Většina Čechů si oproti minulosti připlatí za energie
14.11.2023
Většina Čechů si podle průzkumu společnosti Resideo na středoevropském trhu během minulé topné sezóny připlatila 20 až 60 procent za energie, šlo o 68 procent lidí. Kolem 15 procent respondentů platilo až o 100 procent více než dříve. Česko se tak řadilo k zemím s největším nárůstem cen za energie v Evropě. Češi kvůli růstu cen energií změnili své návyky a začali šetřit, nejčastěji elektřinou. Její spotřebu snížilo 88 procent dotázaných. Vytápění omezilo 68 procent respondentů. Podobná čísla vykázal celý region střední a východní Evropy. Lidé snížili i výdaje za vodu, zábavu, potraviny či cestování.
Podobně velké navýšení cen energie deklarovalo v rámci šetření také 77 procent respondentů z Polska, před Českem bylo ještě Rumunsko se 74 procenty. Nadpoloviční většina dotázaných si za energie připlatila také v Maďarsku a na Slovensku.
Energie byly v Česku i během prvního pololetí letošního roku dražší než ve zbylých třech zemích Visegrádské čtyřky. Elektřina zdražila domácnostem o více než čtvrtinu, plyn pak o více než polovinu. Ukazují to data evropských statistiků z Eurostatu. Průměrná tuzemská cena za elektřinu se podle evropských dat zvedla o 26 procenta na 0,3212 eura (necelých 8 korun) za kilowatthodinu. Slováci platili 0,1892 eura, Poláci 0,1769 eura a Maďaři 0,1161 eura.
V celé Evropské unii byla průměrná cena elektřiny 0,289 eura za kWh. Nejvíce za elektrickou energii platili Nizozemci, jimž cena stoupla o 953 procenta na 0,475 eura. K prudkému růstu přispělo především ukončení daňových úlev. Nejnižší cenu, konkrétně 0,1137 eura, platili Bulhaři.
Za kilowatthodinu plynu platily české domácnosti v úvodních šesti měsících roku 0,1138 eura (cca 2,8 Kč). Meziročně to bylo o 57 procent více. Například Maďary stálo stejné množství jen 0,0337 eura, šlo tak o nejnižší cenu v rámci celé unie. Stejně jako v případě elektřiny evidoval Eurostat nejvyšší cenu plynu v Nizozemsku, kde činila 0,2481 eur za kWh. Průměrná unijní cena byla 0,1187 eura.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Růst světové ekonomiky zrychlí na 2,7 procenta, odhaduje Světová banka
11.01.2017
Růst světové ekonomiky letos zřetelně zrychlí na 2,7 procenta, předpověděla v úterý Světová banka. Loni jeho tempo zpomalilo na 2,3 procenta, nejnižší úroveň od finanční krize z konce minulého desetiletí.
Banka předpokládá, že růst ve vyspělém světě mírně zesílí na 1,8 procenta z loňského tempa 1,6 procenta. Výrazně zrychlí zbytek světa, kde růstové tempo dosáhne 4,2 procenta ze 3,4 procenta v minulém roce. Ekonomikám rozvíjejících se tržních ekonomik pomůže oživení cen komodit a ukončení ekonomické recese v Rusku a Brazílii, uvedla Světová banka. V nejnovějším odhadu se ale skrývají značné nejistoty, zejména proto, že ještě nezahrnuje dopady politiky nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, od nějž se všeobecně čekají opatření na podporu růstu. Banka nicméně i bez toho svůj odhad pro největší ekonomiku výrazně zlepšila na 2,2 procenta z červnové prognózy 1,6 procenta. Růst v Číně letos bude dál postupně zpomalovat a zmírní se na 6,2 procenta z loňských 6,7 procenta. Zrychlí naproti tomu některé ekonomiky jižní Asie. Indická ekonomika posílí na 7,6 procenta z tempa sedmi procent v minulém roce.
zdroj: ihned.cz
Přebytek zahraničního obchodu loni v listopadu stoupl o 1,1 miliardy korun
09.01.2017
Zahraniční obchod Česka skončil loni v listopadu v přebytku 10,8 miliardy korun, meziročně tak byl vyšší o 1,1 miliardy korun. Výsledek příznivě ovlivnil pokles schodku obchodu s chemickými výrobky, potravinami, nápoji a tabákem a vyšší přebytek u obchodu s průmyslovým spotřebním zbožím a se surovinami.
