Pokud účetní jednotka účtuje o zásobách materiálu podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, může provádět tzv. průběžnou inventarizaci. Pakliže nevyužije možnosti inventarizovat zásoby materiálu průběžně, může alespoň pro vhodné načasování inventur využít ustanovení zákona o účetnictví, které říká, že účetní jednotky při periodické inventarizaci

a)  mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem,

b)  ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.

Při periodické inventarizaci tedy mohou účetní jednotky při zjišťování skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni, a mohou dokončit zjišťování skutečného stavu podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem.

Inventarizační rozdíly

Mezi zjištěnými inventarizačními rozdíly je potřeba odlišit následující:

•    přirozené úbytky zásob jsou daňově uznatelné a zachyceny budou na stejném nákladovém účtu jako spotřeba zásob – pouze analyticky odlišené,

•    manka nad normu přirozených úbytků: daňově uznatelná pouze do výše souvisejících náhrad (nejedná-li se o v zákoně o daních z příjmů vyjmenované škody) a zobrazovaná v nákladech jako manka a škody v provozní oblasti,

•    inventarizační rozdíly vzniklé ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhu zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob, bez vlivu na základ daně, protože na nákladovém účtu dojde pouze k analytickému přeúčtování (jedná se o situaci, kdy jeden druh zásob materiálu chybí a druhý ve stejné míře přebývá v důsledku dřívějšího použití chybného analytického účtu, resp. zápisu na chybnou skladovou kartu, manko a přebytek jsou tak pouze účetní, nikoliv skutečné),

•    skutečné přebytky zásob, které zvyšují základ daně a účtuje se o nich jako o ostatních provozních výnosech.

Jestliže účetní jednotka používá periodický způsob evidence zásob materiálu (tzv. způsob B, tj. při pořízení přímo do nákladů s periodickou úpravou výše nákladů a stavu aktivního účtu), měla by v souvislosti s inventarizací dodržet následující postup:

•    Vyčíslit účetní stav zásob materiálu k okamžiku, ke kterému se provádí inventarizace, podle evidence o zásobách.

•    Zaktualizovat syntetické účty, tj. upravit jejich hodnoty o počáteční, resp. konečný zůstatek vyčíslený na podkladě evidence o zásobách.

•    Až nyní (účetně ke stejnému okamžiku) zobrazit v účetnictví inventarizační rozdíly, tedy v podstatě stejně jako při způsobu A evidence zásob, souvztažně s účtem aktiv.

Inventarizační rozdíly je v účetnictví nutné zachytit a bylo by chybou je zakrývat převáděním již skutečného stavu zásob na příslušný majetkový účet. Nemůže být dostačující, aby inventarizační rozdíly byly zobrazeny pouze ve skladové evidenci.

Způsob provádění inventur je třeba vyhlásit vnitřním předpisem a uvést v inventurních soupisech.

Příklad 1

Inventarizace materiálu a zboží – způsob A

Účtování inventarizačních rozdílů na základě výsledků inventarizace je u obou způsobů (A i B) shodné.

Příklad 2

Změna účtování manka a přebytků u zásob vytvořených vlastní činností:

Manka a přebytky, nejsou-li způsobeny chybným účtováním, vždy ovlivňují výši výsledku hospodaření a zprostředkovaně výši základu daně z příjmů, a to následujícím způsobem: Skutečné přebytky základ daně zvyšují. Manka nad normu přirozených úbytků je nutné vyloučit z daňově účinných nákladů, a to ve výši, ve které přesahují zúčto­vané náhrady.

Vyjmenované typy škod jsou daňově účinným výdajem (nákladem) bez ohledu na výši souvisejících náhrad.

Opravné položky k zásobám, odpis zásob a jejich likvidace

Obdobně jako bylo uvedeno u dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku i u zásob v případě dočasného snížení jejich hodnoty se vytváří opravné položky ke konkrétním zásobám, a to na základě výsledků inventarizace. V případě trvalého snížení hodnoty konkrétních zásob jsou tyto zásoby odepsány.

Opravné položky k zásobám se většinou vytváří z těchto důvodů:

•    v případech zásob, kdy jejich obrátka je malá nebo žádná a jejich možnost zpracování v účetní jednotce je velmi nízká, v tomto případě je nutné odhadnout jejich možnou prodejní cenu a pokud je nižší než cena, za kterou jsou zásoby vedeny v účetnictví, je nutné rozdíl z tohoto ocenění vyjádřit opravnou položkou,

•    v případech zcizení zásob, jestliže k datu uzavírání účetních knih není rozhodnuto o definitivním řešení tohoto zcizení,

•    v případech znehodnocení zásob, kdy není k datu uzavírání účetních knih ještě známa výše znehodnocení v plném rozsahu.

Tvorba i zúčtování opravných položek k zásobám je vždy daňově neúčinným nákladem.

Daňově účinnými náklady však může být hodnota likvidovaných zásob v důsledku jejich prokazatelně provedené likvidace, týká se:

-   materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků;

-   u léků, léčiv, či potravinářských výrobků pouze, pokud je nelze dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu.

K prokázání likvidace je nutné vypracovat protokol, kde bude uvedeno:

•    důvody likvidace,

•    způsob likvidace,

•    čas a místo provedení likvidace,

•    specifikace předmětů likvidace,

•    způsob naložení se zlikvidovanými předměty,

•    pracovníky zodpovědné za provedení likvidace.

V případě, že není likvidace zásob prokazatelně provedena (není doložena protokolem), potom skladová cena (hodnota likvidovaných zásob) není daňově účinným nákladem.

Účetní analýza a inventarizace pohledávek

Jak jsou vymezeny pohledávky, a jak postupovat při jejich účetní analýze a inventarizaci?

Pohledávky se dělí na:

•    Dlouhodobé pohledávky

•    Krátkodobé pohledávky

Pro správné zachycení konkrétní pohledávky je třeba respektovat účtový rozvrh (vyplývající ze závazné směrné účtové osnovy), členění podle požadavků účetní závěrky a další členění zejména podle dlužníků, členění na českou a cizí měnu a dále podle požadavků externích uživatelů.

Účetní analýza pohledávek

V oblasti pohledávek je třeba provést kontrolu

•    možnosti započtení pohledávek,

•    pohledávek po splatnosti,

•    dohadných pohledávek,

•    ocenění pohledávek – vyúčtování opravných položek, kursových rozdílů,

•    odpisu pohledávek.

Započtení pohledávek

Zákon o účetnictví v § 7 odst. 6 stanoví, že vzájemné zúčtování aktiv a pasiv i nákladů a výnosů není přípustné. Zároveň však zákon o účetnictví uvádí, že porušením vzájemného zúčtování nejsou případy upravené účetními metodami.

