snížili i výdaje za vodu, zábavu, potraviny či cestování.
Podobně velké navýšení cen energie deklarovalo v rámci šetření také 77 procent respondentů z Polska, před Českem bylo ještě Rumunsko se 74 procenty. Nadpoloviční většina dotázaných si za energie připlatila také v Maďarsku a na Slovensku.
Energie byly v Česku i během prvního pololetí letošního roku dražší než ve zbylých třech zemích Visegrádské čtyřky. Elektřina zdražila domácnostem o více než čtvrtinu, plyn pak o více než polovinu. Ukazují to data evropských statistiků z Eurostatu. Průměrná tuzemská cena za elektřinu se podle evropských dat zvedla o 26 procenta na 0,3212 eura (necelých 8 korun) za kilowatthodinu. Slováci platili 0,1892 eura, Poláci 0,1769 eura a Maďaři 0,1161 eura.
V celé Evropské unii byla průměrná cena elektřiny 0,289 eura za kWh. Nejvíce za elektrickou energii platili Nizozemci, jimž cena stoupla o 953 procenta na 0,475 eura. K prudkému růstu přispělo především ukončení daňových úlev. Nejnižší cenu, konkrétně 0,1137 eura, platili Bulhaři.
Za kilowatthodinu plynu platily české domácnosti v úvodních šesti měsících roku 0,1138 eura (cca 2,8 Kč). Meziročně to bylo o 57 procent více. Například Maďary stálo stejné množství jen 0,0337 eura, šlo tak o nejnižší cenu v rámci celé unie. Stejně jako v případě elektřiny evidoval Eurostat nejvyšší cenu plynu v Nizozemsku, kde činila 0,2481 eur za kWh. Průměrná unijní cena byla 0,1187 eura.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Evropská investiční banka půjčí ČEPS tři miliardy korun na investice
03.02.2017
Evropská investiční banka (EIB) půjčí českému provozovateli energetické přenosové soustavy, společnosti ČEPS, tři miliardy korun na investice. Informaci v pátek sdělila mluvčí ČEPS Barbora Peterová. Peníze jsou určeny na 25 projektů, úvěry mají splatnost osm let včetně tříletého odkladu splátek. Bankovní úvěr pokryje vždy maximálně polovinu celkových investičních nákladů na danou akci
Půjčka od EIB zajistí plnění investičního programu ČEPS na období 2016 až 2020, uvedl předseda představenstva ČEPS Jan Kalina. Peterová řekla, že ČEPS plánuje v následujících letech investovat průměrně 4,5 miliardy korun ročně. Čerpání peněz od EIB předpokládá ČEPS od června 2018. Finance mají být použity na modernizaci a rozvoj přenosové soustavy. Půjdou mimo jiné na stavbu rozvodny Vítkov, která má umožnit připojení zejména obnovitelných zdrojů do distribuční sítě v oblasti Karlovarska, nebo o rozšíření rozvodny Přeštice u Plzně. Budou použity i na obnovu systému informačních a komunikačních technologií. ČEPS působí v ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu. Udržuje, obnovuje a provozuje 42 rozvoden se 75 transformátory a trasy vedení o celkové délce přes 5600 kilometrů. Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Dává k dispozici dlouhodobé finanční prostředky na životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů EU.
zdroj: ihned.cz
Ekonomika eurozóny vzrostla o 1,7 procenta
01.02.2017
Hrubý domácí produkt eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,5 procenta. Tempo jeho růstu tak zrychlilo z 0,4 procenta ve třetím kvartálu. V celém loňském roce ekonomika eurozóny stoupla o 1,7 procenta. Pokud by se ale vzal v úvahu pouze růst ve čtvrtém čtvrtletí a přepočetl na celý rok, pak loňský růst činil 2,0 procenta. Vyplývá to z předběžného rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Situace je lepší i v celé Evropské unii. Tempo hospodářského růstu podle Eurostatu v závěru roku zrychlilo na 0,6 procenta z 0,5 procenta ve třetím čtvrtletí. Za celý rok ekonomika EU vzrostla o 1,9 procenta. Evropská komise v listopadu předpověděla, že růst ekonomiky eurozóny v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta. Evropská centrální banka (ECB) se snaží hospodářský růst v eurozóně podporovat nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zrychlilo na 1,8 procenta z prosincových 1,1 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň téměř za čtyři roky. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Inflaci podpořily zejména vyšší ceny energie. Lednový růst spotřebitelských cen překonal očekávání ekonomů, kteří jeho tempo podle agentury DPA odhadovali pouze na 1,5 procenta. Inflace je nejvyšší od února 2013. Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Rostoucí inflace by mohla zvýšit tlak na zpřísňování měnové politiky v eurozóně. Mezi kritiky uvolněné měnové politiky ECB patří například šéf německé centrální banky Jens Weidmann i mnozí němečtí politici.
zdroj: ihned.cz
Evropská unie se shodla na velkoobchodních cenách za roaming
01.02.2017
Zástupci členských zemí EU, europarlamentu a Evropské komise se v noci na středu shodli na podobě poplatků, které si od června budou moci navzájem účtovat mobilní operátoři za využívání roamingových služeb. Jak v tiskové zprávě připomněl místopředseda komise pro digitální jednotný trh Andrus Ansip, na své místo zapadl poslední dílek skládačky, která umožní ukončit v EU platby zákazníků za roaming k 15. červnu.
Už loni na jaře se poplatky za používání mobilních telefonů v jiné zemi Evropské unie snížily a v červnu mají v zásadě zmizet úplně. Věc se už pro některé politiky v unii stala tématem, na kterém se snaží demonstrovat konkrétní přínosy EU pro občany členských zemí. Středeční dohodu vyjednávačů ještě musí formálně potvrdit členské země a europarlament. Dosažený kompromis tedy znamená od 15. června pro velkoobchod strop na 0,032 eura za minutu volání a 0,01 eura za textovou zprávu. Ve stejný den začne také platit hranice 7,7 eura za gigabite dat, která se bude postupně v pěti letech snižovat až na 2,5 eura za gigabite dat od ledna 2022 (6,0 eura leden 2018, 4,5 eura leden 2019, 3,5 eura leden 2020, 3,0 eura leden 2021).
Ekonomická nálada v eurozóně je nejlepší téměř za šest let
30.01.2017
Ekonomická nálada v eurozóně se v lednu překvapivě zlepšila. Její index se tak nyní nachází na nejvyšší úrovni od března 2011. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnila Evropská komise. Nálada se zlepšila v průmyslu, ve službách, ve finančním sektoru i mezi spotřebiteli.
Souhrnný index ekonomické nálady stoupl na 108,2 bodu z prosincových 107,8 bodu. Analytici přitom podle průzkumu agentury předpokládali, že index vykáže pokles na 107,7 bodu. "Příznivý vývoj nálady v eurozóně je důsledkem zlepšení důvěry v průmyslu, službách a mezi spotřebiteli, které kompenzovalo nižší důvěru v maloobchodě a stavebnictví," uvedla komise. Samostatný index podnikatelského klimatu v eurozóně podle komise v lednu zůstal na 0,77 bodu, nejvýše od června 2011. Evropská komise v listopadu předpověděla, že růst ekonomiky eurozóny v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta z loňských 1,7 procenta. Evropská centrální banka (ECB) se snaží hospodářský růst v eurozóně podporovat nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.
zdroj: ihned.cz