V letošním roce byl schválen nový stavební zákon, který připravovalo ministerstvo pro místní rozvoj od roku 2017. Ve Sbírce zákonů byl nový stavební zákon zveřejněn koncem července 2021 jako zákon č. 283/2021 Sb. (dále jen „nový stavební zákon“). Tento zákon bude nabývat účinnosti postupně. Plné účinnosti by měl nabýt od 1. 7. 2023 a nahradit dosavadní stavební zákon č. 183/2006 Sb. z roku 2006.

Ministerstvo pro místní rozvoj si od nového zákona mimo jiné slibuje, že zajistí dodržování stanovených lhůt povolovacích procesů a urychlí povolování staveb. Kritizovanou záležitostí je navrhovaný nový systém organizace a výkonu veřejné správy pro sektor stavebnictví. Vzhledem k odložené účinnosti nového stavebního zákona a kritice některých jeho ustanovení nelze vyloučit, že do předpokládaného data účinnosti dozná ještě změn. V návaznosti na nový stavební zákon byl schválen také navazující zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona (dále jen „změnový zákon“). V části třicáté šesté tohoto změnového zákona je uvedena i změna zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve z.p.p. (dále jen „zákon o DPH“), která by měla nabýt účinnosti také až od 1. 7. 2023.

V článku jsou nejprve stručně shrnuty nejvýznamnější změny, které přináší nový stavební zákon. Návazně potom předpokládané dopady samotného nového stavebního zákona na zákon o DPH a shrnuty změny, které jsou obsaženy v navazující novele zákona o DPH, která by měla nabýt účinnosti od 1. 7. 2023.

Základní principy nového stavebního zákona a jejich dopady na DPH

Podle ministerstva pro místní rozvoj je smyslem rekodifikace veřejného stavebního práva zásadní zvýšení kvality a zrychlení výkonu státní správy na úseku územního plánování a povolování staveb, které v současné době trpí enormní roztříštěností, komplikovaností, průtahy a právní nejistotou pro všechny zúčastněné subjekty. Cílem je minimalizace ztrát plynoucích z oddalování realizace staveb, zefektivnění procesu územního plánování a povolovacího řízení se současným zachováním adekvátní možnosti prosadit oprávněné zájmy všem dotčeným subjektům, eliminace systémové podjatosti, korupčního potenciálu a posílení konkurenceschopnosti České republiky v rámci Evropy. Nový stavební zákon by měl přinést zkrácení povolovacího procesu, zvýšením transparentnosti, předvídatelnosti a vymahatelnosti práva a pokles nákladovosti celého procesu výstavby.

V první částí

jsou uvedena úvodní ustanovení. Podle § 1 nový stavební zákon upravuje působnost orgánů státní stavební správy, orgánů územního plánování a orgánů územní samosprávy v oblasti územního plánování a stavebního řádu, stanoví cíle, úkoly a nástroje územního plánování, požadavky na výstavbu a stavební řád. V § 4 až § 14 jsou vymezeny základní pojmy, se kterými zákon dále pracuje. Řada těchto pojmů je využívána i v zákoně o DPH a metodických informacích GFŘ k tomuto zákonu, a to např. stavba, změna dokončené stavby a další. Některé pojmy vymezené v novém stavebním zákoně jsou však v zákoně o DPH definovány pro účely DPH specifickým způsobem.

Typickým příkladem je definice stavebního pozemku, který je v § 12 písm. b) nového stavebního zákona definován jako pozemek, jeho část nebo soubor pozemků vymezený a určený k zastavění. Pro účely DPH je stavební pozemek komplikovaně definován v § 56 odst. 2 zákona o DPH. Ze změny zákona o DPH v změnovém zákoně o DPH vyplývá, že ministerstvo financí nemá v úmyslu převzít definici stavebního pozemku pro účely DPH z nového stavebního zákona. Na vymezení některých dalších pojmů v novém stavebním zákoně reaguje novela zákona o DPH, která je součástí změnového zákona, jak je vysvětleno v dalším textu.

Ve druhé části

je vymezena organizace a výkon veřejné správy v oblasti stavebnictví a územního plánování. Soustava orgánů státní stavební správy by měla být tvořena správními úřady, kterými budou Nejvyšší stavební úřad, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady. Jedná se tedy o obdobnou organizační strukturu, jako je struktura finanční správy. Tato nová organizační struktura je předmětem kritiky a je otázkou, zda bude skutečně zavedena, ale na uplatňování DPH nemá podle mého názoru dosavadní ani nová organizační struktura vliv.

Třetí část

upravuje oblast územního plánování, jehož cílem je soustavně a komplexně řešit funkční využití území, stanovovat zásady jeho plošného a prostorového uspořádání a vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území a za tímto účelem vyhodnocuje potenciál rozvoje území a prognózy jeho dalšího vývoje. Ani tato část nového stavebního zákona nebude mít přímé dopady na uplatňování DPH v oblasti výstavby.

Čtvrtá část

vymezuje hmotné právo stavební. V této části jsou vymezeny zejména požadavky na výstavbu, tj. požadavky na vymezování pozemků, na umisťování staveb a technické požadavky na stavby. Dále jsou zde uvedeny základní povinnosti osoby při přípravě, provádění, užívání a odstraňování staveb, zařízení a terénních úprav.

Pátá část

řeší problematiku vyvlastňování. Tyto části nového stavebního zákona podle mého názoru také nemají přímou souvislost s uplatňováním DPH.

Šestá část

obsahuje stavební řád, tj. prakticky základní procesní pravidla stavebního řízení. Z hlediska DPH jsou důležitá pravidla pro kolaudační řízení a také pravidla pro změnu v užívání stavby, jak je podrobněji vysvětleno v dalším textu.

Sedmá část

upravuje informační systému veřejné správy v oblasti stavebního řízení. Tato pravidla by měla vytvořit legislativní prostor pro tzv. digitalizaci stavebního řízení. Na oblast DPH nebude míst podle mého názoru tato část nového stavebního zákona praktické dopady. Tyto části nového stavebního zákona podle mého názoru nemají přímou souvislost s uplatňováním DPH.

Osmá část

upravuje činnost autorizovaného inspektora, který bude vydávat odborné posudky pro účely kolaudace staveb a pro účely posouzení souladu projektové dokumentace nebo dokumentace jednoduchých staveb s požadavky na výstavbu, případně technickými předpisy a technickými normami.

Devátá část

upravuje kontrolu ve věcech územního plánování a ve věcech stavebního řádu a navazující nápravná opatření.

V desáté části

jsou vymezeny přestupky pro stavební řád a pokuty osobám, které se těchto přestupků dopustí.

V jedenácté části

jsou vymezena základní pravidla pro soudní přezkum rozhodnutí stavebního úřadu.

Ve dvanácté části

jsou uvedena společná, přechodná a závěrečná ustanovení. Přechodná ustanovení řeší zejména přechod na novou organizační strukturu stavebních úřadů. Ze závěrečných ustanovení vyplývá zrušení dosavadního stavebního zákona a dalších právních předpisů nebo jejich částí. Tato část nového stavebního zákona podle mého názoru nemá přímou souvislost s uplatňováním DPH.

V závěrečné třinácté části

je stanovena účinnost nového stavebního zákona obecně od 1. 7. 2023, s výjimkou některých ustanovení, která nabývají účinnosti dříve. Na účinnost nového stavebního zákona od 1. 7. 2023 navazuje od stejného data účinnost změny zákona o DPH, která je součástí změnového zákona.

