Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Prodej osobních automobilů v EU v lednu klesl o 24 procent
19.02.2021
Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v lednu kvůli druhé vlně koronaviru a znovuzaváděným protiepidemickým opatřením dál snižoval. Meziročně klesl o 24 procent na
726.491 vozů, uvedlo dnes Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Jde o nejhorší lednový výsledek od začátku vedení statistik. V České republice byl pokles o trochu mírnější.
S
Londýnská burza již není tou největší v Evropě
15.02.2021
Největší akciovou burzou v Evropě se po brexitu stal Amsterdam, který tak předstihl dosud kralující Londýn. V lednu se na různých nizozemských obchodních platformách denně zobchodovaly akcie v průměru za 9,2 miliardy eur (237 miliard Kč), což je ve srovnání s prosincem více než čtyřnásobek. S odvoláním na údaje společnosti CBOE Europe to napsal britský deník Financial Times.
Do Amsterdamu se přesunula více než polovina obchodů z britského hlavního města. EU chce snížit závislost finančních služeb na londýnském City a více obchodů s eurovými aktivy přesunout do Frankfurtu nad Mohanem, Paříže, Amsterdamu a dalších finančních center v unii. V Londýně v lednu vyměnily majitele akcie za 8,6 miliardy eur.
Změny vyvolal zákaz, který byl uvalen na finanční instituce z EU obchodující v Londýně, protože Brusel neuznal britské burzy a obchodní platformy jako rovnocenné z hlediska dohledu, jako mají burzy a platformy na území unie. Banky v EU musí od 4. ledna s akciemi v eurech obchodovat uvnitř unie.
Mírný nárůst obchodů zaznamenaly minulý měsíc i Paříž, Frankfurt a Milán. Londýn na krok EU zareagoval tak, že zrušil zákaz obchodování s akciemi švýcarských firem, jako jsou Nestlé a Roche. S těmi se teď nesmí obchodovat v unii.
V
Londýnská burza již není tou největší v Evropě
12.02.2021
Největší akciovou burzou v Evropě se po brexitu stal Amsterdam, který tak předstihl dosud kralující Londýn. V lednu se na různých nizozemských obchodních platformách denně zobchodovaly akcie v průměru za 9,2 miliardy eur (237 miliard Kč), což je ve srovnání s prosincem více než čtyřnásobek. S odvoláním na údaje společnosti CBOE Europe to napsal britský deník Financial Times.
Do Amsterdamu se přesunula více než polovina obchodů z britského hlavního města. EU chce snížit závislost finančních služeb na londýnském City a více obchodů s eurovými aktivy přesunout do Frankfurtu nad Mohanem, Paříže, Amsterdamu a dalších finančních center v unii. V Londýně v lednu vyměnily majitele akcie za 8,6 miliardy eur.
Změny vyvolal zákaz, který byl uvalen na finanční instituce z EU obchodující v Londýně, protože Brusel neuznal britské burzy a obchodní platformy jako rovnocenné z hlediska dohledu, jako mají burzy a platformy na území unie. Banky v EU musí od 4. ledna s akciemi v eurech obchodovat uvnitř unie.
Mírný nárůst obchodů zaznamenaly minulý měsíc i Paříž, Frankfurt a Milán. Londýn na krok EU zareagoval tak, že zrušil zákaz obchodování s akciemi švýcarských firem, jako jsou Nestlé a Roche. S těmi se teď nesmí obchodovat v unii.
V
Práce s daty je pro firmy nutností
03.02.2021
Využíváte k řízení firmy data? Pokud ne, jste jen pouhá další osoba s názorem. Legendární frázi vypustil do světa americký statistik a profesor William Edwards Deming, proslulý svými 14 body, kterými v 80. letech minulého století radil managementům firem, jak se dostat z krize. A jeho poučka platí o to víc dnes pro společnosti 21. století, kdy se z práce s daty stává nutnost.
I přesto ale spousta dat uniká a vychází do ztracena, ačkoli hodnota trhu s takzvanými big daty roste každoročně o miliardy dolarů – v Evropě se podle odhadů až 85 procent dat vůbec nevyužije. I to se nicméně mění a přibývá společností, které se snaží s nimi pracovat. Velká data jsou totiž velká jen tehdy, když je firmy využijí. Bez toho jde o změť jedniček a nul.
To potvrzuje i zpráva mezinárodní vydavatelské společnosti IDG z konce roku 2019. Podle ní 95 procent dotazovaných organizací už začalo využívat big data na úrovni celého podniku či alespoň v některém oddělení, ovšem 67 procent z nich zároveň přiznává, že je jejich analytika velkých dat "chaotická".
V