Vývoz a dovoz v meziročním srovnání stouply. Export se zvýšil o 3,7 procenta na 301,1 miliardy korun a dovoz o 3,4 procenta na 290,3 miliardy korun. Schodek obchodu s chemickými výrobky se meziročně snížil o 900 milionů korun, u potravin a živých zvířat klesl o 600 milionů a u nápojů a tabáku o 200 milionů korun. Obchod s průmyslovým spotřebním zbožím zaznamenal zvýšení přebytku o 800 milionů korun a u obchodu se surovinami stoupl přebytek o 400 milionů korun. Nepříznivě na listopadovou obchodní bilanci podle ČSÚ působilo ale prohloubení schodku u minerálních paliv o 700 milionů korun a snížení kladného salda strojů a dopravních prostředků a polotovarů a materiálů, a to shodně o 400 milionů korun. Zahraniční obchod se státy Evropské unie skončil v listopadu přebytkem 56,1 miliardy korun, což je meziročně o 1,3 miliardy více. Schodek obchodu se zeměmi mimo unii se proti listopadu 2015 zvětšil o 700 milionů na 43,4 miliardy korun.
Průmyslová výroba v eurozóně v říjnu znovu poklesla
14.12.2016
Průmyslová výroba v eurozóně se v říjnu proti předešlému měsíci snížila o 0,1 procenta, v celé Evropské unii produkce klesla o 0,3 procenta. Průmyslový sektor tak pokračoval druhý měsíc v poklesu, vyplývá ze středečních údajů statistického úřadu Eurostat.
V meziročním srovnání tempo růstu produkce v zemích eura dál zpomalilo na 0,6 procenta z úrovně 1,3 procenta v září a ze 2,4 procenta v srpnu. V celé EU meziroční růst zvolnil na 0,5 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru odhadovali, že v eurozóně se výroba meziměsíčně zvýší o 0,2 procenta. V meziročním srovnání čekali zmírnění růstu na 0,9 procenta. Středeční údaje přerušují dosavadní letošní trend, kdy se každý měsíc střídal růst produkce s poklesem. Meziměsíční pokles byl nejhlubší u produkce zboží denní spotřeby a klesla i výroba meziproduktů. Ze zářijového propadu oživila naopak produkce zboží dlouhodobé spotřeby a zvýšila se i výroba investičního zboží.
zdroj: ihned.cz
Rusko prodalo pětinový podíl v těžařské společnosti Rosněfť
08.12.2016
Švýcarský obchodník s komoditami Glencore a katarští investoři koupili téměř pětinový podíl v ropné společnosti Rosněfť. Za 19,5 procenta největšího ruského producenta ropy zaplatili 10,2 miliardy eur. Největší zahraniční investici od ukrajinské krize ve státní televizi osobně oznámil ruský prezident Vladimir Putin.
Obchod se uskutečnil i navzdory sankcím, které na Rosněfť uvalila Evropská unie a Spojené státy. Ty odrazují západní společnosti od majetkové účasti v ruském státním podniku, nicméně nákup akcií vysloveně nezakazují. Vstup zahraničních investorů do Rosněfti je požehnáním pro ruskou vládu. Ta peníze z privatizace nutně potřebuje ještě v letošním roce, aby zabránila vyššímu rozpočtovému schodku než plánovaných 3,7 procenta hrubého domácího produktu. Kreml si v těžařské společnosti, která denně vyprodukuje téměř pět milionů barelů ropy, i nadále udrží většinový podíl, zhruba pětinu pak vlastní ještě britská BP. Na Rosněfť, stejně jako na celou ruskou ekonomiku tvrdě dopadají nízké ceny ropy. Zisk těžařské společnosti se ve třetím kvartále letošního roku propadl o 77 procent na 26 miliard rublů (9,9 miliardy korun). Společnost Glencore ve svém prohlášení uvedla, že za podíl zaplatí 300 milionů eur svými akciemi, zbytek doplatí Katarský fond (QIA), který je zároveň největším akcionářem Glencoru, a banky. Podle zástupců švýcarské firmy je jednání stále ve finální fázi a definitivní uzavření dohody Glencore očekává v polovině prosince.
zdroj: ihned.cz