Změny zákona o DPH od 1. 1. 2023

V souvislosti se schválením nového stavebního zákona byl schválen také tzv. změnový zákon, kterým se zrušuje dosavadní stavební zákon a novelizuje řada dalších zákonů, které je nezbytné změnit v souvislosti s rekodifikací stavebního práva. Součástí tohoto změnového zákona je i jako část třicátá šestá uvedena změna zákona o DPH. Změny, které jsou provedeny touto novelou, mají schválenou účinnost od 1. 7. 2023. Dílčí změny zákona o DPH jsou provedeny v § 48, § 56 a § 56a a vztahují se k nim také přechodná ustanovení.

V § 48 zákona o DPH je vymezeno, za jakých podmínek se uplatní první snížená sazba daně ve výši 15 % u dokončené stavby pro bydlení a dokončené stavby pro sociální bydlení. Jedná se prakticky zejména o stavební a montážní práce prováděné při stavebních opravách, údržbě, modernizacích a rekonstrukcích staveb pro bydlení nebo staveb pro sociální bydlení, které jsou pro účely DPH vymezeny v dalších odstavcích § 48. Stavbou pro bydlení se podle § 48 odst. 2 zákona o DPH rozumí zejména stavba bytového domu a stavba rodinného domu. Podle dosavadního znění tohoto odstavce se stavbou pro bydlení pro účely DPH rozumí stavba bytového či rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí, tj. prakticky podle zákona č. 256/2013 Sb. Sb., o katastru nemovitostí a navazující prováděcí vyhlášky č. 357/2013 Sb. Sb. Tyto právní předpisy však budou novým stavebním zákonem zrušeny.

Vymezení stavby bytového domu a stavby rodinného domu bude nově navázáno přímo na stavební zákon, který definice bytového domu a rodinného domu nově obsahuje.

Věcnou změnou související s přijetím nového stavebního zákona je změna ve vymezení rodinného domu, ke které dojde v návaznosti na zaváděnou definici rodinného domu v novém stavebním zákoně. Podle důvodové zprávy k novému stavebnímu zákonu jsou „bytový dům“ a „rodinný dům“ nadále definovány jako stavby pro bydlení, v nichž více než polovina podlahové plochy musí sloužit k bydlení. Zatímco definice bytového domu se novým stavebním zákonem nemění, dochází k úpravě pojmu rodinný dům. Rodinný dům může mít nadále nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Nově je doplněno, že rodinný dům může mít místo podkroví další, maximálně třetí nadzemní podlaží, které musí být ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry. V tomto smyslu bude třeba po účinnosti novely, tj. od 1. 7. 2023 chápat i stavbu rodinného domu pro účely zákona o DPH.

V § 48 odst. 4 zákona o DPH je jako stavba pro bydlení vymezen obytný prostor, kterým se podle dosavadní právní úpravy rozumí byt nebo jiný soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, která svým stavebnětechnickým uspořádáním a vybavením odpovídají požadavkům na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu určeny. Pro posouzení skutečnosti, zda se o obytný prostor jedná, tedy není fakticky rozhodující způsob využívání, ale k čemu je podle katastru nemovitostí určen. Novelou zákona dochází k úpravě ve vymezení pojmu obytný prostor, a to tak, aby zahrnoval také materiální vymezení bytu podle nového stavebního zákona.

Bytem se podle nového stavebního zákona rozumí soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na bydlení. Obytnou místností část bytu, která je určena k bydlení, splňuje požadavky na bydlení z hlediska velikosti, osvětlení, větrání, vytápění a hluku a má podlahovou plochu nejméně 8 m². Kuchyň se za obytnou místnost považuje, pokud má podlahovou plochu nejméně 12 m². Tvoří-li byt jediná obytná místnost, musí být její podlahová plocha nejméně 16 m².

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 9/2021.

Oblast BOZP doznala v naší legislativě významných změn v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie. Ještě před 1. květnem 2004 musela naše legislativa splnit podmínky úplné harmonizace s asquis communautaire právem zemí ES. Právo zemí ES totiž klade zvýšenou bezpečnosti a ochraně zdraví při práci jako takové, zajištění ochrany zdraví zaměstnance je při právo zemí ES prioritou. Jaké jsou bezpečnostní požadavky týkající se výhradně stavebnictví?

Zejména ochrana zdraví zaměstnanců a prevence před pracovními úrazy a nemocemi z povolání je taková „červená nit“ většiny evropských směrnic z oblasti pracovního práva. Zkracování týdenní pracovní doby, zkracování práce přesčas, prodlužování délky dovolené apod., to jsou hlavní směry, kterými se ubírá právní úprava pracovní doby v Evropě, a jejich společným jmenovatelem je bezpečnost práce.

Hned první harmonizační novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 155/2000 Sb.bylo do našeho pracovního práva transponováno jen z oblasti BOZP 14 směrnic – jedna tzv. rámcová a 13 dílčích z oblasti BOZP. Společným jmenovatelem všech těchto směrnic z oblasti BOZP je bezesporu právo zaměstnanců na informace a projednání neboli konzultace. Je třeba zdůraznit, že se jedná o práva každého zaměstnance, bez ohledu na skutečnost, zda u jeho zaměstnavatele působí tzv. zástupci zaměstnanců (tj. odbory, rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast BOZP) nebo ne.

Poslední směrnicí EU z oblasti BOZP, kterou jsme transponovali do naší národní legislativy, byla směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 4. června 1992, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích. Tato směrnice byla přijata členskými státy ES na základě zjištění, že i přestože národní předpisy členských států dostatečně upravují odpovědnost zaměstnavatelů, resp. podnikatelů v oblasti BOZP, ukazuje se, že úrazovost a nemocnost ve stavebnictví je stále vysoká.

U nás v ČR pracuje ve stavebnictví téměř 5 % ekonomicky činného obyvatelstva. Ve všech typech činností v tomto odvětví je vysoká míra rizika vzniku pracovních úrazů. Z toho důvodu také oblastní inspektoráty práce pravidelně v rámci kontrolní činnosti provádějí kontroly u stavebních organizací v souvislosti s plněním ostatních hlavních úkolů a v souvislosti s šetřením příčin smrtelných a závažných pracovních úrazů a šetřením přijatých podnětů. Z kontrolních zjištění posledních let vyplývá, že se částečně zlepšila situace při provozování technických zařízení díky novým typům lešení, strojů a zařízení, ale přetrvává liknavost podnikatelských subjektů při plnění povinností zaměstnavatele, převážně v oblasti školení zaměstnanců, v oblasti vyhledávání, hodnocení a odstraňování rizik a v oblasti vzájemné informovanosti o rizicích na staveništích, kde pracují zaměstnanci více zaměstnavatelů společně.

Ve stavebnictví je největším problémem vysoká smrtelná a závažná úrazovost při pracích ve výškách. K závažným nedostatkům při provádění prací ve výškách patří nezajištění zaměstnanců proti pádu z výšky kolektivním zajištěním nebo OOPP. I v případech, kdy jsou zaměstnanci chráněni pomocnými technickými konstrukcemi proti pádu, vykazují tyto konstrukce hrubé nedostatky. Konstrukce nejsou dostatečně pevné, stabilní a odolné proti poškození a vnějším vlivům.

