S otázkou vyslovenou v titulku se setkává každý zaměstnavatel, jehož mzdová účetní vykonává nejen mzdovou a účetní agendu, ale i právně jedná za zaměstnavatele a provádí některé personální úkony. Kdy může mzdová účetní jednat za zaměstnavatele?

Zákoník práce (dále ZP), který byl účinný do 31. prosince 2013, stanovil pravidla pro sjednávání nebo stanovení práv a povinností v pracovněprávních vztazích. Bylo to v podobě právních úkonů a jejich definice vycházela z dřívějšího občanského zákoníku. Zákoník práce v § 18 až 21 definoval pojem právních úkonů, uváděl, kdy jsou tyto úkony neplatné (absolutní a relativní neplatnost), stanovil formu právních úkonů (písemnou nebo ústní) apod. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále NOZ) právní úkony již nedefinuje, nahradil je pojmem „právní jednání.“

Úprava změnovým zákonem

Ustanovení ZP (§ 18 až 21) byla proto od 1. ledna 2014 změnovým zákonem č. 303/2013 Sb., z pracovního kodexu vypuštěna a uplatňuje se při výkladu pojmu princip subsidiarity (podpůrnosti). Zaměstnavatelům a zejména zaměstnancům, kteří s touto problematikou pracují a přicházejí do styku (např. personalisté, mzdové účetní apod.), úprava právního jednání v NOZ jim přinesla ztíženou pozici. Musí vědět, kde v NOZ příslušné ustanovení k právnímu jednání naleznou a poté pak tomu přizpůsobit výklad pracovněprávních institutů.

OBSAH PRÁVNÍHO JEDNÁNÍ je uveden v § 545 NOZ. Nejde o „klasickou „ definici, jak ji známe z dřívějšího pojmu „právní úkony,“ ale uvádí se, co z takového jednání vyplývá. Podle § 545 NOZ právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

Právní jednání může být jednostranné (např. výpověď z pracovního poměru, okamžité zrušení pracovního poměru) nebo dvoustranné (různé pracovněprávní smlouvy nebo dohody, zejména pracovní smlouva). Jedná se o projev vůle, který jako právní důvod nebo právní skutečnost vyvolává právní následky (vznik změnu nebo zánik práv nebo povinností). Tedy obdobně jako tomu bylo při výkladu právních úkonů. Přitom projevy vůle mohou být kladné (pozitivní), např. zaměstnavatelem jednostranné stanovení delší výměry dovolené ve vnitřním předpisu podle § 305 ZP, nebo záporné (negativní, nekonání), např. neplnění povinností, které vyplývají z pracovní smlouvy.

Právní jednání konáním nebo opomenutím je výslovné, ale může se také jednat o tzv. konkludentní jednání. Nejčastěji se tento způsob jednání vyskytuje při vzniku pracovního poměru, kdy není sjednána písemná pracovní smlouva, ale zaměstnanec začne pracovat podle pokynů zaměstnavatele.

Zvláštním druhem nekonání je mlčení. ZP tento způsob právního jednání teď již neobsahuje. V dříve platném ZP bylo mlčení považováno za souhlas např. tehdy, jestliže zaměstnavatel neodpověděl na žádost zaměstnance na sjednání dohody o skončení pracovního poměru v uvedené lhůtě

Další podmínky pro platnost právního jednání

uvádí NOZ v § 551 a násl. O něj nepůjde, jestliže bude chybět vážná vůle jednající osoby nebo jestliže nelze pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit obsah právního jednání ani výkladem (§ 553 odst. 1 NOZ). Co bude vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, jestliže byl takový úmysl druhé straně znám anebo musela-li o něm vědět. Nelze–li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (§ 556 odst. 1 NOZ).

ROZPOR S DOBRÝMI MRAVY - Rozšířené vymezení právního jednání vyvolá důsledky nejen z právních předpisů, ale např. i ze zásad dobrých mravů. V právních předpisech výklad pojmu „dobré mravy“ nenalezneme, jejich obsahem se však několikráte zabýval Nejvyšší soud ČR (např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č. 19/1998 Sb. rozh.). ¹⁾

V pracovním procesu jde např. o pravidla občanské spolupráce, která vyjadřují „dobré mravy.“ Patří sem např. předávání zkušeností mladším zaměstnancům, pomoc při plnění pracovních úkolů apod. S jednáním v rozporu s dobrými mravy se setkáváme i v oblasti náhrady škody podle ZP. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním úmyslným jednáním proti dobrým mravům (§ 265 odstavec 1 ZP).

Zavedenou praxí stran

se rozumí všechno, co poměry mezi stranami po delší dobu pravidelně formuje. Na počátku bylo nějaké ujednání, které upravovalo příští práva a povinnosti. Časem se již všechno opakovalo, měnila se pouze doba uskutečnění, takže nebylo třeba další právní jednání. I z této situace mohou vznikat práva a povinnosti. NOZ v § 2055 odst. 2 připomíná rozdíl mezi právním jednáním a společenskou úsluhou. „Nemá–li se jednat o právní jednání, ale pouze o společenskou úsluhu, musí být z chování stran zjevné, že si žádné právní následky nepřejí, že nechtějí aby jim vznikly nějaké povinnosti. Mnohdy však mohou být se společenskou úsluhou spojeny odpovědnostní nebo sankční následky.“ ²⁾

Nemá–li jít o právní jednání, ale o pouhou úsluhu, musí být z chování stran zjevné, že si žádné právní následky nepřejí, že nechtějí, aby jim vznikly nějaké povinnosti. Se společenskou úsluhou mohou však být spojeny odpovědnostní, sankční následky. Např. zaměstnanec nabídne spolupracovníkovi, že ho vezme autem do práce.Cestou dojde k nehodě, kdy kolega utrpí třeba majetkovou újmu, protože do jeho auta někdo zezadu najel, a jemu byly poškozeny věci, které si dal do úložného prostoru. Tato situace se však neuplatní při pracovní cestě, kdy spolupracovník cestující v autě utrpěl škodu. V tomto případě by odpovídal za škodu zaměstnavatel, případně řidič – zaměstnanec, který škodu způsobil.

Zvyklostí, na níž odkazuje 545 NOZ, se rozumí určitá skutečnost, která je natolik dlouhodobě a pravidelně zachovávána v právním styku, že je spravedlivé očekávat její dodržení obecně i v případech, kdy se na ni smluvní strany výslovně nedovolávají, případně ji neznají. Lze ji spatřovat v některých pravidlech slušného chování, v odpovědi na nabídky v určité době apod. Např. odpověď zaměstnance odvolaného z vedoucího místa na nabídku zaměstnavatele na novou pracovní pozici.

ZASTŘENÉ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ - Pro pracovněprávní vztahy je důležité ustanovení § 555 odst. 2 NOZ. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Podle tohoto ustanovení se např. bude posuzovat vztah mezi zaměstnavatelem a osobou, která pro něj vykonává práci v závislé činnosti a přitom si sjednali smlouvu podle živnostenského zákona. I když „formálně“ nebude uzavřen pracovněprávní vztah, bude se tato činnost posuzovat podle ZP. Jedná se o zastřené právní jednání.

