Současné právní předpisy rozlišují několik druhů daní. Jedná se především o daň z příjmů, daň silniční, daň z nemovitých věcí, daň z přidané hodnoty, daň spotřební. Počínaje r. 2014 byla daň dědická a daň darovací zrušena s tím, že příjem z titulu dědění a darování je předmětem daně z příjmů. Obecně lze konstatovat, že do daňových výdajů lze uplatnit pouze daně z majetku, tj. daň z nemovitých věcí (daň z nabytí nemovitých věcí je od prosince 2019 zrušena) při zaplacení a daň silniční. Daňovým výdajem však jsou i jiné daně, pokud tak zákon výslovně stanoví.

1. Daně

Oproti tomu daňovým výdajem podle § 25 odst. 1 písm. r) zákona nejsou daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a u), a podle § 25 odst. 1 písm. s) zákona daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a dále odložená daň podle účetních předpisů.

Podle přechodného ustanovení č. 11 zákonného opatření Senátu č. 344/2012 Sb., výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, není daň dědická a daň darovací hrazená poplatníkem ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu.

Z důvodu zrušení daně darovací, kterou nahradila počínaje r. 2014 daň z příjmů, bylo v § 25 pro nadbytečnost zrušeno ustanovení, že daňovým výdajem není daň dědická a darovací. Budou-li tyto daně hrazeny podle platných právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti toho zákona ještě ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. ledna 2014 jde o výdaj nedaňový.

1.1 Daň z příjmů a daň darovací

V souladu s § 24 odst. 2 písm. ch) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je daňovým výdajem mimo jiné daň z příjmů a daň darovací zaplacená v zahraničí u daňového rezidenta ČR, a to pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4, a to pouze v rozsahu, v jakém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f; výdajem není daň zaplacená v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu. Tento výdaj se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku.

Novela zákona o daních z příjmů č. 343/­2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění v § 24 odst. 2 písm. ch) staví najisto, že poplatník může daň zaplacenou podle mezinárodní smlouvy upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů v zahraničí uplatnit jako výdaj pouze v případě, že tuto daň nebylo možné započíst na daňovou povinnost v České republice podle § 38f zákona o daních z příjmů. Aby poplatník mohl využít ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů, musí nejprve provést zápočet daně podle § 38f zákona o daních z příjmů a pouze zbývající část neuplatněné daně (typicky v případě použití metody prostého zápočtu, kdy je zahraniční daň vyšší než tuzemská daň připadající na příslušné příjmy, nebo v případě, kdy za dané zdaňovací období dosahuje daňové ztráty a neexistuje tedy tuzemská daň, na kterou by mohl zahraniční daň započíst) může v následujícím období uplatnit jako daňový výdaj. Nelze tedy zápočet neprovést, i když proveden být mohl, a v následujícím období si celou část zaplacené daně v zahraničí uplatnit do daňově uznatelných výdajů. Možnost uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů daň zaplacenou ve státě, s nímž Česká republika nemá uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojího zdanění všech druhů příjmů, která by se prováděla, a tedy není možné provést zápočet této daně, zůstává zachována.

Doplňovaná část věty za středníkem potvrzuje výklad týkající se § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů v případě daně zaplacené v zahraničí nad rámec mezinárodní smlouvy, tedy případů, kdy tato smlouva stanoví maximální sazbu, kterou může být určitý příjem vdaném státě zdaněn, ale vdaném případě je tento příjem v tomto státě zdaněn vyšší sazbou, např. omylem nebo z důvodu, že druhý stát uplatňuje tzv. refundační systém. Pro právní jistotu se do § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů výslovně doplňuje, že v takovém případě nemůže být část daně, která byla v zahraničí zaplacena nad rámec této smlouvy, uplatněna jako daňový výdaj. Vzniklou situaci má poplatník řešit ve státě, ve kterém daň nad rámec smlouvy zaplatil, a to např. žádostí o refundací neoprávněně vybrané daně. Stejně se postupuje v situaci, kdy je daň v zahraničí vybrána v rozporu se zahraničním vnitrostátním právním předpisem.

Počínaje r. 2021 bylo dále doplněno, že jde o samostatný základ daně zdaňovaný sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4. Jde o legislativně technické upřesnění v souvislosti se zavedením samostatného základu daně pro příjmy ze zdrojů v zahraničí zdaňované sazbou daně ve výši 15 %.

Dále § 24 odst. 2 písm. u) zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že daňovým výdajem je daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z věcné výhry, tj. z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) bodu 1 nebo písm. ch) zákona o daních z příjmů, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně podle § 36, je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění.

Příjmem podle § 10 odst. 1 písm. h) jsou počínaje r. 2017 výhry z hazardních her; v případě výher z hazardních her jsou počínaje r. 2020 jednotlivým druhem příjmů výhry z

1. loterie a tomboly,

2. kursové sázky a totalizátorové hry,

3. technické hry,

4. živé hry s výjimkou turnaje živé hry,

5. turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a

6. jiných hazardních her než hazardních her podle bodů 1 až 5.

Příjmem podle § 10 odst. 1 písm. ch) zákona jsou výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, počínaje r. 2020 ceny z účtenkové loterie, dále pak ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže.

Příjem z výher a cen podle § 10 odst. 1 písm. h) bod 1 a písm. ch) zákona (pokud nebudou od daně osvobozené) podléhá zvláštní sazbě daně podle § 36 zákona o daních z příjmů, ve výši 15 %. Daň musí poplatníkovi z výhry srazit a správci daně odvést plátce daně, tj. pořadatel soutěže.

Podle § 10 odst. 3 písmeno b) jsou počínaje r. 2020 od daně z příjmů osvobozeny výhry z:

1. loterie a tomboly, pokud výše výhry nepřesahuje 1 000 000 Kč,

2. hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 1 000 000 Kč.

Podle § 4 odst. 1 písm. f) zákona je od daně osvobozen příjem v podobě ceny z účtenkové loterie, jejíž hodnota nepřevyšuje 1 000 000 Kč.

Počínaje r. 2020 jsou od daně z příjmů osvobozeny výhry z loterie a tomboly, pokud výše výhry nepřesahuje 1 000 000 Kč. Dále je počínaje r. 2020 od daně z příjmů osvobozen úhrn výher spadajících do zákonem stanoveného druhu příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6,a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu, v případě, že za dané zdaňovací období nepřesáhne 1 000 000 Kč. To platí bez ohledu na to, zda předmětný příjem plyne z České republiky nebo ze zahraničí. Podle § 10 odst. 5 zákona je u příjmů podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 výdajem pouze vklad do hazardní hry.

Příklad 1

Podnikatel uspořádal reklamní soutěž, kde výhra ve věcném plnění (zboží, kterému chce pořadatel tímto způsobem zajistit vhodnou reklamu), byla ve výši 20 000 Kč. Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?

