Koncem kalendářního roku má mzdová účetní významné povinnosti zasahující do sociální sféry zaměstnance, zejména v pracovněprávní oblasti. Tento rok přinesly novely zákonů změny s účinností od 1. ledna 2022, které se týkají mzdových účetních a jejich práce. O které změny a které povinnosti se jedná?

DOVOLENOU DO KONCE ROKU - Nezastupitelnou roli  má mzdová účetní při určování nástupu dovolené za příslušný kalendářní rok. Připravuje příslušné podklady pro zástupce zaměstnavatele, který o nástupu dovolené rozhoduje. Mnohdy tento úkon v podobě určení nástupu na dovolenou provádí sama – zejména u zaměstnavatelů s menším počtem zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené tak, aby si zaměstnanec celou dovolenou za příslušný kalendářní rok vyčerpal do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo. V  případě, že určení doby čerpání dovolené do konce kalendářního roku, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tuto dovolenou do konce následujícího kalendářního roku (§ 218 odst. 3 ZP). Dovolená za rok 2021 může být čerpána do konce roku 2022. Bude-li zaměstnanci v čerpání dovolené do konce následujícího kalendářního roku bránit dočasná pracovní neschopnost, mateřská dovolená nebo rodičovská dovolená, zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené po skončení těchto překážek v práci.

Nástup dovolené určuje zaměstnavatel

(§ 217 ZP). Zaměstnanec nemůže pouze oznámit, že si „zítra bere dovolenou.“ Při určování nástupu zaměstnavatel především přihlíží k výrobním potřebám firmy, ale i k oprávněným zájmům zaměstnance, jako je např. rodinná rekreace, péče o děti apod. ZP nepředpisuje formu pro toto určení. Při rozhodování zaměstnavatel vychází z plánu dovolených. Plán dovolených sestavuje zaměstnavatel a pokud u něj působí odborová organizace, musí to být s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu, případně rady zaměstnanců.

V rozporu s tím však není praxe, kdy zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené a jeho nadřízený, do jehož pravomoci takový úkon spadá, mu dá souhlas k čerpání dovolené. Tento souhlas lze kvalifikovat jako určení nástupu dovolené. Pokud však zaměstnanec pouze oznámí, že nastupuje dovolenou, a jeho nadřízený mu potřebný souhlas neudělí, případně udělení výslovně neodmítne, nemůže být nepřítomnost zaměstnance v práci považována za dovolenou a nepřísluší mu po dobu této nepřítomnosti v práci náhrada mzdy.

Výjimkou ze zásady, že nástup dovolené určuje zaměstnavatel je, když požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené žena tak, aby navazovala bezprostředně na skončení její řádné mateřské dovolené (většinou 28 týdenní). V tomto případě je povinen zaměstnavatel vyhovět její žádosti. Stejnou povinnost má zaměstnavatel vůči zaměstnanci, který pečuje o dítě a požádá o dovolenou  po skončení své rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (rovněž zpravidla po 28 týdnech).

Delší dovolená při přesčasech

Mzdová účetní musí pamatovat na to, že dovolená se po novele ZP č. 285/2020 Sb. od 1. ledna 2021 už neodvíjí od počtu odpracovaných dní, ale spravedlivě od počtu odpracovaných hodin. Spojuje se tak s týdenní pracovní dobou.

Příklad 1

Zaměstnanec, jehož stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin a výměra dovolené u zaměstnavatele je 5 týdnů, konal u téhož zaměstnavatele za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci po dobu 52 týdnů v příslušném kalendářním roce.

Během této doby odpracoval celkem 2 080 hodin (52 x 8). V   průměru tedy 40 hodin připadajících na jeden týden. Přísluší mu tedy dovolená nekrácená, v celkovém rozsahu za kalendářní rok v počtu 200 hodin (40 hodin x 5 týdnů) = 200 hodin.

Do znění zákona se dostalo i zcela nové ustanovení, které zvyšuje počet dní dovolené pro zaměstnance, kteří odpracovali větší množství přesčasů. S touto možností nejsou mnohdy mzdové účetní seznámeny.

Příklad 2

Pokud by zaměstnanec v rozvržených směnách odpracoval např. v přesčasech během 52 týdnů v kalendářním roce více hodin, například 2 160, tedy o 80 více, bude mít delší dovolenou. Postupuje se podle § 213 odst. 5 ZP.

Odpracoval-li zaměstnanec v kalendářním roce  podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobnek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby,prodlouží se mu délka dovolené   vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok  za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší pracovní dobu. Podle tohoto vzorce získá jeden den dovolené navíc.

Příklad 3

Kdyby zaměstnanec u téhož zaměstnavatele v rámci 52 týdnů v kalendářním roce pracoval v kratší týdenní pracovní době 30 hodin týdně, a odpracoval celkem 1 566 hodin (tedy 52násobek jeho kratší týdenní pracovní doby), vznikne mu právo na dovolenou za kalendářní rok v délce 150 hodin (30 x 5 = 150). K odpracovaným 6 hodinám nad celé násobky kratší týdenní pracovní doby se nepřihlíží.

Převedení dovolené do roku 2022

Čerpání dovolené stanoví § 218 ZP. Zaměstnavatel je povinen určit její nástup do konce kalendářního roku, v němž právo na ni vzniklo. Výjimka platí pro situace, kdy v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance (např. pracovní neschopnost) nebo naléhavé provozní důvody. Je proto na zaměstnavateli, aby zajistil splnění uložené povinnosti a sestavil plán dovolených tak, aby dovolená mohla být vybrána do konce příslušného kalendářního roku.

Výjimky z určení nástupu dovolené zaměstnavatelem jsou tehdy, jestliže zaměstnankyně (případně zaměstnanec) o ní požádá po skončení mateřské dovolené (§ 217 odst. 5 ZP) nebo jestliže zaměstnavatel neurčí nástup dovolené z roku 2021 a v tomto případě ani do konce června 2022 (§ 218 odst. 4 ZP).

V žádném případě nemůže zaměstnanec o dovolenou přijít. Nemůže–li ji vyčerpat ani do konce následujícího kalendářního roku, tedy do konce roku 2022 proto, že byl uznán dočasně práce neschopným  nebo z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené po skončení těchto překážek v práci.

Podle dřívější právní úpravy (do 1. ledna 2021) neexistovala možnost, aby zaměstnanci byla převedena nevyčerpaná dovolená do následujícího kalendářního roku anebo aby mu za ni byla poskytnuta náhrada mzdy.Tato úprava byla přísná a mnohdy nevyhovovala běžné praxi. Často bylo v zájmu samotného zaměstnance převést část nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku. Jednalo se zejména o situace, kdy potřeboval čerpat dovolenou již v době, kdy mu na ni ještě nevzniklo právo.

Novela ZP od 1. ledna 2021 proto přináší výhodu pro zaměstnance a připouští možnost převedení nevyčerpané části dovolené do následujícího kalendářního roku (§ 218 odst. 2 ZP). Je to však možné jen u dovolené, která přesahuje minimální výměru 4 týdnů a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů v kalendářním roce, do následujícího kalendářního roku. Podmínkou je písemná žádost zaměstnance o převedení a uvedení jeho oprávněných zájmů.

Výhodu mohou uplatnit zaměstnanci zaměstnavatelů, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 ZP, neboť mají nárok na rozsah dovolené přesahující 4 kalendářní týdny (5 týdnů).

Příklad 4

Jedná se zejména o zaměstnance  územních samosprávných celků, státního fondu, některých příspěvkových organizací a dalších uvedených v tomto ustanovení.

Zaměstnanci, kteří jsou odměňováni mzdou a pracují v tzv. podnikatelských subjektech, např. v obchodních korporacích, mohou požádat o převod dovolené pokud mají její výměru u zaměstnavatele delší než 4 kalendářní týdny.

Pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol mohou požádat o převedení dovolené v rozsahu 2 kalendářních týdnů neboť její výměra u nich činí 8 týdnů v kalendářním roce.

Příklad 5

V písemné žádosti o převedení části dovolené do příštího roku zaměstnanec například uvede, že v příslušném roce u něj existují rodinné nebo jiné vážné důvody, pro které nemůže čerpat dovolenou v příslušném kalendářním roce.

MZDOVÁ ÚČETNÍ A EXEKUČNÍ ŘÍZENÍ - Od 1. ledna 2022 nastávají změny v exekučním řízení, které se dotýkají mzdové účtárny. Jsou uvedeny v novelizovaném zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále OSŘ).