Příjem z této činnosti by mohl být na základě kontroly finančního úřadu dodatečně zdaňován. Přitom vůbec není rozhodující, zda občan bude plnit úkoly, které vyplývají z předmětu činnosti zaměstnavatele nebo úkoly jiné, které s obsahem tohoto předmětu přímo nesouvisí.

V komentáři k zákoníku práce se k tomuto problému uvádí: „V případě, že strany uzavřely smlouvu o dílo jen proto, aby tím zastřely , že ve skutečnosti mezi nimi jde o plnění pracovního závazku, to je o výkon závislé práce, vyplývá, že smlouva o dílo je neplatná, neboť byla učiněna jen „ naoko“ (simulovaně) a že mezi stranami vznikl v souladu s jejich skutečnou vůlí některý ze základních pracovněprávních vztahů.“

Příklady neplatnosti právního jednání

Základní ustanovení NOZ, které stanoví neplatnost, je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 NOZ). Mezi příklady z pracovněprávní oblasti lze uvést nesprávné vymezení důvodů ve výpovědi z pracovního poměru, ústní dohodu o skončení pracovního poměru apod. V těchto případech jde o neplatnost právního jednání, nikoliv o situace, kdy by se k takovému jednání nepřihlíželo.

Není–li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné. Tuto vadu mohou strany dodatečně napravit (§ 582 odst. 1 NOZ). V pracovněprávních vztazích se jedná např. o dohodu o odpovědnosti (§ 252 odst. 4 ZP), kvalifikační dohodu (§ 234 odst. 4 ZP), dohodu o dočasném přidělení zaměstnance (§ 43a ZP) apod. Dodatečně „napravit“ není v pracovněprávních vztazích možné např. dohodu o zkušební době, pokud nebyla sjednána nejpozději v den, který byl uveden jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 35 odst. 3 ZP). Tím ZP „ve spolupráci“ s NOZ zabraňuje tomu, aby bylo sjednání zkušební doby antidatováno.

Není–li dodržena forma právního jednání, lze neplatnost namítnout, jen nebylo–li již plněno (§ § 582 odst. 2 NOZ). ZP specifikuje toto ustanovení v novém § 20. Nebylo–li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje ZP, a bylo–li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah. Např. není možné se dovolávat neplatnosti ústní pracovní smlouvy nebo dohody o provedení práce, pokud již zaměstnanec začal práci vykonávat

NOZ řeší právní jednání za podnikatele (zaměstnavatele) a jeho zastoupení

ve srovnání s dřívější úpravou jednodušeji. V ustanovení § 430 uvádí, že pověří–li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Jedná se o pověření pro zastupování. Může tak k právnímu jednání pověřit i mzdovou účetní, která je pak oprávněna např. přijímat určité kategorie zaměstnanců (např. účetní) do pracovního poměru.

Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. Jestliže by např. mzdová účetní učinila nějaký právní úkon vůči třetí osobě (např. zákazníkovi), kterým by zaměstnavateli vznikly povinnosti, bude to podnikatele zavazovat pouze tehdy, jestliže třetí osoba (zákazník) věděla, že zaměstnanec provozovny (účetní) může za podnikatele jednat. Překročí–li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje. To neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela–li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu. Tato osoba by nebyla v tzv. dobré víře.

Příklad 1

O zaměstnání se uchází mzdová účetní a jedná např. s vedoucí mzdové účtárny, oddělení, úsekem nebo jinou částí zaměstnavatele. Tento „ vedoucí“ zaměstnanec s ním sjedná pracovní smlouvu.

Občan ucházející se o zaměstnání v tomto případě rozhodně nebyl v dobré víře, neboť musel z okolností případu vědět, že zaměstnanec, který s ním sjednal pracovní smlouvu,překročil nebo neměl zástupčí oprávnění.

V ustanovení § 166 NOZ jsou pravidla pro zastupování zaměstnavatele osobami, které jsou u něho v pracovněprávním vztahu obvykle v pracovním poměru. Tito zaměstnanci mohou zaměstnavatele zastupovat a jeho jménem právně jednat v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci. Přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. I zde tedy platí zásada „dobré víry.

Příklad 2

Např. personalista má obvykle ve svém pracovním zařazení (pracovní náplni) přijímání zaměstnanců do pracovního poměru.

Z toho důvodu je tedy oprávněn zaměstnavatele zastupovat např. při sjednávání pracovní smlouvy nebo může dávat výpovědi z pracovního poměru. Pokud by tyto úkony činil jiný zaměstnanec, a není to jeho obvyklá činnost s ohledem na pracovní zařazení nebo funkci, nebylo by takové jednání právně platné.

Bez výslovného vyjádření

Právně jednat lze konáním nebo opomenutím, může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co jednající osoba chtěla projevit (§ 546 NOZ). Výslovný projev vůle je snáze hodnotitelný než tzv. konkludentní čin (projev nevyslovený). Z hlediska pracovněprávních vztahů konkludentní čin znamená, že zaměstnanec např. nic nesepisuje, slovně nevyjadřuje, ale fakticky jedná určitým způsobem, z něhož lze dovodit určité závěry (záměr jeho jednání). Tyto okolnosti je třeba posoudit v jejich vzájemných souvislostech a přihlédnout přitom zejména k situaci, za které byl projev učiněn. Je nutno zjistit, zda jednání účastníka pracovněprávního vztahu (zaměstnavatele a zaměstnance) je takové, že nevzbuzuje pochybnost o tom, co chtěl (svým jednáním) vyjádřit.

Příklad 3

Konkludentní projev vůle se může vyskytnout např. při uzavírání pracovní smlouvy u jednoho z účastníků pracovněprávního vztahu nebo u obou.

Pracovněprávní vztah proto může vzniknout konkludentním činem (zaměstnanec začal pracovat a zaměstnavatel mu práci zadával nebo ji od něj odebíral). Oba účastníci vykonali konkludentní projevy vůle směřující ke vzniku pracovněprávního vztahu.

Posuzování některých forem právního jednání

může vyvolávat v praxi problémy. Zejména tehdy, je–li takové ustanovení v ZP označeno tak, že se „ k němu nepřihlíží.“ Tato úprava v ZP vychází z nového způsobu řešení neplatnosti právního jednání. Chybí-li vůle jednající smluvní strany, není míněna vážně anebo je projevena nesrozumitelně či neurčitě, nejedná se vůbec o právní jednání. V těchto případech se jedná pouze o zdánlivé právní jednání. Takové jednání není neplatné, ale pro právo neexistuje, nemohou vznikat žádné právní důsledky. Ustanovení § 554 NOZ uvádí, že se k takovému jednání nepřihlíží.

Je to zejména v případech, kdy právní jednání není učiněno ve formě jakou určuje ZP (např. ústní výpověď z pracovního poměru) nebo dojde–li k ujednání, které právo zaměstnance určuje v nižší nebo vyšší míře, než kterou stanoví ZP nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustnou.

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 10-11/2021.

Nemoc hraje ve zdravotním pojištění velmi důležitou roli, ať se jedná o zaměstnance a jejich zaměstnavatele, nebo o osoby samostatně výdělečně činné. V této analýze si probereme nejčastěji se vyskytující situace, které musejí zaměstnavatelé řešit v přímé souvislosti s nemocí jejich zaměstnance.