Velice častým jevem na našich stavbách je také práce více dodavatelů na společném pracovišti. Problémem při takovémto provádění stavebních prací je různá úroveň řízení BOZP u jednotlivých zhotovitelů na stavbách, nedostatečná koordinace provádění jednotlivých prací a nedostatečná vzájemná informovanost o rizicích na staveništích, kde pracuje více zhotovitelů. Bezpečnostní rizika plynoucí ze souběhu prací jsou zpravidla v zájmu dodržení termínů přehlížena.

Výše vzpomínaná směrnice o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích je tedy základním předpisem pro ochranu zdraví zaměstnanců pracujících na staveništích. Vzhledem k tomu, že směrnice rozsahem své působnosti jde nad rámec pracovněprávních vztahů a obsahuje povinnost ustavit koordinátora BOZP na staveništi, jednalo MPSV několikrát ve vládě i v Parlamentu o přijetí zákona o koordinátorovi BOZP na staveništích. To se však nezdařilo, a proto byla celá BOZP na staveništích zařazena do zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)(dále jen „zákon č. a podrobnosti byly upraveny v nařízení vlády č. 591/2006  Sb.,  bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích (dále jen „nařízení vlády č. 591/2006 Sb.“).

Principy zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou samozřejmě pro zaměstnavatele a zaměstnance v odvětví stavebnictví stejné jako pro zaměstnavatele a zaměstnance v ostatních odvětvích a řídí se zákoníkem práce a zákonem č. 309/2006 Sb. Tím se ale dnes v našem článku zabývat nebudeme, to bylo probíráno v článcích zabývajících se tématikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci obecně. V následujících řádcích se proto zaměříme na určité „speciality“ bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve stavebnictví, tedy na bezpečnostní požadavky týkající se výhradně stavebnictví.

POŽADAVKY NA PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ NA STAVENIŠTI - Zákon č. 309/2006 Sb. stanoví povinnost zaměstnavateli, který provádí jako zhotovitel stavební, montážní, stavebně montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti, zajistil v součinnosti s touto osobou vybavení pracoviště pro bezpečný výkon práce. Pokud na staveništi pracují zaměstnanci pouze jednoho zhotovitele (zaměstnavatele), není nutné určovat koordinátora BOZP na staveništi, protože otázky BOZP spadající do kompetence zaměstnavatele řeší zaměstnavatelova osoba odborně způsobilá v prevenci rizik nebo si zaměstnavatel pro tuto činnost najímá externí službu BOZP.

Zákon č. 309/2006 Sb. pro tyto případy ukládá každému zhotoviteli minimální požadavky, které musí na staveništi zajistit. Uveďme si co vše je zaměstnavatel povinen dodržovat a co musí při přípravě projektu a realizaci stavby zajistit:

·         udržování pořádku a čistoty na staveništi,

·         uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace,

·         umístění pracoviště, jeho dostupnost, stanovení komunikací nebo prostoru pro příchod a pohyb fyzických osob, výrobních a pracovních prostředků a zařízení,

·         zajištění požadavků na manipulaci s materiálem,

·         předcházení zdravotním rizikům při práci s břemeny,

·         provádění kontroly před prvním použitím, během používání, při údržbě a pravidelném provádění kontrol strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí během používání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví,

·         splnění požadavků na odbornou způsobilost fyzických osob konajících práce na staveništi,

·         určení a úprava ploch pro uskladnění, zejména nebezpečných látek, přípravků a materiálů,

·         splnění podmínek pro odstraňování a odvoz nebezpečných odpadů,

·         uskladňování, manipulace, odstraňování a odvoz odpadků a zbytků materiálů,

·         přizpůsobování času potřebného na jednotlivé práce nebo jejich etapy podle skutečného postupu prací,

·         předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s vědomím zaměstnavatele mohou zdržovat na staveništích,

·         zajištění spolupráce s jinými osobami,

·         předcházení rizikům vzájemného působení činností prováděných na staveništi nebo v jeho těsné blízkosti,

·         vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a dalších fyzických osob na staveništi, které mu bylo předáno,

·         přijetí odpovídajících opatření, pokud budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující zaměstnance ohrožení života nebo poškozen zdraví,

·         dodržování dalších minimálních požadavků na BOZP při práci na staveništích stanovených nařízením vlády č. 591/2006 Sb.

V teorii i praxi BOZP běžně používáme pojem „staveniště“, i když ho žádnýpředpis z oblasti práva pracovního nedefinuje. Pojem „staveniště“ definuje zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v § 3 jako místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce. Ustanovení týkající se staveniště jsou obsažena jen ve dvou prováděcích právních předpisech k zákonu, a to v § 14 (staveniště) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Tato ustanovení obsahuje pouze podrobné požadavky na vybavení staveniště především z hlediska požadavků na ochranu životního prostředí a bezpečnost osob při provádění stavby, ale pojem sám nijak nevymezuje. Zákon i vyhláška však budou k datu 1. 7. 2023 zrušeny.

Vzhledem k tomu, že sám zákon č. 309/2006 Sb. nemůže postihnout všechna specifika stavebnictví, jsou další minimální opatření k zajištění BOZP na staveništích podrobně rozpracována v prováděcím nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Minimální požadavky na BOZP na staveništi

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. provádí celkem pět ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., a to stanovení bližších minimálních požadavků na BOZP na staveništích (§ 3 odst. 3), stanovení náležitostí oznámení o zahájení prací (§ 15 odst. 1), stanovení prací a činností vystavujících fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (§ 15 odst. 2), stanovení dalších činností, které je koordinátor povinen provádět při přípravě stavby (§ 18 odst. 1 písm. c)) a stanovení dalších činností, které je koordinátor povinen provádět při realizaci stavby (§ 18 odst. 2 písm. b)).

Přitom úprava bližšího vymezení prací a činností vystavujících zaměstnance zvýšenému ohrožení života nebo zdraví, při jejichž výkonu je nezbytná zvláštní odborná způsobilost, věcně přísluší zvláštnímu nařízení vlády, které upravuje problematiku odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti samostatně.

Jak bylo uvedeno výše, nařízení vlády č. 591/2006 Sb. muselo dokončit i plnou transpozici směrnice Rady 92/57/EHS. Především bylo třeba zajistit transpozici těch článků popřípadě příloh Směrnice, které nebyly transponovány zákonem. Jednalo se zejména o další činnosti koordinátora BOZP při práci na staveništi, náležitosti oznámení o zahájení stavby, práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví.

Cílem tohoto nařízení vlády bylo především zachovat pro praxi ta ustanovení staré vyhlášky č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních prací, která byla v kontextu nového konceptu právní úpravy BOZP, představovaného zákoníkem práce č. 262/2006 Sb., zákonem č. 309/2006 Sb. a příslušnými prováděcími právními předpisy, aplikovatelná. Smyslem bylo hlavně zajistit kontinuitu s ohledem na skutečnost, že právní úprava provedená vyhláškou byla již vžitá a nečinila vážnějších problémů při užívání.

V úvodním ustanovení nařízení vlády č. 591/2006 Sb. se deklaruje harmonizační funkce nařízení vlády s odkazem na Směrnici a vymezuje se věcný rozsah s odkazem na jednotlivá ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., jež jsou nařízením vlády prováděna.