Podle změněného § 270 odst. 2 OSŘ je stanoveno nové oprávnění plátce mzdy (zaměstnavatele): Plátce mzdy má vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného (zaměstnance). Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Náhrada se bude uspokojovat před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny. Plátce mzdy (zaměstnavatel) si ji odečte z toho, co má být po provedených srážkách vyplaceno oprávněnému. Tedy tomu, v jehož prospěch se provádějí srážky ze mzdy.

Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 OSŘ ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká.

Konkrétní výše a způsob určení paušálně stanovené náhrady nákladů stanoví ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Vyhláška nebyla zatím vydána, navrhuje se částka 50 Kč za měsíc. Právo na paušální náhradu bude mít zaměstnavatel v exekučních řízeních, které budou zahájeny od 1. ledna 2022, tedy ode dne nabytí účinnosti novely OSŘ.

Plátce mzdy (zaměstnavatel) bude muset spolupracovat s exekutorem. Většinou tuto povinnost budou mít mzdové účetní. Budou muset sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o mzdě nebo jiném příjmu, srážkách prováděných ze mzdy nebo jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu (pracovního poměru) povinného.

DELŠÍ OTCOVSKÁ DOVOLENÁ - Řada změněných povinností čeká mzdovou účetní podle novely zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 330/2021 Sb.) od 1. ledna 2022 při zjišťování nároku na otcovskou dovolenou a při jejím výpočtu. Nárok na otcovskou dovolenou má zaměstnanec, který pečuje o dítě, jehož je otcem nebo zaměstnancem pečující  o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku. Podmínkou nároku na otcovskou dovolenou (dále jen „otcovskou“) osoby samostatně výdělečně činné je účast na pojištění po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou. Nárok má i zahraniční zaměstnanec, jestliže je účasten nemocenského  pojištění aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou.

Tatínkové mají možnost pomoci matce svého dítěte během šestinedělí. Dovolenou musí zaměstnanec nastoupit nejdéle do 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. V tomtéž případě péče o dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Otcovská náleží jen jednou i v případě, že pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče. V tomto případě se péče o více těchto dětí považuje za péči o jedno dítě. S otcovskou nemohou počítat pojištěnci vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce.

Od 1. ledna 2022 nově prodloužená podpůrčí doba (délka dovolené) u otcovské činí 14 dní a začíná jejím nástupem. Je to den, který pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.

Příklad 6

Jestliže se dítě narodí 3. listopadu má jeho otec (pojištěnec) právo určit si nástup na týden otcovské v době 6 týdnů od narození, tedy do 5.prosince.

Jestliže je dítě umístěno v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky, podpůrčí doba u otcovské končí dnem umístění dítěte do takového zařízení. Obdobně se postupuje v případě, pokud rodiče o dítě přestali pečovat a dítě bylo z tohoto důvodu svěřeno do péče nahrazující péči rodičů.

Další otcovská

Otcovská náleží po celou podpůrčí dobu (dva týdny) i v případě úmrtí dítěte před jejím uplynutím. Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se pojištěnci vyplácí otcovská, vznikne nárok na další otcovskou z téhož pojištění, nevyplácí se další otcovská po dobu, po kterou trvá nárok na předchozí otcovskou. Podpůrčí doba u této další otcovské se však stanoví ode dne nástupu na otcovskou. Otcovská se dále nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem.

Výše otcovské

se počítá stejně jako peněžitá pomoc v mateřství, tzv. mateřská. Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu. Rozumí se tím úhrn příjmů, které jsou rozhodující pro odvody na pojistné na sociální zabezpečení a nemocenské pojištění. Zpravidla se jedná o mzdy, platy a další mzdové náležitosti, které jsou předmětem daně z příjmů. Hrubá mzda  je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem. Nárok na výplatu otcovské se uplatňuje na předepsaném tiskopise a má přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného.

Příklad 7

Peněžitá dávka při otcovské dovolené bude nahrazovat ušlou čistou mzdu hlavně lidem, kteří si vydělají přibližně od 15 do 25 tisíc korun hrubého měsíčně.

Při průměrné mzdě 26 tisíc korun by dávka za jeden týden volna činila přibližně 4 200 Kč, při hrubé mzdě 15 tisíc korun by přesáhla částku 2 400 Kč a naopak při nadprůměrném výdělku 40 tisíc korun  hrubého by otec dostal od státu přibližně 5 600 Kč.

PRÁVNÍ ÚPRAVA DLOUHODOBÉHO OŠETŘOVNÉHO se do 1. ledna 2022 také mění. Jsou uvedeny v § 41a zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonáván v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřování náleží, práci. Za ošetřovanou osobu se považuje fyzická osoba, u které došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 4 kalendářních dnů (dosud 7 dnů) po sobě jdoucích. Výjimkou jsou případy, kdy jde o akutní lůžkovou péči,, která je  standardně poskytována ošetřované osobě k provedení zdravotních výkonů, nelze–li je provést ambulantně.

Toto ustanovení se od 1. ledna 2022 nově doplňuje o znění: „Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného dále rozumí fyzická osoba v inkurabilním stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí; v tomto případě se podmínka hospitalizace nevyžaduje.“.

Rovněž musí být splněn předpoklad, že zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. Kdo se bude doma starat o nevyléčitelně nemocného, může nov získat dlouhodobé ošetřovné i bez potřebné doby hospitalizace. Jde o stav, který je nevyléčitelný, vysoce nepříznivý a nestále se zhoršující.

Zaměstnanci, kteří žádají o pracovní volno k dlouhodobému ošetřování budou mít k dispozici tiskopis, na kterém musí ošetřovaná osoba s tím vyslovit písemný souhlas . U nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti, se souhlas s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje.

Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je zaměstnáním, je účast na pojištění zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Osoba samostatně výdělečně činná musí mít účast na pojištění  alespoň po dobu  3 měsíců, které bezprostředně předcházejí dni vzniku potřeby dlouhodobé péče. To platí též pro zahraničního zaměstnance.

Délka pracovního volna

je maximálně 90 kalendářních dnů. Z hlediska nemocenského pojištění se označuje jako podpůrčí doba dlouhodobého ošetřovného. Začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a končí dnem, v němž končí tato potřeba. Jeho výše za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu. Vyplácí se za kalendářní dny, v nichž pojištěnec poskytoval dlouhodobou péči a v nichž zároveň tato potřeba péče trvala.

S jeho poskytováním se nemůže počítat po dobu hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne této hospitalizace. Rovněž se nevyplácí za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud potřeba dlouhodobé péče vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno. Dlouhodobé ošetřovné se dále nevyplácí za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, pokud zaměstnanci v tomto kalendářním týdnu nevznikl nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro zaměstnance pracovním dnem v kalendářním týdnu a v němž potřeba dlouhodobé péče trvala.

Může vzniknout potřeba dlouhodobě ošetřovat dítě. Vznik nároku se posuzuje jako v případech dospělých osob s výjimkou, kdy jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. To neplatí, pokud tato jiná osoba nemůže o dítě pečovat z důvodu nemoci, úrazu, porodu nebo karantény.

Výše ošetřovného je ovlivněna denním vyměřovacím základem, tedy výší mzdy, platu, pohyblivých složek mzdy, prémií, odměn apod. Činí 60 % tohoto základu.

EVIDENČNÍ LISTY DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ - Významné povinnosti má mzdová účetní v oblasti důchodového pojištění. Musí uzavřít veškeré údaje, které se zapisují do evidenčního listu důchodového pojištění (dále ELDP) zaměstnance.

ELDP vede zaměstnavatel a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění. Jeho obsah i postup při vyplňování a předkládání je uveden v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v § 36 a § 39. Vede se pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok, a to vždy od 1. ledna kalendářního roku, nebo od vzniku účasti občana na důchodovém pojištění. Ukončuje se 31. prosince příslušného kalendářního roku nebo dnem skončení účasti na důchodovém pojištění.

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 1/2022.

Poskytování stavebních a montážních prací je pro účely zákona o DPH chápáno jako poskytování specifických služeb. Dodání nemovitých věcí je potom posuzováno jako specifické dodání zboží. Aktuálně platná pravidla pro uplatňování DPH v oblasti stavebnictví a nemovitých věcí jsou v dalším textu vysvětlována s využitím příkladů. Jaké jsou podmínky, za nichž je poskytování stavebních a montážních prací a dodání staveb předmětem DPH a související pravidla pro určení místa plnění? Jaká pravidla platí pro vznik povinnosti přiznat daň pro stanovení základu daně, včetně pravidel pro provádění oprav základu daně a pro stanovení sazeb daně při poskytování stavebních a montážních prací a dodání nemovitých věcí? Jaké jsou podmínky, za nichž se uplatní osvobození od u dodání a nájmu nemovitých věcí a v závěru jsou shrnuta pravidla pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti při poskytování stavebních a montážních prací a při dodání nemovitých věcí?