Třebaže se v tomto pojednání budeme zabývat výhradně nemocí zaměstnance a souvisejícími aspekty, uplatnily by se ve zdravotním pojištění popisované postupy i v případě, kdyby nastaly jiné překážky v práci na straně zaměstnance dle ustanovení § 191 a následujících zákoníku práce, například po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu anebo po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti.

Nemocenské je jednou ze šesti dávek systému nemocenského pojištění. Smyslem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v situaci, kdy kvůli nemoci nemohou vykonávat práci a přijdou dočasně o výdělek.

Účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnanců při splnění daných podmínek ze zákona, nemocenské pojištění odvádí zaměstnavatel. OSVČ si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně.

V případě nemoci má na nemocenské nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a některá z těchto skutečností trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 kalendářních dnů dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy.

3.2 Nemocenské pojištění

721. Některé aspekty nemocenského a nemoci

Při výpočtu výše nemocenského se postupuje u všech pojištěnců shodně bez ohledu na rozsah pracovního úvazku a rozvržení pracovní doby.

Jaké jsou nároky zaměstnance na nemocenské?

Nemocenské náleží každému nemocensky pojištěnému zaměstnanci, který splní podmínky nároku na nemocenské, a to od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Vyplácí se za kalendářní dny bez ohledu na to, na které dny měl zaměstnanec rozvrženou pracovní dobu. Obdobně se postupuje při výpočtu ošetřovného, které však náleží již od prvního dne trvání potřeby ošetřování. Výše nemocenského a ošetřovného je ovlivněna zejména výší započitatelného příjmu (vyměřovacího základu) zaměstnance v rozhodném období. Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou lze poskytnout dávku nemocenského pojištění. U nemocenského začíná podpůrčí doba 15. dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti a trvá maximálně 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Do podpůrčí doby se započítávají i předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem stávající dočasné pracovní neschopnosti.

Započítávají se veškeré pracovní neschopnosti bez ohledu na to, zda byla či nebyla poskytována náhrada mzdy či nemocenské, a rovněž bez ohledu na příčinu vzniku pracovní neschopnosti.

722. Zaměstnanci s nárokem či bez nároku na nemocenské dávky

Podmínkou pro nárok na nemocenské dávky je účast zaměstnance na nemocenském pojištění.

Jak je to s nárokem na tyto dávky ve vazbě na výši příjmu? Které osoby nejsou účastny nemocenského pojištění?

Účast na nemocenském pojištění vzniká osobám, jejichž sjednaný příjem byl nižší než rozhodný příjem 3 500 Kč (nebo nebyl sjednán žádný příjem) jen v těch měsících po dobu trvání takového zaměstnání, kdy bylo dosaženo rozhodného příjmu (tzv. zaměstnání malého rozsahu). Pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele (ev. u jeho právního nástupce) více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů dosáhl v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu 3 500 Kč, bude zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Účast na pojištění trvá v tomto případě nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, kdy účast na pojištění vznikla, nárok na dávky náleží. Pokud by však naopak účast na nemocenském pojištění nevznikla, nevzniká ani nárok na dávky.

Ve zdravotním pojištění není řešen pojem zaměstnání malého rozsahu, pro účast na zdravotním pojištění (s povinnostmi zaměstnavatele přihlásit osobu jako zaměstnance a platit pojistné podle zákona) rozhoduje u dohody o pracovní činnosti a také u dohody o provedení práce výhradně výše příjmu zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce. Částka 3 500 Kč hraje ještě roli u člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je družstvem odměňován, a u dobrovolného pracovníka pečovatelské služby. Nemocenského pojištění nejsou účastny ani osoby, které v době nemoci nepřicházejí o výdělek. Jedná se například o studenty či důchodce, ve zdravotním pojištění osoby, za které platí pojistné stát.

Nemocenské pojištění končí při rozvázání pracovního poměru po ukončení sedmidenní ochranné lhůty. V případě, že např. 10 dní po skončení zaměstnání bývalý zaměstnanec onemocní (počítáme, že prozatím nepracuje pro jiného zaměstnavatele), tak nemá na nemocenské nárok. Jestliže však obdrží zaměstnanec od zaměstnavatele výpověď pro nadbytečnost a po uplynutí výpovědní lhůty je pracovní poměr ukončen a zaměstnanec onemocní třeba pátý den po skončení zaměstnaneckého poměru, tak bude mít ještě na nemocenské nárok.

Nárok na nemocenské nevzniká také tomu, kdo si úmyslně přivodí dočasnou pracovní neschopnost. V poloviční výši náleží nemocenské, pokud si pojištěnec přivodí dočasnou pracovní neschopnost například jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků, psychotropních látek či při spáchání úmyslného trestného činu.

Pro účast na nemocenském a zdravotním pojištění rozhoduje hranice 10 000 Kč v případě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele. Pokud příjem nepřevýší 10 000 Kč, nevzniká nárok na nemocenské dávky. Ve zdravotním pojištění neřeší takové zaměstnání pojistný vztah dotyčné osoby.

723. Nárok na dávky a povinnosti zaměstnavatele

Při zaměstnávání zaměstnanců musí zaměstnavatel postupovat v souladu s platnou právní úpravou.

Které povinnosti plní zaměstnavatel v oblasti nemocenského pojištění?

Zaměstnavatel zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance musí v nemocenském pojištění splnit ohlašovací a oznamovací povinnost. To znamená:

-        přihlásit se do registru zaměstnavatelů,

-        oznamovat nástup a výstup zaměstnanců do (ze) zaměstnání,

-        přijímat od svých zaměstnanců žádosti o dávky nemocenského pojištění,

-        předkládat tyto žádosti společně s dalšími potřebnými podklady příslušné OSSZ,

-        spolupracovat s orgány nemocenského pojištění,

-        platit pojistné na sociální zabezpečení podle zákona.

V období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy.

3.3 Institut ochranné lhůty v nemocenském a zdravotním pojištění

724. Ochranná lhůta jako jeden z prvků sociálněochranného charakteru

Nemocenské pojištění vychází z důležitého principu, podle kterého mohou nárok na dávky z tohoto pojištění uplatnit pouze osoby pojištěné neboli účastné nemocenského pojištění. Jinak také řečeno, před vznikem nemocenského pojištění a po jeho zániku již nárok na dávky uplatnit nelze. Z této zásady registrujeme jedinou výjimku, kterou je právě ochranná lhůta.

Které dny jsou rozhodující pro uplatňování zákonných nároků?

Uveďme si nejprve nejdůležitější zásady, vztahující se k ochranné lhůtě:

–   ochranná lhůta se neuplatňuje u všech dávek nemocenského pojištění, ale platí jen pro základní dávky tohoto pojištění, tedy pro nemocenské a pro peněžitou pomoc v mateřství;

–   institut ochranné lhůty se vztahuje pouze k pojištěné činnosti s tím, že její běh plyne samostatně z každé takové pojištěné činnosti, pokud zákon nestanoví jinak. Ochranná lhůta však neplyne například:

•    z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

•    ze zaměstnání malého rozsahu,

•    ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce;

–   nemocenské náleží, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů od dne zániku nemocenského pojištění;

–   běh ochranné lhůty však nikdy nemůže být delší, než kolik činila délka zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Pokud pojištěné zaměstnání trvalo kratší dobu než 7 kalendářních dnů, činí ochranná lhůta pouze tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo nemocenské pojištění (pojištěné zaměstnání);

725. Nemoc v souvislosti se skončením zaměstnání

V praxi dochází k případům, kdy zaměstnání skončí, přičemž zaměstnanec je ke dni skončení zaměstnání v pracovní neschopnosti.