Výhra představuje na straně výherce ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů a je třeba odvést z výhry daň ve výši 15 % v souladu s § 36 zákona o daních z příjmů, tj. srážkou. Hodnota věcné ceny představuje základ pro výpočet daně z příjmů. Je-li hodnota věcné ceny 20 000 Kč, bude třeba odvést správci daně daň ve výši 15 % z částky 20 000 Kč, tj. 3 000 Kč. Na straně podnikatele bude daňovým výdajem jak věcná výhra v ceně 20 000 Kč, tak i daň z příjmů, kterou musel zaplatit za výherce, tj. částka 3 000 Kč.

Výherce – příjemce výhry, dále již tyto příjmy zdaněné srážkou do daňového přiznání neuvádí.

Při zdaňování věcných výher je třeba pamatovat na § 38s zákona o daních z příjmů. Ten stanoví mimo jiné, že neprovede-li plátce srážku daně nebo nevybere-li daň ve stanovené výši, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet daně částka, z níž by po sražení daně zbyla částka, která byla plátcem poplatníkovi vyplacena. Bude-li se jednat o reklamní soutěž, hodnota věcné výhry činí 20 000 Kč, pak v případě, že plátce neprovedl srážku daně, představuje výhra v ceně 20 000 Kč pouze 85 % základu daně z příjmů a pořadatel musí již zaplatit daň ve výši 3 529 Kč (daň se zaokrouhluje na celé koruny dolů v souladu s § 36 odst. 3 zákona). Na straně podnikatele bude daň z příjmů daňovým výdajem.

Příklad 2

Poplatník měl více než 6 let vratitelný přeplatek na dani z příjmů fyzických osob a nepožádal si o vrácení. Finančním úřadem byl tento přeplatek z účtu odepsán a stal se příjmem státního rozpočtu. Je tento výdaj výdajem daňovým?

V souladu s § 25 odst. 1 písm. s) zákona o daních z příjmů jde o výdaj nedaňový.

1.2   Silniční daň

Daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je i silniční daň. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, v § 4 stanoví, že poplatníkem daně je ten, kdo

a)  je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla,

b)  užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel.

Poplatníkem daně je rovněž

a)  zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla,

b)  osoba, která používá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba,

c)  organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí.

Je-li u téhož vozidla poplatníků více, platí daň společně a nerozdílně.

Předmětem daně silniční jsou podle § 2 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, vozidla registrovaná v ČR, provozovaná v ČR a používaná mimo jiné poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů.

Podle § 24 odst. 2 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je daňovým výdajem silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro samostatnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není.

Daňovým výdajem je dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo.

Příklad 3

Manžel – podnikatel, používá pro pracovní cesty vozidlo, u kterého je v technickém průkazu zapsána manželka. Manželka není spolupracující osoba manžela ve smyslu podle § 13 zákona o daních z příjmů. Jak postupovat z hlediska daně z příjmů při zaplacení silniční daně?

Manžel – podnikatel, si může v souladu s § 24 odst. 2 písm. u) zákona silniční daň zahrnout do svých daňových výdajů.

Příklad 4

Podnikatel koupil automobil, splácí ho, do splacení celé pořizovací ceny je uveden v technickém průkazu jako držitel prodávající. Kupující platí silniční daň. Je silniční daň na straně kupujícího daňovým výdajem?

Vzhledem ke skutečnosti, že podnikatel není zapsán v technickém průkazu automobilu, nemůže si daň silniční uplatnit do daňových výdajů.

Příklad 5

Podnikatel vlastní osobní automobil vložený v obchodním majetku, u kterého uplatňuje krácený paušální výdaj na dopravu. Musí o 20 % krátit i silniční daň?

Uplatňuje-li podnikatel výdaje na pracovní cesty podle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona, tj. krácený paušální výdaj na dopravu, silniční daň krátit nebude. Daňovým výdajem je silniční daň ve výši stanovené zákonem o dani silniční, který nestanoví její krácení v případě, že podnikatel využívá automobil jak pro podnikání, tak i pro osobní potřebu.

1.3   Daň z nabytí nemovitých věcí

Zákon č. 386/2020 Sb., kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy v části první zrušil daň z nabytí nemovitých věcí, tj. jak samotné zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věc, ve znění pozdějších předpisů, tak i vyhlášku č. 419/2013 Sb., k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 386/2020 Sb. nabyl účinnosti dnem 26. září 2020 (s některými výjimkami).

Příslušná přechodná ustanovení zákona č. 386/2020 Sb. stanoví:

i. Pokud lhůta pro podání daňového přiznání uplynula před 31. březnem 2020, použije se pro daňové povinnosti u daně z nabytí nemovitých věcí vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle daňového řádu se nepřihlíží.

ii. Pokud lhůta pro podání daňového přiznání uplyne od 31. března 2020, zaniká daňová povinnost u daně z nabytí nemovitých věcí vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle daňového řádu se nepřihlíží.

Na webových stránkách Finanční správy byla k této skutečnosti zveřejněna Informace Generálního finančního ředitelství ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí:

S účinností zákona o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí došlo ke dni 26. září 2020 ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětnou účinností pro případy, kdy byl vklad práva do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 a později. Daň z nabytí nemovitých věcí se tedy již nebude vztahovat na ty případy, které budou předloženy s návrhem na vklad do katastru nemovitostí dne 26. září 2020 a později, a také na případy, u nichž lhůta pro podání daňového přiznání uplynula od 31. března 2020.

Na základě účinnosti zákona č. 386/2020 Sb., kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění se a zrušují další související právní předpisy, došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí v následujících případech:

Daň z nabytí nemovitých věcí je zrušena ve všech případech, kdy právní účinky vkladu do katastru nemovitostí vzniknou dne 26. 9. 2020 a později.

Dále se podle přechodných ustanovení zrušení daně z nabytí nemovitých věcí vztahuje na ty případy, u nichž lhůta pro podání daňového přiznání uplynula od 31. března 2020, tedy na ty případy vkladu práva do katastru nemovitostí, které proběhly v prosinci roku 2019 a později, nebo v tomto měsíci nebo v následujících měsících došlo k nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která není evidována v katastru nemovitostí, a lhůta pro podání daňového přiznání tak uplynula dnem 31. 3. 2020 a později. K prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle zákona č. 280/­2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), se nepřihlíží.

Poplatníkům, kteří v uvedených případech daň uhradili a kterým vznikne v souvislosti se zrušením daně vratitelný přeplatek, vrátí případný vratitelný přeplatek na dani z nabytí nemovitých věcí správce daně v souladu s daňovým řádem pouze na základě poplatníkem podané žádosti. Žádost o vrácení přeplatku se podává u místně příslušného správce daně. Musí se jednat o podání v souladu s ustanovením § 71 daňového řádu, které lze podat písemně či elektroniky (v případě písemného podání postačí prostý dopis s vlastnoručním podpisem).

Poplatníci, kterých se zrušení daně týká a kteří dosud nepodali daňové přiznání ani daň neuhradili, nemají již vůči správci daně žádné povinnosti.