1. Úvod

Poskytování stavebních a montážních prací je pro účely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o DPH), chápáno v souladu se Směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH) a navazujícími právními předpisy EU jako poskytování specifických služeb. Dodání nemovitých věcí je potom posuzováno jako specifické dodání zboží.

Aktuálně platná pravidla pro uplatňování DPH v oblasti stavebnictví a nemovitých věcí jsou v dalším textu vysvětlována s využitím příkladů. Novelou zákona o DPH, která byla provedena zákonem č. 355/2021 Sb., a která nabyla účinnosti od 1. 10. 2021, se tato pravidla prakticky nezměnila. V textu jsou nejprve vysvětleny podmínky, za nichž je poskytování stavebních a montážních prací a dodání staveb předmětem DPH a související pravidla pro určení místa plnění. Návazně jsou vysvětlena pravidla pro vznik povinnosti přiznat daň pro stanovení základu daně, včetně pravidel pro provádění oprav základu daně.

Dále jsou vysvětlena pravidla pro stanovení sazeb daně při poskytování stavebních a montážních prací a dodání nemovitých věcí. Návazně jsou vysvětleny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od u dodání a nájmu nemovitých věcí. V závěru jsou shrnuta pravidla pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti při poskytování stavebních a montážních prací a při dodání nemovitých věcí.

2. Předmět daně a místo plnění

Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o DPH je předmětem dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, tj. prakticky dodává zboží v rámci uskutečňování své ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku. Pod pojem „dodání zboží“ je třeba přitom zahrnovat, i dodání nemovité věci. V terminologii občanského zákoníku se přitom nemovitou věcí rozumí pozemek, stavba, podzemní stavba se samostatným účelovým určením, inženýrská síť a jednotka. Jednotkou může být přitom jak byt, tak i nebytový prostor.

Pro účely zákona o DPH se za zboží výslovně prohlašuje i nemovitá nehmotná věc, kterou je právo stavby. Z podmínky, že se musí jednat o dodání nemovité věci osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, vyplývá, že např. prodej rodinného domu nebo rekreační chalupy v osobním vlastnictví občana, není předmětem DPH.

Podle navazujícího § 13 odst. 1 zákona o DPH se dodáním zboží pro účely DPH rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Toto pravidlo platí i pro dodání nemovité věci. Za dodání zboží se považuje také převod vlastnického práva k majetku za úplatu na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývají ze zvláštního právního předpisu.

Za dodání zboží za úplatu se za splnění stanovených podmínek považuje také použití nemovité věci pro účely nesouvisející s ekonomickou činností např. pro osobní potřebu plátce.

Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o DPH je předmětem daně poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku. Z podmínky, že se musí jednat o poskytnutí služby osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, vyplývá, že provádění stavebních či montážních prací stavební firmou jako osobou povinnou k dani, která tyto činnosti provádí v rámci své ekonomické činnosti, a to za úplatu je předmětem DPH.

Poskytnutím služby se obecně podle § 14 odst. 1 zákona o DPH rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží. Z tohoto vyplývá, že provádění stavebních a montážních prací je pro účely zákona o DPH chápáno jako poskytování služeb. Poskytnutím služby se dále podle tohoto odstavce rozumí ve vazbě na občanský zákoník také podle písmene a) pozbytí nehmotné věci, tj. převod či poskytnutí práva. Tato úprava vychází z toho, že občanský zákoník chápe právo za věc nehmotnou. Podle písmene b) je poskytnutím služby přenechání věci k užití jinému, kterým se prakticky rozumí např. nájem nemovité věci nebo nájem movité věci, např. stavebního stroje.

Podle písmene c) se poskytnutím služby rozumí vznik a zánik věcného břemene zřízení. Trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci, jsou-li naplněny znaky nájmu se přitom pro účely DPH považuje za nájem, jak vyplývá z § 4 odst. 4 písm. g) zákona o DPH.

Podle písmene. d) se rozumí poskytnutím služby také zavázání se k povinnosti zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci.

Za poskytnutí služby se pro účely zákona o DPH podle § 14 odst. 2 zákona o DPH obdobně jako v případě dodání zboží považuje poskytnutí služby na základě rozhodnutí státního orgánu nebo na základě zvláštního právního předpisu. V případě poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře se jedná o samostatné plnění komitenta nebo třetí osoby a samostatné plnění komisionáře obdobně jako u dodání zboží.

V § 14 odst. 3 zákona o DPH jsou obdobně jako v případě dodání zboží vymezeny případy, kdy se za poskytnutí služby za úplatu považuje i poskyt­nutí služby, kdy úplata poskytnuta fakticky nebyla. Jedná se především o po­skytnutí služby pro účely nesouvisející s ekono­mic­kou činností plátce, které je podrobněji vymezeno v § 14 odst. 4 zákona o DPH.

Podle písmene a) tohoto odstavce se jedná o dočasné využití obchodního majetku pro soukromé účely plátce, tak i jeho zaměstnanců, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně nebo poskytnutí vlastní služby plátcem pro jiné účely než jeho ekonomické činnosti.

Podle písmene b) se jedná o poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců nebo jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn odpočet daně. V praxi se třeba může jednat o bezplatné poskytnutí stavebních prací majiteli či zaměstnanci stavební firmy. Zdanitelným plněním však není poskytnutí služby, pokud prokazatelně souvisí s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce.

·        Místo plnění

Místo plnění v systému DPH v Evropské unii určuje prakticky „místo zdanění“, tj. stát, v němž má být přiznána daň či přiznáno uskutečnění plnění, a to podle předpisů platných v zemi, kde je místo plnění. Pravidla pro stanovení místa plnění pro jednotlivé typy zdanitelných plnění vyplývají z čl. 31 až 61 směrnice o DPH.

Z těchto pravidel vyplývá také úprava místa plnění v zákoně o DPH platném pro Českou republiku. Pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží jsou stanovena v § 7 až § 8a zákona o DPH, místo plnění při poskytnutí služby je upraveno v § 9 až § 10i zákona o DPH.

• Místo plnění při dodání zboží

Místo plnění pro dodání zboží, včetně dodání nemovité věci je obecně upraveno v § 7 zákona o DPH. Podle § 7 odst. 1 zákona o DPH je při dodání zboží bez odeslání nebo přepravy místem plnění místo, kde dochází k dodání předmětného zboží, např. pokud si kupující převezme stavební materiál zboží na skladě, je místem plnění místo, kde se nachází sklad, v němž dochází k dodání zboží. Při dodání zboží, které je spojeno s přepravou nebo odesláním zboží je podle § 7 odst. 2 zákona o DPH místem plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat.

Pokud je např. stavební materiál dodáván plátcem do jiného členského státu spolu se zajištěním přepravy např. kamionem, je místem plnění místo, kde se zboží nakládá např. výrobní závod dodavatele v tuzemsku.

Z toho vyplývá, že dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu je sice plněním s místem plnění v tuzemsku, ale uplatní se u něj za stanovených podmínek osvobození od daně s nárokem na odpočet daně podle zákona o DPH platného pro Českou republiku. Podle § 7 odst. 2 zákona o DPH se stanoví místo plnění i při dodání zboží z tuzemska do třetí země, které je jako vývoz zboží za podmínek stanovených v § 66 zákona o DPH.

Podle § 7 odst. 5 zákona o DPH se stanoví místo plnění při dodání zboží s instalací nebo montáží. Podle tohoto odstavce se za místo plnění považuje místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno. Jedná se o specifické dodání zboží, jehož charakteristickým rysem podle § 4 odst. 4 písm. i) zákona o DPH je, že montáž nebo instalaci dodávaného zboží provádí dodavatel nebo jím zmocněná třetí osoba. Pokud je např. tuzemským dodavatelem dodáván stroj nebo výrobní zařízení s montáží či instalací slovenskému odběrateli, je místem plnění místo, kde je jejich montáž či instalace prováděna, tedy např. výrobní hala odběratele výrobního zařízení na Slovensku. Povinnost přiznat daň vzniká v členském státě, kde je místo plnění odběrateli nebo dodavateli, a to pravidel stanovených v tomto členském státě, kde je místo plnění.

