Nový stavební zákon nabývá plné účinnosti dne 1. července 2023, ale některá ustanovení budou účinná již dříve, což se týká především nové státní stavební struktury. Nejvyšší stavební úřad, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady vzniknou již 1. ledna 2022. Od roku 2023 dojde k zásadním změnám územního plánování a stavebního řízení. Nejrevolučnější z nich je zánik dosavadních stavebních úřadů na jednotlivých obcích a vznik centrálního státního stavebního úřadu. Nový stavební zákon by měl zejména zrychlit a zjednodušit stavební řízení.

·         Důvody pro vydání nového stavebního zákona

Nový stavební zákon byl vydán pod č. 283/2021 Sb.; souběžně s ním byl vydán též změnový zákon č. 284/2021 Sb., kterým bylo novelizováno více než padesát s výstavbou souvisejících zákonů. Komentář ke změnovému zákonu ponecháváme stranou, avšak v rámci dalšího výkladu alespoň na nejvýznamnější souvislosti upozorníme, neboť se jedná o změnu téměř 60 souvisejících zákonů, přičemž i v těchto novelizovaných právních předpisech jsou mnohdy skryty značné problémy, s nimiž bude aplikační praxe zápolit.

Nejvýznamnějším a nejcharakterističtějším rysem nové právní úpravy je mimořádná míra centralizace správy v území a ingerence státu na všech úrovních správy území. Je ovšem jen naivní představa, že takto rozsáhlou ingerencí státu se dosahuje vyšší kvality. Ostatně již při projednávání zákona v Poslanecké sněmovně (a následně v Senátu) povstal proti této koncepci zřetelný odpor, který vyústil v deklaraci opozičních politiků, že jsou odhodláni v případě volebního vítězství, k čemuž došlo, do nově schváleného zákona velmi radikálně zasáhnout. Stavební zákon ovšem představuje jednu z páteřních norem veřejného práva; její schvalování by mělo být dosaženo po řádné rozpravě – především ve fázi přípravy věcného záměru – maximálně konsensuálně všemi politickými subjekty. Zejména by neměla nastat situace, při níž se texty návrhů od výchozích koncepčních principů zásadně opakovaně odchýlí. Konce prosazení nové právní úpravy silou a bez ohledu na případné výhrady opozice ilustruje ostatně osud současně platného zákona č. 183/2006 Sb.

Vydání nového stavebního zákona následuje po necelých patnácti letech platnosti stávající právní úpravy. Zákon č. 50/1976 Sb. byl novou právní úpravou nahrazen po třiceti letech a byť byl připraven pro jiné právní a ekonomické prostředí, podařilo se ho aktualizovat nečetnými, zato promyšlenými novelami. Stávající stavební zákon byl během své existence novelizován téměř třicetkrát, z toho třikrát zcela zásadně, aniž se podařilo vady této právní úpravy napravit.

Nedostatky stávajícího stavebního zákona není asi třeba znovu detailně uvádět; opakovaně jsme se o nich zmiňovali v našich předchozích komentářích a byly rovněž předmětem veřejné rozpravy v souvislosti s nedostatky veřejné správy v procesu výstavby, které nás řadí dle mezinárodních institucí na velmi nelichotivé 157. místo mezi ostatními cca 190 státy světa ve zdlouhavosti povolovacích procesů a nevýkonnosti veřejné moci! Na druhou stranu platí, že nedostatky netrpí pouze stavební zákon, nýbrž celé právní prostředí v tomto státě obecně, specificky pak v systému veřejného práva velkou atomizací a resortností (fragmentarizací), zbytnělostí a vzájemnou kolizností právních předpisů, institucionální složitostí, kompetenční roztříštěností a nepřehledností, instrumentální i procesní komplikovaností vedoucí k alibismu a neodpovědnosti (pokud možno ve věci nerozhodnout, při rozpornostech nehledat logické a smysluplné kompromisy, rozhodnutí raději rušit, než samostatně rozhodnout). Ve stavebním právu narůstalo postupně množství procesů (často se vzájemně překrývajících – územní a stavební řízení), aniž byly v praxi využívány (viz poslední zásadní novelu stávajícího stavebního zákona: územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, společné územní a stavební řízení, společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, zjednodušené územní řízení, územní souhlas, společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru či ohlášení).

Systém závazných stanovisek, vydávaných dotčenými orgány, který měl stavebně právní procesy urychlit, skončil stejně, jako předchozí systém podmiňujících správních rozhodnutí. Důsledkem je nesmyslně dlouhá doba povolování stavebních záměrů, které nakonec k lepší ochraně veřejných zájmů nevedly a nevedou. Stávající stavební zákon byl za nedlouhou dobu své účinnosti tolikrát novelizován, aby – slovy důvodové zprávy – „české stavební právo dospělo do stavu, ve kterém už nestačí pouhá další novelizace. V posledních letech bylo přijato několik tzv. velkých (rozsáhlých a současně ambiciózních) novel stavebního zákona a souvisejících předpisů. Ty však nedosáhly v dostatečné míře zamýšlených cílů“. Poctivé by bylo říci, že nikoli dostatečně, nýbrž prakticky vůbec – spíše naopak!

