Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Střetů aut s lesní zvěří loni přibylo o patnáct procent
16.03.2018
Nehody se zvířaty jsou čtvrtým nejčastějším typem nehody.
Počet střetů vozidel s lesní zvěří se loni podle policejních statistik zvýšil o 15 procent na 12 043 případů. Jde tak o čtvrtý nejčastější typ nehody, i když s minimální lidskou úmrtností. I když roste počet srážek i s přemnoženými divočáky, podle proděkana pro vědu a výzkum Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze Tomáše Kušty je většina hlášených srážek se srnčí zvěří.
"Jde o 80 až 90 procent," řekl ČTK Kušta. Skutečné počty sražených zvířat jsou podle něj vyšší, než uvádějí policejní statistiky, kam se incident dostane jen v případě, že řidič chce nahlásit pojistnou událost. Nejčastěji podle něj řidiči přejedou zajíce. Dotace na lesy byly nehospodárné, tvrdí NKÚ. Postavily se i posedy za 300 tisícčíst článek
Kušta dodal, že v následujících pěti letech se vzhledem k narůstající hustotě dopravy, rychlosti jedoucích vozidel a velikosti populace zvěře v Česku počty srážek nesníží.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Proč kávě zvoní hrana: Bude jí méně a bude méně kvalitní
16.03.2018
Za několik let již nebude ranní šálek kávy takovou samozřejmostí, jakou je dnes. Jak předvídá celá řada alarmujících studií, drahocenná kávová zrna ohrožují klimatické změny.
Ustralský klimatický ústav předpovídá, že by se plocha půdy, jež je pokládána za vhodnou pro pěstování kávy, mohla do roku 2050 zmenšit o polovinu, a do roku 2080 by mohla vyhynout divoká káva. Podle studie Královských botanických zahrad v anglickém Kew by mohlo být v Etiopii, která je pátým největším producentem kávy na světě a rodištěm slavné arabiky, do konce století téměř 60 procent nynějších kávovníkových oblastí nekultivovatelných. Pokud zmizí rostliny divokého kávovníku, ztratí se genetická diverzita potřebná především pro vývoj nových variet. Kávovník je citlivá rostlina. Stačí trocha nerovnováhy a jak kvalita, tak kvantita úrody může být značně postižená. Káva arabica, která pochází z etiopské vrchoviny, nejlépe roste v nadmořské výšce od 800 do 2 100 metrů, při teplotě od 18 do 22 stupňů Celsia s jistým střídáním suchého a deštivého počasí. Robusta, která je - jak název napovídá - odolnější, roste v tropických oblastech do výšky 800 metrů. Lépe než arabica snáší vysoké teploty, ale je citlivější vůči suchu. Stoupající teploty a sucho ovlivňují nejen kvalitu kávy, ale podle vědců také usnadňují šíření některých chorob do oblastí, které jich byly do té doby ušetřeny. V Kostarice se takzvaná kávová rez, při níž jsou listy napadeny plísní Hemileia vastatrix, posunula do výšky až 1 400 metrů nad mořem. Brazílie, která je největším světovým producentem a vývozcem kávy, byla postižena suchem a hmyzem, a v letošním roce dokonce musela dočasně povolit dovoz vietnamské kávy robusta. S teplejším klimatem budou kávovníky nuceny přesunout se do výše položených oblastí, což by mohlo za jistých klimatických podmínek vést k lepší chuti kávy.
Praha podpoří rozvoj sdílení jízdních kol
15.03.2018
Hlavní město podpoří městské části při umisťovaní nových stojanů.
Chce dát parkování kol řád. Radní schválili podmínky pro provozovatele systému, který umožní půjčené kolo odložit kdekoli. Zároveň chce podpořit rozmísťování stojanů na sdílená kola na bezpečných místech, kde zaparkované kolo neblokuje další provoz. Podle materiálu by služby sdílených kol mohly být v budoucnu propojeny se systémem pražské integrované dopravy.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nejvzácnější československá známka se vydražila za 7,8 milionu korun
14.03.2018
Dražbou zelené žilkované čtyřkoruny s černým převráceným přetiskem Pošta Československá 1919 s vyvolávací cenou čtyři miliony korun vyvrcholil prodej částí největší sbírky československých známek z let 1918-1939. Výsledná částka představuje kladívkovou cenu, nezahrnuje tedy aukční provizi, která činí 19 procent.
Sběratel Pytlíček koupil známku v roce 1996 za 2,6 milionu korun od jejího původního majitele, který ji po roce 1989 dostal zpět v restituci. Znám je pouze jediný exemplář.