Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Jednorázové plasty v EU končí
12.07.2021
Plastová brčka, nádobí nebo tyčinky do uší z unijního trhu brzy nadobro zmizí. V červenci v rámci EU začala platit směrnice zakazující plastové výrobky na jedno použití. Členské státy měly dva roky na převedení nařízení do svých vlastních zákonů. Česko ovšem zůstalo pozadu a riskuje pokutu - zákon totiž stále čeká na projednání poslanci. Mnohé podniky přitom s vyřazením plastů stále ještě bojují.
Pražský restaurační koncept Manifesto odstranil plasty ze svého provozu už před třemi lety. "Tehdy jsme umožnili využívat jednorázové obaly z kompostovatelných materiálů, z papíru, příbory ze dřeva, žádná brčka," popisuje pro on-line deník Aktuálně.cz Radka Ondráčková. "Postupně se snažíme odbourávat jednorázové nádobí. Od roku 2019 čepujeme pivo a servírujeme veškeré nápoje do skla. Tím jsme za jeden rok ušetřili okolo 760 000 jednorázových kelímků z kukuřičného plastu. Vyzkoušeli jsme také ekologické příbory od Refork. Pro náš nový objekt Manifesto Anděl, který letos otevře, jsou již ve výrobě porcelánové talíře, které nahradí jednorázové nádobí při konzumaci na místě," dodává Ondráčková k firemní strategii.
V
Německou ekonomiku čeká silné oživení
09.07.2021
Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v červenci zhoršila více, než se čekalo. Zůstává ale relativně vysoko a v následujících šesti měsících se dál počítá se silným hospodářským oživením. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil německý institut ZEW. Jeho index důvěry klesl ve srovnání s květnem o 16,5 na 63,3 bodu.
Analytici v anketě agentury Reuters čekali, že důvěra klesne pouze o 4,6 na 75,2 bodu. V květnu byla nejvýše od února 2020. „Ekonomika se dál zotavuje,“ uvedl prezident institutu ZEW Achim Wambach. „Index hodnotící současnou situaci výrazně překonal pokles vyvolaný pandemií,“ dodal. Zmiňovaný dílčí ukazatel podle vnímání investorů a analytiků oproti předchozímu měsíci vystoupal na 21,9 bodu z červnových minus 9,1 bodu. Poprvé za dva roky se posunul do kladných hodnot. Analytici čekali, že posílí na pět bodů.
V
Evropské banky potěší své akcionáře možná už v září
02.07.2021
Evropská centrální banka chce povolit brzdy ohledně vyplácení dividend akcionářům komerčních bankovních domů. Šlápla na ně kvůli napjaté ekonomické situaci v době koronakrize. Zlepšující se výhled v důsledku postupujícího očkování ale otvírá šanci na uvolnění.
Mohlo by k němu dojít už koncem září, uvedla ve čtvrtek v Evropském parlamentu prezidentka ECB Christine Lagardeová. České banky by mohly na rozhodnutí ECB reagovat s určitým zpožděním.
V
Česko-německý byznys se po pandemii opět rozjede
23.06.2021
Němci nemají o Česku dostatek informací a Češi Německu vzhledem k naší společné minulosti plně nedůvěřují. Uvedl to německý velvyslanec v Praze Christoph Israng na Fóru Hospodářských novin.
Fórum neslo název The Czech Republic and Germany – Central European Partners on Bumpy Road (Středoevropští partneři na hrbolaté cestě). Podle Isranga jsou přesto česko-německé obchodní vztahy na skvělé úrovni, i když je do určité míry ovlivňuje společná historie. Obě strany by měly pracovat na dalším rozvoji společného partnerství. Utužování vzájemných vazeb zpomalila během loňského roku pandemie. „Ve střednědobém horizontu by ale na naší spolupráci neměla zanechat žádné výrazné jizvy,“ míní velvyslanec Israng.
V