Pro daňová řízení, na která se zrušení daně z nabytí nemovitých věcí nevztahuje, tedy v případech, kdy lhůta pro podání daňového přiznání uplynula v únoru 2020 (konkrétně dne 2. března 2020, neboť poslední den lhůty byla sobota) a dříve, resp. vklad práva do katastru nemovitostí proběhl do konce listopadu 2019, se použije znění zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, platné přede dnem účinnosti zákona č. 386/2020 Sb., kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění se a zrušují další související právní předpisy. V těchto případech daň z nabytí nemovitých věcí nezaniká a je nutné podat daňové přiznání a uhradit daň, pokud tak poplatníci již neučinili.

Předem je třeba upozornit, že u případů, na které se zrušení daně z nabytí nemovitých věcí nevztahuje, se nejedná o situaci, na základě, které by bylo možné daň prominout z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, a taktéž se nejedná o mimořádnou událost, na jejímž základě by bylo možné prominout daň.

Vrácení přeplatku na dani z nabytí nemovitých věcí poplatníkům:

V případě, že poplatník uhradil zálohu na daň nebo daň a týká se ho zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, je třeba podat žádost o vrácení přeplatku, a to v souladu s § 155 daňového řádu. Pro vrácení přeplatku na dani je stanovena 30denní lhůta, která běží ode dne podání žádosti o vrácení přeplatku. Přeplatek lze vrátit pouze v případě, že u poplatníka není evidován nedoplatek. V případě existence nedoplatku se přeplatek nebo jeho část použije na jeho úhradu.

Pokud bylo zároveň podáno daňové přiznání, správce daně řízení v dané věci zastaví.

V situaci, že záloha na daň ani daň nebyly uhrazeny a nebylo podáno daňové přiznání (například z důvodů vyplývajících z daňových opatření vydaných v souvislosti se zamezením šíření viru COVID-19) a poplatníka se týká zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, není potřeba činit žádné kroky.

Více již najdete v měsíčníku Daně, účetnictví, vzory a případy 9-10/2021.

Problémy s přidělováním práce v rozsahu sjednané týdenní pracovní doby může zaměstnavatel řešit přechodem na nový podnikatelský program, např. změnou předmětu své činnosti. Takový postup představuje zásadní rozdíl od právní úpravy příspěvku při částečné práci v novele č. 248/2021 Sb., kterou se od 1. 7. 2021 změnil zákon o zaměstnanosti.

Nejde však jen o nemožnost přidělovat zaměstnancům práci po stanovenou týdenní pracovní dobu. I na základě požadavků obchodních partnerů firmy často mění výrobní program a přizpůsobují ho novým podnikatelským záměrům. Po určitou dobu nemohou pak zabezpečit některým zaměstnancům práci na plnou týdenní pracovní dobu a musí jim poskytovat náhradu mzdy za dobu, kdy nepracují. Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Většina firem však neví, že v těchto případech mohou dostat příspěvek od úřadu práce.

PROTI PROPOUŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ - Příspěvek pro zaměstnavatele při jeho přechodu na nový podnikatelský program existuje v oblasti zaměstnanosti již několik let. Jedná se o nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, který nebyl využíván příliš často. Zákon o zaměstnanosti ho i přes různé antivirové programy a novou právní úpravu kurzarbeitu (příspěvku při částečné práci) v zájmu zaměstnanců zachoval, aby nemuselo docházet k jejich propouštění nebo aby bylo omezeno na minimum.

Zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, může úřad práce poskytnout příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce podle § 117 zákon o zaměstnanosti. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy. V současnosti se jedná o částku 45 600 Kč (7 600 Kč – polovina minimální mzdy × 6 měsíců).

Co je nový podnikatelský program

Jednou z podmínek poskytnutí příspěvku je nezabezpečení práce v důsledku přechodu na nový podnikatelský program. Pojem „nový podnikatelský program“ může působit v praxi potíže. Je to změna výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti, zajišťované právnickou nebo fyzickou osobou, při které dochází v podniku nebo jeho části k zásadním technologickým změnám. Důvodem může být celková situace a modernizace stávající výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti nebo změna předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění. Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí období od ukončení nebo omezení stávající provozní činnosti s bezprostředně navazující etapou výměny technologického zařízení do doby zahájení nové provozní činnosti.

Může však při splnění zákonných podmínek dostat od 1. 7. 2021 příspěvek při částečné práci, je-li závažným způsobem ohrožena ekonomika České republiky anebo její odvětví z hospodářských důvodů, které jsou charakterizovány ekonomickými ukazateli. Důvodem může být např. živelní událost spočívající v přírodní pohromě nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je způsobena vyšší mocí.

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 9/2021.

Na pracovištích, na kterých zaměstnanci přicházejí do styku s penězi, ceninami, zbožím, zásobami materiálu nebo jinými hodnotami a kde by při nedostatečné péči a kontrole mohlo dojít ke značným škodám, je třeba zajistit zvýšenou ochranu. K zabezpečení této ochrany jsou tak se zaměstnanci na uvedených pracovištích sjednávány dohody o odpovědnosti za svěřené předměty. Co by si měl každý zaměstnanec uvědomit, než takovou dohodu o odpovědnosti za svěřené předměty uzavře?

K zabezpečení zvýšené ochrany jsou se zaměstnanci na uvedených pracovištích sjednávány dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty neboli dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. V praxi se tyto dohody běžně nazývají „dohody o hmotné odpovědnosti“. V souvislosti se změnou pojmosloví v zákoníku práce, která reagovala na nový občanský zákoník, se dnes tato dohoda nazývá „dohodou o odpovědnosti za svěřené hodnoty“ (na rozdíl od „dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů“). Pro její platné sjednání je však nezbytné, aby byly splněny některé podmínky stanovené v ustanoveních § 252 až 254 ZP.

Zejména se vyžaduje, aby mezi oběma účastníky byl pracovněprávní vztah. Nemusí vždy jít jen o pracovní poměr, dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty může být sjednána i se zaměstnanci činnými pro zaměstnavatele na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti).

Při tomto druhu zvláštní povinnosti k náhradě škody (používáme pojem „škoda“, neboť se jedná o majetkovou újmu) stačí zaměstnavateli pouze prokázat existenci dohody o odpovědnosti a vznik schodku. Z toho důvodu také zákonodárce výslovně stanoví, že dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty může být uzavřena nejdříve v den, kdy zaměstnanec dosáhne 18 let věku a že musí být (pod sankcí neplatnosti) uzavřena písemně.

Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty je tedy významný právní institut, kterým se zaměstnanec předem zavazuje k náhradě vyčíslené škody (schodku), aniž by mu musel zaměstnavatel prokazovat nějaké zavinění. Z toho důvodu si musí každý zaměstnanec před podpisem takové dohody o odpovědnosti za svěřené předměty uvědomit zásady právní úpravy tohoto institutu a zvážit, zda je i v jeho zájmu takovou dohodu uzavřít.