V ustanoveních § 2 až 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. se ukládají povinnosti zhotoviteli stavby. V podstatě jde o rozpracování úkolů a povinností ze zákona č. 309/2006 Sb. Zbývající ustanovení pak pojednávají o povinnostech koordinátora BOZP. Přílohy k nařízení vlády stanoví:

·         další požadavky BOZP na staveništi,

·         bližší minimální požadavky na BOZP při používání strojů a nářadí na staveništi,

·         požadavky na organizaci práce a pracovních postupů,

·         náležitosti oznámení o zahájení prací,

·         práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán,

·         plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

.

Novela č. 136/2016 Sb.

S ohledem na poznatky orgánů inspekce práce z kontrol na úseku BOZP a na potřebu zajištění vyšší úrovně BOZP na staveništích v ČR, kde stále dochází ke vzniku velkého počtu pracovních úrazů a smrtelných pracovních úrazů, provedlo MPSV v roce 2016 novelizaci nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Obsahem této novely (nařízení vlády č. 136/2016 Sb.) byly jednak na změny, ke kterým došlo v oblasti BOZP na staveništích od účinnosti novely zákona č. 309/2006 Sb., zejména v návaznosti na novelu zákona provedenou zákonem č. 88/2016 Sb., dále změny v návaznosti na technické normy uváděné v nařízení vlády, které již zastaraly, a proto bylo třeba v navrhovaném nařízení vlády zvolit jinou vhodnější úpravu odkazů na platné technické normy, a také zohlednění požadavku na úpravu některých příloh nařízení, aby došlo k zohlednění praktických zkušeností s úpravou (zejména u tzv. pracovních potápěčů). Novela nařízení vlády obsahovala i legislativně technické změny, kdy došlo k upřesnění některých nejednoznačných ustanovení nařízení vlády.

Poslední oblastí, kterou tato novela upravila a upřesnila, a to také z podnětu samotných zhotovitelů a koordinátorů, byly požadavky na obsah a rozsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, který se již podle stávající úpravy má zpracovávat už při přípravě stavby, a má být aktualizován v průběhu výstavby.

PODMÍNKY PRO URČENÍ KOORDINÁTORA BOZP - Koordinátorem může být fyzická osoba, která je odborně způsobilá. V praxi se v zahraničí vytvořily dvě formy poskytování těchto služeb. Koordinátor (právnická osoba – specializovaná firma o více zaměstnancích) pro investiční akce velkého finančního objemu a koordinátor (podnikající fyzická osoba) na zakázky středního a menšího finančního objemu. Je plně na posouzení stavebníka, zda najmout koordinátora ad hoc na jednotlivé finanční akce nebo mít koordinátora na plný úvazek na celý rok v případech velkých investorů.

Koordinátora BOZP však nemůže určit zhotovitel a nemůže ho ani řídit, koordinátor je nezávislý odborník na BOZP ve stavebnictví a musí být v praxi odborným poradcem investora již ve stadiu přípravy investičního záměru a v průběhu stavebních prací partnerem odborných firem na stavbě.

Koordinátor musí mít nejméně středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou v oboru technického zaměření a praxi ve stavebnictví nebo v prevenci rizik nebo v souvisejících oblastech v délce 3 roky v případě středoškolského vzdělání nebo 1 roku v případě ukončeného vysokoškolského vzdělání stavebního zaměření. Dále koordinátor musí být držitelem osvědčení o odborné způsobilosti, které získá úspěšným absolvováním zkoušky u organizace akreditované na toto vzdělání u MPSV. To je obdobné jako v případě osoby odborně způsobilé v prevenci rizik a postup zkoušek se řídí nařízením vlády č. 592/2006 Sb.,o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti.

Z přílohy č. 1nařízení vlády č. 592/2006 Sb. vyplývá, že koordinátor musí mít:

·         znalost povinností zaměstnavatele a práv a povinností zaměstnanců a práv a povinností odborové organizace nebo zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,

·         základní znalost právních a technických předpisů z oblasti výstavby a stavebnictví, znalost technologie provádění staveb a souvisejících činností, potřebných pro výkon činnosti koordinátora,

·         znalost všeobecných preventivních zásad pro identifikaci nebezpečí, hodnocení, odstraňování popřípadě minimalizaci rizik při práci včetně metod předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání,

·         znalosti a dovednosti potřebné pro zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi,

·         znalost základních nástrojů komunikace,

·         dovednost při vedení seznamu smluvních vztahů o výkonu své činnosti jako koordinátora.

Podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb. platí, že budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby povinen písemně určit jednoho nebo více koordinátorů s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi. Koordinátor musí být určen při přípravě stavby od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby a při realizaci stavby od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby. Činnosti koordinátora při přípravě stavby a při její realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou.

Koordinátorem je fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi. Koordinátorem může být určena fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti. Právnická osoba může vykonávat činnost koordinátora, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Určí-li zadavatel stavby více koordinátorů, kteří působí při přípravě nebo realizaci stavby současně, vymezí písemně pravidla jejich vzájemné spolupráce. Zadavatel stavby, který je fyzickou osobou a splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti, koordinátora neurčí, bude-li činnost koordinátora vykonávat sám.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POVINNOST ZADAVATELE STAVBY

jsou následující:

·         určit koordinátora BOZP pro vybrané projekty již ve fázi jejich přípravy,

·         v případě více koordinátorů určit pravidla jejich spolupráce,

·         doručit nejpozději 8 dnů před předáním stavby zhotoviteli oblastnímu inspektorátu práce oznámení o zahájení,

·         zavázat všechny zhotovitele k součinnosti s koordinátorem po určenou dobu,

·         předat koordinátorovi veškeré podklady a informace potřebné pro jeho činnost,

·         •podat mu informace o všech fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím na staveništi zdržovat (to se týká případů, kdy zadavatel stavby najal ještě přímo OSVČ pro provádění jednotlivých řemeslných prací).

Oznámení o zahájení prací doručuje zadavatel inspektorátu práce pouze za předpokladu, že práce při realizaci stavby budou trvat více než 30 pracovních dnů, při kterých bude současně pracovat více než 20 fyzických osob (600 člověkodnů) nebo když celkový objem prací přesáhne v přepočtu na jednu fyzickou osobu 500 člověkodnů a za podmínky existence dvou a více zhotovitelů. Vzor oznámení o zahájení prací je uveden v příloze k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Stejnopis oznámení o zahájení stavby musí být umístěn na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby. Dojde-li v průběhu prací ke změně, např. v osobě koordinátora nebo zhotovitele, který je v oznámení uveden, je zadavatel povinen provést bez zbytečného dokladu aktualizaci oznámení.

ZPRACOVÁNÍ PLÁNU BOZP a jeho vedení je v průběhu realizace stavby hlavním úkolem koordinátora BOZP. Je třeba připomenout, že plán se zpracovává opět za výše uvedených podmínek – tj. že stavba přesáhne kapacitou lidských zdrojů limit 500 nebo 600 člověkodnů nebo se zpracovává v případě, kdy se na stavbě provádějí práce s vyšším stupněm ohrožení zdraví.

Tyto práce jsou uvedeny v příloze č. 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. a jedná se o:

·         práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m,

·         práce související s používáním nebezpečných chemických látek a směsí klasifikovaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie jako akutně toxické kategorie 1 a 2 nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů,

·         práce se zdroji ionizujícího záření, pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy,

·         práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečím utonutí,

·         práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m,

·         práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, popřípadě zařízení technického vybavení,

·         studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy,

·         potápěčské práce,

·         práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu),

·         práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů,

·         práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových, a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.