Důležité

Nová právní úprava si v původních verzích záměru předsevzala sledovat tyto základní principy nového stavebního práva oproti dosavadní právní úpravě:

-        institucionální změny (vytvoření jednotného modelu státně správního vyjmutého z modelu veřejné správy; maximální integrace stavebních úřadů a dotčených orgánů a zásadní reorganizace dotčených orgánů; odstranění systémové podjatosti; vznik Nejvyššího stavebního úřadu; posílení nezávislosti výkonu úřední činnosti a odpovědnosti za způsobenou újmu; nové postavení obcí jako dotčených orgánů; posílení odpovědnosti stavebních úřadů za výsledek řízení);

-        důsledná digitalizace stavební agendy (od nástrojů územního plánování, přes projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů; portál stavebníka);

-        změny v územním plánování (posílení územních samospráv v územním plánování – samostatná působnost obcí a krajů i v pořizování; sjednocená a jednodušší struktura dokumentací; jednodušší obsah dokumentace s možností odchylek; princip kontribucí a posílení významu plánovacích smluv; úprava opatření obecné povahy, kterým se jednotlivé nástroje územního plánování vydávají);

-        procesní změny (zavedení závazných procesních lhůt; koordinace stanovisek/vyjádření v rámci organizace stavebních úřadů; zrušení duality územního a stavebního řízení – jedno veřejnoprávní řízení; konec instančního ping-pongu mezi stavebními úřady různých stupňů i mezi stavebními úřady a soudy důsledným zavedením apelačního principu, to jest povinnost nadřízeného rozhodnout ve věci, ne pouze rušit napadené rozhodnutí a vracet věc k dalšímu řízení);

-        řízení o povolení stavby (důsledné prosazení zásady koncentrace řízení; výsledkem jedno rozhodnutí integrující všechny dosavadní modely; závazné lhůty v prvním stupni řízení a následky jejich nedodržení; prosazení principu apelačního v odvolacím řízení);

-        odstraňování staveb (rozlišení mezi případy odchylky od povolení s možností dodatečného povolení a vzniku stavby zcela bez právního důvodu bez této možnosti; náklady spojené s odstraněním stavby, pokud ji neodstraní stavebník, nese stát; povinnost úhrady ­pokuty);

-        změny veřejného hmotného práva (revize, modernizace a sjednocení obecných požadavků na výstavbu do jednoho právního předpisu spolu s eliminací multiplicit chráněných zájmů s cílem je zpřehlednit, zjednodušit a zajistit kvalitu architektury, urbanismu a ochranu volné krajiny; jednodušší koncepce obsahu dokumentace a soustředění všech typů dokumentací i podle speciálních předpisů v jednom podzákonném předpisu; stanovení požadavků na projektování a provádění staveb, zejména povinností stavebníka a vlastníka, projektanta a stavitele);

-        změny v soudním přezkumu (posílení apelačních prvků v rozhodování správních soudů; nepřípustnost žalobního bodu, nebyl-li účinně uplatněn v povolovacím řízení; nepřípustnost žaloby sledující zjevné zneužití práva; zrychlení, zefektivnění a zkvalitnění soudního přezkumu při zachování ochrany veřejných subjektivních práv).

Deklaroval-li zákonodárce v důvodové zprávě k návrhu zákona, že mezi cíle rekodifikace patří zejména:

-        snaha o zajištění univerzálnosti, jednoduchosti, efektivity a férovosti jediného povolovacího řízení při respektování práv všech dotčených subjektů a ochrany veřejných zájmů, s čímž souvisí i cíl

-        celkového posílení autonomní rozhodovací pravomoci stavební správy, která by měl být koordinátorem vzájemně provázaných i si konkurujících soukromých i veřejných zájmů v území, a 

-        upozadění procesního postavení dotčených orgánů, aniž by došlo z hlediska věcného k oslabení ochrany jednotlivých tzv. složkových veřejných zájmů dotčených v procesu povolování staveb, na niž rezignovat nelze,

pak se to novým zákonem podařilo pouze zčásti. Lze shrnout, že nový stavební zákon především nepovede k podstatným a velmi potřebným změnám na úseku územního plánování; ovšem je to právě územní plánování, kterým se nastavují pravidla pro utváření (to jest uspořádání a využívání) území a jehož prostřednictvím se mohou obce osobitě profilovat. Právě naopak: sjednocováním tzv. „legendy“, jejíž podobu lze spatřit ve vyhlášce č. 360/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, se celý plánovací systém nesmyslně glajchšaltuje.

Na půli cesty zůstala právní úprava stavebního práva hmotného, a to zejména v těch částech, které se týkají územní ekonomie. Stavební zákon by snad mohl vést k efektivnějšímu (jednomu) povolovacímu řízení vedeného stavebním úřadem s následným účinným a efektivním soudním přezkumem.

Již na počátku procesu legislativní přípravy byly totiž některé z deklarovaných principů opuštěny nebo rozmlženy. To se týkalo zejména části územního plánování, které se prakticky vrátilo k podobě stávající – a víceméně s drobnými úpravami trvá i po schválení poslanci. Obcím tak byla odňata působnost stavebních úřadů, avšak nebyla kompenzována ani silnějším postavením obcí v povolovacím procesu jako orgánu dotčeného (předvídaného ostatně § 136 odst. 2 správního řádu), nebyla jim přiznána samostatná působnost pořizování územních plánů a obsah územně plánovacích dokumentací zůstal zachován prakticky v původní podobě, a to přesto, že právě územním plánem a regulačním plánem nastavují obce pravidla výstavby ve svém území. Podcenění územního plánování bude první významnou překážkou prosazení jednodušších přístupů v povolovacím řízení. Ba hůře, obce byly zbaveny i možnosti vydávání opatření obecné povahy o stavebních uzávěrách a asanaci území!

V povolovacím řízení nebyl důsledně aplikován princip koordinace. Zákon však nepovede ani k úplné integraci stavebních úřadů a dotčených orgánů, neboť mimo tento režim bude samostatné postavení zachováno hasičskému záchrannému sboru, orgánům památkové péče a v určitém rozsahu též orgánům ochrany přírody a krajiny.

·         Základní struktura nového stavební­ho zákona a srovnání s dosavadní právní úpravou

Jaká je tedy struktura schváleného stavebního zákona. Především zůstává u koncepce jednoho právního předpisu pro územní plánování a stavební řád, avšak s výrazným rozšířením části hmotného stavebního práva, byť – jak poukážeme dále – nedotaženým. Celý zákon je rozdělen do třinácti částí a doplněn devíti přílohami.