Které situace mohou nastat? Jak má (resp. může) zaměstnavatel postupovat?

K postupům dále uvedeným sděluji, že ze zákona není povinností zaměstnavatele hlásit zdravotní pojišťovně kódy „N“ a „K“.

Při skončení zaměstnání (sjednaného například na dobu určitou) budou řešeny třeba tyto situace:

a)  zaměstnanec v době skončení zaměstnání pobírá nemocenské dávky

Zaměstnanec končí zaměstnání dohodou ke dni 30. 6., onemocněl dne 10. 6., takže od 24. 6. je příjemcem dávek nemocenského pojištění. Zaměstnavatel použije kód „O“ k datu 30. 6. a současně může použít kód „N“ s datem 1. 7.

b)  zaměstnanec v době skončení zaměstnání ještě nepobírá nemocenské dávky

Zaměstnanec končí zaměstnání dohodou ke dni 30. 6., onemocněl dne 23. 6., takže od 7. 7. je příjemcem dávek nemocenského pojištění. Zaměstnavatel použije kód „O“ k datu 30. 6. a může použít kód „N“ s datem 7. 7.

Kódy „N“ a „K“ není zaměstnavatel povinen používat proto, že od 1. 7. již dotyčná osoba není zaměstnancem zaměstnavatele.

Nicméně, když zaměstnavatel přihlásí zaměstnance kódem „N“, pak by si měl každopádně pohlídat i oznámení ukončení této „státní kategorie“ prostřednictvím kódu „K“.

726. Ochranná lhůta a zdravotní pojištění

Ochranná lhůta hraje ve zdravotním pojištění důležitou roli zejména z toho důvodu, že pobíráním nemocenských dávek z titulu onemocnění v ochranné lhůtě má dotyčná osoba řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.

Jak je to se zařazením mezi osoby, za které platí pojistné stát, a platbou od státu zdravotní pojišťovně?

Pobíráním nemocenských dávek (třeba jen po část kalendářního měsíce) při onemocnění v ochranné lhůtě se osoba stává „státním pojištěncem“ a po tuto dobu jí nemůže vzniknout ve zdravotním pojištění problém. Zařazení do této kategorie osob, za které hradí pojistné stát, by měla osoba sama oznámit zdravotní pojišťovně. Zaměstnavatel ze zákona nemá povinnost oznamovat zdravotní pojišťovně pobírání dávek nemocenského pojištění bývalým zaměstnancem při onemocnění v ochranné lhůtě.

Za příjemce dávek nemocenského pojištění je plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb. Za každou takovou řádně nahlášenou osobu obdrží zdravotní pojišťovna od 1. ledna 2021 měsíčně částku 1767 Kč.

Více již najdete v měsíčníku 1000 řešení 9-10/2021.

Poslanecká sněmovna i Senát schválily vládní návrh zákona o bezpečnosti práce. Zákon je již zveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 250/2021 Sb. Jedná se o novou kodifikaci podmínek práce s vyhrazenými zařízeními. Zákon se týká zdvihacích, elektrických, plynových a tlakových zařízení, která například při nesprávném použití nebo nevhodném provozování představují závažné ohrožení životů, zdraví nebo životního prostředí. Jaká pravidla nový zákon přinese?

Nový zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů kromě jiného ruší zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce z roku 1968. Poslanci odložili náběh účinnosti nového zákona až na 1. červenec 2022, aby vláda měla dostatek času na přípravu potřebných vyhlášek a zaměstnavatelé aby měli dostatek času na přípravu na nová pravidla.

Jedná se o novou kodifikaci podmínek práce s vyhrazenými zařízeními. Zákon se týká zdvihacích, elektrických, plynových a tlakových zařízení, která například při nesprávném použití nebo nevhodném provozování představují závažné ohrožení životů, zdraví nebo životního prostředí. Nová norma kromě jiného ruší zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce z roku 1968. Je třeba připomenout, že zákon sám vychází z věcného záměru schváleného vládou usnesením ze dne 9. července 2008 č. 841, tedy že se připravoval více jak deset let. Nakonec i Poslanecká sněmovna návrh zákona projednávala více jak rok, v prvním čtení jej projednávala již v lednu 2020.

Praxe však tento zákon velice vítá, protože vychází z poznatků z praktického zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při zajišťování bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, tj. zařízení, která při nesprávném použití, výskytu provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nevhodném provozování představují vysoké riziko ohrožení životů a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí.

Nejde o zákon, který by měnil bezpečnost a ochranu práce, ale jde o změnu technických standardů. Zavádění nových technologií v praxi naráží na zastaralé požadavky vyhlášek a technických norem.

Konkrétní zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, bude vláda stanovovat nařízením. Stejně tak bude stanovovat i požadavky například na jejich bezpečnost, umístění, montáž nebo revize.

Novou povinností, kterou zákon zavádí, je ohlašování závažných nehodových situací u technických zařízení, kde zjevná škoda na majetku překročí pět milionů korun, pokud vznikla v souvislosti s provozem uvedených zařízení nebo pokud jsou tato zařízení přímo příčinou havárie. Provozovatelé budou muset hlásit havárie bez zbytečného odkladu oblastnímu inspektorátu práce podle místa, kde se havárie stala. Zákon vymezuje také postavení kontrolního orgánu, kterým je Státní úřad inspekce práce, a takzvané pověřené organizace, kterou je v současnosti Technická inspekce ČR.

HLAVNÍ DŮVOD NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY - Návrh nového zákona o bezpečnosti práce nesl původně název „Návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení“. To proto, že – jak jsme uvedli výše – zákon se týká zajišťování bezpečnosti provozu na tzv. vyhrazených technických zařízeních (v praxi zvaných jednoduše „VTZ“),

V oblasti bezpečnosti provozu technických zařízení jde především o velmi specifické druhy zařízení, a to technická zařízení s vyšší mírou ohrožení života a zdraví. Tato specifická skupina zařízení je předmětem právních úprav v gesci několika rezortů (Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo dopravy) a ústředních správních orgánů (Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Český báňský úřad). Bližší specifikace a jejich určení stanovují především prováděcí předpisy k zákonu č. 266/1994 Sb., o dráhách, zákonu č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, zákonu č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, zákonu č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a zákonu č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

Společným jmenovatelem všech takových zařízení je jednotné stanovení jejich druhů, pro které jsou resortními právními předpisy určovány závazné požadavky a podmínky pro jejich bezpečný provoz. Jedná se o elektrická, zdvihací, plynová a tlaková zařízení. Pro úplnost je vhodné dodat, že v právních předpisech v působnosti Ministerstva dopravy, Ministerstva obrany, Českého báňského úřadu a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je tato skupina zařízení ještě rozšířena o další druhy zařízení určených pro specifické účely a prostředí. Na tato vyhrazená technická zařízení se vztahuje povinnost provádět pravidelné revize a kontroly v periodických cyklech, které blíže specifikují další legislativní požadavky a normy. O vykonaných revizích je vystavena revizní zpráva, která musí být uchována a na vyžádání kontrolního orgánu předložena. Revize a zkoušky smí provádět pouze příslušný revizní technik⁾.