Při dodání nemovité věci je podle § 7 odst. 8 zákona o DPH místem plnění místo, kde se předmětná nemovitá věc nachází. Z toho vyplývá, že dodání nemovité věci nacházející se v jiném členském státě EU nebo ve třetí zemi nemůže být nikdy předmětem DPH podle zákona o DPH platného pro Českou republiku.

Předmětem daně je za stanovených podmínek dodání nemovité věci nacházející se v tuzemsku, bez ohledu na to, zda kupujícím je tuzemská osoba či osoba z EU nebo ze třetí země. V případě práva stavby je místem plnění místo, kde se nachází pozemek zatížený právem stavby.

• Místo plnění při poskytnutí služby

Pravidla pro určení místa plnění u služeb jsou upravena v čl. 43 až 59 směrnice o DPH a podrobněji upřesněna v Nařízení Rady č. 282/­2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen prováděcí nařízení ke směrnici o DPH). V návaznosti na určení místa plnění musí z příslušné národní legislativy vyplývat určení osoby povinné přiznat a zaplatit daň, tj. zda daň přizná ve svém daňovém přiznání poskytovatel nebo příjemce služby. Podle směrnice o DPH a návazně zákona o DPH pro stanovení místa plnění u služeb platí zásada, že pokud se na danou službu nevztahuje některé ze specifických pravidel uvedených v § 9a až § 10i zákona o DPH, postupuje se při stanovení místa plnění podle základního pravidla, které vyplývá z § 9 zákona o DPH.

Při stanovení místa plnění u služeb vztahujících se k nemovité věci se postupuje podle § 10 zákona o DPH, který vychází z čl. 47 směrnice o DPH.

V navazujícím prováděcím nařízení ke směrnici o DPH je pro účely DPH vymezen pojem „nemovitost“ a podrobněji vysvětleno, jak chápat pojem „služba související s nemovitostmi“. Vzhledem k tomu, že nařízení EU mají přímý účinek, je třeba podle pravidel uvedených v tomto prováděcím nařízení postupovat i při aplikaci pravidel pro určení místa plnění v České republice, jak potvrzuje § 10 odst. 2 zákona o DPH.

Podle článku 13b prováděcího nařízení ke směrnici o DPH se pro účely směrnice o DPH za „nemovitost“ považuje:

a)  každá určitá část země na povrchu nebo pod ním, k nimž lze založit vlastnické právo a držbu;

b)  každá budova nebo stavba spojená se zemí nebo v zemi nad úrovní moře nebo pod ní, kterou nelze snadno rozebrat nebo přemístit;

c)  každý prvek, který byl nainstalován a tvoří nedílnou součást budovy nebo stavby, bez něhož by budova nebo stavba byla neúplná, jako například dveře, okna, střechy, schodiště a výtahy;

d)  každý prvek, zařízení nebo stroj trvale nainstalovaný v budově nebo stavbě, které nelze přemístit bez zničení nebo změny budovy nebo stavby.

Podle článku 31a prováděcího nařízení ke směrnici o DPH se pro účely čl. 47 směrnice o DPH mezi služby související s nemovitostí zahrnují pouze služby, které mají dostatečně přímou souvislost s danou nemovitostí. Služby mají dostatečnou přímou souvislost s nemovitostí v případě, že vyplývají z nemovitosti a že daná nemovitost tvoří konstitutivní prvek služby a je pro poskytnutou službu hlavní a zásadní. Dále v případě, kdy jsou poskytovány na nemovitosti nebo na ni jsou zaměřeny a jejich cílem je právní nebo fyzická změna uvedené nemovitosti.

V článku 31a odst. 2 prováděcího nařízení jsou uvedeny příklady služeb, které je třeba zejména považovat za služby vztahující se k nemovitosti. Jedná se např. o vypracování plánů budovy nebo částí budovy určených pro určitou parcelu bez ohledu na to, zda budova je nebo není postavena, poskytování služeb stavebního dozoru nebo bezpečnostních služeb a také o provádění stavebních prací na pozemku a budovách a další vymezené služby.

V článku 31a odst. 3 prováděcího nařízení ke směrnici o DPH jsou uvedeny příklady služeb, které zejména nelze naopak za služby vztahující se k nemovitosti považovat. Jedná se např. o vypracování plánů pro budovu nebo její části, pokud nejsou určeny pro konkrétní parcelu, reklamní služby, i když zahrnují použití nemovitosti, např. umístění billboardu, poskytnutí místa pro stánek na veletrhu nebo výstavě spolu s jinými souvisejícími službami, které umožňují vystavovateli vystavit předměty o instalaci nebo montáž, údržbu a opravu, inspekci nebo kontrolu přístrojů nebo zařízení, které není ani se nestane součástí nemovitosti.

V návaznosti na výše uvedené předpisy EU jsou pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci vymezena v § 10 zákona o DPH. Při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci je v souladu s předpisy EU podle § 10 odst. 1 zákona o DPH, místem plnění místo, kde se předmětná nemovitá věc nachází.

Toto pravidlo platí nesporně pro služby výslovně uvedené v tomto odstavci, jako jsou služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovité věci a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou služby architekta a stavebního dozoru. Pokud např. projekční kancelář, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, poskytne projekční práce týkající se stavby v Německu, místo plnění se určí podle místa, kde se nachází stavba jako nemovitá věc, k níž se tyto práce vztahují. Prakticky to znamená, že bez ohledu na osobu zákazníka je místo plnění v Německu a daň musí být vypořádána poskytovatelem nebo příjemcem služby podle právních předpisů platných v Německu, kde je místo plnění.

Dále toto pravidlo platí i pro služby uvedené v čl. 31a prováděcího nařízení ke směrnici o DPH, jak bylo vysvětleno v předchozím textu, tj. také pro stavební a montážní práce prováděné na nemovitých věcech. V § 10 odst. 2 zákona o DPH se v souladu s prováděcím nařízením ke směrnici o DPH vymezuje, co se rozumí službou vztahující se k nemovité věci. Dále se v tomto odstavci uvádí odkaz, ze kterého vyplývá, že splnění této zásady dostatečné přímé souvislosti se určí podle tohoto přímo použitelného prováděcího nařízení.

Příklad 1

Místo plnění při poskytnutí stavebních prací

Stavební firma, která je plátcem daně, se sídlem v České republice, provádí stavební práce na stavbě jako nemovité věci, která se nachází na území České republiky, a proto je místo plnění v tuzemsku.

Prakticky to znamená, že povinnost přiznat daň z těchto stavebních prací vzniká v tuzemsku jejich poskytovateli nebo příjemci, je-li plátcem daně a vztahuje se na ně režim přenesení daňové povinnosti, jak je vysvětleno v dalším textu. Pokud stavební firma, která je plátcem daně, se sídlem v České republice, provádí stavební práce na stavbě jako nemovité věci, která se nachází na území jiného členského státu, místo plnění je v tomto jiném členském státě a daň musí být přiznána podle pravidel platných v tomto členském státě, kde je místo plnění.

Podle § 10 odst. 3 zákona o DPH je obdobně jako v případě § 7 odst. 8 zákona o DPH místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k právu stavby místo, kde se nachází pozemek zatížený právem stavby.

Více již najdete v měsíčníku Daně, účetnictví, vzory a případy č. 1-2/2022.

Dodržování pracovněprávních předpisů není u mnohých zaměstnavatelů příliš silná stránka. Důkazem jsou výsledky kontrol, které v poslední době provádělo MPSV. Téměř třetina kontrolovaných zaměstnavatelů porušovala pracovněprávní předpisy, zejména na úseku pracovní doby. Některé firmy tyto předpisy porušují vědomě, u některých je příčinou neznalost těchto předpisů. Ať již je důvod jakýkoliv, mohou za takové jednání následovat sankce. Jak by měl zaměstnavatel postupovat, aby se vyhnul případným postihům?

Právní úprava postupu kontrolních orgánů

je v zákoně o inspekci práce č. 251/2005 Sb. (dále ZIP) a částečně i v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. ZIP zřídil Státní úřad inspekce práce se sídlem v Opavě a oblastní inspektoráty práce, většinou jeden pro dva kraje. Tyto správní úřady jsou kontrolními orgány na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. Podle ZIP mohou inspektoráty práce kontrolovat zaměstnavatele a jejich zaměstnance, právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce (např. územní samosprávné celky, jako jsou obce, kraje, městské části apod.), fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují nebo podnikají podle zvláštního právního předpisu, např. podle živnostenského zákona a nikoho nezaměstnávají. Porušení právní povinnosti, která vyplývá z pracovněprávních předpisů, se u právnických osob označuje jako „ správní delikt“ a u fyzických osob, které jsou zaměstnavateli, jako „přestupek.“

Inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců (případně zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích. Kontrolují se i kolektivní smlouvy v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů firmy.