Účetní metoda uvedená ve vyhlášce v § 58 odst. 3 uvádí: „Za vzájemné zúčtování se nepovažuje účtování o započtení pohledávek ve smyslu občanského zákoníku prostřednictvím rozvahových účtů pohledávek a závazků.“

Občanský zákoník (č. 89/­2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) upravuje započtení zejména § 1982 až § 1991.

Účtovat o započtení pohledávek ve smyslu občanského zákoníku je možné pouze u splatných pohledávek včetně pohledávek po splatnosti (nikoliv pohledávek před splatností).

Nevýznamné (drobné) pohledávky – opravné položky a odpis

Zákon o rezervách (č. 593/1992 Sb., v platném znění) v § 8c umožňuje vytvořit opravnou položku až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství, a to v případě, že

•    rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč;

•    celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za období, za které se podává daňové přiznání, částku 30 000 Kč;

•    od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců.

O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je poplatník povinen vést samostatnou evidenci.

Nesmí se však jednat o

•    pohledávky již odepsané na vrub výsledku hospodaření a dále

•    pohledávky za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál,

•    pohledávky mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů.

Pohledávku, ke které byla vytvořena 100 % daňově účinná opravná položka, je možno v plné výši odepsat na vrub daňově účinných nákladů, přičemž se současně zúčtuje opravná položka ve prospěch daňově účinných nákladů.

Více platný zákon o daních z příjmů a zákon o rezervách.

Tento postup umožňuje řešit vypořádání drobných pohledávek tak, aby jejich odpis byl daňově účinný. Nevýznamné pohledávky je možné na základě rozhodnutí vedení firmy kdykoliv odepsat. V určitých případech se může jednat i o daňově účinný odpis.

Příklad 3

Započtení pohledávek

Firma A má vůči firmě B dluh 20 000 Kč (nákup zboží) a také pohledávku ve výši 30 000 Kč (za poskytnuté nájemné).

V souladu s občanským zákoníkem je možné provést započtení pohledávky a dluhu ve výši 20 000 Kč.

Příklad 4

Firma vykazuje ve svém účetnictví pohledávku ve výši 28 000 Kč. K této pohledávce vytvořila v minulém období opravnou položku v souladu se zákonem o rezervách ve výši 100 % hodnoty pohledávky (pohledávka splňuje kritéria stanovená § 8c zákona o rezervách). V běžném období pohledávku odepsala na vrub nákladů.

Příklad 5

Odpis pohledávky za zaniklou právnickou osobou bez právního nástupce (nejednalo se o spojenou osobu):

Odpis pohledávek nad uvedený rámec, například odpis pohledávky, u které ze všech okolností případu je zřejmé, že náklady na její vymáhání přesáhnou její výtěžek nebo je podle sdělení příslušného orgánu (policie, soudy apod.) dlužník neznámého pobytu, není daňově účinný.

Jmenovitá hodnota odepsaných pohledávek se při plném nebo částečném odepsání sleduje na podrozvahových účtech.

Příklad 6

Odpis drobné pohledávky na základě rozhodnutí firmy:

Uvedli jsme některá řešení drobných pohledávek po splatnosti a pokračujeme dalším řešením problematických pohledávek (nejen drobných).

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 10-11/2021.

Pracovní volno je významným právem v pracovněprávních vztazích. Záruku pro jeho poskytování nalezneme i v Listině základních práv a svobod. Zákoník práce toto právo obsahuje v řadě ustanovení, jako např. v podobě dovolené, překážek v práci, v odpočinku při nebo po výkonu práce apod. Právo na pracovní volno je i podle zákona o zaměstnanosti a nemocenských předpisů.

V souhrnném přehledu předkládáme čtenářům výběr z nejdůležitějších a nejčastěji využívaných pracovněprávních a nemocenských předpisů, v nichž je upraven nárok na pracovní volno, s řešením praktických příkladů z personální praxe.

Dovolená jako zvláštní forma pracovního volna

Právní úprava dovolené je provedena v právních předpisech ČR již před rokem 1965, v tehdejší době samostatným zákonem. Od 1. ledna 1966 nabyl ú)činnosti první zákoník práce č. 65/1965 Sb., který řešil dovolenou na zotavenou komplexně. Postupem doby došlo v této oblasti k rozsáhlým a zásadním změnám, zejména v zákoníku práce č. 262/2006 Sb. od 1. ledna 2007 a od 1. ledna 2021 zákonem č. 285/2000 Sb.

Z názvosloví byl vypuštěn dovětek „na zotavenou“. Úprava terminologie vyjadřuje obsah a účel dovolené. Jedná se o zvláštní druh pracovního volna, které se odlišuje od jiných překážek v práci, při nichž zaměstnanec nemusí pracovat. Je určeno k zotavení zaměstnance po celoroční práci a záleží jen na něm, jak ho využije.

Změny ve výpočtu dovolené

Od 1. ledna 2021 nabyly účinnosti rozsáhlé a významné změny v právní úpravě dovolené v zákoníku práce (dále ZP) č. 262/2006 Sb. Došlo ke koncepční úpravě ustanovení k výpočtu dovolené, která se – na rozdíl od dřívější úpravy – počítá po dnech. Novela byla Ministerstvem práce a sociálních věcí dlouhodobě připravovaná. Vychází z dohody koalice, odborů a podnikatelů z 14. 10. 2019, podle níž koaliční partneři při jejím projednávání v Poslanecké sněmovně a v Senátu do jejího obsahu nezasahovali a umožnili její hladší schvalování.

Dovolená po dnech

Dovolená už se neodvíjí od počtu odpracovaných dní, ale spravedlivě od počtu odpracovaných hodin. Spojuje se tak s týdenní pracovní dobou. Podle nové úpravy § 212 ZP zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Konal-li zaměstnanec práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době. Zohlední se, kolik hodin zaměstnanec odpracoval a adekvátně k tomu bude mít dovolenou.

Jedná se o novou koncepční změnu dovolené, Je založena na týdenní pracovní době zaměstnance (stanovené podle § 79 nebo sjednané kratší podle § 80 ZP), z níž se odvozuje jeho právo na dovolenou a k níž se poměřuje i čerpání této dovolené. Přitom je respektována výměra dovolené stanovená v týdnech dovolené za kalendářní rok podle § 213 odst. 1 až 3 ZP. Podmínkou pro poskytnutí dovolené již není výkon práce po dobu alespoň 60 dnů v kalendářním roce.