Při zpracování plánu BOZP vychází koordinátor BOZP z informací a podkladů, které jsou obsaženy v projektové dokumentaci a které získá od zhotovitelů, případně OSVČ, které na staveništi plní zakázky. Hlavním smyslem plánu BOZP je zpracovat soupis všech činností, které budou časově postupně na staveništi prováděny a upozornit na možná rizika, např. při provádění souběžných prací. V plánu by měla být uvedena také opatření k vybavení pracoviště sanitárními a pomocnými zařízeními a systém přivolání první pomoci a opatření pro případ mimořádných událostí.

POVINNOSTI ZHOTOVITELE STAVBY - Kromě zadavatele stavby má i zhotovitel stavby důležité povinnosti vůči koordinátorovi BOZP. Ty jsou uvedeny v § 16 zákona č. 309/2006 Sb.

Podle tohoto ustanovení zhotovitel je povinen:

·         nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi písemně informovat určeného koordinátora o pracovních a technologických postupech, které pro realizaci stavby zvolil, o řešení rizik vznikajících při těchto postupech, včetně opatření přijatých k jejich odstranění,

·         poskytovat koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po celou dobu svého zapojení do přípravy a realizace stavby, zejména mu včas předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho změny, brát v úvahu podněty a pokyny koordinátora, zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 9/2021.

Zákoník práce zakazuje požívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele, požívat alkoholické nápoje v pracovní době i mimo tato pracoviště, vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele. Může zaměstnanec odmítnout podrobit se vyšetření alkoholu v krvi? Kdy je potřebná krevní zkouška?

VÝZNAM KONTROLY PRO ZAMĚSTANAVATELE - Provedení zjištění, zda není zaměstnanec pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, má totiž zásadní význam pro zaměstnavatele, a to hned ze dvou důvodů. V prvé řadě má význam pro zproštění se zaměstnavatele za škodu z titulu pracovního úrazu ve smyslu ustanovení § 367 ZP. V druhém případě pak pro skončení pracovního poměru se zaměstnancem, neboť porušil svoji zásadní zákonnou povinnost – nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele. Zde je pak nerozhodné, zda dojde ke skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. g) ZP z důvodu závažného porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci nebo okamžitým zrušení podle ustanovení § 55 ZP pro zvlášť hrubé porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

Ustanovení § 106 odst. 1 písm. i) ZP je v tomto směru jasné – zaměstnanec má povinnost podrobit se na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance stanoveného v pracovním řádu zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Přitom zákoník práce ani jiný právní předpis nestanoví, s jakým časovým odstupem může zaměstnavatel vyzvat zaměstnance k podrobení se dechové zkoušce, záleží proto na zaměstnavateli samotném, jestli provede kontrolu např. po 30 minutách. Zaměstnavatel se však musí vyvarovat šikanování zaměstnance.

Vždy, když má zaměstnavatel sebemenší podezření, že zaměstnanec není schopen vykonávat práci, by měl provést vyšetření pomocí dechové zkoušky, a kdy se jeho podezření potvrdí, zakázat zaměstnanci další práci. Je sice pravdou, že dechová zkouška je pouze orientační a že není pro soud výhradním důkazem. Nakonec se může zaměstnavatel vystavit pouze nebezpečí náhrady mzdy z titulu překážky v práci ve smyslu ustanovení § 208 ZP, což je malá cena v případě prohraného sporu o náhradu mzdy za jeden den vezmeme-li v úvahu, že se tak odvrací mnohem větší nebezpečí, které by hrozilo v případě škody z titulu pracovního úrazu, za kterou by odpovídal třeba dlouhou řadu let.

Dostupná literatura sice upozorňuje, že ustanovení § 20 zákona č. 65/2017 Sb. stanoví, že orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek.

Toto ustanovení ale není v pracovním právu aplikovatelné. Musíme setrvat na výkladu, že z hlediska BOZP zaměstnanců zaměstnavatele může každý zaměstnanec, který požil alkohol či zneužil návykovou látku, se uvést do takového stavu, kdy ohrozí život svůj či ostatních zaměstnanců nebo majetek zaměstnavatele. Zaměstnavatel je navíc povinen zajistit svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, u nichž nedochází k ohrožení života a majetku, a konzumace alkoholických nápojů, případně zneužívání návykových látek jedním zaměstnancem na pracovišti nepochybně představuje riziko pro BOZP ostatních zaměstnanců, a zaměstnavatel musí přijmout opatření, aby tato rizika eliminoval.

Alkohol na pracovišti a  judikatura

Soudy při výkladu pojmu opilost na pracovišti vychází z – dnes již staré – ale uznávané judikatury. Prvním byl rozsudek pod č. 43/1969 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR a druhým rozsudek NS ČR Cpj 37/74. Z obou vyplývá, že opilstvím postiženého pracovníka, jenž je důvodem úplného nebo částečného zproštění z odpovědnosti organizace za škodu způsobenou pracovním úrazem, musí být takový stupeň alkoholového opojení, který znamená, významnější snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti a soudy se těmito závěry řídí dosud. Podle soudů nelze pojem „opilost“ v § 270 odst. 1 ZP vykládat jako „opilství“ v trestním právu. Dnes platný trestní zákoník zahrnuje v § 130 TZ alkohol pod návykové látky.

Podle něj se návykovou látkou rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. Na tuto definici pak navazuje skutková podstata trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 TZ a skutková podstata trestného činu opilství podle § 360 TZ. Podle § 274 TZ platí, že kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. To ale v pracovním právu aplikovat nelze.

Stav opilosti ve smyslu § 270 ZP nemusí být dán již pouhým požitím alkoholického nápoje, nýbrž k požití alkoholického nápoje musí dojít v takové míře, že způsobí snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti zaměstnance. Úplné nebo částeční zproštění se zaměstnavatele odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance předpokládá, že utrpěný úraz je v příčinné souvislosti s opilostí zaměstnance. O této příčinné souvislosti je třeba často provést i důkaz znalcem-lékařem, který může nejlépe posoudit vliv požitého alkoholu na snížení duševních schopností zaměstnance. Svědecké pozorování ostatních zaměstnanců nemusí být vždy spolehlivým měřítkem.

Z praxe soudů jsou známy judikáty, v kterých i když např. bylo zjištěno, že zaměstnanec měl v krvi 1,91 promile alkoholu, zaměstnavatel neunesl důkazní břemeno úplného zproštění se odpovědnosti za škodu z titulu pracovního úrazu (výslech a výpovědi spoluzaměstnanců nebyly dost průkazné) a zaměstnavatel byl odpovědnosti zproštěn pouze částečně. Z toho důvodu je třeba zejména při odběru krve v souvislosti s pracovním úrazem zaměstnance doporučit, aby zaměstnance zároveň vyšetřil lékař pracovnělékařské péče zaměstnavatele, který by v případě řešení sporu u soudu poskytl důkaz výpovědí odborníka.