Příklad 1

Jedná se např. o:

-        zvýšení odstupného o další násobky průměrného výdělku nad zákonnou hranici,

-        nároky vyplývající z dalšího zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy, např. ze zdravotních důvodů,

-        nárok zaměstnance na prodloužení dovolené u tzv. podnikatelských subjektů o další týdny nad výměru stanovenou v zákoníku práce (dále ZP). Prodloužení dovolené není limitováno jedním týdnem, ale může být prodloužena o další týdny. Délka takto určené dovolené je závislá na rozhodnutí vedení zaměstnavatele,

-        o poskytnutí náhrady za opotřebení vlastního nářadí zaměstnance, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, pokud jich používá se souhlasem zaměstnavatele,

-        o nároky zaměstnanců na pracovní volno v obecném zájmu a stanovení příznivějších podmínek poskytování tohoto volna a náhrady mzdy.

-        Kontrola vnitřního předpisu

Práva mohou vznikat zaměstnancům i podle vnitřního předpisu, který může zaměstnavatel vydávat podle § 305 ZP. I tento „zákon podniku“ může být předmětem kontroly, neboť se práva v něm uvedená týkají zejména vyššího rozsahu dovolené, odstupného, osobních příplatků, náhrady mzdy při překážkách v práci, úpravy pracovní doby apod. Kontrola se tedy nezaměřuje jen na obecně platné právní předpisy, ale vedle vnitřního předpisu se týká i individuelních nároků, která se sjednají v kolektivní smlouvě. V obsahu mohou být obdobná těm, která se stanoví ve vnitřním předpisu.

NEJEN POSTIHY - Do působnosti inspektorátů např. patří: vykonávat kontrolu v rozsahu vymezeném zákonem, ukládat opatření k odstranění nedostatků a kontrolovat jejich plnění, vyjadřovat se a uplatňovat požadavky k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Inspektorát je oprávněn ukládat sankce právnickým a fyzickým osobám za porušení povinností stanovených pracovněprávními předpisy, zejména ZP. Proti uložené pokutě má zaměstnavatel možnost se odvolat.

Do působnosti inspektorátu rovněž patří poskytování bezúplatných základních informací a poradenství zaměstnavatelům a zaměstnancům ohledně ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. Provede-li inspektorát kontrolu na základě písemného podnětu, např. občana, musí písemně informovat o výsledku toho, kdo podnět podal.

Spolupráce odborníků

Inspektoři se při kontrole prokazují služebním průkazem. Inspektorát je oprávněn přizvat ke kontrole odborníky. Jejich účast je výjimečná a dobrovolná, zejména v komplikovaných odborných případech. Přizvání k této činnosti neznamená uvolnění ze zaměstnání ani náhradu mzdy nebo ušlého zisku. Inspektorát se specialistou však sjedná dohodu o práci konané mimo pracovní poměr. Inspektor je oprávněn vykonávat kontrolu podle ZIP. Podmínkou je však, že při zahájení kontroly je přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby nebo její zástupce, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující rodinný příslušník a další osoby, podle toho, kdo bude kontrolován. Inspektor se před provedením kontroly nemusí předem ohlašovat. Zkušenosti z kontrolní činnosti úřadů práce ukazují, že mnohdy zaměstnavatel po předchozím ohlášení úřadu práce na kontrolu učinil příslušná opatření k tomu, aby závadný stav odstranil.

Příklad 2

Cizinci pracující u zaměstnavatele bez povolení úřadu práce nebo v rozporu s povolením, z pracoviště „zmizeli“, a porušení předpisů nemohl pak inspektorát prokázat. Jindy se „dodatečně“ upravovaly pracovní smlouvy nebo dohody apod.

Kontrola pak nemohla splnit svůj účel.

POVINNOSTI INSPEKTORA - Inspektor musí informovat orgán zástupce zaměstnanců o zahájení kontroly, zjistit při kontrole skutečný stav a doložit kontrolní zjištění, pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol a seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí stejnopis. Odmítne-li kontrolovaná osoba seznámit se s protokolem nebo seznámení s ním potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. Samozřejmou povinností inspektora je ochrana práv a chráněných zájmů kontrolované osoby, zachování mlčenlivosti o osobních údajích a vrácení zajištěných dokladů. Kontrolu inspektoři provádějí na pracovišti kontrolované osoby. Pracovištěm jsou místa určená a obvyklá pro výkon činnosti této osoby.

Příklad 3

Pracovištěm zaměstnanců obchodní korporace bude sídlo této firmy nebo teritorium, v němž firma vykonává podnikatelskou činnost. Obdobně se bude posuzovat pracoviště zaměstnanců této firmy.

Bude se jednat o místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, v některých případech to však může být i místo bydliště zaměstnance (např. pro posuzování náhrady škody) nebo jinak určené pracoviště. Tyto skutečnosti by měly být uvedeny u podnikatelských subjektů v obchodním rejstříku, případně i v pracovním řádu nebo jiném vnitřním předpisu zaměstnavatele.

Spolupráce se zaměstnavatelem

Inspektor je oprávněn vstupovat na pracoviště a do objektů, zařízení a výrobních prostorů kontrolovaných osob, požadovat od kontrolovaných osob pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech, předložení potřebných dokladů, informací a vysvětlení.

Příklad 4

Jedná se např. o pracovní smlouvy, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, dohody o odpovědnosti, způsob vedení personální a mzdové agendy, včetně účtování cestovních náhrad apod.

Inspektoři jsou dále oprávněni vyžadovat účast kontrolovaných osob při projednávání výsledků kontroly a další součinnost potřebnou k vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému provedení kontroly. Kontrolované osoby jso povinny umožnit provedení kontroly a poskytnout inspektorům potřebnou součinnost, případně materiální a technické zabezpečení pro výkon kotnroly. Oprávnění zaměstnanci nebo zástupci kontrolované osoby jsou povinni na žádost inspektorů se dostavit v určeném termínu k projednání výsledků kontroly. Inspektoři dále mohou ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění. Kontrolovaná osoba musí na vyžádání inspektora podat písemnou zprávu o přijatých opatřeních. Fyzické osobě, která nesplní povinnost stanovenou v zákoně při provádění kontroly (např. součinnost, předání příslušných dokladů apod.), může inspektor uložit pořádkovou pokutu.

KONTROLA ZÁKONÍKU PRÁCE je z pracovněprávních předpisů, které inspektoráty kontrolují, nejdůležitější. Zaměstnavatel může porušit zákonnou povinnost např. tím, že nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění, diskriminuje zaměstnance apod. Na úseku vzniku, změn a skončení pracovního poměru přichází v úvahu zejména, zda zaměstnavatel seznamuje zaměstnance před uzavřením pracovní smlouvy s právy a povinnostmi, které by pro ně vyplynuly z pracovní smlouvy a s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž mají práci konat, uzavírá pracovní smlouvy písemně a zda předává zaměstnancům jedno vyhotovení této smlouvy apod.

Skončení pracovního poměru

K závažnému právnímu jednání, které postihuje zájmy účastníků pracovního poměru, je skončení pracovního poměru, ať už k němu dochází ze strany zaměstnavatele nebo ze strany zaměstnance či vzájemnou dohodou. Inspektoráty kontrolují, zda se při jejich realizaci důsledně dodržuje ZP, zejména při výpovědi z organizačních důvodů. Důsledky se pak odrážejí v „úřední“ agendě úřadů práce, neboť propuštění zaměstnanci rozšiřují seznam uchazečů o zaměstnání.

Kontrolní činnost inspektorátů směřuje

i k dodržování ustanovení ZP při rozvržení pracovní doby, přestávek v práci, nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, k dodržování dnů pracovního klidu, nařizování práce přesčas apod. V oblasti odměňování zaměstnanců je kontrolní činnost zaměřena zejména na dodržování zásady rovnosti, aby zaměstnanci dostávali za stejnou práci stejnou mzdu nebo plat a nebyly rozdíly v odměňování mezi muži a ženami. Zaměstnavatelé často porušují i další povinnosti, které jim stanoví ZP ve mzdové části. Neposkytují zaměstnancům mzdu v příslušném minimálním mzdovém tarifu, mzdové zvýhodnění za práci v obtížném pracovním prostředí a za práci v noci, nebo za pracovní pohotovost, nedodržují termíny pro výplatu mzdy, provedou neoprávněnou srážku ze mzdy bez dohody se zaměstnancem apod.