DOHODA O OCHRANĚ HODNOT SVĚŘENÝCH K VYÚČTOVÁNÍ OBECNĚ - Povinnost zaměstnance nahradit schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, patří ke zvláštnímu druhu pracovněprávní odpovědnosti za škodu. Povinnost k náhradě této škody vzniká, prokáže-li zaměstnavatel, že uzavřel se zaměstnancem platnou dohodu o odpovědnosti, a že na hotovosti, ceninách, zboží, zásobách materiálu nebo jiných hodnotách, které zaměstnanci svěřil k vyúčtování, vznikl schodek. Zavinění zaměstnance na vzniku škody zaměstnavatel není zaměstnavatel povinen prokazovat na rozdíl obecné odpovědnosti podle § 250 ZP. Zaměstnanec se však povinnosti k náhradě schodku zprostí zcela, popř. zčásti pouze tehdy, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

Schodek totiž jako jeden z předpokladů odpovědnosti zaměstnance za škodu na svěřených hodnotách vyjadřuje skutečnost, že chybí hodnoty, které se odpovědný zaměstnanec zavázal vyúčtovat. Schodek bývá zpravidla zjišťován inventarizací jako inventarizační rozdíl mezi stavem majetku a závazků v účetnictví a skutečným (nižším) stavem majetku a závazků. Zaměstnavatel však může i jinými důkazními prostředky prokázat stav hodnot, které zaměstnanec převzal k vyúčtování, a skutečnost, že došlo ke škodě (schodku) na svěřených hodnotách. V obou případech, bez ohledu na to, jakým způsobem je schodek prokazován, z podstaty věci vyplývá, že schodek vyjadřuje skutečnost, že – i když není možné zjistit, kdy, popřípadě jakým způsobem, schodek (manko) na svěřených hodnotách vznikl – hodnoty, které se odpovědný zaměstnanec zavázal vyúčtovat, chybí.

Při platném sjednání dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty odpovídá zaměstnanec za schodek bez ohledu na zavinění. Zavinění zaměstnance u tohoto druhu odpovědnosti se předpokládá a zaměstnanec musí zjištěný schodek uhradit vždy, pokud neprokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. O takový případ půjde například tehdy, když zaměstnanec prokáže, že schodek byl způsoben úmyslným jednáním třetí osoby nebo vznikl-li zanedbáním povinností zaměstnavatele tím, že mu bylo znemožněno se svěřenými hodnotami řádně hospodařit a starat se o ně. Důvodem zproštění se odpovědnosti tak bude např. vloupání do prodejny nezjištěným pachatelem apod.

Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty nemůže být uzavřena se zaměstnancem ohledně všech hodnot, ale jen takových, které lze vyúčtovat. Další podmínkou je, že musí být zajištěna osobní disposice zodpovědného zaměstnance s nimi, a to po celou dobu, po kterou jsou mu svěřeny. Zákon uvádí jen demonstrativním způsobem hodnoty, kterých se má odpovědnost za schodek týkat – jsou to hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu, ale mohou to být i jiné hodnoty, které jsou předmětem oběhu nebo obratu. Charakteristickým znakem těchto svěřených hodnot, který umožňuje jejich odlišení od ostatních hodnot, je jejich určení pro oběh nebo obrat a osobní disposice odpovědného zaměstnance s nimi po celou dobu, po kterou jsou mu svěřeny. Na základě tohoto druhu odpovědnosti tedy zaměstnanec nemůže odpovídat kupříkladu za svěřený dopravní prostředek, vybavení kanceláře apod. neboť nejde o hodnoty, které jsou předmětem oběhu nebo obratu. Znakem hodnot, které mohou být předmětem dohody o odpovědnosti je také, že jsou hodnotami svěřenými k vyúčtování.

Pokud jde o předměty, které jsou zaměstnanci svěřovány za tím účelem, aby je propůjčoval dalším osobám (např. skladníci apod.), lze k uzavírání dohod o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci přistupovat jen tehdy, jsou-li vytvořeny všechny předpoklady pro zaměstnance, aby o svěřené hodnoty mohl bez rizika pečovat, zejména aby mohl kontrolovat jejich převzetí a vrácení jinými osobami.

Je třeba si také uvědomit, že dohoda o odpovědnosti neomezuje odpovědnost zaměstnance jen na ty hodnoty, které jsou mu zaměstnavatelem svěřeny při uzavření této dohody. Dohodou o odpovědnosti přebírá zaměstnanec odpovědnost za svěřených hodnotách na jakýchkoli dalších hodnotách, které mu budou zaměstnavatelem svěřeny kdykoliv po uzavření této dohody, půjde-li o hodnoty, jež jsou způsobilé být předmětem této dohody.

SCHODEK - Jednou ze základních podmínek pro vznik povinnosti k náhradě škody z titulu dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty je vznik schodku neboli manka. To je situace, kdy v účetní evidenci chybějí hodnoty, které je odpovědný zaměstnanec povinen vyúčtovat. Nejde tedy o situaci, kdy hodnoty, které jsou předmětem dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty, sice existují, ale došlo k jejich přirozenému úbytku nebo znehodnocení. Přirozený úbytek nebo znehodnocení se hodnotí jako nezaviněný vznik škody. To jsou případy, kdy je např. prodejna uzavřena v důsledku onemocnění zaměstnance, který má sjednanou dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty a v době jeho pracovní neschopnosti dojde k znehodnocení určitého zboží, např. potravin. Pak nemůže být vzniklá škoda požadována na podkladě dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty.

S pojmem schodku a manka úzce souvisí i problematika evidence prostředků svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Základním právním předpisem o inventarizaci je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Skutečné stavy majetku a závazků se zjišťují inventurou fyzickou u majetku hmotné povahy, popřípadě nehmotné povahy, anebo inventurou dokladovou u závazků a u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru. Tyto stavy se zaznamenávají v inventurních seznamech, resp. soupisech, které musí být podepsány osobou odpovědnou za provedení inventarizace. Zákon sám sice nestanoví výslovně povinnost zaměstnavatele provádět inventarizaci při uzavírání dohod o odpovědnosti za svěřené hodnoty pod sankcí neplatnosti.

Neprovedení inventarizace k datu uzavření takové dohody o odpovědnosti nemá za následek neplatnost dohody jako takové, ale má však dalekosáhlé důsledky pro zaměstnavatele, který musí jinými důkazními prostředky prokázat skutečný stav hodnot, za které zaměstnanec převzal odpovědnost k určitému datu.

Z žádného zákonného ustanovení také neplyne, že by fyzické inventuře (provádění inventurních soupisů) musel být obligatorně přítomen odpovědný zaměstnanec. Nepřítomnost odpovědného zaměstnance při zjišťování skutečných stavů majetku a závazků může mít s ohledem na okolnosti případu význam z hlediska hodnocení průkaznosti a věrohodnosti inventurních soupisů jako důkazu při soudním řízení, ale tato nepřítomnost sama o sobě však nečiní fyzickou inventuru ani inventarizaci celou neprůkaznou.