1. Nekrácená dovolená

Zaměstnanec, jehož stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin a výměra dovolené u zaměstnavatele je 5 týdnů, konal u téhož zaměstnavatele za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci po dobu 52 týdnů v příslušném kalendářním roce. Během této doby odpracoval celkem 2 080 hodin (52 × 8). V průměru tedy 40 hodin připadajících na jeden týden.

Na kolik dnů dovolené má zaměstnanec nárok?

Přísluší mu tedy dovolená nekrácená, v celkovém rozsahu za kalendářní rok v počtu 200 hodin (40 hodin × 5 týdnů) = 200 hodin.

2. Práce v rozvržených směnách

Zaměstnanec odpracoval v rozvržených směnách více hodin.

Na kolik dnů dovolené má zaměstnanec nárok?

Pokud by tento zaměstnanec v rozvržených směnách odpracoval během 52 týdnů v kalendářním roce více hodin, například 2 200, tj. v průměru 42,38 hodin týdně, nepřihlíží se k této skutečnosti. Přísluší mu rovněž dovolená v nezměněné (neprodloužené) délce za kalendářní rok, tj. 40 × 5 = 200 hodin.

Kdyby zaměstnanec u téhož zaměstnavatele v rámci 52 týdnů v kalendářním roce pracoval v kratší týdenní pracovní době 30 hodin týdně, a odpracoval celkem 1 566 hodin (tedy 52násobek jeho kratší týdenní pracovní doby), vznikne mu právo na dovolenou za kalendářní rok v délce 150 hodin (30 × 5 = 150). K odpracovaným 6 hodinám nad celé násobky kratší týdenní pracovní doby se nepřihlíží.

Poměrná dovolená

Tato část právní úprava dovolené patří k nejsložitějším v novele ZP. Zejména mzdové účetní a personalisté se musí s novými ustanoveními podrobně seznámit.

Jestliže zaměstnanci nevznikne právo na dovolenou za kalendářní rok, protože za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli nekonal u něho během kalendářního roku práci po dobu 52 týdnů (buď z toho důvodu, že pracovní poměr vznikl nebo skončil v průběhu kalendářního roku a netrval po dobu alespoň 52 týdnů, nebo proto, že během 52 týdnů zaměstnanec neodpracoval v průměru připadajícím na týden stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu) přísluší mu poměrná část dovolené za kalendářní rok. Podmínkou je, že u zaměstnavatele konal za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci alespoň po dobu 4 týdnů po stanovenou nebo sjednanou kratší pracovní dobu. Délka této poměrné části dovolené činí jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou odpracovanou stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu.

3.  Poměrná část dovolené I.

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. 10. 2021 ve stanovené týdenní pracovní do­bě 40 hodin a do konce roku odpracoval 529 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů.

Jaká bude délka poměrné části dovolené zaměstnance?

Délka poměrné části dovolené u tohoto zaměstnance, který za trvání pracovního poměru do konce kalendářního roku odpracoval 13 celých násobků své stanovené týdenní pracovní doby, činí 13/52 ze 40 hodin týdně krát 5 týdnů (tj. 40 : 52 = 0,769 × 13 = 9,99 × 5= 49,99. PO zaokrouhlení na celé hodiny nahoru tedy 50 hodin. K 9 hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby se nepřihlédne.

4. Poměrná část dovolené II.

Obdobný postup bude v případě, kdy tentýž zaměstnanec pracoval v kratší týdenní pracovní době 30 hodin a odpracoval tak v době od 1. 10. do 31. 12. 2021 celkem 396 hodin.

Jaká bude délka poměrné části dovolené zaměstnance?

V tomto případě délka poměrné části dovolené by činila po zaokrouhlení na hodiny nahoru 38 hodin (tj. 30 : 52 = 0,576 × 13 = 7,499 × 5 = 37,499, po zaokrouhlení 38 hodin. K 6 hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby se nepřihlédne.

Změna pracovního úvazku

Poměrná část dovolené se podle § 213 novely ZP zjišťuje i při případné změně délky týdenní pracovní doby. Jedná se o případ, kdy v průběhu téhož kalendářního roku přejde zaměstnanec ze stanovené týdenní pracovní doby na sjednanou kratší týdenní pracovní dobu nebo naopak. To se odrazí v průměrné délce týdenní pracovní doby a tím i v délce dovolené (počtu hodin dovolené) v příslušném kalendářním roce.

5. Změna pracovního úvazku

Zaměstnanec v roce 2021 pracoval do 30. 6. po stanovenou týdenní pracovní dobu 450 hodin a od 21. 7. sjednal kratší pracovní dobu 30 hodin týdně. Za rok 2021 odpracuje celkem 52 násobků týdenní pracovní doby, z toho 26 týdnů po 40 hodinách a 26 týdnů po 30 hodinách. Dovolená u zaměstnavatele je v délce 5 týdnů.

Jak má mzdová účetní provést výpočet dovolené?

Výpočet se provede následovně:

–  za první pololetí – 40 (hodin týdně) : 52 = 0,769 (jedna dvaapadesátina) × 26 týdnů =19,99 × 5 (týdnů dovolené u zaměstnavatele)= 99,95 (dovolená za 1. pololetí)

–  za druhé pololetí – 30 : 52 = 0,576 × 26=14,99 × 5 = 74,95

Za rok 2021 je tedy dovolená, v počtu 175 hodin, asi 22 dnů dovolené (99,95 + 74,956=174,90 – zaokrouhleno 175 hodin).

Převedení dovolené

Podle dřívějšího právního stavu čerpání dovolené stanovil § 218 ZP. Zaměstnavatel byl povinen určit její nástup do konce kalendářního roku, v němž právo na ni vzniklo. Tato úprava byla přísná a mnohdy nevyhovovala běžné praxi. Často bylo v zájmu samotného zaměstnance převést část jeho nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku. Jednalo se zejména o situace, kdy v následujícím kalendářním roce potřeboval čerpat dovolenou již v době, kdy mu na ni ještě nevzniklo právo.

Novela připouští možnost převedení nevyčerpané části dovolené, která přesahuje minimální výměru 4 týdnů a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů v kalendářním roce, do následujícího kalendářního roku. Podle nového § 218 odst. 2 zaměstnavatel při převedení dovolené přihlédne k oprávněným zájmům zaměstnance, které uvede v písemné žádosti.

6. Dovolená v kratším rozsahu

Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než je délka směny.

Jaké podmínky musí zaměstnavatel dodržet?

Podmínkou je souhlas zaměstnance. Musí to však být nejméně její jedna polovina, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.