V části první je upraven předmět a jsou vyloženy, obdobně jako v předchozím zákonu, pojmy, avšak podstatně obsáhleji. Řada pojmů, dříve uvedených v prováděcích vyhláškách, je definována nyní zákonem (pojmy územní plánování, mezi nimiž se právo podle pražských stavebních předpisů vrací k některým tradičním pojmům, například uliční a stavební čára; pojmy stavebního řádu s inovovanou definicí rodinného domu; pojmy ostatní, zejména se týkající jednotlivých aktérů výstavbového procesu).

V části druhé jsou pojednány, obdobně jako v předchozí právní úpravě, organizace a výkon veřejné správy, a to obecně a s rozlišením výkonu v územním plánování a ve stavebním řádu. Ponecháním pořizování v režimu přenesené působnosti státní správy (proti vší věcné i právní logice) tak víceméně setrvává stávající model, pouze s tím, že ústředním orgánem územního plánování je Nejvyšší stavební úřad. Tomu pak přísluší totéž postavení i ve věcech stavebního řádu. Nově je koncipován „specializovaný stavební úřad“ a ponechán je formát jiných stavebních úřadů (MO, MV, MSp). V samostatném režimu pak budou MO a MV určená opatřením obecné povahy „vymezená území“.

V části třetí je pojednáno územní plánování; jak už bylo řečeno, zůstává prakticky zachován stávající (nefunkční) model pouze s některými drobnými odchylkami (například vymezení pojmu „charakter území“). Rozsáhlá pasáž je věnována „pořizování“ jakožto výkonu státní správy v přenesené působnosti, se zachováním principu určeného zastupitele, pouze s upřesněním jejich vzájemného vztahu, který však činí určeného zastupitele faktickým podřízeným a obec rukojmím pořizovatele, potažmo Nejvyššího stavebního úřadu, který je určen arbitrem pro případy vzájemných sporů!

Podrobněji je v zákonu popsáno postavení a výkon dotčených orgánů. Do společných ustanovení byly uvedeny některé obsahové náležitosti, zejména požadavky na úplné znění, na koordinační výkres, stanoven jednotný standard dokumentace, popis mapových podkladů. V obsahu nástrojů územního plánování byla ponechána dosavadní struktura podkladů a dokumentací (s novým názvem územní rozvojový plán, který nahradil politiku územního rozvoje) a byla pouze doplněna Politika architektury a stavební kultury ČR. Procesní náležitosti byly, oproti stávající právní úpravě, sjednoceny. Upraveny byly i některé zvláštní postupy a podmínky zrušení územně plánovací dokumentace a následky takového zrušení. Poněkud obšírněji je pojednáno vymezení zastavěného území a možnosti výstavby v území nezastavěném. Mezi nástroje územního plánování pak byla – oproti předchozí úpravě – zařazena územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území (avšak svěřené státu) a úprava vztahů v území (plánovací smlouva, náhrady za změnu v území).

V části čtvrté je pojednáno stavební právo hmotné, které ve stávající právní úpravě prakticky chybí (je mu věnováno jen velmi málo ustanovení a většina byla součástí podzákonných právních předpisů). Jedná se především o územní požadavky na výstavbu (na pozemky a umísťování staveb na nich) a na technické požadavky na stavby a na výrobky (právní předpis se vrací k jejich výslovnému uvedení, nejen odkazu na evropské předpisy). Součástí této části jsou rovněž vybrané činnosti ve výstavbě (projektování a provádění staveb) a vymezení práv a povinností osob při přípravě, provádění a užívání staveb (stavebník, projektant, zhotovitel, stavbyvedoucí a stavební dozor, vlastník) včetně podmínek obsahu a vedení stavebního deníku. Nicméně ani v této části se nepodařilo upravit nově a lépe podmínky územní ekonomie.

V části páté jsou pojednány účely vyvlastnění (tzv. „vyvlastňovací tituly“ podle stavebního zákona), jejichž podoba zůstává víceméně zachována.

V části šesté je upraven stavební řád, který doznal nejrozsáhlejších změn v souvislosti s přechodem na jeden povolovací proces. Upraveny jsou podmínky podání žádosti, úkony před zahájením řízení kromě podání předběžné informace stavebním úřadem a zejména podmínky a náležitosti vyjádření, koordinovaného vyjádření a závazného stanoviska dotčeného správního orgánu. Jako základní je stanovena lhůta 30 dnů, která může být v odůvodněných případech prodloužena ještě o 30 dnů. Součástí je též fikce souhlasu, není-li ve stanovené lhůtě předepsaný úkon učiněn, avšak s výjimkami týkajícími se posouzení vlivu na životní prostředí a některých záležitostí ochrany přírody a krajiny. Do stejné části je zařazeno i vyjádření vlastníků a provozovatelů veřejné dopravní a technické infrastruktury – a to ve stejných lhůtách, jako pro dotčené správní orgány (!?). Určitým přínosem je skutečnost, že v případě nepředložení vyjádření, koordinovaného vyjádření či závazného stanoviska spolu se žádostí si je vyžádá u dotčeného orgánu stavební úřad, přičemž se běh lhůt správního řízení meritorního staví, a to nejpozději do doby, kdy se nevydáním těchto úkonů považují za souhlasná.

V ustanoveních o řízení o povolení záměru jsou v obecných ustanoveních pojednáni účastníci řízení ve výměru víceméně odpovídajícím ustanovení § 27 správního řádu (stavebník, obec, vlastník pozemku nebo stavby anebo ten, kdo má jiné věcné právo, osoby, jejich práva mohou být záměrem přímo dotčena, a osoby, o nichž to stanoví speciální právní předpis). Samostatné ustanovení je věnováno společenstvím vlastníků jednotek.