U porušení většiny z uvedených povinností (např. neposkytnutí mzdy zaměstnanci alespoň v její minimální výši, neoprávněné srážky ze mzdy apod.), může zaměstnavatele „čekat“ pokutu od inspektorátu až do částky dvou milionů korun.

KDY BEZ POKUTY? - Při ukládání pokuty zaměstnavateli přihlédne inspektorát k jeho poměrům, závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu spáchání, následkům a k okolnostem, které byly příčinou porušení zákona. Jinak se bude posuzovat např. opakované úmyslné zaviněné porušení povinností, jinak se bude hodnotit porušení předpisu mzdovou účetní, která se teprve zapracovává. Výše pokut je v zákoně stanovena v rámci rozmezí a to od částky 200 tisíc korun až po dva miliony. Pokutu nedostane právnická osoba, jestliže již za totéž porušení obecně závazných právních předpisů jí byla uložena pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle zvláštních předpisů, např. podle zákona o rozpočtových pravidlech. Pro uložení pokut jsou stanoveny lhůty.

Příklad 5

Jestliže např. inspektorát zahájí v listopadu 2021 řízení o správním deliktu, který byl spáchán v srpnu 2021, odpovědnost právnické osoby zaniká uplynutím listopadu 2022. Pokud by inspektorát řízení o přestupku ze srpna 2021 zahájil později např. proto, že se o něm dozvěděl v únoru 2022, může být pokuta uložena nejpozději do února 2023, maximálně však do srpna 2024 kdy by uplynula tříletá objektivní lhůta k uložení pokuty.

Právnická osoba za delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Tyto případy posuzují inspektoráty práce individuelně s přihlédnutím ke zvláštnostem a okolnostem deliktu.

PRÁCE NA ČERNO - Mezi nejvýznamnější oblasti, které kontrolují inspektoráty, patří práce na černo (nelegální práce). Zde je také nejvíce deliktů s nejvyššími částkami pokut. Inspektoráty přitom vycházejí z právní úpravy závislé činnosti. Její obsah vyplývá z § 2 a 3 ZP. Jde o vztah nadřízenosti a podřízenosti, osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, případně na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Ani jeden z těchto znaků u podnikatelské činnosti neexistuje. Některé znaky pracovněprávního vztahu jsou markantní ihned po zahájení pracovní činnosti (např. přidělování práce, práce podle pokynů nadřízeného, výplata mzdy apod.), kdežto některé další znaky mohou být naplněny až v průběhu tohoto vztahu (např. vztah sankční – krácení dovolené za neomluvenou nepřítomnost v práci) apod. Živnostník a zaměstnavatel mají smluvní volnost při sjednávání právní formy pracovního vztahu. Jsou však vázáni obsahem tohoto pracovního vztahu. Měli by si jej charakterizovat a konkretizovat ve smlouvě, kterou živnostník a zaměstnavatel uzavírá.

Definici podnikání obsahuje

§ 420 občanského zákoníku. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pokud bude občan vykonávat pracovní činnost k zaměstnavateli (firmě), se znaky závislé činnosti, musí to být podle pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o pro­vedení práce. Jestliže by pracovní činnost vykonával občan na základě živnostenského listu, ale přitom by pracoval na pracovišti zaměstnavatele a jeho práce by měla znaky závislé činnosti, jednalo by se o zastřený pracovněprávní vztah a tedy o práci na černo. Příjem z této činnosti by mohl být na základě kontroly finančního úřadu dodatečně zdaňován. Přitom vůbec není rozhodující, zda občan bude plnit úkoly, které vyplývají z před­mě­tu činnosti zaměstnavatele nebo úkoly jiné, které s obsahem tohoto předmětu přímo nesouvisí.

Při uplatňování daňových zákonů v daňovém řízení

se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho. Toto ustanovení pro daňové řízení dále rozvádí § 23 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Pro zjištění základu daně se vychází z účelu vedeného podle zvláštního předpisu (zákon o účetnictví), pokud zvláštní předpis nebo zákon o dani z příjmu nestanoví jinak, anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem. Z daňových zákonů vyplývá, že zastřený pracovněprávní vztah (pracovněprávní úkon) umožňuje finančním orgánům, aby zjišťovaly základ daně jinak, než z účetnictví zaměstnavatele (firmy). Znamená to, že i když budou mít účastníci pracovního vztahu (zaměstnavatel – firma a fyzická osoba) uzavřen mezi sebou k provádění prací smlouvu obchodněprávní (podnikatelskou), a tuto činnost bude firma vykazovat v účetních dokladech jako práci podle obchodněprávní smlouvy, může finanční orgán posoudit obsah tohoto vztahu jako pracovněprávní vztah, který je zastřen vztahem obchodněprávním. To přichází v úvahu zejména tehdy, bude-li tento vztah vykazovat znaky závislé činnosti. Potom může finanční orgán posoudit tento vztah z daňového hlediska jako pracovněprávní se všemi daňovými důsledky, zejména dodatečné doměření daně.

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 12/2021.

V práci stráví člověk za celý život v průměru přibližně 13 000 dní a 100 000 hodin. Je to enormní množství v případě, když není v práci spokojený. Čím je ovlivněna spokojenost jednotlivých zaměstnanců? Závisí zejména na náplni práce, pozici v hierarchii, na kolezích, pracovním prostředí, platu, na osobnosti zaměstnance, na jeho věku či pohlaví?

Všechny tyto faktory se mohou na pracovní spokojenosti podílet, u každého člověka v jiné míře. Proto je tak náročné, když jako zaměstnavatel chcete, aby vaši podřízení byli v práci spokojení, a domníváte se, že to přinese jejich vyšší výkon. V praxi to tak totiž vůbec nemusí být. Spokojený zaměstnanec vůbec nemusí podávat vysoký výkon, a naopak zaměstnanec, který podává vysoký výkon, nemusí být spokojený. Někdo je v práci spokojený a podává jen nezbytně nutný výkon, aby si ji udržel, jiný je zase s různými věcmi nespokojený, ale snaží se odevzdávat maximum. Toto nastavení však obvykle nevydrží delší dobu a nespokojený zaměstnanec se bude snažit změnit podmínky v práci nebo změnit práci. To může úzce souviset s jevem, který se nazývá psychologická smlouva.

PSYCHOLOGICKÁ SMLOUVA - Očekávání, které má zaměstnanec od společnosti, ve které pracuje, a očekávání, které má zaměstnavatel od zaměstnance, definuje pojem psychologická smlouva. Zaměstnanec obvykle očekává za své úsilí peněžní odměnu (spravedlivou v poměru k ostatním zaměstnancům), možnosti postupu, dobré pracovní prostředí, pochopení pro své případné osobní problémy, dobré vztahy, dobrého nadřízeného, různé benefity, zajímavou náplň práce. Zaměstnavatel očekává vysoký pracovní výkon, loajalitu vůči firmě, práci nad rámec, když je třeba, či přizpůsobení se různým firemním změnám. Pokud dochází k porušování psychologické smlouvy na kterékoliv straně, vzájemný vztah zaměstnavatele a zaměstnance se naruší. Spokojenost zaměstnance v práci je výsledkem sladění jeho očekávání s konkrétní situací ve firmě. Pokud do firmy přichází s nereálnými očekáváními, která nejsou naplněna, může nastat jejich konfrontace s realitou a zaměstnanec může svá očekávání buď snížit, nebo naopak zůstanou stejná, ale klesá jeho spokojenost v práci.

FIXNÍ VERSUS RŮSTOVÉ MYŠLENÍ - Spokojenost v práci vyjadřují postoje zaměstnance - jsou to hodnotící vztahy k lidem, předmětům či událostem v životě člověka. Na postoje manažera má vliv i typ myšlení, kterému častěji podléhá. Psycholožka Carol Dwecková definovala dva druhy myšlení, které u člověka vytvářejí v zásadě dva odlišné životy. Lidé s fixním myšlením věří, že jejich intelekt a schopnosti jsou dány, lidé s růstovým myšlením věří, že téměř všechny věci v jejich životě je možné změnit. Lidé s růstovým myšlením jsou ve svém uvažování mnohem více svobodní. Chyby nevnímají jako osobní selhání, ale spíš jako příležitost ke zlepšení. Baví je nové výzvy, jako cestu k úspěchu vnímají vlastní vytrvalost a úsilí. Kritiku od druhých lidí považují jen za zpětnou vazbu a podnět ke zlepšení, neberou si ji osobně. Kvůli svému úsilí a vytrvalosti toho často v životě dosáhnou víc než lidé, kteří měli jako děti větší talent a vyšší intelekt. Člověk s fixním myšlením se vyhýbá výzvám, obává se udělat chybu, při překážkách se rychle vzdává, negativní zpětnou vazbu nepřijímá nebo ho příliš zasáhne, když vidí úspěch ostatních lidí, spíše ho to demotivuje, než aby mu byli vzorem. Člověka s růstovým myšlením kritika posouvá dopředu, těší se na nové neočekávané výzvy a v úspěchu ostatních vidí inspiraci. Tyto dva typy myšlení úzce souvisejí i se spokojeností v práci.