KONTROLA ALKOHOLU PROVEDENÁ ZAMĚSTNAVATELEM - Platí zásada, že soudy jako prokazatelný důkaz uznávají pouze krevní vyšetření. Vyšetření dechovými trubičkami nebo alkoholovými testery u zaměstnavatele je pouze prvotní, orientační. Následně je třeba zaměstnance odvést k odběru krve. V tomto ohledu může dnes významně zaměstnavateli pomoci jeho lékař pracovnělékařské péče, kterého musí mít každý zaměstnavatel. Jedině totiž vyšetření krve může zaměstnavatel použít pro další řízení se zaměstnancem. I když dnes jsou alkoholové testery dokonalé a provádí se u některých z nich i kalibrace, soudy a konstantní judikatura setrvávají v názoru, že rozhodným důkazem pro pracovněprávní účely je vyšetření krve. Něco jiného je, když na silnici dá Policie ČR řidiči dýchnout a když pomocí alkoholového testeru zjistí u řidiče alkohol, toto oprávnění má na základě jiného zákona. K problematice alkoholu zaujal Nejvyšší soud zajímavé stanovisko v judikátu SJS 1005/2002 7 A 39/2002. V současné době je na našem trhu několik analyzátorů alkoholu, zejména digitálních alkoholových detektorů a osobních alkoholových testerů.

Je pravdou, že byl již v literatuře před lety publikován názor Ústavního soudu II. ÚS 7/96, který v případě výpovědi pro „porušení pracovní kázně“ (nyní porušení předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci) zaměstnance hasičského záchranného sboru konstatoval, že „že vzhledem k charakteru vykonávané práce a k vnitro organizačním předpisům je plně dostačující zkouška detekčnímu trubicemi ALTEST a již na jejich základě musí dojít k vyřazení pracovníka z práce, pokud jeho test je pozitivní.“ V právní větě pak své závěry zobecnil takto: „Pokud je vyloučeno působení jiných substrátů na opakovaný pozitivní výsledek při použití trubic ALTEST, jsou tyto trubice řádným indikátorem přítomnosti alkoholových par v dechu vyšetřované osoby. V pracovněprávním procesu, zvláště u řidiče, to znamená jeho nutné vyřazení z pracovního procesu a z jeho strany porušení základní povinnosti pracovníka podle § 73 ZP (nyní § 301 ZP).“

Tento závěr však není možno zobecnit ve prospěch dechových zkoušek detekčními trubicemi ALKOHOL TEST. Je třeba doporučit, aby se zaměstnavatelé ve svých závěrech, zda je zaměstnanec pod vlivem alkoholu nebo není, nespoléhali pouze na zkoušku provedenou detekčními trubicemi.

Detekční trubice mohou sloužit pouze jako prvotní zjištění. Zaměstnavatel musí vždy zajistit odvoz zaměstnance na krevní vyšetření. Bez krevní zkoušky není možné jednoznačně a prokazatelně dát zaměstnanci výpověď pro porušení pracovní kázně.

Zaměstnavatel by se mohl v případě řízení o neplatnost výpovědi dostat u soudu do důkazní nouze, když by neprokázal, že zaměstnanec skutečně byl pod vlivem alkoholu. V opačném případě, když se prokáže, že zaměstnanec skutečně byl pod vlivem alkoholu, nemusí zaměstnavatel otálet s výpovědí nebo s okamžitým zrušením pracovního poměru, neboť má důkaz o tom, že zaměstnanec porušil zákonnou povinnost nepožívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.

Kontrola alkoholu u řidičů

Podle § 20 zákona č. 65/2017 Sb., platí mimo jiné, že orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna podrobit se osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že:

-        pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek,

-        u které je důvodné podezření, že se požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek,

-        u které je důvodné podezření, že přivodila sobě nebo jiné osobě újmu na zdraví anebo způsobila jiné osobě škodu na majetku v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky.

V tomto případě, spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním předpisem, odborné lékařské vyšetření se již nemusí provést. Odborné lékařské vyšetření se provede pouze v případě, že dotyčná osoba orientační vyšetření odmítla. Právní úprava totiž předvídá v tomto směru dva způsoby vyšetření zjišťujících obsah alkoholu, a to orientační vyšetření a odborné lékařské vyšetření.

Výraz „orientační“ sice znamená, že zjištěná hladina alkoholu v krvi je sice zjištěna jen přibližně, nicméně tuto přibližnost lze určit přesně. V úvahu je třeba vzít jednak možnou odchylku měření přístroje (0,04š) a dále fyziologickou hladinu alkoholu v krvi ve výši 0,2š, která může být způsobena jinými vlivy (např. po požití přípravku proti kašli, rýmě, požití ovocného kompotu apod.) než je přímé požití alkoholu. Tyto hodnoty je nutné od výsledku dechové zkoušky odečíst a výsledek korigovat ve prospěch řidiče. Nicméně s tím již orgány Policie ČR nemají problém a podle judikatury (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 As 12/2012) stačí k prokázání alkoholu v krvi řidiče tři vyšetření formou dechové zkoušky.

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 8/2021.

Kůže je důležitým, poměrně složitým, největším a vývojově nejstarším tělesným smyslovým orgánem. Plocha kožního povrchu je u dospělého člověka od 1,5 do 2 m² a hmotnost kůže až okolo 15 kg. Tloušťka kůže se mění v závislosti na věku, pohlaví a samozřejmě výživě jedince. Jak můžeme pokožku chránit před slunečními paprsky? Jak se projevuje fototoxická reakce?

NEJTENČÍ POKOŽKA je na očních víčkách a nejtlustší - 2 až 3 mm - na chodidlech (ploskách nohou). Tloušťka podkožního vaziva je nejtenčí na víčkách, ale na některých místech těla (například břicho, boky) může u jedinců s nadváhou dosáhnout i 10 cm.

Barva kůže je výslednicí společného působení více faktorů, jako například tloušťky kůže, rozložení hnědého kožního pigmentu - melaninu -, barvy podkožního vaziva (žlutější barva podkožního tuku ukazuje na přítomnost karotenu, červenější barva závisí na množství a stupni nasycení hemoglobinu - krevního barviva - kyslíkem, pokud je přítomno větší množství redukovaného hemoglobinu, barva je modravě červená). Suchá pokožka je průsvitnější, proto je tmavší a nažloutlejší. Kůže zaznamenává množství podnětů různého druhu a intenzity. Kožní lékaři (dermatologové) zaznamenávají v posledních deseti letech několikanásobný nárůst výrazné citlivosti pokožky ke slunečnímu záření. Předpokládá se, že za to mohou i chemizace našeho života v nejširším slova smyslu, nárůst spotřeby léků, obliba solárií a neúměrně dlouhé pobyty na slunci.

PŘIBÝVÁ MNOŽSTVÍ ALERGICKÝCH REAKCÍ, které se projevují na pokožce - od těch běžných ve formě svědění a pálení až po ty nejkomplikovanější ve formě deformačních příznaků. Navíc je už jednoznačně dokázáno, že dlouhotrvající výrazná expozice slunečnímu záření (opalování) v kterémkoliv ročním období přináší sice krátkodobý barevný efekt, ale pro zdraví kůže je absolutně nevhodná a riziková, zejména z pohledu možnosti vzniku rakovinového bujení. Zejména naše, dnes už „tropické“, léto se často projevuje svou zničující tepelnou silou, přesto člověk toto působení na svůj organismus často podceňuje a chrání se skutečně málo. Proto by si měl uvědomit, že chránit nezahalené části pokožky překrytím k tomu určeným kvalitním krémem, sprejem, emulzí nebo olejem je více než nezbytné!