Obsah žádosti je uveden v zákonu, stejně jako podmínky předložení dokumentace k žádosti a doložení souhlasu vlastníka. Následuje popis samotného procesu (vyrozumění o zahájeném řízení, ústní jednání, námitky účastníků a připomínky veřejnosti, posouzení záměru stavebním úřadem-návrat k § 90 ve znění před novelou stávajícího zákona v roce 2017, vyjádření stavebníka).

Upřesněna a sjednocena byla ustanovení o lhůtách z hlediska jejich struktury a délky (i nadále 30 dnů, resp. 60 dnů, resp. 120 dnů-EIA, s možností jejich prodloužení o 30 resp. 60 dnů před uplynutím prodlužované lhůty). Součástí zákona je též obsah vydaného povolení a doba jeho platnosti (2 roky, až 5 let – s možností i opakovaného prodloužení, vždy však nejdéle o dva roky) a v případě zahájení realizace záměru se lhůtou nejdéle desetiletou.

Samostatně je upraveno řízení s posouzením vlivu na životní prostředí (včetně podmínek zadání a vypracování posudku a vydání rozhodnutí). Stavební zákon rovněž stanovuje možnost samostatného posouzení vlivu. Zákon stanovuje obsah povolení stavby ve výrokové části a možnosti a náležitosti zrychleného řízení, pokud o to stavebník požádá a charakter stavby to umožní. V některých specifických případech v uzavřených areálech jaderných zařízení, popřípadě u záměrů v působnosti jiných stavebních úřadů (MO, MV, MSp) lze vydat též rámcové povolení, vymezující pouze stavební pozemek a v jeho rámci skladbu, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech.

Samostatně jsou také upraveny náležitosti povolování záměrů nestavebních (vyžadujících povolení a nevyžadujících povolení), změn v užívání území, dělení a scelování pozemků, stanovení ochranných pásem opatřením obecné povahy. Novým nástrojem povolování staveb je rámcové povolení pro areály jaderných zařízení nebo záměrů v působnosti jiného stavebního úřadu.

Samostatně jsou upraveny podmínky změny záměru před dokončením (v obdobném režimu jako v současnosti).

Zásadní změnou prochází podmínky řízení o odvolání. Jak bylo již uvedeno, prosazuje se apelační princip rozhodování; zjistí-li odvolací orgán, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními přepisy nebo je nesprávné, změní je a vydá rozhodnutí. Při tom je vázán týmiž procesními lhůtami.

Další ustanovení jsou věnována kontrolním prohlídkám, opět v režimu obdobném režimu současnému. Možnostem udělování výjimek z požadavků na výstavbu, k podmínkám a náležitostem náhrad za škodu, řízení o užívání staveb – kolaudační řízení, závěrečná kontrolní prohlídka a kolaudační rozhodnutí. Obdobně současné právní úpravě je koncipováno rovněž předčasné užívání staveb a zkušební provoz. Samostatně jsou upraveny podmínky a náležitosti rekolaudace (změn v užívání stavby), včetně podmínek zrychleného řízení.

Vzhledem ke skutečnosti, že se zákon vrací k rozlišování drobných a jednoduchých staveb, stanovuje pro tyto případy i samostatný režim povolení změny v jejich užívání.

Odstraňování staveb sleduje rovněž víceméně platnou právní úpravu, avšak s některými zásadními odchylkami, týkajícími se případů nařízení odstranění stavby. Možnost dodatečného povolení stavby je připuštěna pouze u staveb, které se odchýlily od vydaného povolení, nikoliv však u staveb, které vznikly zcela bez právního důvodu – a tudíž s absencí dobré víry.

Ve společných ustanoveních jsou především stanoveny podmínky a náležitosti mimořádných postupů (mimořádných opatření a obnovy po zničení mimořádnými událostmi). Obdobně jako dosud jsou upraveny i podmínky neočekávaných nálezů archeologických, paleontologických nebo kulturně cenných předmětů nebo chráněné části přírody a krajiny.

V části sedmé je pojednán informační systém veřejné správy, portál stavebníka, Národní geoportál územního plánování a podrobnější podmínky elektronizace výkonu veřejné správy na úseku výstavby.

V části osmé jsou stanoveny podmínky a náležitosti autorizace a činnosti autorizovaných inspektorů. Jejich činnost byla zásadně redukována na poskytování odborných posudků staveb.

V části deváté je pojednán systém kontrol a nápravných opatření v územním plánování stavebním řádu.

V části desáté jsou upraveny přestupky v obdobném rozsahu, jako ve stávající právní úpravě, pochopitelně ovšem s rozdílnými skutkovými podstatami.

Novou úpravou je část jedenáctá, pojednávající o soudním přezkumu ve věcech výstavbových, zejména důsledné prosazování apelačního principu a tudíž urychlení soudního řízení.

Standardní úprava společných, přechodných a závěrečných ustanovení je obsažena v části dvanácté. Účinnosti má nabýt zákon 1. července 2023 (část třináctá), avšak některá ustanovení účinnosti nabyla již bezprostředně po vydání a některá nabývají účinnosti k 1. lednu 2022.

K zákonu je připojeno devět příloh, a to výčet drobných staveb nevyžadujících povolení záměru, výčet jednoduchých staveb podléhajících v některých případech zjednodušujícím postupům, výčet vyhrazených staveb, jejichž rozhodování přísluší specializovanému a odvolacímu stavebnímu úřadu, obsah vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (SEA), a velmi problematické výčty obsahu a struktury územního rozvojového plánu a jeho odůvodnění, obsahu a struktury zásad územního rozvoje a jejich odůvodnění, obsahu a struktury územního plánu a jeho odůvodnění, obsahu a struktury regulačního plánu a jeho odůvodnění, a zejména jednotného standardu zásad územního rozvoje, územního plánu, regulačního plánu a vymezení zastavěného území.

Nový stavební zákon s komentářem najdete v měsíčníku Poradce 7-8/2022, který právě vychází.