Krácení dovolené

Zaměstnavatel měl povinnost a někdy možnost krátit výměru dovolené. Šlo o situace, kdy zaměstnanec zameškal více než 100 pracovních dnů, jako je např. pracovní neschopnost, která nebyla způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Za prvních 100 takto zameškaných dnů musel zaměstnavatel krátit dovolenou o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných dnů rovněž o jednu dvanáctinu.

Jiná byla situace při tzv. neomluvené nepřítomnosti v práci (neomluvená absence). Na rozdíl od povinnosti zaměstnavatele krátit dovolenou z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, ZP neukládal zaměstnavateli povinnost krátit dovolenou pro neomluvenou absenci. Za jeden neomluvený den mohla být dovolená kratší až o 3 dny. Zameškání práce po kratší dobu, než jeden den, se sčítaly, např. neomluvené pozdní příchody na pracoviště.

Podle novely ZP krácení dovolené upravuje § 223 ZP jen pro případ neomluveného zameškání směny zaměstnancem. Postupuje se tak, že se odečte počet neomluveně zameškaných hodin ve směně od celkového počtu hodin, které připadají zaměstnanci na jeho dovolenou v kalendářním roce. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat. Při krácení musí být zaměstnanci poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů. Podmínkou je, že jeho pracovní poměr k zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok.

7. Neomluvená absence

Zaměstnanec zameškal (neomluvená absence) v počtu 8 hodin a týdenní pracovní dobu má 40 hodin.

Na kolik dnů dovolené má zaměstnanec nárok?

U zaměstnavatele má nárok na 5 týdnů dovolené, tedy celkem na 200 hodin dovolené. Od tohoto počtu se odečtou zameškané hodiny (200 – 8= 192 hodin). Zaměstnanec bude mít po odpočtu nárok na 192 hodin dovolené.

Dovolená a svátek

Podle § 219 odst. 2 ZP připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se do dovolené.

Podle novely ZP se dovolená poskytnutá na svátek se bude započítávat do celkové výměry dovolené v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku pracovat a požádal o dovolenou na tento den.

8. Směna naplánovaná na svátek a dovolená

Zaměstnanec má naplánovanou směnu na svátek a chce si vzít dovolenou.

Bude se zaměstnanci dovolená započítávat do dovolené?

Dovolená na tento svátek se mu nebude započítávat do dovolené. Před 1. lednem 2021 se nezapočítávala.

Dovolená u nového zaměstnavatele

Zrušila se podmínka uvedená v § 221 odst. 2 ZP, že za změnu zaměstnání se považovalo skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a bezprostředně navazující vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele. Je na zaměstnanci, zda před skončením dosavadního pracovního poměru požádá o poskytnutí nevyčerpané dovolené nového zaměstnavatele a zda oba zaměstnavatelé (dosavadní a nový) uzavřou dohodu o poskytnutí dovolené i v případě, kdy oba pracovní poměry na sebe nebudou bezprostředně navazovat.

9. Nástup do nového zaměstnání

Zaměstnanec končí pracovní poměr 15. listopadu 2021 a bezprostředně nastupuje do nového zaměstnání.

Může „dřívější“ dovolenou čerpat u nového zaměstnavatele?

Podle dosavadní právní úpravy se za bezprostřední nástup do nového zaměstnání považuje následující den, tedy 16. listopad 2021. Tato podmínka bezprostředního nástupu k novému zaměstnavateli pro poskytnutí dovolené, jejíž nárok vznikl u dřívějšího zaměstnavatele, se ruší. Dohodnou-li se oba zaměstnavatelé, „dřívější“ dovolenou může poskytnout nový zaměstnavatel.

(Z důvodové zprávy k novele ZP): Podmínka, že se za změnu zaměstnání v průběhu téhož kalendářního roku považuje bezprostředně navazující vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele, se jeví jako nedůvodná, poněvadž převzetí závazku poskytnout na žádost zaměstnance nevyčerpanou dovolenou u dosavadního zaměstnavatele zaměstnavatelem novým vyžaduje dohodu obou zúčastněných zaměstnavatelů. Není tedy nutné, aby možnost takové dohody byla vázána pouze na bezprostřední návaznost obou pracovních poměrů. Je tedy na zaměstnanci, zda před skončením dosavadního pracovního poměru o uspokojení svého práva na nevyčerpanou dovolenou novým zaměstnavatelem požádá a na obou zaměstnavatelích, zda příslušnou dohodu v tomto směru uzavřou i v případě, kdy oba pracovní poměry nebudou na sebe navazovat bezprostředně.

Dodatková dovolená

Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po stanovenou týdenní pracovní dobu celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby. Pracoval-li za těchto podmínek po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dodatková dovolená v délce odpovídající této kratší týdenní pracovní době. Postup při odvozování její délky vychází z délky týdenní pracovní doby zaměstnance v závislosti na tom, zda pracuje po stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu po celý kalendářní rok nebo jen po jeho část.

Více již najdete v odborné tematické publikaci 100 otázek a odpovědí Pracovní volno, Zaměstnávání.

V zásadě existují dva způsoby výchovy dětí – cukr versus bič. Ten první motivuje k žádoucímu chování systémem pochval a odměn, jeho mottem je: „Ano, tak to dělej.“. Druhý přístup preferuje negativní motivaci káráním a tresty, které se snaží potomka umravnit metodou: „Ne, tak to nedělej!“. Obdobné formy výchovy uplatňuje i stát vůči firmám.

Aktivity chtěné – např. ekologické zemědělství a moderní technologie – podporuje dotacemi, zatímco od těch nežádoucích – třeba neplacení daní – odrazuje sankcemi. Zcela přirozeně se vzájemně „vychovávají“ i podnikatelé navzájem. Odběratel stálý a platící dostane slevu, naproti tomu neplatící a podvodný bude potrestán zápisem na „černou listinu“ a smluvní sankcí. Přičemž smluvní sankce mají svá daňová specifika, která posuzoval také Nejvyšší správní soud… a zjistil, že firmám nepříjemný výklad správců daně je chybný.

Smluvními sankcemi jsou…

V české podnikatelské praxi bohužel dosti často dochází k porušování uzavřených smluv. Nejčastějším prohřeškem dodavatelů je nekvalitní výrobek, zboží či služba a u odběratelů opožděná úhrada dluhu (peněžitého závazku). Pro omezení a částečné zhojení újmy protistraně jsou určeny mj. i smluvní sankce. Již samotná jejich existence, potenciální hrozba motivuje k řádnému a včasnému splnění sjednaného závazku, neboť úhrada sankce pro hříšníka vždy znamená zhoršení jeho ekonomické bilance. Nejčastěji se lze ve firemní praxi setkat se dvěma smluvními sankcemi – s úrokem z prodlení a smluvní pokutou. Jejich právní úpravu najdeme ve spleti více než tří tisíců paragrafů zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění p.p. (dále jen „OZ“).