ODSTOUPENÍ OD DOHODY - Při sjednávání dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty má být zaměstnanec vždy řádně zaměstnavatelem poučen o důsledcích s tím spojených. Zaměstnanec má právo požadovat od zaměstnavatele, aby mu vytvořil řádné pracovní podmínky. Může proto žádat, aby zaměstnavatel odstranil závady v pracovních podmínkách, na něž zaměstnanec upozornil. To je totiž v praxi nejjednodušší způsob, jak se může zaměstnanec zbavit odpovědnosti, protože když pak vznikne schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování, je prakticky nemožné dokazovat, že zaměstnanec neměl vytvořeny potřebné podmínky a že nemohl se svěřenými prostředky řádně hospodařit a dovolávat se ustanovení § 264 ZP, aby soud z důvodů zvláštního zřetele hodných výši náhrady škody snížil.

V případě, že zaměstnavatel do 15 kalendářních dnů od obdržení zaměstnancova písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, má tento právo podle § 253 odst. 1 ZP od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty odstoupit. To je změna oproti staré právní úpravě, kdy zákoník práce stanovil lhůtu jednoho měsíce.

K odstoupení od dohody o odpovědnosti může zaměstnanec přistoupit, jestliže je převáděn na jinou práci, zařazován na jiné pracoviště, překládán do jiného místa výkonu práce, nebo pokud zaměstnavatel v době patnácti dnů po obdržení jeho písemného upozornění neodstranil závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné odpovědnosti za svěřené hodnoty může zaměstnanec od dohody také odstoupit, jestliže na pracoviště je zařazen jiný zaměstnanec nebo ustaven jiný vedoucí, popřípadě jeho zástupce.

Pro odstoupení od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty je předepsána písemná forma. Její nedodržení má za následek neplatnost tohoto právního jednání a dodatečné zhojení nedostatku písemné formy není – vzhledem k tomu, že jde o jednostranné právní jednání – možné.

Obecně platí, že dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty zaniká skončením pracovního poměru. Zde zákoník práce předpokládá platné skončení pracovního poměru některým ze způsobů uvedených v § 42 ZP. Jiné případy zániku dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty, než jsou uvedeny výše, zákoník práce nezná.

KOLEKTIVNÍ DOHODA O ODPOVĚDNOSTI - Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty může být uzavřena buď s jedním zaměstnancem (tzv. individuální dohoda) nebo může být sjednána pro určité pracoviště s více zaměstnanci zařazenými na toto pracoviště (tzv. společná neboli kolektivní dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty). Společná odpovědnost za svěřené hodnoty se v praxi týká zejména obchodních úseků – prodejen, skladů apod. Zásady uvedené v souvislosti s platností a podmínkami dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty je třeba aplikovat i na dohody o společné odpovědnosti za svěřené hodnoty. Je třeba zdůraznit, že zákoník práce v této souvislosti předpokládá uzavření samostatných dohod o odpovědnosti za svěřené hodnoty s každým členem kolektivu s doložkou o společné odpovědnosti za svěřené hodnoty. Proto je třeba i platnost každé dohody posuzovat zcela samostatně.

Zvláštní právní úprava platí pro společnou odpovědnost i v otázce povinností zaměstnavatele provést inventarizaci. Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, musí být podle § 254 odst. 3 ZP provedena inventarizace při uzavírání dohod se všemi společně odpovědnými zaměstnanci, při zániku všech těchto dohod, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců, při změně ve funkci vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty.

Jestliže zaměstnanec se společnou odpovědností, jehož pracovní poměr skončil, nebo který byl převeden na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho pracovišti.

Inventarizace musí být provedena jen ve výše uvedených případech. Proto také přechodná nepřítomnost odpovědného zaměstnance na pracovišti, např. z důvodu dovolené nebo pracovní neschopnosti není sama o sobě důvodem pro provedení inventarizace.

INVENTARIZACI JE ZAMĚSTNAVATEL POVINEN PROVÉST při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru. Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, je zaměstnavatel povinen inventarizaci provést při uzavření dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci, při zániku všech těchto dohod, při výkonu jiné práce, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců, při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti.

Jestliže zaměstnanec se společnou odpovědností, jehož pracovní poměr skončil, nebo který vykonává jinou práci, nebo který byl převeden na jinou práci, nebo který byl převeden na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací.

Inventarizace majetku a závazků je upravena

v § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Z pohledu zákoníku práce je třeba připomenout, že při inventarizacích se zjišťují skutečné stavy majetku a závazků účetní jednotky fyzickou inventurou, že tyto stavy majetku se zaznamenávají v inventurních soupisech, které zákon označuje jako „průkazné účetní záznamy“. V § 30 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. jsou stanoveny náležitosti, které musí být při jejich sepisování dodrženy z hlediska formy a obsahu, aby byly způsobilými podklady pro zjišťování inventarizačního rozdílu.  Z uvedeného vyplývá, že v rámci obrany proti výsledku inventarizace může zaměstnanec namítat, že fyzická inventura nebyla provedena v souladu se zákonem, protože inventurní soupisy nemají předepsané náležitosti, že jsou proto neprůkazné a že tudíž nemohou být způsobilým podkladem pro vyčíslení inventarizace.

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 9/2021.

Mgr. Mária Kopčíková

Pod vedením lidí si můžeme představit různé věci. Pro někoho je to rozdělování úkolů podřízeným, pro jiného je vedení lidí o motivaci, rozhovorech a společném dosahování cíle. Jak dokážou skuteční vůdci využít schopností a potenciálu zaměstnanců?

VEDENÍ OBECNĚ – je důležitá a nezbytná schopnost každého manažera, která je potřeba k dosažení výkonu jednotlivce, skupiny a organizace. Manažeři ovlivňují postoje a očekávání, které povzbuzují nebo naopak nepovzbuzují výkon lidí, které vedou. Vedení umožňuje členům skupiny pracovat jako tým. Je důležité, aby měl každý jasnou svoji roli v týmu. Dnes už nestačí jít cestou tradičních manažerů, kteří jen plánují, organizují, kontrolují. Lidi je třeba podněcovat k dosažení společného cíle. Skuteční vůdcové (lídři) dokážou využít schopností a potenciálu zaměstnanců. K tomu je ale důležité je poznat. Vedoucí, který má skutečný zájem na společném dosahování cílů, by se měl orientovat v tom, co jeho lidé umějí, chtějí a potřebují. Organizační kultura a lidský pracovní potenciál, vědomosti, schopnosti a dovednosti pracovníků jsou tím nejcennějším kapitálem.

Současná praxe nabízí dva základní modely vedení:

·         Vedení orientované na úkoly – je zdůrazňována potřeba pojmenovat pracovní aktivity a pracovní cíle skupiny, ale i každého jejího člena. Každý má určenu svou normu výkonu a podle tohoto výkonu je i odměňován.

·         Vedení orientované na člověka – připomíná, že nejefektivnější jsou takoví vedoucí, kteří se zaměřují na vybudování efektivní týmové práce.

Lidé pracují efektivněji (ochotněji, raději, výkonněji), pokud cítí porozumění ze strany vedení. Tento způsob vedení uplatňuje otevřený, pozitivní vztah a vzájemnou důvěru.