Jak se zvýší pro příští rok náhrada mzdy, nemocenské a další sociální dávky? Jaká nová čísla budou rozhodovat o penězích zaměstnanců – těhotenství, mateřství, péče o člena rodiny? - Změní se parametry pro výpočet nemocenských dávek nejen zaměstnanců, protože od 1. 1. 2022 dojde k valorizaci tzv. redukčních hranic vyměřovacího základu, což znamená, že se bude zohledňovat více peněz, a dávky se tak  budou počítat z vyššího příjmu. Jak se provádí zápočet a redukce tohoto příjmu?

Kdy je mírnější a kdy razantnější?

 K 1. lednu 2022 dochází k pravidelné valorizaci redukčních hranic vyměřovacího základu, z něhož se stanoví (počítají) nemocenské dávky vyplácené státem (resp. v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti či karantény náhrada příjmu vyplácená zaměstnavatelem) – jinak řečeno: dochází resp. dojde ke zvýšení té části příjmu, která se započítává (zohledňuje) při výpočtu sociálních dávek nebo náhrady příjmu. Nepočítá se totiž celý příjem. Redukuje se tak, že čím vyšší příjem, tím méně se z něj v jednotlivých intervalech výše příjmu, určených právě oněmi redukčními hranicemi, započítává.

Nemocenské dávky zaměstnanců se počítají z tzv. denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (ve smyslu ust. § 18 zákona o nemocenském pojištění – je to zásadně období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. (Aby nedocházelo ke snižování denního vyměřovacího základu, a tedy nemocenských dávek, tak jsou některé dny pro zápočet do rozhodného období vyloučeny, a to ust. § 18 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění – nepočítají, nezapočítávají se např. dny čerpání neplaceného volna, právě doba čerpání nemocenských dávek aj.).

POVINNÉ POJIŠTĚNÍ S VÝJIMKAMI - Účast na systému státem provozovaného nemocenského pojištění je pro zaměstnance (resp. pro jejich drtivou většinu) povinná. Od povinné účasti v něm je odvozována i povinná účast v dalších veřejných pojistných systémech, jako je systém důchodový a zdravotní. (Pokud je někdo podle pravidel úpravy nemocenského pojištění jeho účastníkem, a je proto povinen k odvodům na nemocenské pojištění, je povinen platit i na důchodové pojištění a zdravotní pojištění.) Výjimky jsou stanoveny jen z toho důvodu, že u osob s nízkými příjmy by administrativní i finanční náročnost spojená s prováděním pojištění nebyla adekvátní nízké výši vypočtené dávky. Proto je stanovena hranice příjmu pro vznik a trvání účasti výdělečně činných osob na nemocenském pojištění, a to v současnosti 3500 Kč. Uvedený minimální limit platí pro nemocenské pojištění vyplývající ze zaměstnání v rámci pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, kdežto pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce je stanovena speciální hranice pro účast na nemocenském pojištění, a tou je příjem vyšší než 10 000 Kč. Zaměstnanci v pracovním poměru nebo činí na dohodu o pracovní činnosti jsou tak nemocensky pojištěni, a proto se jim na straně jedné sráží pojistné na sociální zabezpečení a na straně druhé mají nárok na nemocenské dávky, od měsíčního příjmu 3500 Kč, pro zaměstnance na dohodu o provedení práce totéž platí od měsíčního příjmu 10 001 Kč.

Pro účely výpočtu výše nemocenských dávek

se nezohledňuje celý výdělek zaměstnance, ale jenom jeho určitá část – zmenšuje se prostřednictvím tzv. redukčních hranic.

1. redukční hranice v r. 2021 činí 1 182 Kč, nově od 1. 1. 2022 to bude 1 298 Kč,

2. redukční hranice v r. 2021 je představována částkou 773 Kč, nově pro rok 2022 to bude 1 946 Kč,

3. redukční hranice je v r. 2021 3 545 Kč, nově půjde o 3 892 Kč.

Uvedené redukční hranice byly vyhlášeny sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 380/2021 Sb.

Redukce denního vyměřovacího základu se provede tak, že se započte:

•    do 1. redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu,

•    z části denního vyměřovacího základu mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 %,

•    z části mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %,

•    k části nad 3. redukční hranici se nepřihlédne.

Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % denního vyměřovacího základu a 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Vyšší nemocenské pro ty, kdo zachraňují životy a majetek

Výše nemocenského za kalendářní den (tedy od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény až do jejího ukončení) však činí celých 100 % denního vyměřovacího základu v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. To platí obdobně i pro člena ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru. Pojištěnec však musí příslušné okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního pojištění doložit příslušné potvrzení ve smyslu ust. § 109 odst. 3 písm. c) zákona o nemocenském pojištění, a to potvrzení operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému o tom, že (pojištěnec) je členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo členem ostatní složky integrovaného záchranného systému a že k dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi. Výše dávky za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr

v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény náleží za pracovní dny (pracovní dny konkrétního zaměstnance – pojištěnce, na které připadá jeho pracovní směna) a zjednodušeně řečeno počítá se z průměrného hodinového výdělku za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec – pojištěnec uznán dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz nebo mu byla nařízena karanténa. - I tento průměrný hodinový výdělek zaměstnance za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa, se pro účely stanovení výše náhrady mzdy nebo platu či odměny nezapočítává celý, nýbrž se upravuje se (snižuje se) podle příslušných hodinových redukčních hranic, které se získají tak, že se redukční hranice (denního vyměřovacího základu) pro výpočet nemocenského násobí koeficientem 0,175, a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Koeficient 0,175 vyjadřuje poměr kalendářních dnů a obvyklých pracovních dnů v týdnu, tedy 7: 5 dále dělený standardním počtem pracovních hodin ve směně, tedy osmi (tj. 7 : 5 : 8).