Úrok z prodlení (§ 1968 až § 1974 OZ)

je časově podmíněnou sankci za pozdní úhradu dluhu, stručně řečeno – „čím platíš později, tím více zaplatíš“. Má tedy morální apel, aby dlužníci platili včas.

Z právní úpravy pro potřeby běžné firemní praxe postačí vést v patrnosti zejména dvě základní pravidla:

•    Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

•    Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Do konce roku 2013 byl úrok z prodlení z obchodních závazkových vztahů nastaven v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.) obdobně, jako dnes. Také platilo, že nebylo-li sjednáno jinak, uplatnil se jeho výpočet podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Oba právní předpisy k 1. 1. 2014 zrušil nový občanský zákoník.

Od roku 2014 stanoví úrok z prodlení – pokud nebylo stranami sjednáno jinak – nové nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění p.p.. Dle přechodného ustanovení, pokud k prodlení došlo před rokem 2014, tak se výše úroku z prodlení řídí i nadále dřívějším nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v historickém znění.

Jestliže tedy k prodlení došlo – tj. kdy marně uplynul den splatnosti – počínaje 1. 1. 2014 a později, uplatní se již nové nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně:

•    výši repo sazby stanovené Českou národní bankou („ČNB“) pro

•    první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (pozn.: úrok je po celou dobu prodlení stejný),

•    zvýšené o 8 procentních bodů.

Takto určená výše úroků z prodlení není svobodným tvůrčím dílem našich zákonodárců, ale „upekla se“ tradičně v „Bruselu“. Konkrétně ve formě pro státy EU závazné Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích.

Stěžejní repo sazbou se přesně míní dvoutýdenní repo sazba vyhlašovaná ČNB v návaznosti na její měnovou politiku, a najdeme ji na jejich internetových stránkách www.cnb.cz. Jde o maximálně možné zhodnocení dočasně přebytečné likvidity komerčních bank uložené na 14 dnů u ČNB výměnou za cenné papíry. K 1. 7. 2021 byl tento hlavní měnový nástroj 0,50 % p.a., takže aktuálně platí pro všechna prodlení nastalá v druhém pololetí 2021 – a to po celou dobu trvání dluhu – zákonný úrok z prodlení 8,50 % p.a.

Druhou v praxi rozšířenou smluvní sankcí je smluvní pokuta, která do konce roku 2013 spadala mezi právní instrumenty zajištění smluvního závazku. S příchodem OZ byla ale přesunuta mezi nástroje sloužící k tzv. utvrzení dluhu do § 2048 až § 2052. Podle Důvodové zprávy k OZ totiž nezajišťuje pohledávku věřitele, ale utvrzuje dluh tím, že dlužník je hrozbou další povinnosti (že bude muset navíc připlatit i za sankci) více motivován ke splnění prvotní povinnosti. Jde o obecnější druh sankce nejen za nesplnění peněžitých dluhů, ale za porušení jakékoli jiné – sjednané – povinnosti, např. za pozdní dodání zboží, za neúplné stavební dílo apod.

Pro běžnou praxi zpravidla postačí vést v patrnosti jen tři základních pravidel:

•    Smluvní pokutu pro případ porušení smluvené povinnosti si musejí strany ujednat (pokud nebyla smluvní pokuta sjednána, pak na ni není nárok – na rozdíl od úroku z prodlení ad výše).

•    Věřitel může (ale nemusí) požadovat smluvní pokutu, aniž by mu vznikla škoda.

•    Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh utvrzený pokutou.

Účelem smluvní pokuty je dát předem najevo zvýšený zájem věřitele na splnění smluvené povinnosti. Nynější právní úprava téměř kopíruje dřívější podle „starého“ občanského a obchodního zákoníku. Změnou je vyloučení zániku práva na smluvní pokutu v případě nezaviněného porušení smluvní povinnosti – ale není zakázáno tuto výluku sjednat dohodou stran. Také lze dohodnout odchylku od zákonné dispozice coby nepravou smluvní pokutu, jejíž podstata je v tom, že zaplacením smluvní pokuty utvrzená smluvní povinnost zanikne.

Smluvní sankce v účetnictví

V účetnictví se od roku 2001 účtuje o smluvních sankcích výsledkově již při vzniku povinnosti, resp. nároku na smluvní sankci, tedy u dlužníka jako o klasickém závazku (dluhu) a u věřitele jako o pohledávce. A to bez ohledu na to, zda byly zaplaceny nebo ne. V praxi převažuje využívání účtů z dřívějších Postupů účtování:

•    u dlužníka do provozních nákladů, a to na účet 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení,

•    u věřitele do provozních výnosů, a to na účet 644 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení.

Úrok z prodlení podléhá obecnému režimu časového rozlišování nákladů a výnosů, zatímco smluvní pokuty se časově nerozlišují (viz Český účetní standard pro podnikatele č. 017 – Zúčtovací vztahy, bod 3.11.). A dle § 47 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 500/2002 Sb., provádějící zákon o účetnictví pro podnikatele, ve znění p.p. se smluvní sankce nikdy nestávají součástí ocenění dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení.

Ať už je smluvní sankce sjednána, nebo na ni plyne zákonný nárok (jen úrok z prodlení), záleží pouze na věřiteli, zda této možnosti využije a bude sankci po dlužníkovi požadovat. Jde o právo – nikoli povinnost – věřitele, a stejně tak dlužník nemusí vždy, když poruší smlouvu automaticky účtovat o možné sankci. V praxi proto vzniká reálný problém, resp. nejistota v otázce, kdy nastává okamžik pro účtování o smluvní sankci?

Účetní předpisy se takovouto drobností nezabývají, a tak se touto otázkou v zájmu jednotného postupu zabývala Národní účetní rada, což je volné sdružení čtyř českých odborných účetních autorit: Komory auditorů ČR, Komory daňových poradců ČR, Vysoké školy ekonomické v Praze a Sdružení účetních. Podle jejich Interpretace č. 10 „Okamžik účtování o pohledávce z titulu příslušenství k pohledávce u věřitele“ (www.nur.cz):

1)  K účtování u věřitele:

-   O pohledávce z titulu příslušenství ve prospěch výnosů věřitel účtuje nejdříve ke dni, kdy využil svého práva požadovat příslušenství a uplatnil svůj požadavek vůči dlužníkovi.

-   To za předpokladu, že je dostatečná míra jistoty, že bude pohledávka z příslušenství splacena.