Je zřejmé, že člověk s růstovým myšlením je v jakékoliv situaci adaptabilnější a ve výsledku dokáže více ovlivňovat svůj pocit spokojenosti. V pozici manažera má toto nastavení vliv i na to, jak se manažer dívá na své podřízené, zda je vidí jako lidi schopné se zlepšovat, a dokáže je tak více rozvíjet než manažer s fixním myšlením.

SEBEÚČINNOST - Podobným konceptem jako myšlenka fixního a růstového myšlení je i pojem sebeúčinnosti. Spokojenost v práci podle různých dosavadních výzkumů souvisí více s osobnostními charakteristikami jednotlivých zaměstnanců - například s jejich vlastní vnímanou efektivitou (sebeúčinností) nebo s emoční stabilitou - než s vnějšími podmínkami práce (platem, firmou, pracovní pozicí). Sebeúčinnost představuje přesvědčení lidí o tom, nakolik mají kontrolu nad svým životem a událostmi, které ho ovlivňují. Toto přesvědčení má vliv na to, co lidé cítí, nad čím přemýšlejí, jak se sami motivují a jak se chovají. Silný pocit vlastní sebeúčinnosti zvyšuje předpoklad spokojenosti a úspěchu. Tito lidé si stanovují vyšší cíle, a i když někdy neuspějí, nadále dokážou pokračovat ve svém úsilí a pocit sebeúčinnosti dokážou rychle obnovit. Svoje selhání v nějaké oblasti připisují nedostatečnému úsilí nebo dovednostem, které je třeba získat k tomu, aby uspěli v budoucnosti. I v náročných situacích věří, že je dokážou dostat pod kontrolu. Tento postoj k životu snižuje u lidí stres a sklon k úzkosti či depresi. Lidé s nízkou úrovní sebeúčinnosti o sobě pochybují, vyhýbají se náročnějším úkolům, soustředí se na svoje osobní nedostatky a na nepříznivé důsledky svých činů. Tito lidé se snadno stanou obětí stresu, úzkosti či deprese.

FYZICKÁ SPOKOJENOST - Na spokojenost v práci může mít vliv i to, nakolik je člověk spokojený sám se svým tělem, se svým zdravotním stavem, jak se sám vnímá a vidí, jak se fyzicky cítí. V práci manažera dochází velmi často ke stresovým situacím, které se promítají do zdravotního stavu. Mnoho práce je vykonáváno vsedě u počítače anebo v autě, časové vytížení ubírá manažerům volný čas, který by mohli investovat do svých oblíbených fyzických aktivit. Organismus člověka není stavěný na neustálé sezení a dřív nebo později se to projeví, ať už bolestmi hlavy, zad, obezitou nebo dalšími onemocněními. Při nedostatku času může být určitým řešením procvičování svalů i během práce. Je vhodné najít si určitou sadu cvičení, které dovede člověk snadno vykonávat i přímo při sezení nebo v kanceláři - zaměřit se na cvičení na krční páteř, ramena, mezilopatkové svaly, předloktí, prsty či lýtka. Udělat si během práce vždy krátkou pauzu, zacvičit si, nechat oddechnout oči od sledování monitoru. Tyto přestávky si dát vždy v určitou dobu, naplánovat si je i jako připomínku v kalendáři či mobilním telefonu, abychom na ně při práci nezapomněli. I takové krátké cvičení a uvolnění pomůže z dlouhodobého hlediska při zlepšení či udržení fyzické pohody a má vliv i na psychický stav.

Když se cítíme pod tlakem, je užitečné naučit se provádět dechové cvičení - vědomý nádech do břicha a dlouhý výdech, pozorovat svůj dech a naplno se na něj soustředit. Tuto dovednost k zastavení pocitu stresu je vhodné naučit se dělat dopředu, abychom ji v kritické chvíli uměli efektivně použít. Dýchání nám pomůže naučit soustředit se na přítomnost, nebýt ve stresu z toho, co se stalo, ani z blízké budoucnosti. Organismus dostane potřebný kyslík, mysl se uklidní a umožní nám vidět i další možnosti řešení problémové situace.

HEDONICKÁ ADAPTACE - Na spokojenost v práci může mít výrazný vliv i jev nazývaný hedonická adaptace. Ta spočívá v tom, že si člověk po čase zvykne téměř na všechno - na to dobré i na to zlé. Když se o něco například v práci dlouhodobě snažíme a potom toho dosáhneme (povýšení, zvýšení platu), přichází krátkodobá radost, ale za pár měsíců už je to věc všední a rutinní. Na naši aktuální spokojenost už tato událost nebude mít velký vliv. V angličtině se tento jev nazývá hedonic treadmill, tedy hedonický běžecký pás - na tomto běžeckém páse štěstí a spokojenosti můžeme tedy běžet neustále a nikdy nedoběhneme do cíle. Abychom byli v životě spokojenější, řešením je spíše přeorientovat se z vnějších motivátorů - z postupu na kariérním žebříčku či hromadění financí a majetku - na vnitřní motivátory, tedy na radost a smysl z toho, co v práci děláme, užívání si všedních momentů dne, všímavost vůči okolí.

SEBEREALIZACE A FLOW - Také samotné naše povolání určuje to, jak se sami vnímáme, jak o sobě přemýšlíme, jaká je vlastně naše identita. Záleží však i na tom, nakolik je pro nás důležité, zda se věnujeme stále jednomu oboru nebo se mezi nimi přesouváme, případně nakolik jsme v souladu s danou kulturou ve firmě, kde pracujeme. Někteří lidé vědí už v poměrně mladém věku, co chtějí dělat, a pokud se jim podaří daný obor vystudovat, mohou se s pozicí velmi silně identifikovat. Pokud tedy chceme zažívat v práci spokojenost, měli bychom mít představu o tom, co nás baví, jaké jsou naše preference, co nám jde, co nám přináší radost a naplňuje nás. Potom můžeme mluvit o seberealizaci.

Duševní stav, při kterém je člověk plně ponořen do činnosti, kterou vykonává, se nazývá flow (proudění, tok, plynutí). Psycholog Csikszentmihalyi, který je považován za autora tohoto konceptu, zjistil, že člověk zažívá pocit skutečného štěstí právě při činnostech, při kterých vzniká flow. Je to okamžik maximálně soustředěné motivace, v němž se nic jiného nezdá důležité. Flow zažívají často hudebníci, sportovci, ale je možné ho zažít i při jiných činnostech, do nichž se člověk dovede naplno ponořit. Při takových činnostech člověk zapomíná na čas, plně se soustředí jen na danou činnost a splyne s tím, na co je upřené jeho vědomí, zkušenost z takovéto činnosti je vnitřně mimořádně obohacující a je člověku odměnou sama o sobě.

SEBEPOZNÁNÍ - Aby člověk mohl aktivně budovat svoji spokojenost v práci, musí znát své potřeby a preference, jen tak totiž ví, co mu spokojenost může přinést. Pokud se někdo necítí v práci dobře a neumí říci proč, je možné, že si některé své podstatné potřeby neuvědomuje, a proto ani nemohou být naplněny. Je třeba se sám sebe ptát, co mě baví, v čem vidím hodnotu, smysl, co mi pomáhá cítit se i z dlouhodobého hlediska lépe, co mě dobíjí energií namísto toho, aby mě to vyčerpávalo. Pokud se však sami v sobě neumíme zorientovat, můžeme zkusit hledat odpovědi na tyto otázky i s koučem nebo terapeutem. Významným ukazatelem toho, jestli nás nějaká práce, činnost nebo situace činí spokojenými, jsou pocity nejen během nich, ale i po nich. Pokud potom máme pocity výčitek, viny, selhání, toho, že jsme se měli raději věnovat něčemu jinému, možná jsme dělali něco, s čím vnitřně nesouhlasíme, anebo nás okolí přesvědčuje, že to není správné, i když nám to vyhovuje, a převzali jsme tyto názory z vnějšku. To, zda jsme v práci spokojení, souvisí i s našimi očekáváními. Někteří lidé mají od sebe i od práce očekávání velmi vysoká, a pokud není všechno podle jejich představ, dostávají se do stavu zklamání a frustrace.

