Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Na polích nemá kdo sklízet. Němci vyšlou pro brigádníky letadla
14.04.2020
S příchodem letních měsíců vypukne sezona peckovin, na sklonku léta zase tradičně přijde období sklizně jablek. Jenže letos může být úroda těchto druhů ovoce nejen v Česku méně bohatá. Důvodem jsou uzavřené hranice řady evropských států, kvůli čemuž je složité shánět sezonní pracovníky na sklizeň. Problém se týká i sklizně zeleniny, chmelu nebo vinné révy.
Potíže s nedostatkem pracovníků musí v těchto dnech řešit třeba Německo, Británie, Francie, Itálie, Španělsko, ale i Česko. Také tuzemská vláda kvůli pandemii koronaviru zavřela hranice. "Ta situace ohrožuje i sklizeň ovoce v Česku, ale v tomto období se ještě v sektoru ovoce v ČR nic nesklízí. Sklizeň začne někdy v červnu a její gros bude u nás v měsících srpen, září, říjen a listopad. Existuje riziko, že se u nás úroda nesklidí, pokud zůstanou hranice uzavřené. V tuto chvíli to ale řeší hlavně chmelaři, zelináři," uvedl pro on-line deník Aktuálně.cz předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Zákaz vycestování obyvatel ČR do ciziny platí až na výjimky zatím do 12. dubna, tedy do velikonoční neděle, stejně jako zákaz vstupu cizinců do Česka. Plošný zákaz vycestování vláda sice od 14. dubna zrušila, zákaz vstupu cizinců by měl ale platit i nadále.
Evropské země hledají, jak podržet byznys
06.04.2020
Některé německé firmy přestávají kvůli hospodářským dopadům koronaviru platit nájem za prodejní prostory. Firmy využívají toho, že kvůli epidemii němečtí politici přijali opatření, které zakazuje výpověď z nájmu za jeho nedoplatky v období od 1. dubna do 30. června letošního roku.
Bylo přijato hlavně kvůli ochraně lidí, kteří jsou teď bez příjmů a mohli by přijít o střechu nad hlavou. Opatření ale počítá s tím, že nájemníci peníze do konce června 2022 doplatí.
Nezaměstnanost brzy ochromí celý svět
03.04.2020
Odborníci sice zatím jen odhadují, jak moc budou restriktivní opatření kolem pandemie koronaviru bolet světovou ekonomiku, z některých zemí už ale zaznívají konkrétní čísla o nezaměstnanosti. Například ve Španělsku ztratilo minulý měsíc práci asi 900 000 lidí. Nejhůře zasažený je cestovní ruch a stavebnictví.
Březen přitom bývá z pohledu zaměstnanosti ve Španělsku dobrým měsícem, protože začíná sezona a mnoho zaměstnanců si najde práci v hotelech a pohostinství. Tato odvětví jsou však nyní paralyzována. "Je to naprosto bezprecedentní situace," konstatovala ministryně práce Yolanda Díazová. V absolutních číslech jde podle ní o největší meziměsíční nárůst počtu nezaměstnaných, jaký kdy Španělsko zaznamenalo. Růst nezaměstnanosti za březen hlásí také třeba Rakousko, osob bez práce přibylo zhruba 200 000 a celkem jich je tak rekordních více než půl milionu. Také zde jde hlavně o lidi, kteří ještě donedávna působili v turistickém ruchu.
Británii chybí kvůli pandemii pracovní síla z východní Evropy
01.04.2020
Británie naléhavě potřebuje až 90 000 lidí, kteří by na místních farmách pomohli se sklizní ovoce a zeleniny. Organizace Concordia proto vyzvala britskou vládu, aby se do záležitosti vložila a zajistila charterové lety, díky nimž by se do Británie dostali sběrači z východní Evropy.
Jak napsal server britského listu The Guardian, nedá se už dlouho čekat, některé druhy ovoce a zeleniny právě dozrávají a sesbírat je bude potřeba v nejbližších týdnech. Některé větší farmy už s pronájmem letadel začaly. Zemědělské organizace a zprostředkovatelé práce ale tvrdí, že vzhledem k problémům, jimž teď zemědělství čelí kvůli šíření koronaviru, by měla se zorganizováním dalších letů pomoci vláda. K hlavním dodavatelům patří právě charitativní organizace Concordia, která se snaží přivézt asi 10 000 pracovníků - polovinu ze zemí Evropské unie, zbytek z Ruska, Moldavska, Ukrajiny, Běloruska, Gruzie a Barbadosu. Problém je ale v tom, že letecké spojení se zeměmi mimo EU bylo kvůli koronaviru přerušeno. Například Ukrajina měla toto opatření v platnosti do 2. dubna, ale rozhodla, že je prodlouží do 23. dubna.