Lidé nechtějí být manipulováni, chtějí se spolupodílet na rozhodnutích – a to je myslím ústřední myšlenka, na kterou by neměl zapomenout žádný vedoucí.

VEDENÍ LIDÍ V ORGANIZACI PLNÍ NĚKTERÉ ZÁKLADNÍ FUNKCE (bez ohledu na věk a postavení zaměstnanců):

·         podněcování, stimulování (stanovení cílů, podmínek jejich plnění), regulování a usměrňování,

·         informování a instruování (poskytování potřebných informací z vnitřního i vnějšího prostředí),

·         podpora (vytváření vhodného klima, udržování vztahů ve skupině, povzbuzování),

·         motivování,

·         hodnocení (plnění cílů, postupů apod.).

Podle Krauszové a Szombathyové (2003) je vedení komplexnější proces, kterým vůdce (vedoucí, manažer) ovlivňuje výkon zaměstnance. To znamená, že vedení v sobě zahrnuje i působení na rozvoj zaměstnanců, na jejich motivaci stejně jako na vytváření vhodných podmínek pro žádoucí výkon.

Adair (2005) doplňuje k výše uvedeným úlohám vedení zaměstnanců ještě:

·         organizování – vytvoření vhodné struktury, rozdělení skupiny na dílčí pracoviště,

·         stanovení příkladu, být sám vzorem.

CHOVÁNÍ VEDOUCÍHO (VŮDCE TÝMU) MÁ VLIV NA MORÁLKU, na soudržnost, na loajalitu. Adair tvrdí, že většina vedoucích se od ostatních liší zejména inteligencí, vzděláním, spolehlivostí, aktivitou. Dodává, že autorita (moc a vliv), kterou vůdcové disponovali nebo disponují, má v různých případech a v různých situacích různé zdroje:

·         moc plynoucí z pozice, z funkčního postavení (pravomoc – daná určitými pravidly),

·         moc plynoucí ze síly osobnosti – charisma, přirozená schopnost získat a vést,

·         moc plynoucí ze znalostí,

·         moc plynoucí ze schopnosti rozhodovat, komunikovat a vést,

·         moc plynoucí z možnosti ovlivňovat běh událostí (politické postavení),

·         moc plynoucí z majetku, z ekonomického postavení (možnost prosadit své zájmy).

Úlohou vedoucího (vůdce) je sladit potřeby jednotlivců a skupin s potřebami úkolu do produktivního celku. Jakou „mocí“ si myslíte, že disponujete vy?

ABSOLVENT NEBO „LETILETÉ ZKUŠENOSTI“? Mnoho zaměstnavatelů si v dnešní době při rozhodování o tom, kterého člověka si vyberou do své firmy, instituce, klade otázku: „Mám si raději vybrat ‚nepopsaný list‘ a vychovat si ho podle svých představ, nebo mi bude více přínosný člověk, který už má dost zkušeností, ale zároveň mohl získat různé stereotypy a zvyky, které se mi nebudou příliš líbit“?

Obě kategorie mohou mít své výhody a také mají určitě svá rizika. O mladých lidech se obecně říká, že jsou akční, nebojí se riskovat, mají spoustu originálních nápadů. A ti starší mají zase mnoho zkušeností z různých souvislostí, měli šanci si vyzkoušet různé postupy práce a díky minulé zkušenosti mohou například méně chybovat.

Absolvent je mladý učící se člověk, který má svá specifika. Je pro organizaci jakoby neopracovaný diamant. Obvykle má ambice a chuť růst, nemá negativní pracovní návyky z předchozích zaměstnání. Mírným rizikem pro vás, jako vedoucího, může být fakt, že se bude snažit v praxi aplikovat i to, co jste se ve škole vy neučili. Může vás předběhnout v jazykových znalostech, technologiích, počítačových dovednostech. Obvykle se rychle adaptuje – i když tento fakt velmi souvisí s osobnostními rysy konkrétního člověka.

ZDÁLO BY SE, ŽE MLADÍ VYHRÁVAJÍ – jak se říká, „mládí má zelenou“. Nicméně někteří zaměstnavatelé, kromě nesporných výhod, které jsme již uvedli výše, vnímají i rizika, která jsou spojena s vedením mladých lidí. Ti mohou mít někdy přehnané požadavky na mzdu (pokud ji nedostanou, jsou rychle demotivovaní a přestávají se angažovat), případně, pokud od ukončení jejich vzdělání do nástupu na pracovní místo byli delší dobu nezaměstnaní, hrozí riziko ztráty, resp. nenabytí pracovních návyků.

Mnoho zaměstnavatelů vyjádřilo postoj, že věk pro ně není rozhodující, důležité jsou zkušenosti a ochota učit se. A zde je možná to hlavní riziko staršího věku zaměstnance – může mít problém s rychlou adaptací na nové pracovní postupy, tempo práce v konkrétní instituci může být pro něho příliš vysoké. Se vším výše uvedeným souvisí vedení a přístup k pracovníkům jak z jedné, tak i z druhé skupiny.

SPECIFIKA ABSOLVENTA – tomuto tématu se ve své práci poměrně široce věnuje I. Tomko (Amrop Slovakia). Mluví o tom, že „zaměstnání absolventa přináší množství specifik stejně jako nástrah, které se však při správném přístupu dají využít při řízení výkonnosti zaměstnance a jeho motivace“.

Čerstvý absolvent je specifický hlavně tím, že:

·         je nezaujatý a nezatížený běžnými stereotypy společnosti,

·         je mladý a schopný rychle se učit nové věci,

·         je plný vizí perspektivy s chutí růst,

·         je schopen rychle se adaptovat na nové prostředí,

·         disponuje čerstvými teoretickými znalostmi, které se bude snažit aplikovat v praxi,

·         je převážně dobře jazykově vybavený.

Zároveň ale:

·         nemá žádnou praxi a nedisponuje pracovními návyky,

·         nezná firemní kulturu,

·         hledá se na pracovním trhu a je možné, že právě vaše práce ho nebude bavit a po čase odejde,

·         je málo loajální s novou společností.

Mladý člověk, který dokončil svou přípravu na povolání a hledá si zaměstnání, zásadně mění svůj život. Pokud máte být prvním zaměstnavatelem, měli byste si uvědomit, že takový člověk potřebuje v úvodní fázi podporu. Absolvent přichází do nového, zatím nepoznaného pracovního prostředí, musí se naučit pracovním návykům, zvyknout si na běžný pracovní rytmus. I když mladí lidé přicházejí s touhou se učit, zároveň si chtějí vydělat své vlastní peníze, aby mohli být nezávislí na rodičích. Čili důležitým motivačním faktorem této skupiny lidí je finanční odměna (I. Tomko, 2009).

Mezi absolventy jsou i tací, jejichž nejdůležitějším motivačním faktorem je možnost učit se novým věcem, získávat praktické zkušenosti. Proto je důležité, aby zaměstnavatel o těchto potřebách a motivacích věděl a pracoval s nimi.