-   Ocenění této pohledávky nepřevýší částku, kterou lze při dostatečné míře jistoty od dlužníka získat.

2)  K účtování u dlužníka:

-   O závazku z titulu příslušenství se doporučuje účtovat do nákladů až ke dni, kdy bylo uplatněno právo věřitele požadovat příslušenství, věřitel jej vyčíslil a sdělil svůj požadavek dlužníkovi.

-   Do této doby je třeba uvážit míru rizika uplatnění příslušenství věřitelem a příp. účtovat o rezervě.

Logika vychází ze zažité praxe, že když není dlužník schopen splatit hlavní pohledávku (z jeho hlediska dluh), pak zřejmě nebude schopen splatit ani její příslušenství – smluvní sankci – zvyšující jeho dluh. Tehdy je splnění podmínek pro vznik příslušenství i jeho příp. uplatnění vůči dlužníkovi mimo předmět účetnictví, neboť za těchto okolností tyto skutečnosti nezpůsobí přírůstek majetku a výnos, není totiž skutečným aktivem.

Nelze považovat za aktivum v účetním ani ekonomickém slova smyslu pohledávku z titulu smluvní sankce vůči dlužníkovi, který je evidentně zcela insolventní, předlužený, nekontaktní apod., protože je obvykle nulová šance, že tuto pohledávku (smluvní sankci) uhradí. O takovémto „ne-aktivu“ by věřitel neměl ani účtovat.

A jako každou jinou pohledávku, může věřitel případně postoupit – prodat, vložit, darovat atp. – také tu z titulu smluvní sankce; najde-li zájemce. Nejčastěji se jedná o prodej, kdy prodávající (postupitel) účtuje stejně jako u postoupení běžné obchodní pohledávky. Tedy sjednanou převodní cenu zaúčtuje do výnosů (účet 646 – Výnosy z odepsaných pohledávek) a hodnotu pohledávky do nákladů (účet 546 – Odpis pohledávky).

Smluvní sankce v daních

Smluvní pokuty, úroky z prodlení, případně jiné sankce ze závazkových vztahů se zahrnují do základu daně až při jejich faktické úhradě. Vyplývá to z příslušných ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. („ZDP“) – viz příklad níže. U věřitelů z řad fyzických osob jsou úroky z prodlení vždy příjmem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. g) ZDP, i když souvisejí s podnikáním.

Podle § 2 odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů nelze k neuhrazeným pohledávkám ze smluvních sankcí tvořit žádné zákonné opravné položky. Což návazně vylučuje i daňově účinný odpis těchto pohledávek v souladu s § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.

Problematika smluvních sankcí z hlediska DPH je možno jednoduše odbýt tím, že nejsou předmětem DPH, protože nejde o úplatu za dodání zboží ani za poskytnutí služby. Stojí tedy mimo režim DPH, proto k nim věřitel (plátce) nebude připočítávat DPH na výstupu a dlužník samozřejmě nenárokuje odpočet neexistující DPH na vstupu. Pro zájemce o podrobnější vhled lze doporučit speciální příspěvek na toto téma z koordinačního výboru – což je uznávané odborné jednání zástupců Finanční správy ČR a Komory daňových poradců ČR – č. 349/14.12.2011 „Aplikace DPH u některých právních instrumentů“; text lze najít na webu Finanční správy ČR.

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 12/2021.

V dnešní moderní době má pro nás talent z hlediska pracovního zaměření podstatně větší význam než kdysi. Máme totiž větší svobodu volby, jak naložíme se svým životem. Chceme dělat to, co nás baví, a potřebujeme cítit soulad mezi vlastními hodnotami a hodnotami společností, pro které pracujeme.

Každý z nás má určité záliby a talenty. Abyste je naplno využili, nemůžete je zaměňovat ani je považovat za jedno a to samé. Zálibu můžete mít v čemkoliv, i když v tom nemusíte být dobří. Navíc záliby se s časem mění. Jako děti nás bavilo něco úplně jiného, než nás zajímá dnes.

Záliba přináší úsměv – talent přináší výdělek

To je nejvýstižnější pojmenování rozdílu mezi zálibou a talentem. Zálibou je určitá schopnost, která je určena především k vašemu vlastnímu potěšení. Talent je dovednost nebo schopnost využívaná k tomu, abyste potěšili nebo poskytli užitek ostatním, kteří jsou navíc ochotni za to zaplatit.

Lidé se nerodí se stejnými vlohami,

odlišují se svými schopnostmi, vlastnostmi, charakterovými či osobnostními rysy. Tato rozdílnost nám umožňuje nahlížet na každého jedince jako na individualitu, hledat jeho největší přednosti a podporovat je.

Existuje mnoho pohledů na talent. V širším smyslu je talent souhrnem schopností jednotlivce – jeho vrozených daností, dovedností, vědomostí, inteligence, úsudku, postoje, charakteru a motivace. Rovněž zahrnuje schopnost učit se a růst. Zpravidla je považován za vrozený, umožňující dosáhnout v určité oblasti nadprůměrných výkonů. Talent bývá označován také jako tvořivé nadání.

NADÁNÍ JE ČASTO CHÁPÁNO jako potenciál na straně osobnosti k určité činnosti, podmiňující mimořádný výkon. Podle toho, do jaké oblasti spadá, rozlišujeme několik oblastí nadání.

Jednoduše řečeno, talent je něco, co umíte dělat sami od sebe, ale stále na tom potřebujete pracovat. Označujeme jím mimořádně vysoce rozvinutý souhrn schopností. Odborníci přitom tvrdí, že talent je jen pět procent úspěchu, zbylých devadesát pět procent je velká dřina.

V poslední době se zmiňuje „pravidlo deseti tisíc hodin“ – to znamená, že abyste byli v něčem úspěšní, musíte tomu věnovat deset tisíc hodin. Tuto hypotézu zpopularizoval Malcolm Gladwell v knize Outliers (Výjimeční), kde tvrdil, že pokud se nějaké činnosti bude člověk věnovat alespoň deset tisíc hodin anebo deset roků, dostane se v ní mezi nejlepší na světě.

Talent bývá přeceňován

Důkazem je maďarský učitel László Polgár, který cíleným tréninkem vychoval ze svých dcer šampionky v šachu. Zjistil, že k tomu, aby byl člověk v nějaké disciplíně skutečně dobrý, nezáleží až tak na DNA jako na snaze a tvrdém tréninku. Polgár tvrdil, že každé zdravé dítě je potenciální génius. Genetika a talent by neměly být žádnou překážkou, pokud to, co dělá, dělá s láskou. Psycholog z Florida State University K. Anders Ericsson také tvrdil, že nejvýraznější proměnnou nejsou geny, ale disciplína při cvičení. Ericsson tento proces nazval intenzivním cvičením a definoval ho jako rozvíjení techniky, analýzu chyb prostřednictvím zpětné vazby a snahu poučit se z ní. Jeho teze ale narazila na kritiku, podle které někteří géniové tvořili výjimečná díla již v dětství.