Mnoho z nás má stále problém rozlišit dva pojmy: SPF - ochranný faktor proti slunci (vyznačený číslem na obalu), který vyjadřuje účinnost ochrany před UV zářením -, a filtr opalovacího krému (spreje, emulze, oleje, gelu). Ten může být dvojí - chemický, kterým disponuje většina „klasických“ krémů z drogerie, a minerální v hypoalergenních substancích na citlivou pokožku, prodávaných v lékárnách. Podle čeho se dá vybrat vhodný druh filtru?

ALERGICI A JEDINCI S CITLIVOU POKOŽKOU mohou mít s chemickými filtry problém. Mnoho z nich se natírá velkým množstvím krému, aby dosáhli vytvoření rovnoměrné bílé vrstvy a měli lepší pocit ochrany. Navíc - při ježdění se potíme a v té chvíli může chemický filtr způsobit reaktivní svědící vyrážku. Funguje totiž tak, že se do pokožky vstřebává a po chvíli čekání UV záření likviduje chemickou reakcí - přeměňuje ho na teplo. Je to ale stále jenom chemie, a tak je možná vhodnější investovat do dražších krémů s minerálním fyzikálním filtrem, obvykle určeným na citlivou a dětskou pleť. Jsou to ochranné mikropigmenty nejčastěji z oxidů zinku a titanu. Do pokožky se nevstřebávají, fungují ihned na bázi odrážení slunečních paprsků - „fyzického“ blokování - a tvoří ochrannou vrstvu. Nejčastěji se používají krémy, které obsahují kombinaci obou filtrů.

POKOŽKU MŮŽEME PŘED SLUNEČNÍMI PAPRSKY CHRÁNIT i vhodnou zeleninovou stravou. Dobrou zprávou pro konzumenty brokolice je objev obsahu superoxid dismutázy (SOD). Tento enzym působí jako silný antioxidační prostředek, který chrání především pokožku před poškozením slunečním zářením, jejím hrubnutím a tvorbou jizev. Zpomaluje vznik vrásek a jiných projevů stárnutí kůže. Protože s přibývajícím věkem v organismu postupně klesá jeho produkce, doporučuje se jeho podávání nejen v podobě výživových doplňků, ale zejména úpravou stravy. Ta má kromě brokolice obsahovat v hojném množství i ovesné vločky, růžičkovou i klasickou kapustu a zelí. SOD spolupůsobí i při využívání zinku a hořčíku, které brokolice v hojném množství obsahuje. Po delším pobytu na slunci mohou na některých místech, která jsme zapomněli natřít nebo nedostatečně pokryli, vzniknout „spáleniny“.

Kromě krémů po opalování, jejichž nejúčinnější složkou je pantenol, se často používají k tomuto účelu bylinné obklady z povařených zelných listů a jitrocele nebo chladivé tvarohové obklady z kašovité směsi plnotučného tvarohu a vody.

U NĚKTERÝCH LIDÍ SE MŮŽE OBJEVIT prvním kontaktu se sluncem fototoxická reakce v podobě růžovočervených fleků, pupínků až puchýřů s vodnatým obsahem, opuchlin až krevních podlitin. Stav vyžaduje návštěvu u dermatologa. „Viníky“ takové situace bývají obyčejně různé léky (na cukrovku, srdce, mykózy, na odvodnění, proti bolesti a revmatismu nebo antibiotika), umělá sladidla, potravinová aditiva (éčka), konzumace celeru, mrkve, petržele, pomeranče nebo limetky.

Problémy nadělají gelová léčiva, zejména s obsahem ketoprofenu a diklofenaku, oleje - levandulový, skořicový, bergamotový a všechny citrusové -, ale i voda po holení a obsahem alkoholu.

PŮSOBENÍ SLUNEČNÍCH PAPRSKŮ NA POKOŽKU je stále intenzivnější a pronikavější. I proto je vhodné si uvědomit, že kůže má často množství barevných, pigmentových, skvrn - mateřských znamének -, pro něž nemusí být nadměrný vliv UV paprsků vždy příznivý.

Je totiž třeba vědět, že i nevinný flíček minimálních rozměrů se může vlivem mechanického dráždění (například neustálého dření oděvem), ale zejména působením agresivního slunečního záření změnit na nejagresivnější formu rakoviny kůže - nádor melanom.

V posledních deseti letech na Slovensku dost dramaticky stoupá počet lidí, kteří onemocněli melanomem. U mužů postupně o 20 procent, u žen až o 35 procent! Věkový průměr postižených klesá, v ambulanci kožního lékaře se objevuje stále více mladých lidí s melanomem. Nadměrné, někdy celoroční opalování, nevšímavost vůči vlastnímu tělu a ještě i návštěvy solárií nedovolují pokožce žádný „odpočinek“. Kůže si pamatuje každé spálení sluncem a jeho následky se ukážou za pět až patnáct roků. Už několik opálení či spálení v dětství, což nebývá v současných podmínkách nic neobvyklého, s sebou přináší riziko pozdějšího vzniku melanomu.

KOŽNÍ LÉKAŘI (DERMATOLOGOVÉ) VARUJÍ - chraňte si pokožku, je skutečně v ohrožení. Průběžné statistiky hovoří, že na sto tisíc lidí má melanom asi dvacet pět a v zemích, kde se víc chodí na slunce, je tento počet mnohonásobně vyšší. Melanom dokáže zabít v průběhu několika let, a když se zachytí pozdě, těžko se s ním dá něco udělat. Velmi rychle proniká (metastazuje) do plic, mozku a jater a v té chvíli je osud postiženého téměř zpečetěn. Proto je velmi důležitá prevence - stejně tak, jako by si měla žena jednou za měsíc prohlédnout (vyšetřit) prsa, jednou za tři měsíce je třeba prohlédnout kůži na celém těle. Pokožku na zádech si můžeme prohlédnout při dostatečném osvětlení pomocí zrcadla nebo se na ni může podívat blízká osoba.

Dnes už devadesát procent Slováků objeví melanom v počátečním stadiu choroby. Přispělo k tomu množství kampaní. Jednou z nich je melanomový den, v rámci něhož kožní lékaři zadarmo vyšetří podezřelá znaménka. Melanomy jsou neuvěřitelně různorodé. Bývají jedinečné podobně jako otisky prstů, jako by každý měl „svůj“ typ.

PŘI SAMOVYŠETŘENÍ KŮŽE je tedy třeba všímat si jakékoliv „novinky“, zejména však: nových znamének, vypadajících jinak než ta, která běžně máme, červených nebo tmavších šupinatých flíčků s mírně vyvýšeným povrchem, nových tvrdých bouliček krvavě červené barvy, změn ve velikosti, tvaru či barvy existujícího znaménka, vyvýšení znaménka - pokud začne plochý útvar růst do výšky, změn „pocitu“ ze znaménka - svědění, píchání, lechtání, pálení, krvácení či jiné výměšky ze znaménka, případně stroupky a vřídky na něm.

AMERICKÉ POMOCNÉ KRITÉRIUM PRO IDENTIFIKACI MELANOMU se skládá z prvních písmen abecedy ABCDE, ale je opravdu jen pomocné:

A - asymmetry (asymetrie) - znaménko pohledem „rozdělíme“ napůl a všímáme si, zda jsou obě poloviny stejné.

B - border (ohraničení) - zdravé znaménko bývá ostře ohraničené a melanom má spíš neostré okraje jako krajka.

C - color (barva) - znaménko může být různé barvy (červené, černé, hnědé). Melanom je obvykle černý, ale „hraje“ více barvami - například v hnědém znaménku se může vyskytnout černá nebo červená tečka, což je signál, že se v něm něco odehrává.