Redukční hranice nově od 1. 1. 2022 činí:

•    1. redukční hranice 227,15 Kč namísto dosavadních 206,85 Kč, přičemž se z uvedené části (částky) hodinového příjmu započte 90 %,

•    2. redukční hranice 340,55 Kč namísto stávajících 310,28 Kč  – z  příjmu přesahujícího 1. redukční hranici až do hodnoty 2. redukční hranice se započte 60 %,

•    3. redukční hranice 681,10 Kč oproti dosavadním  620,38 Kč, přičemž se z částky přesahující 2. redukční hranici až do částky ve výši 3. redukční hranice započte 30 %.

•    Částka nad třetí redukční hranici se nezapočítává, nezohledňuje.

Náhrada mzdy nebo jiného příjmu (za hodinu) pak činí 60 % takto stanoveného (redukovaného) hodinového výdělku. A to jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí.

Zvláštní situace

-    Pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost ode dne (v den), kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni kupř. hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti již tímto dnem.

-    Pokud bude dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa trvat tak, že v rámci jejích prvních 14 kalendářních dnů připadnou některé dny do jednoho kalendářního čtvrtletí a následující pracovní den nebo dny až do 14. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do následujícího kalendářního čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Dalšími dávkami nemocenského pojištění

- jež se poskytují rovněž za kalendářní dny a stanoví (počítají se) rovněž z denního vyměřovacího základu jako nemocenské (avšak s tím, že při stanovení výše peněžité pomoci v mateřství, otcovské poporodní péče a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se z denního vyměřovacího základu do 1. redukční hranice počítá celých 100 % denního vyměřovacího základu, zatímco tedy u ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného jen 90 % jako u nemocenského), a proto i u nich dochází příslušným způsobem k valorizaci - jsou:

•    peněžitá pomoc v mateřství (lidově zvaná mateřská), její výše činí 70 % denního vyměřovacího základu

•    ošetřovné, jeho výše činí 60 % denního vyměřovacího základu,

•    vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jehož výše je dána rozdílem mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.

•    dávka otcovské poporodní péče (i zákonem zvaná otcovská), vyplácená ve výši 70 % denního vyměřovacího základu, a

•    dlouhodobé ošetřovné, vyplácené ve výši 60 % denního vyměřovacího základu.

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 1/2022.

Bez souhlasu zaměstnavatele nesmí zaměstnanec během trvání zaměstnání vykonávat shodnou výdělečnou činnost – lze dohodnout pravidla omezené konkurence ve smlouvě? Zaměstnavatel povolil zaměstnanci obchodovat se stejnými výrobky, pokud nebude prodávat levněji. Ale ten je levněji nabízel, a tak přišlo okamžité zrušení pracovního poměru. Může takhle zaměstnavatel postupovat?

Důsledky zaměstnancova porušení podmínek souhlasu zaměstnavatele s vedlejší výdělečnou činnosti zaměstnance ve smlouvě

Podle ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Souhlas zaměstnavatele však může být učiněn nejen jednostranným prohlášením zaměstnavatele, ale může být též součástí vzájemné dohody zaměstnance a zaměstnavatele, jejímž obsahem mohou být i podmínky, za nichž se tento souhlas zaměstnavatele zaměstnanci uděluje.

Skutkový základ sporného případu

Tak tomu bylo i v případě projednávaném Nejvyšším soudem. Zaměstnanec a zaměstnavatel uzavřeli písemnou dohodu o podmínkách, „při jejichž splnění zaměstnavatel souhlasí s vykonáváním výdělečné činnosti zaměstnance“. Její součástí bylo i ujednání o tom, že obchodní společnost, jejímž byl zaměstnanec zároveň jediným jednatelem a společníkem, nebude cenově konkurovat ve svém internetovém obchodě internetovým obchodům zaměstnavatele (s tím, že musí dodržovat stejné nebo vyšší ceny pro shodné výrobky). Pro případ porušení této dohody bylo dohodnuto, že se ruší uvedený souhlas se souběžným podnikáním zaměstnance dle ust. § 304 zákoníku práce s plnými právními důsledky – porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnanci vykonávané práci s možností okamžité výpovědi.

Cenová dohoda byla ze strany zaměstnance porušena, neboť v internetovém obchodě zaměstnancovy společnosti byly ceny některých výrobků nižší než v internetovém obchodě zaměstnavatele, přičemž o plánované změně cen v obchodě zaměstnavatele byla prostřednictvím emailu vyrozuměna družka zaměstnance, aniž by došlo k odpovídající úpravě cen výrobků. Zaměstnavatel reagoval okamžitým zrušením pracovního poměru dle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci.

Proč soudy nesouhlasily se zrušením pracovního poměru a co vytkly zaměstnavateli

Zaměstnanec napadl platnost okamžitého zrušení pracovního poměru žalobou. A soud prvního stupně mu vyhověl, když určil, že rozvázání pracovního poměru je neplatné. Soud dospěl k závěru, že porušením dohody nedošlo ke zrušení dohody, a proto je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné, neboť zaměstnanec nebyl vyrozuměn o porušení dohody obsahující souhlas s výkonem konkurenční činnosti či o jejím zrušení, ani nebyl vyzván, aby výdělečnou činnost ukončil z důvodu porušení předmětné dohody.

Odvolací soud rozhodnutí prvostupňového soudu potvrdil. Uvedl ve svém rozhodnutí, že na daný případ je třeba přímo aplikovat ust. § 304 odst. 2 zákoníku práce, že

• k odvolání souhlasu zaměstnavatele s výdělečnou činností zaměstnance musí dojít výslovně, v písemné formě a s uvedením důvodů,
• dále, že „je nezbytné,“ aby byl zaměstnanec o odvolání souhlasu zaměstnavatele výslovně informován,
• a že „ne každé porušení stanovených podmínek mezi stranami musí znamenat, že zaměstnavatel již nebude tolerovat výdělečnou činnost svého zaměstnance“.