Samozřejmě, žije mezi námi velmi malé procento lidí, kteří mají až obsedantní touhu neustále se zlepšovat. Tento typ vnitřně motivovaných lidí, kteří cvičí intenzivně, je velmi vzácný a jasně rozpoznatelný. Intenzivní cvičení je založeno na paradoxu. Když se někdo cíleně pohybuje na hranici svých schopností, dělá chyby, ale podvědomě se zlepšuje.

TEORIE PROMYŠLENÉHO CVIČENÍ - Podle Geoffa Colvina, jednoho z nejrespektovanějších novinářů Ameriky a autora knihy Talent Is Overrated (Talent nerozhoduje), je předpoklad existence talentu jakýmsi alibismem, který nám pomáhá vyrovnat se s našimi nedostatečnými výkony. Myslíme si, že pokud nejsme vyvolení a nemáme vrozené vlohy k určité činnosti, je zbytečné o úspěchu vůbec uvažovat.

Colvin nepopírá genetický vliv na nadání, ale zdůrazňuje mimořádný vliv dalších faktorů jako přístup učitele či trenéra, metody učení a role učícího se, čímž dává naději na úspěch i těm méně nadaným. Za úspěchem těch nejlepších stojí podle něj tvrdá práce a určitý druh úsilí, který označuje jako „promyšlené cvičení“.

Promyšlené cvičení se uskutečňuje pod vedením člověka, který vaši činnost neustále analyzuje a nutí vás opravovat vaše chyby (stejně jako při intenzivním cvičení podle Ericssona). Asi nejdůležitější úlohu tady sehrává samotné přesvědčení člověka o tom, že může uspět a prosadit se. Dále je důležité, jak samotný jedinec vnímá a hodnotí svůj potenciál – zda je pro něj daný a neměnný, nebo zda věří, že ho může zlepšovat tréninkem a učením. Nemůžeme opomenout faktor náhody – být ve správný čas na správném místě a mít „štěstí na lidi“. V neposlední řadě je podle Colvina třeba mít motivaci, výdrž, zájem a cílevědomost. Důkazem je mnoho příběhů lidí, které k úspěchu přivedla jejich tvrdohlavost a neústupnost na cestě za jejich cíly.

Získávání nových dovedností a mozkové procesy

Někteří neurologové považují za základ k získání dovedností nervový izolátor s názvem myelin. Ať už jde o hraní na klavír, malování nebo mimořádné sportovní výkony, celý proces je tvořen řetězcem nervových vláken, který přenáší slabý elektrický impulz. Význam myelinu je v tom, že tyto vlákna obaluje, čímž vytváří jakousi izolaci a zabraňuje tomu, aby elektrický impulz někam unikl. Tímto se signál posiluje a urychluje jakoukoliv dovednost – od šachu až po hraní na kytaru. Jinými slovy, čím častěji a čím víc člověk cvičí, tím více myelinu si vytváří. Jeho množství může narůstat až do věku 50 let a je „živý“, což znamená, že se rozpadá a znovu buduje.

VNITŘNÍ MOTIVACE A DLOUHODOBÝ ZÁVAZEK SE ZLEPŠOVAT - Ukazuje se, že představy, se kterými začínáme trénovat svoje schopnosti, jsou mnohem významnější než cokoliv, co může udělat trenér nebo délka cvičení. Hlavním aspektem úspěchu stále zůstává vnitřní motivace.

Síla vnitřní motivace je dána touhou po seberealizaci a úsilím skutečně za něčím jít. Jde o určitou posedlost, vášeň a soustředění – jinými slovy pevnou vůli. Bez ní se výsledky nedostaví.

Průzkumy londýnské Business School a Univerzity v St. Gallen jednoznačně identifikovaly silnou vůli jako kompetenci potřebnou k úspěšnému zvládnutí narůstajících požadavků pracovního světa. Stejně tak i úspěšnost podniku je úzce spojena se silnou vůlí managementu. Proto bývá tato kompetence ověřována už v procesu výběru nových manažerů. Jak je ale možné zjistit, že manažer disponuje pevnou vůlí?

Tato kompetence sestává z pěti parciálních kompetencí, které je možné popsat prostřednictvím chování, a tedy i měřit.

KOMPETENCE SILNÉ VŮLE

1. Cílová orientace – důsledné soustředění se na svoje cíle kompatibilní s hodnotovým systémem jedince.
2. Řízení emocí a nálad – schopnost jedince snadno se dostat do pozitivní nálady, zvládání negativních pocitů, schopnost vcítit se do prožívání druhých a předvídat jejich chování.
3. Sebedůvěra a schopnost prosadit se – vnímání problémů a odporu jako výzvy.
4. Předvídavost a řešení problémů – neodkladné řešení nepříjemných a složitých problémů, vykonávání nepříjemných rozhodnutí co nejdříve.
5. Sebedisciplína – schopnost účinně kontrolovat různé rušící a rozptylující podněty, uvědomění si hlubokého smyslu toho, jaký mají na jedince dopad.

Rozdíl mezi talentem a silnou stránkou

Na rozdíl od výše uvedených autorů je podle průzkumů společnosti Gallup talent buď vrozený, nebo vzniká ve velmi mladém věku. Na vzorku 1000 osob z oblasti Nového Zélandu, které byly sledovány od tří do dvaceti šesti let, bylo zjištěno, že dominantní talenty, které se objevovaly ve třech letech, byly nejsilnější i ve dvaceti šesti letech.

Společnost Gallup se ale ztotožňuje s názorem, že samotné disponování určitým talentem nepostačuje. Je třeba rozvíjet znalosti a dovednosti, aby se z talentu mohla stát i vaše silná stránka.

Talent je přirozeně se opakující vzor myšlení, cítění a chování, který může být produktivně využit. Silná stránka je schopnost trvale poskytovat téměř perfektní výkon v určité činnosti nebo specifické aktivitě. Samotná existence talentu k úspěchu nestačí. Nutností je časová investice do jeho rozvoje a do prakticky využitelných silných stránek.

RADA!

Věnujte svůj čas tomu, v čem se cítíte být dobří. Vášeň nepřichází hned. Přijde až po všem tom úsilí, které vložíte do toho, abyste se stali v něčem vynikající. Jen tehdy budete mít pocit zadostiučinění a naplno využijete svůj potenciál.