D - diameter (průměr) - říká se, že melanom má více než šest milimetrů, ale může být i dvoumilimetrový.

E - evolving (změna stavu, vývoj) - když znaménko začne „z ničeho nic“ růst, může to být znak tvorby melanomu.

MUDr. Pavel Malovič

* * *

Poradce, měsíčník č. 2-3/2022 (VIII/2021)

·         Zákon o zaměstnanosti po novele s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza

·         Mzdy a platy v pracovněprávních předpisech II.

·         Hmotný a nehmotný majetek a jejich daňové odpisování – změny

·         Vyšší ochrana dětí v právních vztazích – novela

·         Nutnost změnit společenské smlouvy a zápis v obchodním rejstříku

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9/2021 (VIII/2021)

·         Kurzarbeit – nová právní úprava příspěvku při částečné práci

·         Podpora v nezaměstnanosti – změny

·         BOZP ve stavebnictví

·         Krácení dovolené pro neomluvené absence – nově a mírněji

·         Bezpečnost práce – nový zákon

·         Podnikání zaměstnance a nehmotný majetek – změny

·         Nájem a nájemní smlouva u veřejně prospěšných poplatníků

·         Školní stravování

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9/2021 (VIII/2021)

·         Zákon o DPH po novele

·         Minim – zdravotní pojištění

·         Nový stavební zákon z pohledu DPH

·         Pohledávky OSVČ

·         Umístění dítěte – sleva na dani

·         Rezerva na opravy HM

·         Částečná práce - příspěvek

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9-10/2021 (VIII/2021)

• Optimalizace základu daně 2021
• Výdaje v ZDP a účetnictví
• Pandemický zákon

1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2021 (VIII/2021)

• Školský zákon – novela
• Mzda a plat
• Nemoc – zdravotní a nemocenské pojištění

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

1. 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)

2. 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)

3. s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)

4. 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)

5. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)

6. 100 otázek a odpovědí DPH nově, Zásoby (praktická řešení týkající se dani z přidané hodnoty po novelách a zásob z hlediska účetnictví a daní)

7. Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)

8. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2021 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

9. Daňové, mzdové a účetní zákony 2021 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2021)

10. Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)

11. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2021 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

12. 100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (praktická řešení týkající se využití zákonných možností optimalizace daně a změn, které přinesla rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů)

13. 100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (praktická řešení týkající se daňových a nedaňových výdajů a odměňování)

14. 100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (komentář k pandemickému zákonu a související příklad, OSVČ z pohledu daní, odvodů a ukončení podnikání)

15. Ústava České republiky (úplná znění Ústavy České republiky a volebních zákonů po posledních novelách)

16. 100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (příklady z praxe týkající se cestovních náhrad, stravování zaměstnanců, automobilu v podnikání a vzniku, zániku společnosti s.r.o., využití zisku a řešení ztráty ve spol. s.r.o.)

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE

Vzory smluv, žalob a podání (XII/2020)

·         Občanský zákoník

·         Rodinné právo

·         Zákoník práce

·         Občanský soudní řád

·         Trestní právo

·         Exekuční řád

·         Daňové řízení

·         Správní řízení

·         Stavební právo

Pomocník mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Pomocník mzdové účetní

·         Povinnosti zaměstnavatele a mzdové účetní

Příručka mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Mzda a plat

·         Zdravotní pojištění

·         Sociální pojištění

·         Daň z příjmů ze závislé činnosti

Daňové, mzdové, účetní zákony 2021 (I/2021)

• ÚZ daňový řád
• ÚZ zákona o daních z příjmů
• ÚZ zákona o DPH
• ÚZ zákona o účetnictví
• Vyhláška č. 500/2002 Sb.
• Zákoník práce

100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (II/2021)

·         Optimalizace daně

·         ZDP po novele

Daňové a nedaňové výdaje 2021 (II/2021)

·         Abecedně seřazeny daňové a nedaňové výdaje s příklady

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o účetnictví

100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (III/2021)

·         Daňové výdaje

·         Nedaňové výdaje

·         Odměňování

·         Závislá činnost – daň z příjmů

100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (V/2021)

·         Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (pandemický zákon) s komentářem

·         Mimořádná opatření a kompenzace

·         OSVČ – daně, odvody, ukončení podnikání

Ústava České republiky (V/2021)

·         Ústava České republiky

·         Zákon o volbách do Parlamentu České republiky

·         Zákon o volbě prezidenta republiky

100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (VIII/2021)

·         Cestovní náhrady

·         Stravování zaměstnanců

·         Vznik a zánik s.r.o.

·         Zisk, ztráta, převod obchodního podílu v s.r.o.

NOVINKY

Aktualizace I/4 (VIII/2021)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o dani z přidané hodnoty

·         Zákon o dani z nemovitostí

Aktualizace IV/5 (VIII/2021)

·         Zákon o požární ochraně

·         Zákon o pozemkových úpravách

·         Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů

·         Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti

·         Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě

Aktualizace IV/4 (VIII/2021)

·         Nový stavební zákon

Aktualizace III/5 (VIII/2021)

·         Zákon o ochraně veřejného zdraví

·         Zákon o požární ochraně

Aktualizace VI/3 (VIII/2021)

·         Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí

·         Zákon o ochraně přírody a krajiny

·         Zákon o ochraně ovzduší

·         Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

·         Lesní zákon

·         Zákon o integrované prevenci

·         Vodní zákon

·         Zákon o vodovodech a kanalizacích

Aktualizace VI/4 (VIII/2021)

·         Zákon o odpadech

·         Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady

·         Zákon o hospodaření energií

·         Energetický zákon

·         Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi

·         Zákon o ochraně veřejného zdraví

Aktualizace II/6 (VIII/2021)

• Občanský soudní řád

·         Soudní řád správní

• Zákon o správních poplatcích

·         Exekuční řád

·         Notářský řád

Aktualizace I/3 (VIII/2021)

·         Zákon o archivnictví a spisové službě

·         Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě

·         Zákon o provádění mezinárodních sankcí

·         Zákon o daních z příjmů

Aktualizace IV/3 (VIII/2021)

·         Zákon o stavební zákon

·         Zákon o technických požadavcích na stavby

·         Zákon o Státním fondu podpory investic

Aktualizace V/3 (VIII/2021)

·         Zákon o svobodném přístupu k informacím

·         Zákon o informačních systémech veřejné správy

·         Zákon o evidenci obyvatel

·         Zákon o státním občanství české republiky

·         Zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické

·         Zákon o ověřování

·         Zákon o matrikách, jménu a příjmení

Aktualizace III/4 (VIII/2021)

·         Zákon o zaměstnanosti

·         Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

·         Zákon o veřejném zdravotním pojištění

·         Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

·         Zákon o státní sociální podpoře

Aktualizace III/3 (VII/2021)

·         Zákon o zaměstnanosti

·         Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

·         Zákon o inspekci práce

·         Zákon o nemocenském pojištění

·         Vyhláška č. 242/2021 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2021

Aktualizace V/2 (VII/2021)

·         Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

Aktualizace IV/2 (VII/2021)

·         Zákon o zadávání veřejných zakázek

·         Nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků státního fondu podpory investic formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí

·         Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Aktualizace I/2 (VII/2021)

·         Zákon o rozpočtových pravidlech

·         Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

ZÁKONY 2021 novelizované zákony k 1. 1. 2021