Přijetí nové právní úpravy uspíšilo také přijetí nové právní úpravy v oblasti uvádění výrobků na trh, kterou byly transponovány předpisy Evropského společenství (dnes předpisy Evropské unie) harmonizované podle článku 100a Smlouvy o založení EHS (dnes lze sbližování právních předpisů členských zemí najít ve Smlouvě o fungování Evropské unie v čl. 114).

Dne 31. 3. 2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 90/2016 Sb., zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon s účinností od 15. 4. 2016 zapracovává příslušné předpisy Evropské unie o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a upravuje postup státních orgánů při ochraně trhu před výrobky, které by mohly ohrozit život, zdraví, majetek nebo životní prostředí nebo jiný veřejný zájem.

Zákon přitom také navazuje na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES o společném rámci pro uvádění výrobků na trh, ale především je určen k transpozici evropských směrnic nového legislativního rámce (tzv. NLF) z oblasti dodávání výrobků na trh. Zmíněná evropská legislativa, na níž ta česká navazuje, je reálným projevem NLF pro oblast uvádění výrobků na trh. V této souvislosti jsou klíčová evropská nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. I jejich prostřednictvím má docházet ke zlepšení kvality prací prováděných subjekty působícími při zkoušení a certifikaci výrobků.

Účelem nového zákona o bezpečnosti práce je

tedy především zakotvení nové moderní úpravy problematiky bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení v českém právním prostředí. Při zpracování zákona byl kladen důraz na jasné stanovení základních požadavků a povinností právnických, podnikajících fyzických a fyzických osob, činností v rámci oprav, údržby a revizní činnosti, včetně požadavku na zajištění bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení. Je zde jednoznačně a zcela jasně vymezeno postavení kontrolního orgánu (Státního úřadu inspekce práce) a tzv. pověřené organizace (v současnosti Technické inspekce České republiky).

Pod pojmem vyhrazeného technického zařízení

rozumí zákon soubor vzájemně funkčně propojených nebo na sebe funkčně navázaných konstrukčních prvků, přístrojů, mechanismů, pohonů, ovládacích a silových obvodů apod., které při provozu závislém na energetickém zdroji (vyjma lidské síly) vykonávají určité předem definované činnosti, nebo slouží k přepravě energií, kapalných nebo plynných medií, výrobků nebo osob. Jedná se tedy o zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová.

Nová právní úprava se vztahuje na provoz vyhrazených technických zařízení, u nichž je vzhledem k jejich charakteru a akumulované energii stanoven zvláštní režim předepisující požadavky na zajištění bezpečnosti provozu a provozní spolehlivosti technických zařízení v prostředí, ve kterém jsou instalovány, a opatření k eliminaci rizik souvisejících s jejich nesprávným a neodborným provozováním a používáním.

Úprava bude mít obecnou platnost, přičemž bližší specifikace s ohledem na zvláštní úpravu provozu vyhrazeného technického zařízení vzhledem k prostředí, ve kterém je provozováno, či způsobu jeho užití, bude řešena právním předpisem v působnosti ministerstva nebo ústředního správního orgánu, který ji uplatní vzhledem ke své působnosti a k míře ohrožení bezpečnosti a zdraví osob při specifických podmínkách jeho provozu. Je třeba připomenout, že zákon a pravidla v něm stanovená se nevztahují na ověřování stavu vyhrazeného technického zařízení před jeho uvádění do provozu, stanoví-li tak zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Tento zákon je totiž základním právním předpisem pro danou oblast.

Zákon o bezpečnosti práce stanoví, jaké zařízení lze předat do užívání provozovatelem, dále požadavek na zajištění bezpečnosti vyhrazených technických zařízení v provozu, a to po celou dobu jejich užívání. Při zajištění bezpečnosti provozu vyhrazeného technického zařízení se nově do právní úpravy promítají další aspekty, které je nutné vyhodnocovat při předávání do užívání a při provozování, a to podmínky prostředí, ve kterém je zařízení umístěno, provozní režim (organizace práce) a podmínky pro obsluhu zařízení. Vyhrazené technické zařízení smí být provozováno k účelům a za podmínek stanovených v příslušné průvodní dokumentaci, splňuje-li požadavky na předání do jeho prvního používání a na bezpečnost jeho provozu stanovené tímto zákonem.

Vyhrazená technická zařízení se zařazují podle míry rizika vyplývající z hodnocení rizik zařízení při provozu, tj. míry ohrožení specifickým rizikem při jeho provozování, které svým provozem vyvolávají, do tříd, skupin a podskupin. Provozovatel vyhrazených technických zařízení musí vést přehled o provozovaném vyhrazeném technickém zařízení, ve kterém bude vyznačeno, o jaké zařízení se jedná, kde jsou instalována, kdy u nich byly provedeny poslední revize a jaká je lhůta pro následující revize. Rozdělení vyhrazených technických zařízení podle míry rizika z hlediska jejich provozu do tříd a skupin patří k základním prvkům návrhu zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Je nutno určit, u kterých vyhrazených technických zařízení může jejich používání představovat riziko pro bezpečnost nebo ochranu zdraví zaměstnanců a jak velké toto riziko je. Vychází se přitom z obecných požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

POVĚŘENÁ ORGANIZACE - Zákon dává pravomoc MPSV, aby mohlo zřídit pověřenou organizaci v podobě státní příspěvkové organizace i po zrušení zákona o odborném dozoru, která by ve stanovených případech prováděla vyjmenované činnosti na úseku vyhrazených technických zařízení. Základní účel této organizace lze vymezit jako výkon taxativně stanovených činnost. Svým charakterem se jedná o expertní činnost, konanou převážně v prostředí vyhrazených tlakových, zdvihacích, elektrických a plynových zařízení.

Činnost Technické inspekce České republiky (TIČR)

spočívá a bude i do budoucna spočívat zejména v podávání odborných a závazných stanovisek o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízení splněny požadavky stanovené pro taková zařízení. Ve stanovených případech také bude provádět prohlídky, řízení a vyhodnocování zkoušek, kterými osvědčuje, zda vyhrazená technická zařízení a materiály, použité k jejich zhotovení, splňují požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti těchto zařízení, ve stanovených případech též bude potvrzovat úspěšné výsledky zkoušek.

ODBORNÁ ZPŮSOBILOST PRO VYHRAZENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ - Základní podmínkou bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení je, aby do používání bylo předáno pouze takové zařízení, které splňuje zákonem stanovené podmínky. Protože ve většině případů je jak předání, tak i provoz spojen s prováděním odborných postupů, u kterých je vyžadována odborná garance za jejich provedení a bezpečnou funkci, stanoví zákon předpoklady k získání odborné způsobilosti fyzických osob. Jedná se o institut, jehož cílem je osvědčit, že u těchto osob byla prokázána, vzhledem ke stanoveným kritériím posuzování, odborná způsobilost k prováděným činnostem na vyhrazených technických zařízeních.