Dále označil soud ujednání o tom, že „v případě porušení cenové dohody ze strany zaměstnance dojde k automatickému zrušení – tedy odvolání – souhlasu zaměstnavatele“ za neplatné, protože porušuje princip ochrany postavení zaměstnance jako slabší strany pracovněprávního vztahu.

Soud uzavřel, že pokud by zaměstnavatel souhlas s výdělečnou činností v souladu se zákonnými požadavky odvolal a zaměstnanec by nesplnil svoji povinnost uvedenou v ust. § 304 odst. 2 zákoníku práce, tedy bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost ukončit, pak teprve by došlo k porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, jehož důsledkem by mohlo být jednostranné skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Porušení cenové dohody je podle názoru odvolacího soudu „jednáním při podnikatelské činnosti“ a „nemůže být v žádném případě považováno za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnanci vykonávané práci“.

Zaměstnavatel to nevzdal a porážku – neúspěch ve sporu nepřijal – a obrátil se s dovoláním na Nejvyšší soud.

Nejvyšší soud řešil otázky, zda může zaměstnavatel dát zaměstnanci souhlas s vykonáváním výdělečné činnosti,

která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele ve smyslu ust. § 304 zákoníku práce, s omezeními (podmínkami) sjednanými v dohodě uzavřené se zaměstnancem, a jaké má (může mít) důsledky porušení sjednaných omezení (podmínek) zaměstnancem.

Výklad Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 74/2021, ze dne 7. 6. 2021, dospěl k tomu, že souhlas k vedlejší výdělečné činnosti zaměstnance shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele může být učiněn nejen jednostranným prohlášením zaměstnavatele, ale může být též součástí vzájemné dohody zaměstnance a zaměstnavatele, jejímž obsahem mohou být i podmínky, za nichž se tento souhlas zaměstnavatele zaměstnanci uděluje. Je-li podle zákona pouze na rozhodnutí zaměstnavatele, zda zaměstnanci svým souhlasem umožní (vůbec) vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele, a může-li tedy neudělením tohoto souhlasu zaměstnanci výkon vedlejší výdělečné činnosti (zcela) zmařit, pak je nepochybně zaměstnavatel také oprávněn svůj souhlas vázat na podmínky, za kterých je pro něj vykonávání výdělečné činnosti zaměstnance shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele přijatelné a jejichž stanovením zaměstnanci umožní výkon této výdělečné činnosti (alespoň) v omezené míře. Jsou-li tyto podmínky mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuty, představuje jejich nedodržení zaměstnancem nesplnění jeho povinností ze závazků převzatých takovou dohodou, a tedy i porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

Zhodnocení případu

Závěr odvolacího soudu, že porušení „cenové“ dohody mezi účastníky dohody nemůže být považováno za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a že k porušení takové povinnosti zaměstnance by došlo teprve tehdy, kdyby zaměstnavatel souhlas s výdělečnou činností zaměstnance v souladu s ust. § 304 odst. 2 zákoníku práce odvolal a zaměstnanec by nesplnil svoji povinnost bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost ukončit, odmítl Nejvyšší soud jako nesprávný. (Správný proto nemůže proto být ani rozsudek odvolacího soudu, který je na tomto závěru založen a který byl zrušen spolu s rozsudkem soudu prvního stupně.)

Řešení případu

Nedodržel-li zaměstnanec svůj závazek cenově nekonkurovat ve svém internetovém obchodě internetovým obchodům zaměstnavatele, neboť ceny výrobků v internetovém obchodě provozovaném zaměstnancovou společností byly u jednotlivých výrobků „o řádově desítky korun“ nižší než ceny v internetovém obchodě zaměstnance, porušil tím zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Bylo-li toto porušení pracovní povinnosti žalobcem zaviněno (alespoň z nedbalosti) a dosáhlo-li intenzity porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem, mohlo být právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze strany žalované.

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 1/2022.

Obranyschopnost organismu vůči infekčním a jiným onemocněním imunita - je věčným tématem, které s nástupem podzimu nabývá stále většího významu v podnikatelově životě, zejména v období hrozby infekce Covidem-19 nebo chřipkou - případně obou rizik naráz. O co vlastně jde, jak to funguje?

Každý novorozenec si s sebou do života nese určitou dávku vrozené imunity, obranyschopnosti organismu vůči infekcím. V průběhu prvních šesti let života „pochytá“ a „naočkuje se“ mikroorganismy, které ho v běžném životě obklopují. Proto jsou malé děti tak často nemocné. Přirozenou dětskou imunitu však velmi často ohrožuje příliš frekventované podávání antibiotik.

Obranyschopnost se zhoršuje i díky modernímu způsobu života a zhoršenému životnímu prostředí.

Přehnaná hygiena, kontaminace („zašpinění“) prostředí domova antimikrobiálními látkami obsaženými v mycích, čisticích a dezinfekčních prostředcích, zbytky herbicidů a pesticidů v různém ovoci a zelenině spolu s dietními chybami (návštěvami rychlých občerstvení) imunitě neprospívají.

Podnikatelé jsou tak už v mladém věku opakovaně nemocní a unavení „bez příčiny“, což značí jasné příznaky snížené imunity organismu.