UVEDENÍ PRACOVNÍKA DO FIRMY - U každého nového zaměstnance, i u absolventů, je třeba najít si čas a věnovat zvýšenou pozornost jeho prvním dnům ve společnosti. Tomko uvádí, že se formuje tzv. psychologická smlouva, tedy nepsané přesvědčení a předpoklady týkající se chování, které pracovník očekává. U čerstvého absolventa je ještě důležitější věnovat se mu při uvádění do práce než u seniorských zaměstnanců, protože ještě nebyl v pracovním poměru a pravděpodobně neví, co má očekávat.

Hlavní cíle uvádění absolventa do firmy bychom mohli pojmenovat takto:

·         překonat úvodní fázi, kdy se čerstvému absolventovi zdá všechno neobvyklé, cizí a neznámé,

·         rychle vytvořit v mysli absolventa pozitivní a příznivý postoj k firmě a zvyšovat pravděpodobnost jeho stabilizace,

·         dosáhnout toho, aby absolvent v co nejkratší době podával požadovaný pracovní výkon,

·         zamezit nebo snížit pravděpodobnost brzkého odchodu pracovníka z firmy (Tomko, 2009).

VEDENÍ ZAMĚSTNANCŮ K VÝKONU – při řízení výkonu absolventa, jako i jakéhokoliv jiného zaměstnance, je důležité klást důraz na rozvoj a používání plánů vzdělávání a na propojení individuálních a podnikových cílů. I. Tomko tvrdí, že „stejně jako seniorský zaměstnanec i čerstvý absolvent potřebuje vědět, co se od něj očekává, jaký výkon má podávat, na základě čeho bude hodnocen, na jakých dovednostech má pracovat, v které oblasti se má dále vzdělávat“.

Aby mladý absolvent mohl plně pochopit svou úlohu ve společnosti, je třeba s ním komunikovat jasně a srozumitelně. Což může být v některých případech problém, zejména pro lidi, kteří v organizaci pracují déle a neuvědomují si, do jaké hloubky mají objasňovat postupy práce a různé souvislosti.

Při vedení absolventů se doporučuje:

·         Definovat role – pojmenovat očekávané výsledky a požadované schopnosti.

·         Připravit dohodu o pracovním výkonu – stanovit cíle, kterých je třeba dosáhnout. Je vhodné ujasnit si, jak bude výkon měřen (v úvodních měsících je potřeba dopřát mu čas na zorientování se a přípravu k podávání výkonu).

·         Stanovit plán osobního rozvoje – jakými kroky bude rozvíjet své schopnosti a dovednosti.

Průběžná zpětná vazba k pracovnímu výkonu – u absolventů je důležitá častá a jasná zpětná vazba, která mu řekne, zda je jeho výkon uspokojivý, nebo zda je třeba něco změnit nebo zlepšit, a samozřejmě ocenění toho, co dělá výborně.

Jako vedoucí bychom neměli zapomínat na pochvalu. Při zpětné vazbě absolventovi je vhodné alespoň částečně hodnotit i úsilí, nejen samotný výkon. Pokud se snaží, svědčí to o jeho vůli i v budoucnosti se zlepšovat a učit se.

POJMENOVÁNÍ CÍLŮ – v této oblasti vnímáme rozdíl mezi absolventy a seniorskými pracovníky. S těmi můžete začínat dialog na téma budoucích cílů i takto (anebo podobně):

„Co jsou podle vás nejdůležitější věci a úkoly, které děláte? Co si myslíte, že se od vás v každé z těchto oblastí očekává? Jak se dozvíte, že plníte cíle? Většina absolventů by na takové otázky neuměla odpovědět. Tedy rozdíl je v tom, že odpovědi na tyto otázky musí mít firma dopředu rozmyšlené a pro absolventa musí být jasné a splnitelné. To, do jaké míry je absolvent zvědavý, jestli naplňuje vaše očekávání, zjistíte i podle toho, zda bude sám žádat o zpětnou vazbu. „Jste spokojený s analýzou, kterou jsem provedl?“

Už jsme zmínili, že absolventi jsou obvykle odhodlaní učit se, „nasávat“ nové informace. K tomu je třeba vytvořit atmosféru, v níž budeme zaměstnance povzbuzovat, aby byl ochoten i riskovat a experimentovat. Měli bychom být připraveni i na omyly a tolerovat je, aby absolvent na vlastní kůži zjistil, co je mýlit se, nesl za to odpovědnost a řešil vzniklou situaci.

PRINCIPY ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU – jak se přiblížit tomu, abychom jako organizace dosahovali požadovaných výsledků a naši pracovníci byli spokojení a loajální?

·         Cíle organizace by se měly překrývat s cíli jednotlivců. Musíte tyto cíle navzájem znát, porozumět důvodům.

·         Komunikujte. Oboustranně a otevřeně. Dávejte prostor k otázkám a nabízejte odpovědi.

·         Vyžadujte a poskytujte zpětnou vazbu. Umožňuje využití zkušeností získaných jednotlivcem při práci na cílech organizace. Poskytováním zpětné vazby zajistíte sledování pracovního výkonu. Zajistíte, aby zpětná vazba byla analyzována a aby byly dohodnuty další kroky, které se mohou ukázat jako nezbytné.

·         Hodnoťte pracovní výkon. Poskytuje to údaje, které jsou třeba pro vypracování plánů osobního rozvoje nebo plánů rozvoje kolektivů.

RADA!                                                                                                          

Pro mnoho vedoucích by bylo podstatným krokem vpřed, kdyby se pokusili uvědomit si smysl několika následujících vět, které John Adair – britský odborník zabývající se problematikou vedení lidí a vedení týmů – shrnul do „nejkratšího kurzu vedení“ (Adair, 1993).

Adairův krátký kurz vedení lidí

6 nejdůležitějších slov: „Připouštím, že jsem mohl udělat chybu.“

5 nejdůležitějších slov: „Jsem na vás velmi hrdý.“

4 nejdůležitější slova: „Jaký je váš názor?“

3 nejdůležitější slova: „Mohli byste prosím?

2 nejdůležitější slova: „Děkuji vám.“

1 nejdůležitější slovo: „My.“

Nejméně důležité slovo: „Já.“

MUDr. Pavel Malovič

Použitá literatura:

Krauszová, A., Szombathyová, E.: Pracovný výkon – jeho riadenie a hodnotenie, 2003

Faerber, Y., Stowe, Ch.: Vedení lidí v praxi, Grada 2007

Tomko, I.: Výkonnosť a motivácia absolventov vo vašej firme, 2009

Poradce, měsíčník č. 2-3/2022 (VIII/2021)

·         Zákon o zaměstnanosti po novele s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza

·         Mzdy a platy v pracovněprávních předpisech II.