Zákon uvádí, která technická zařízení a činnosti představují zvýšenou míru ohrožení, a rámcově, přesto zcela určitě, stanoví předpoklady a způsob získání odborné způsobilosti. Dosavadní právní úprava řešící odbornou způsobilost k výkonu činností na vyhrazených technických zařízeních je zastaralá, mnohé obory již nejsou akreditovány, mnohé jsou překonány.

Tímto zákonem s podrobnostmi stanovenými v jeho prováděcích právních předpisech budou moci být nahrazeny dosavadní prováděcí právní předpisy (vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních), vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti a vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, pokud jde o odbornou způsobilost zaměstnanců při odborných činnostech v oblasti vyhrazených technických zařízení, a také vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

Zákon také rozlišuje mezi pojmy osvědčení a oprávnění

Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem revizního a zkušebního technika vydává pověřená organizace na základě ověření splnění předpokladů kladených na odbornou praxi a vzdělání a na základě úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti. Pro vykonávání prací ve specifických podmínkách a pracovních prostředích za používání vyhrazených technických zařízení dle parametrů prováděcích právních předpisů budou vyžadovat ověření odborné způsobilosti pověřenou organizací v rozsahu navrhovaných právních předpisů. Osvědčení o odborné způsobilosti má platnost pět let. Osvědčení bude obsahovat údaje o jménu, příjmení a datu narození osvědčené osoby, kategorii, třídě, skupině, druhu a rozsahu vyhrazeného technického zařízení, na kterém může provádět ověřování stavu bezpečnosti, evidenční číslo osvědčení s rozlišovacími znaky rozsahů, datum úspěšného vykonání zkoušky a datum skončení platnosti osvědčení. Nový zákon také stanoví způsob provozovaného informačního systému s údaji o revizních technicích a vydaných oprávněních různého druhu.

Povinnosti právnických a fyzických osob po dobu provozu VTZ

Novou povinností je ohlašování závažných nehodových situací u technických zařízení, kde je předpoklad škody minimálně 5 miliónů Kč (havárie). Jedná se o povinnost, která je ukládána provozovateli v podobě nezbytnosti oznamování závažných nehod vyhrazených technických zařízení způsobující závažné selhání jejich bezpečnosti mající významný dopad na poškození (destrukce) konstrukce zařízení nebo způsobující smrt při jejich používání. Zároveň je ukládána povinnost provedení nezbytných opatření na ochranu života a zdraví a k zabránění dalších škod.

Cílem ohlašování je umožnit orgánu inspekce práce zvážit skutečnost pro využití kontrolní působnosti, provést v aktuálním čase šetření příčin a zdrojů závažné provozní nehody. Orgán inspekce práce může provozovatele vyzvat, aby událost, na kterou se vztahuje ohlašovací povinnost, nechal z bezpečnostně technického hlediska na své náklady posoudit autorizovanou právnickou osobou-znalcem a výsledek tohoto posouzení pak orgánu předložil. Posouzení technické bezpečnosti musí obsahovat písemnou, případně obrazovou, dokumentaci o zjištěném stavu vyhrazeného technického zařízení způsobené závažnou provozní nehodou a příčinách nehodové události.

Ostatní stanovené povinnosti souvisí bezprostředně s veškerými možnými činnostmi na vyhrazených technických zařízeních a vychází z potřeb praxe s tím, že navazují na současný právní rámec. Návrh zákona tedy stanoví povinnosti osob k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení, a to s ohledem na míru jejich zbytkového rizika.

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 9/2021.

Navzdory tomu, že mozek sportovce je, kromě nejrozmanitějších druhů předepsaných nebo „dobrovolně“ nošených přileb a jiných ochranných pomůcek, v podstatě „dokonale“ chráněn proti mechanickým vlivům vnějšího prostředí uložením v relativně bezpečné lební dutině (kostěný kryt) s mozkovými obaly a mozkomíšní tekutinou, která ho obklopuje a tlumí i případné nárazy, mohou být po silných úderech a nárazech jeho poškození poměrně častá.

Bouchnutí nebo uhození do hlavy

jsou zejména při kontaktních sportech (box, hokej, evropský i americký fotbal, basketbal, házená), ale i při rozličných „adrenalinových“ aktivitách (vodní lyže, paragliding, bungee jumping) anebo jízdě na kole nebo kolečkových bruslích, poměrně frekventované. Obvykle nebývají vážné, i když i malé tržně zhmožděné nebo řezné rány, zejména na čele, v oblasti obočí nebo ve vlasové části hlavy, mohou způsobit velké krvácení a vyžadují chirurgické uzavření zasvorkováním, zalepením nebo zašitím.

Často však, kromě mírných bolestí hlavy, boule s modřinou nebo otokem v místě poranění, jiné následky u sportujícího nenastávají. Při silnějším úderu, který je spojen s výrazným otřesem hlavy (kopnutí, srážka hlavami, úder do tváře, pád z výšky, nárazy o skálu nebo led, pády na beton či asfalt), však často dochází i k vážnějším zdravotním komplikacím a následkům, které souvisejí i s tím, jaká část mozku byla „potlučena“ a jak vážně byla postižena.

Mozek je seskupení obrovského množství nervových buněk a nervových spojení. Tvoří jakýsi počítač našeho organismu, který za sekundu dokáže vykonat více než 200 operací a pro člověka představuje nenahraditelnou složku správného fungování všech jeho součástí.

Kvůli vzácnosti tohoto jedinečného vnitrolebního „přístroje“ se vyplatí zabezpečit ho při rizikovém sportování i ochrannou přilbou a jednat s určitou opatrností či zodpovědností. Káže to zdravý rozum. Samotný otřes mozku - v anglosaské odborné literatuře označovaný výrazem concussion (z latinského concutere - „srazit se spolu“) a ve střední Evropě jako „commotio cerebri“ - sice patří mezi relativně lehčí, „uzavřená“ poranění a dochází při něm spíš k funkčním než k nevratným strukturálním poruchám nervových buněk a spojení, ale ani ty nejsou ani v případě toho nejlehčího otřesu nikdy úplně vyloučeny.

Každý otřes mozku je totiž provázen bezvědomím,

které však bývá různě dlouhé - někdy pár sekund, jindy i více než deset minut. Postižený si obvykle nepamatuje, co se stalo před nehodou ani její okolnosti - výpadky paměti různé délky a kvality jsou proto určitým základem při posuzování stavu zraněného.

Dotyčnému bývá nevolno a může mít pocity na zvracení, případně i zvrací. Ale může se také tvářit, že mu nic není a s neobvyklou vehemencí přesvědčovat sportující kolegy, že mu nic není a nic ho nebolí. I takové chování je „podezřelé“ a může svědčit o poškození mozku. Přítomní se nezřídka pokoušejí o „vyšetření“ postiženého tím, že ho požádají, aby se při otevřených a potom při zavřených očích dotkl prstem špičky nosu.