Ing. Jana Jarošová, Ph.D.

Poradce, měsíčník č. 7-8/2022 (XI/2021)

·         Stavební zákon s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2022 (XI/2021)

·         Konec roku ve mzdové účtárně

·         Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2022

·         Parametry nemocenského pojištění po valorizaci redukčních hranic pro rok 2022

·         Noční práce v praxi

·         Výběr nejnovější judikatury k odměňování zaměstnanců

·         Zaměstnanec a investování do cenných papírů

·         Účetní závěrka vybraných účetních jednotek

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2022 (XI/2021)

·         Povinnosti plátce na konci roku

·         Platby státu a odpočty od 1. ledna 2022 

·         Cestovní služby a DPH od 1. 1. 2022

·         Pracovněprávní předpisy pro mzdovou účetní v roce 2022

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2022 (XI/2021)

·         DPH – novela v příkladech

·         Účetní závěrka

·         Paušální výdaje

1000 řešení – měsíčník č. 1-2/2021 (XII/2021)

·         Konec roku v účetnictví

·         Daň z příjmů, DPH

·         Mzdy, zákoník práce, odvody

·         Veřejná správa

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

1. 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)

2. 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)

3. s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)

4. 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)

5. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)

6. 100 otázek a odpovědí DPH nově, Zásoby (praktická řešení týkající se dani z přidané hodnoty po novelách a zásob z hlediska účetnictví a daní)

7. Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)

8. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2021 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

9. Daňové, mzdové a účetní zákony 2021 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2021)

10. Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)

11. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2021 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

12. 100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (praktická řešení týkající se využití zákonných možností optimalizace daně a změn, které přinesla rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů)

13. 100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (praktická řešení týkající se daňových a nedaňových výdajů a odměňování)

14. 100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (komentář k pandemickému zákonu a související příklad, OSVČ z pohledu daní, odvodů a ukončení podnikání)

15. Ústava České republiky (úplná znění Ústavy České republiky a volebních zákonů po posledních novelách)

16. 100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (příklady z praxe týkající se cestovních náhrad, stravování zaměstnanců, automobilu v podnikání a vzniku, zániku společnosti s.r.o., využití zisku a řešení ztráty ve spol. s.r.o.)

17. 100 otázek a odpovědí Kurzarbeit, Odpočet DPH (příklady z praxe se v první kapitole týkají částečné práce, poskytování příspěvků, zaměstnávání, příspěvků pro podnikatele a ve druhé kapitole odpočtu DPH v poměrné a krácené výši)

18. 100 otázek a odpovědí Pracovní volno, Zaměstnávání (první kapitola obsahuje článek s praktickými příklady, které se týkají různých typů pracovního volna, například dovolené, překážek v práci, pracovní volno bez náhrady mzdy a druhá kapitola obsahuje otázky týkající se pracovního poměru a inspekce práce)

19. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2021 (komplexní informace potřebné při sestavování účetní závěrky)

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE

Vzory smluv, žalob a podání (XII/2020)

·         Občanský zákoník

·         Rodinné právo

·         Zákoník práce

·         Občanský soudní řád

·         Trestní právo

·         Exekuční řád

·         Daňové řízení

·         Správní řízení

·         Stavební právo

Pomocník mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Pomocník mzdové účetní

·         Povinnosti zaměstnavatele a mzdové účetní

Příručka mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Mzda a plat

·         Zdravotní pojištění

·         Sociální pojištění

·         Daň z příjmů ze závislé činnosti

Daňové, mzdové, účetní zákony 2021 (I/2021)

• ÚZ daňový řád
• ÚZ zákona o daních z příjmů
• ÚZ zákona o DPH
• ÚZ zákona o účetnictví
• Vyhláška č. 500/2002 Sb.
• Zákoník práce

100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (II/2021)

·         Optimalizace daně

·         ZDP po novele

Daňové a nedaňové výdaje 2021 (II/2021)

·         Abecedně seřazeny daňové a nedaňové výdaje s příklady

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o účetnictví

100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (III/2021)

·         Daňové výdaje

·         Nedaňové výdaje

·         Odměňování

·         Závislá činnost – daň z příjmů

100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (V/2021)

·         Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (pandemický zákon) s komentářem

·         Mimořádná opatření a kompenzace

·         OSVČ – daně, odvody, ukončení podnikání

Ústava České republiky (V/2021)

·         Ústava České republiky

·         Zákon o volbách do Parlamentu České republiky

·         Zákon o volbě prezidenta republiky

100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (VIII/2021)

·         Cestovní náhrady

·         Stravování zaměstnanců

·         Vznik a zánik s.r.o.

·         Zisk, ztráta, převod obchodního podílu v s.r.o.

100 otázek a odpovědí Kurzarbeit, Odpočet DPH (IX/2021)

·         Kurzarbeit

·         Zaměstnávání

·         Odvody

·         DPH v poměrné výši

·         DPH v krácené výši

·         Úprava odpočtu DPH u dlouhodobého majetku

100 otázek a odpovědí Pracovní volno, Zaměstnávání (IX/2021)

·         Pracovní volno

·         Zaměstnávání - chyby

NOVINKY

Aktualizace VI/6 (XI/2021)

·         Zákon o ochraně ovzduší

·         Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

·         Zákon o podporovaných zdrojích energie

Aktualizace III/7 (X/2021)

·         Nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců

·         Zákon o sociálních službách

·         Zákon o veřejném zdravotním pojištění

·         Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

·         Zákon o pomoci v hmotné nouzi

·         Zákon zákoník práce

·         Zákon o státní sociální podpoře

·         Zákon o ochraně veřejného zdraví

Aktualizace VI/5 (X/2021)

·         Zákon o ochraně přírody a krajiny

·         Zákon o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)

·         Zákon o myslivosti

·         Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

Aktualizace I/6 (X/2021)

·         Zákon o DPH

·         Vyhláška o účetních záznamech v technické formě vybraných ÚJ

Aktualizace I/5 (IX/2021)

·         Zákon o daních z příjmů

Aktualizace III/6 (IX/2021)

·         Zákon o organizace a provádění sociálního zabezpečení

·         Zákon o pomoci v hmotné nouzi

·         Zákon o sociálních službách

·         Zákon o životním a existenčním minimu

·         Zákon o nemocenském pojištění

·         Zákon o důchodovém pojištění

·         Zákon o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a veřejné správě

Aktualizace II/7 (IX/2021)

·         Notářský řád

·         Notářský tarif

ZÁKONY 2021 novelizované zákony k 1. 1. 2021