·         Hmotný a nehmotný majetek a jejich daňové odpisování – změny

·         Vyšší ochrana dětí v právních vztazích – novela

·         Nutnost změnit společenské smlouvy a zápis v obchodním rejstříku

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 10-11/2021 (IX/2021)

·         Prodloužení otcovské dovolené

·         Změny ve zdravotním pojištění

·         Nový stavební zákon v kostce

·         Změny v počítání lhůt podle zákoníku práce

·         Manželé na stejném pracovišti

·         Zaměstnanec a zdravotní benefity

·         Občanské průkazy – nový zákon

·         Vyhláška o základním vzdělávání – novela

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 10-11/2021 (IX/2021)

·         Zákon o DPH – novela

·         Daňové zvýhodnění na děti

·         Průměrný výdělek – rozhodné období

·         Daňová optimalizace u podnikatele – spolupráce osob

·         Prodej najaté nemovitosti a DPH

·         Inventarizace zásob

·         Nájemné a pachtovné – účetní pohled

·         Rozvázání pracovního poměru – řešení sporů v praxi

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2021 (IX/2021)

• BOZP ve stavebnictví – prevence rizik
• Úvěry a půjčky v daních a účetnictví
• Zdravotní pojištění – chyby zaměstnavatelů
• DPH v poměrné a krácené výši

1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2021 (VIII/2021)

• Školský zákon – novela
• Mzda a plat
• Nemoc – zdravotní a nemocenské pojištění

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

1. 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)

2. 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)

3. s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)

4. 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)

5. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)

6. 100 otázek a odpovědí DPH nově, Zásoby (praktická řešení týkající se dani z přidané hodnoty po novelách a zásob z hlediska účetnictví a daní)

7. Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)

8. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2021 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

9. Daňové, mzdové a účetní zákony 2021 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2021)

10. Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)

11. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2021 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

12. 100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (praktická řešení týkající se využití zákonných možností optimalizace daně a změn, které přinesla rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů)

13. 100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (praktická řešení týkající se daňových a nedaňových výdajů a odměňování)

14. 100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (komentář k pandemickému zákonu a související příklad, OSVČ z pohledu daní, odvodů a ukončení podnikání)

15. Ústava České republiky (úplná znění Ústavy České republiky a volebních zákonů po posledních novelách)

16. 100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (příklady z praxe týkající se cestovních náhrad, stravování zaměstnanců, automobilu v podnikání a vzniku, zániku společnosti s.r.o., využití zisku a řešení ztráty ve spol. s.r.o.)

17. 100 otázek a odpovědí Kurzarbeit, Odpočet DPH (příklady z praxe se v první kapitole týkají částečné práce, poskytování příspěvků, zaměstnávání, příspěvků pro podnikatele a ve druhé kapitole odpočtu DPH v poměrné a krácené výši)

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE

Vzory smluv, žalob a podání (XII/2020)

·         Občanský zákoník

·         Rodinné právo

·         Zákoník práce

·         Občanský soudní řád

·         Trestní právo

·         Exekuční řád

·         Daňové řízení

·         Správní řízení

·         Stavební právo

Pomocník mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Pomocník mzdové účetní

·         Povinnosti zaměstnavatele a mzdové účetní

Příručka mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Mzda a plat

·         Zdravotní pojištění

·         Sociální pojištění

·         Daň z příjmů ze závislé činnosti

Daňové, mzdové, účetní zákony 2021 (I/2021)

• ÚZ daňový řád
• ÚZ zákona o daních z příjmů
• ÚZ zákona o DPH
• ÚZ zákona o účetnictví
• Vyhláška č. 500/2002 Sb.
• Zákoník práce

100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (II/2021)

·         Optimalizace daně

·         ZDP po novele

Daňové a nedaňové výdaje 2021 (II/2021)

·         Abecedně seřazeny daňové a nedaňové výdaje s příklady

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o účetnictví

100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (III/2021)

·         Daňové výdaje

·         Nedaňové výdaje

·         Odměňování

·         Závislá činnost – daň z příjmů

100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (V/2021)

·         Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (pandemický zákon) s komentářem

·         Mimořádná opatření a kompenzace

·         OSVČ – daně, odvody, ukončení podnikání

Ústava České republiky (V/2021)

·         Ústava České republiky

·         Zákon o volbách do Parlamentu České republiky

·         Zákon o volbě prezidenta republiky

100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (VIII/2021)

·         Cestovní náhrady

·         Stravování zaměstnanců

·         Vznik a zánik s.r.o.

·         Zisk, ztráta, převod obchodního podílu v s.r.o.

NOVINKY

Aktualizace I/4 (VIII/2021)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o dani z přidané hodnoty

·         Zákon o dani z nemovitostí

Aktualizace IV/5 (VIII/2021)

·         Zákon o požární ochraně

·         Zákon o pozemkových úpravách

·         Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů

·         Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti

·         Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě

Aktualizace IV/4 (VIII/2021)

·         Nový stavební zákon

Aktualizace III/5 (VIII/2021)

·         Zákon o ochraně veřejného zdraví

·         Zákon o požární ochraně

Aktualizace VI/3 (VIII/2021)

·         Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí

·         Zákon o ochraně přírody a krajiny

·         Zákon o ochraně ovzduší

·         Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

·         Lesní zákon

·         Zákon o integrované prevenci

·         Vodní zákon

·         Zákon o vodovodech a kanalizacích

Aktualizace VI/4 (VIII/2021)

·         Zákon o odpadech

·         Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady

·         Zákon o hospodaření energií

·         Energetický zákon

·         Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi

·         Zákon o ochraně veřejného zdraví

Aktualizace II/6 (VIII/2021)

• Občanský soudní řád

·         Soudní řád správní

• Zákon o správních poplatcích

·         Exekuční řád

·         Notářský řád

Aktualizace I/3 (VIII/2021)

·         Zákon o archivnictví a spisové službě

·         Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě

·         Zákon o provádění mezinárodních sankcí

·         Zákon o daních z příjmů

Aktualizace IV/3 (VIII/2021)

·         Zákon o stavební zákon

·         Zákon o technických požadavcích na stavby

·         Zákon o Státním fondu podpory investic

Aktualizace V/3 (VIII/2021)

·         Zákon o svobodném přístupu k informacím

·         Zákon o informačních systémech veřejné správy

·         Zákon o evidenci obyvatel

·         Zákon o státním občanství české republiky

·         Zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické

·         Zákon o ověřování

·         Zákon o matrikách, jménu a příjmení

Aktualizace III/4 (VIII/2021)

·         Zákon o zaměstnanosti

·         Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

·         Zákon o veřejném zdravotním pojištění

·         Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

·         Zákon o státní sociální podpoře

Aktualizace III/3 (VII/2021)

·         Zákon o zaměstnanosti

·         Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

·         Zákon o inspekci práce

·         Zákon o nemocenském pojištění

·         Vyhláška č. 242/2021 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2021

Aktualizace V/2 (VII/2021)

·         Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

Aktualizace IV/2 (VII/2021)

·         Zákon o zadávání veřejných zakázek

·         Nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků státního fondu podpory investic formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí

·         Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Aktualizace I/2 (VII/2021)

·         Zákon o rozpočtových pravidlech

·         Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

ZÁKONY 2021 novelizované zákony k 1. 1. 2021