Cílem tohoto nepříliš spolehlivého testu je posoudit koordinaci pohybů. Faktem ale je, že někteří jedinci nejsou schopni vykonat takový test správně ani bez pádu na hlavu (prst jim naráží do oka i jinde), a tak jeho výsledky nemusí nic věrohodného napovídat.

Odlišit „obyčejný“ otřes mozku od vážného vnitřního zranění je poměrně těžké a musíme se smířit s tím, že to amatérsky sami nedokážeme. Při každém pádu na hlavu je tedy vhodnější pokusit se přivolat záchranku.

Už dispečer nám dokáže přesněji poradit, co je potřeba a nejvhodnější udělat.

Záchranáři ve většině případů nedoporučují, aby byl postižený transportován na vlastí pěst ve snaze urychlit pomoc.

Při nesprávném převozu laiky se mu může více uškodit než pomoci. Záchranka (rychlá zdravotnická pomoc - RZP) totiž není obyčejné auto, kterým se zraněný dostane do nemocnice, ale vlastně solidně vybavená pojízdná ošetřovna s příslušným odborníkem.

Co můžeme přeci jen sami udělat v rámci první pomoci?

Pokud jsme svědkem nehody, kdy někdo například spadne z kola a udeří se do hlavy, zavoláme záchranku (číslo 155) a až do jejího příjezdu dáváme pozor na to, zda je postižený při vědomí. Pokud ano a jsme si jisti (což není ve většině případů), že nedošlo k poranění páteře, zraněného posadíme, aby poraněná hlava nebyla pod takovým tlakem jako vleže. Pokusíme se s ním hovořit, udržujeme jeho pozornost, uklidňujeme ho. Krvácející poranění se pokusíme ošetřit. Jídlo ani nápoje mu nepodáváme a nesnažíme se ani podat mu léky proti bolesti! Všechno necháme raději na odbornících, abychom „nezkreslili“ stav zraněného. Pokud dotyčný upadne do bezvědomí, je třeba zajistit (v rámci možností), aby nepřestal dýchat.

Při podezření na poranění krční páteře, uvolníme dýchací cesty předsunutím spodní čelisti a ne záklonem hlavy (!), jak se to dělává. Lepší je však zůstat v telefonickém kontaktu s dispečerem, přes kterého se volala sanitka, a poslouchat jeho instrukce.

Pokud jde skutečně o otřes mozku, čeká pacienta několik dní pobytu v nemocnici

(nejčastěji tři až pět dní). Specialisté doporučují po celou dobu klid na lůžku a odpočinek. Nevyplatí se odejít domů ani na vlastní žádost (reverz)! Existují totiž případy, kdy po zranění hlavy postižený při převozu i několik hodin v nemocnici normálně komunikoval a až na pár odřenin byl relativně bez potíží. Po pár dnech však zemřel a nemocnice čelila obvinění příbuzných, že lékaři zanedbali příslušnou péči. K označení takového vývoje mají zdravotníci dokonce svůj termín: „patient who talked and died“ - „pacient, který hovořil a zemřel“. Takové případy se stávají a při nejlepší vůli zraněného je jim těžké předejít. Proto není radno nic podcenit a při všech úrazech hlavy by měl člověk myslet na nejhorší, i když situace vypadá optimisticky.

Někteří postižení hlásí neurologické potíže i několik měsíců poté, co překonali otřes mozku. Lékaři hovoří o takzvaném postkomočním syndromu. Postižení si stěžují na závratě, bolesti hlavy, poruchy spánku a koncentrace, neschopnost obvyklého myšlení.

Může se rozvinout i epilepsie. Pomocí preventivního nošení přilby se dá předejít až 83 % úrazů lebky, 53 % zranění hlavy v oblasti tváře a 48 % poškození mozku.

Cítit se při rizikovém sportování bezpečně bez přilby je poměrně falešný dojem, například při jízdě na kole se pád rychlostí 15 km/hod přímo na hlavu dá srovnat s volným nekontrolovaným pádem z výšky jednoho metru, při rychlosti 25 km/hod jsou následky srovnatelné s pádem z výšky 2,5 metru.

Helma jako první pomoc při pádu na hlavu

Pod helmou však častokrát mohou vzniknout i krvácející poranění - zejména když se helma „přilepí“ na vyholenou hlavu a při prudkém nárazu svým posunutím roztrhne kůži. Vážnost takového zranění při adekvátním ošetření nebývá obvykle vysoká. Při pádu se však helma vždy poškodí. I když opticky se zdá, že vydržela bez poškození i silný náraz, je třeba ji vyměnit za novou. Zřídkakdy se totiž trhliny ve vnitřní pěnové výplni, způsobující její sníženou funkčnost, dají vidět pouhým okem. Helmu je třeba nosit zapnutou, a ne „frajersky“ rozepnutou. Není totiž ozdobou, ale skutečnou ochrannou pomůckou.

Dětem je třeba dávat dobrý příklad jejím nošením a nechovat se tak, že jim helmu nasadíme a sami jezdíme bez ní. Dnes je opravdu možné dobře si vybrat, ve střední i vyšší cenové třídě je nabídka široká. Při výběru je třeba vzít kromě designu v úvahu zejména záruku bezpečnosti a dostatečného pohodlí i při vícehodinovém nošení v různých klimatických podmínkách. První a nejzávažnější otázkou před nákupem tohoto bezpečnostního doplňku je správná velikost.

Dokonalé posazení na hlavě je dalším krokem, který vede k budoucímu spokojenému komfortu nošení. Ovlivňuje ho zejména konstrukce utahovacího mechanismu, který může být celoobvodový nebo dělený.

Je třeba si všímat i tvrdosti výstelky, jejího tvarování, členění, dělení a způsobu umístění na vnitřním skeletu helmy. Často s tím souvisí odvod vlhka i kvalita a způsob odvětrávání - tvarování, velikost a rozmístění průduchů. Vhodným doplňkem je i případné umístění sítěk proti průniku hmyzu.

K zajištění spokojenosti při nošení a zdravotní bezpečnosti je třeba se při výběru neunáhlit. Nemusí to být zrovna top model, který bude vyhovovat.

Solidní komfort nošení zajistí, že jezdec začne používat helmu jako samozřejmou součást své sportovní garderoby a podvědomě i vědomě zvýší svou vlastní bezpečnost.

MUDr. Pavel Malovič

* * *

Poradce, měsíčník č. 2-3/2022 (VIII/2021)

·         Zákon o zaměstnanosti po novele s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza

·         Mzdy a platy v pracovněprávních předpisech II.