Je dobré se osvobodit od příliš konkrétních očekávání a namísto toho raději přemýšlet o možnostech - právě pojem možnost nám otevírá perspektivu, že se věci mohou odehrát různým způsobem a nejen tím jediným, který očekáváme. Můžeme tedy vědět, jak bychom chtěli, aby věci v práci probíhaly, ale nejde o nevyhnutelnost - je to jednoduše jen jedna z možností. Změna přístupu nám může také přinést větší spokojenost.

Mgr. Monika Jakubíková, Ph.D.

Poradce, měsíčník č. 4/2022 (X/2021)

·         Zákon o odpadech s komentářem

Poradce, měsíčník č. 5-6/2022 (X/2021)

·         Zákon o DPH po novele s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 12/2021 (X/2021)

·         Změny v důchodovém pojištění

·         Elektronizace zdravotnictví - nový zákon

·         Zdravotní pojištění OSVČ v roce 2022

·         S očkováním do zaměstnání?

·         Školení a zvyšování kvalifikace

·         Převedení dovolené do roku 2022

·         Výběrové řízení ve Veřejné správě

·         Nájem u neziskových organizací z pohledu DPH

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 12/2021 (X/2021)

·         Zákon o DPH po novele

·         Daňový bonus

·         Zdravotní pojištění a postupy zaměstnavatele na přelomu let

·         Příjmy z budoucího prodeje majetku

·         Stravenky a stravenkový paušál

·         DPH při likvidaci odpadu

·         Cizí měna u pohledávek

·         Rozvržení pracovní doby

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1-2/2022 (X/2021)

·         DPH ve stavebnictví

·         Zdanění zahraničních příjmů rezidentů ČR

·         Pracovní poměr - chyby zaměstnavatelů

1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2021 (X/2021)

·         Optimalizace daně

·         Osoby bez zdanitelných příjmů

·         Daně, účetnictví

·         Mzdy, zákoník práce, odvody

·         Veřejná správa

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

1. 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)

2. 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)

3. s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)

4. 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)

5. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)

6. 100 otázek a odpovědí DPH nově, Zásoby (praktická řešení týkající se dani z přidané hodnoty po novelách a zásob z hlediska účetnictví a daní)

7. Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)

8. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2021 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

9. Daňové, mzdové a účetní zákony 2021 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2021)

10. Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)

11. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2021 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

12. 100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (praktická řešení týkající se využití zákonných možností optimalizace daně a změn, které přinesla rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů)

13. 100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (praktická řešení týkající se daňových a nedaňových výdajů a odměňování)

14. 100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (komentář k pandemickému zákonu a související příklad, OSVČ z pohledu daní, odvodů a ukončení podnikání)

15. Ústava České republiky (úplná znění Ústavy České republiky a volebních zákonů po posledních novelách)

16. 100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (příklady z praxe týkající se cestovních náhrad, stravování zaměstnanců, automobilu v podnikání a vzniku, zániku společnosti s.r.o., využití zisku a řešení ztráty ve spol. s.r.o.)

17. 100 otázek a odpovědí Kurzarbeit, Odpočet DPH (příklady z praxe se v první kapitole týkají částečné práce, poskytování příspěvků, zaměstnávání, příspěvků pro podnikatele a ve druhé kapitole odpočtu DPH v poměrné a krácené výši)

18. 100 otázek a odpovědí Pracovní volno, Zaměstnávání (první kapitola obsahuje článek s praktickými příklady, které se týkají různých typů pracovního volna, například dovolené, překážek v práci, pracovní volno bez náhrady mzdy a druhá kapitola obsahuje otázky týkající se pracovního poměru a inspekce práce)

Poradce, měsíčník č. 7-8/2022 (XI/2021)

·         Stavební zákon s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2022 (XI/2021)

·         Konec roku ve mzdové účtárně

·         Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2022

·         Parametry nemocenského pojištění po valorizaci redukčních hranic pro rok 2022

·         Noční práce v praxi

·         Výběr nejnovější judikatury k odměňování zaměstnanců

·         Zaměstnanec a investování do cenných papírů

·         Účetní závěrka vybraných účetních jednotek

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2022 (XI/2021)

·         Povinnosti plátce na konci roku

·         Platby státu a odpočty od 1. ledna 2022 

·         Cestovní služby a DPH od 1. 1. 2022

·         Pracovněprávní předpisy pro mzdovou účetní v roce 2022

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2022 (XI/2021)

·         DPH – novela v příkladech

·         Účetní závěrka

·         Paušální výdaje

1000 řešení – měsíčník č. 1-2/2021 (XII/2021)

·         Konec roku v účetnictví

·         Daň z příjmů, DPH

·         Mzdy, zákoník práce, odvody

·         Veřejná správa

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE

Vzory smluv, žalob a podání (XII/2020)

·         Občanský zákoník

·         Rodinné právo

·         Zákoník práce

·         Občanský soudní řád

·         Trestní právo

·         Exekuční řád

·         Daňové řízení

·         Správní řízení

·         Stavební právo

Pomocník mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Pomocník mzdové účetní

·         Povinnosti zaměstnavatele a mzdové účetní

Příručka mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Mzda a plat

·         Zdravotní pojištění

·         Sociální pojištění

·         Daň z příjmů ze závislé činnosti

Daňové, mzdové, účetní zákony 2021 (I/2021)

• ÚZ daňový řád
• ÚZ zákona o daních z příjmů
• ÚZ zákona o DPH
• ÚZ zákona o účetnictví
• Vyhláška č. 500/2002 Sb.
• Zákoník práce

100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (II/2021)

·         Optimalizace daně

·         ZDP po novele

Daňové a nedaňové výdaje 2021 (II/2021)

·         Abecedně seřazeny daňové a nedaňové výdaje s příklady

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o účetnictví

100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (III/2021)

·         Daňové výdaje

·         Nedaňové výdaje

·         Odměňování

·         Závislá činnost – daň z příjmů

100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (V/2021)

·         Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (pandemický zákon) s komentářem

·         Mimořádná opatření a kompenzace

·         OSVČ – daně, odvody, ukončení podnikání

Ústava České republiky (V/2021)

·         Ústava České republiky

·         Zákon o volbách do Parlamentu České republiky

·         Zákon o volbě prezidenta republiky

100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (VIII/2021)

·         Cestovní náhrady

·         Stravování zaměstnanců

·         Vznik a zánik s.r.o.

·         Zisk, ztráta, převod obchodního podílu v s.r.o.

100 otázek a odpovědí Kurzarbeit, Odpočet DPH (IX/2021)

·         Kurzarbeit

·         Zaměstnávání

·         Odvody

·         DPH v poměrné výši

·         DPH v krácené výši

·         Úprava odpočtu DPH u dlouhodobého majetku

100 otázek a odpovědí Pracovní volno, Zaměstnávání (IX/2021)

·         Pracovní volno

·         Zaměstnávání - chyby

NOVINKY

Aktualizace III/7 (X/2021)

·         Nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců

·         Zákon o sociálních službách

·         Zákon o veřejném zdravotním pojištění

·         Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

·         Zákon o pomoci v hmotné nouzi

·         Zákon zákoník práce

·         Zákon o státní sociální podpoře

·         Zákon o ochraně veřejného zdraví

Aktualizace VI/5 (X/2021)

·         Zákon o ochraně přírody a krajiny

·         Zákon o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)

·         Zákon o myslivosti

·         Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

Aktualizace I/6 (X/2021)

·         Zákon o DPH

·         Vyhláška o účetních záznamech v technické formě vybraných ÚJ

Aktualizace I/5 (IX/2021)

·         Zákon o daních z příjmů

Aktualizace III/6 (IX/2021)

·         Zákon o organizace a provádění sociálního zabezpečení

·         Zákon o pomoci v hmotné nouzi

·         Zákon o sociálních službách

·         Zákon o životním a existenčním minimu

·         Zákon o nemocenském pojištění

·         Zákon o důchodovém pojištění

·         Zákon o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a veřejné správě

Aktualizace II/7 (IX/2021)

·         Notářský řád

·         Notářský tarif

ZÁKONY 2021 novelizované zákony k 1. 1. 2021