·         Hmotný a nehmotný majetek a jejich daňové odpisování – změny

·         Vyšší ochrana dětí v právních vztazích – novela

·         Nutnost změnit společenské smlouvy a zápis v obchodním rejstříku

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9/2021 (VIII/2021)

·         Kurzarbeit – nová právní úprava příspěvku při částečné práci

·         Podpora v nezaměstnanosti – změny

·         BOZP ve stavebnictví

·         Krácení dovolené pro neomluvené absence – nově a mírněji

·         Bezpečnost práce – nový zákon

·         Podnikání zaměstnance a nehmotný majetek – změny

·         Nájem a nájemní smlouva u veřejně prospěšných poplatníků

·         Školní stravování

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9/2021 (VIII/2021)

·         Zákon o DPH po novele

·         Minim – zdravotní pojištění

·         Nový stavební zákon z pohledu DPH

·         Pohledávky OSVČ

·         Umístění dítěte – sleva na dani

·         Rezerva na opravy HM

·         Částečná práce - příspěvek

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9-10/2021 (VIII/2021)

• Optimalizace základu daně 2021
• Výdaje v ZDP a účetnictví
• Pandemický zákon

1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2021 (VIII/2021)

• Školský zákon – novela
• Mzda a plat
• Nemoc – zdravotní a nemocenské pojištění

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

1. 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)

2. 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)

3. s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)

4. 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)

5. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)

6. 100 otázek a odpovědí DPH nově, Zásoby (praktická řešení týkající se dani z přidané hodnoty po novelách a zásob z hlediska účetnictví a daní)

7. Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)

8. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2021 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

9. Daňové, mzdové a účetní zákony 2021 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2021)

10. Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)

11. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2021 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

12. 100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (praktická řešení týkající se využití zákonných možností optimalizace daně a změn, které přinesla rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů)

13. 100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (praktická řešení týkající se daňových a nedaňových výdajů a odměňování)

14. 100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (komentář k pandemickému zákonu a související příklad, OSVČ z pohledu daní, odvodů a ukončení podnikání)

15. Ústava České republiky (úplná znění Ústavy České republiky a volebních zákonů po posledních novelách)

16. 100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (příklady z praxe týkající se cestovních náhrad, stravování zaměstnanců, automobilu v podnikání a vzniku, zániku společnosti s.r.o., využití zisku a řešení ztráty ve spol. s.r.o.)

Poradce, měsíčník č. 4-5/2022 (X/2021)

·         Zákon o odpadech s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 10-11/2021 (IX/2021)

·         Prodloužení otcovské dovolené

·         Změny ve zdravotním pojištění

·         Nový stavební zákon v kostce

·         Změny v počítání lhůt podle zákoníku práce

·         Manželé na stejném pracovišti

·         Zaměstnanec a zdravotní benefity

·         Občanské průkazy – nový zákon

·         Vyhláška o základním vzdělávání – novela

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 10-11/2021 (IX/2021)

·         Zákon o DPH – novela

·         Daňové zvýhodnění na děti

·         Průměrný výdělek – rozhodné období

·         Daňová optimalizace u podnikatele – spolupráce osob

·         Prodej najaté nemovitosti a DPH

·         Inventarizace zásob

·         Nájemné a pachtovné – účetní pohled

·         Rozvázání pracovního poměru – řešení sporů v praxi

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE

Vzory smluv, žalob a podání (XII/2020)

·         Občanský zákoník

·         Rodinné právo

·         Zákoník práce

·         Občanský soudní řád

·         Trestní právo

·         Exekuční řád

·         Daňové řízení

·         Správní řízení

·         Stavební právo

Pomocník mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Pomocník mzdové účetní

·         Povinnosti zaměstnavatele a mzdové účetní

Příručka mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Mzda a plat

·         Zdravotní pojištění

·         Sociální pojištění

·         Daň z příjmů ze závislé činnosti

Daňové, mzdové, účetní zákony 2021 (I/2021)

• ÚZ daňový řád
• ÚZ zákona o daních z příjmů
• ÚZ zákona o DPH
• ÚZ zákona o účetnictví
• Vyhláška č. 500/2002 Sb.
• Zákoník práce

100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (II/2021)

·         Optimalizace daně

·         ZDP po novele

Daňové a nedaňové výdaje 2021 (II/2021)

·         Abecedně seřazeny daňové a nedaňové výdaje s příklady

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o účetnictví

100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (III/2021)

·         Daňové výdaje

·         Nedaňové výdaje

·         Odměňování

·         Závislá činnost – daň z příjmů

100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (V/2021)

·         Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (pandemický zákon) s komentářem

·         Mimořádná opatření a kompenzace

·         OSVČ – daně, odvody, ukončení podnikání

Ústava České republiky (V/2021)

·         Ústava České republiky

·         Zákon o volbách do Parlamentu České republiky

·         Zákon o volbě prezidenta republiky

100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (VIII/2021)

·         Cestovní náhrady

·         Stravování zaměstnanců

·         Vznik a zánik s.r.o.

·         Zisk, ztráta, převod obchodního podílu v s.r.o.

NOVINKY

Aktualizace I/4 (VIII/2021)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o dani z přidané hodnoty

·         Zákon o dani z nemovitostí

Aktualizace IV/5 (VIII/2021)

·         Zákon o požární ochraně

·         Zákon o pozemkových úpravách

·         Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů

·         Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti

·         Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě

Aktualizace IV/4 (VIII/2021)

·         Nový stavební zákon

Aktualizace III/5 (VIII/2021)

·         Zákon o ochraně veřejného zdraví

·         Zákon o požární ochraně

Aktualizace VI/3 (VIII/2021)

·         Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí

·         Zákon o ochraně přírody a krajiny

·         Zákon o ochraně ovzduší

·         Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

·         Lesní zákon

·         Zákon o integrované prevenci

·         Vodní zákon

·         Zákon o vodovodech a kanalizacích

Aktualizace VI/4 (VIII/2021)

·         Zákon o odpadech

·         Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady

·         Zákon o hospodaření energií

·         Energetický zákon

·         Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi

·         Zákon o ochraně veřejného zdraví

Aktualizace II/6 (VIII/2021)

• Občanský soudní řád

·         Soudní řád správní

• Zákon o správních poplatcích

·         Exekuční řád

·         Notářský řád

Aktualizace I/3 (VIII/2021)

·         Zákon o archivnictví a spisové službě

·         Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě

·         Zákon o provádění mezinárodních sankcí

·         Zákon o daních z příjmů

Aktualizace IV/3 (VIII/2021)

·         Zákon o stavební zákon

·         Zákon o technických požadavcích na stavby

·         Zákon o Státním fondu podpory investic

Aktualizace V/3 (VIII/2021)

·         Zákon o svobodném přístupu k informacím

·         Zákon o informačních systémech veřejné správy

·         Zákon o evidenci obyvatel

·         Zákon o státním občanství české republiky

·         Zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické

·         Zákon o ověřování

·         Zákon o matrikách, jménu a příjmení

Aktualizace III/4 (VIII/2021)

·         Zákon o zaměstnanosti

·         Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

·         Zákon o veřejném zdravotním pojištění

·         Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

·         Zákon o státní sociální podpoře

Aktualizace III/3 (VII/2021)

·         Zákon o zaměstnanosti

·         Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

·         Zákon o inspekci práce

·         Zákon o nemocenském pojištění

·         Vyhláška č. 242/2021 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2021

Aktualizace V/2 (VII/2021)

·         Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

Aktualizace IV/2 (VII/2021)

·         Zákon o zadávání veřejných zakázek

·         Nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků státního fondu podpory investic formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí

·         Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Aktualizace I/2 (VII/2021)

·         Zákon o rozpočtových pravidlech

·         Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

ZÁKONY 2021 novelizované zákony k 1. 1. 2021