Na začátku celé obranné reakce je útok bakterie nebo virů,

které se dovnitř organismu dostanou buď dýchacími cestami, trávicím ústrojím nebo přes poranění na pokožce. Pokud se jim to podaří, pokusí se okamžitě napadnout bílé krvinky, aby jim zabránily rozpoznat jejich přítomnost. Po takovém napadení se v těle jako první aktivuje tzv. nespecifická imunita, která dokáže vetřelce zlikvidovat. Tato reakce je skutečně velmi rychlá a organismus se při ní dokáže zbavit mikrobiálního útočníka v průběhu několika desítek minut. Tělo s ní vystačí například při poranění pokožky, kdy do rány proniknou „běžní“ mikroby, s nimiž si imunitní systém dokáže poradit díky svému genetickému vybavení. Člověk přitom nepozná, že se v jeho těle něco děje, protože kromě bolesti způsobené samotným poraněním nevyvolává taková imunitní reakce žádné „vedlejší účinky“. Na většinu dalších mikrobiálních vetřelců však musí organismus používat zbraně silnějšího kalibru - specifickou imunitní reakci. Ta trvá mnohem déle (více dní) a v průběhu této doby se imunitní systém snaží vytvořit či použít odpovídající protilátku, aby mohl mikroba zlikvidovat. Imunitní reakce probíhá v celém těle.

Vlastní imunitní reakci mají sliznice, ale i jednotlivé orgány

jako mandle, slinivka, kostní dřeň, játra nebo slezina. Pokud se tak nestane a tento typ imunity na mikroba nestačí, rozběhne se už zmíněná specifická imunitní reakce. V těle se v tuto chvíli aktivují takzvané makrofágy, což jsou buňky, které z cizího mikroba vytvoří jakýsi polotovar a ten předloží bílé krvince (konkrétně B-lymfocytu) jako „na talíři“. Ta se ho snaží rozpoznat, zařadit do systému jiných mikrobů, které zná.

B-lymfocytů existuje mnoho skupin,

které si „pamatují“ a mají zakódovány jednotlivé původce nemocí. Pokud je podle svých „detektorů“ (receptorů) rozpozná, začne se množit a tvořit protilátky. Po uzdravení tyto klonové buňky zanikají. Zůstává jen malá část - paměťové buňky, které zajistí rychlejší reakci v případě, že původce onemocnění napadne tělo znovu.

Pokud se organismus z nemoci doopravdy nevyléčí, onemocnění může následně poškodit některé důležité orgány a takto oslabený terén je mnohem méně schopen odolávat náporům dalších infekcí. Roztáčí se tak kolotoč „nikdy nekončícího“ marodění, z něhož se potom tělo vzpamatovává hůř a hůř.

Obranyschopnost svého organismu můžeme posilovat a udržovat

Důležité je otužování pomocí studené sprchy. Aby šok ze studené vody (obzvlášť v zimě) nebyl příliš velký, je třeba její teplotu snižovat opravdu postupně. Sprchování by mělo začínat vždy od nohou směrem k hlavě. Působením studené vody se stáhnou cévy, což má za následek rozproudění krve a zrychlení látkové výměny (metabolismu). Jiným zajímavým prostředkem ke zvyšování obranyschopnosti je sauna, s níž je možné začínat již u tříletých dětí (po lékařském vyšetření).

Člověk je „domovem“ velkého množství mikrobů

z nichž valná většina je důležitá pro jeho zdraví. Pro imunitu jsou podstatné ty, které žijí v trávicím traktu a zejména v tlustém střevu. Z nich jsou nejznámější laktobacily a bifidobakterie. „Civilizované potraviny“, které jsou nějakým způsobem zpracované, jsou však zbaveny všech mikroorganismů a chybějí jim zejména probiotika, živé organismy ovlivňující právě střevní mikroflóru. Právě proto nesmíme zapomínat na konzumaci stravy, která je obsahuje - kefír, kyška, acidofilní mléko, jogurty a jogurtové nápoje. Ale existuje i mnoho dalších látek, které posilují obranyschopnost organismu. Jsou to ještě koenzym Q10 (ubiquinon), L-karnitin, vitaminy C, E, D, vitamin A a jeho provitamin beta-karoten, selen, olej z čajovníku (tea tree oil), houba shiitake (Lentinus edoses), reishi, maitake, čaga, cordyceps, výtažky z jmelí, echinacea, ženšen, eleuterokok, klanopraška - magnolka čínská, malé množství červeného vína, léčebné směsi enzymů a další. Jejich užívání je však vhodné konzultovat se specialistou, aby při samotném dávkování nedocházelo k nežádoucím zkříženým reakcím.

Přirozeně fungující imunitní systém je schopen odhalovat a zneškodňovat útoky nepříjemných infekcí. Proto je vhodné posilovat obranyschopnost nejen během akutního nebezpečí takovýchto útoků, ale po celý rok.

Beta glukan – unikátní přírodní složený cukr (komplexní polysacharid),

vyskytující se zejména v pivovarských kvasnicích, zrnech některých rostlin, mořských řasách a více druzích jedlých hub, u nás především v hlívě ústřičné. Z těchto zdrojů se dá izolovat ve velmi čistém stavu, což se nedá o více imunomodulačních látkách říci. Je schopen velmi aktivně podporovat obranné reakce organismu proti virům, bakteriálním a parazitárním onemocněním a má i další účinky. Dnes je již prakticky nemožné vyhnout se různým typům mírného ozáření a elektronického smogu - ať už se jedná o časté cestování letadly, používání zářících obrazovek počítačů a mobilních telefonů, nebo akceptování lékařských vyšetření. Beta glukan aktivizuje zmiňované makrofágy, které odstraňují z těla ozářené mikročástice, už po sedmi hodinách od jeho užití a funguje i jako antioxidační štít proti fyzickému a psychickému stresu. Jeho užívání aktivuje tvorbu červených krvinek a optimalizuje složení krve i po radiaci a chemoterapii při onkologické léčbě. Beta glukan sehrává významnou úlohu také při snižování nežádoucí vysoké hladiny cholesterolu a triglyceridů v krvi, udržuje optimální hladinu krevního cukru a zlepšuje poúrazové stavy. Je bezpečný, netoxický a nenávykový. Zabraňuje předčasnému stárnutí a zákeřným projevům nepříjemných účinků stresu. Napomáhá snižovat výskyt infarktu srdce a mozku. V případě antibiotické léčby jeho současné podávání zvyšuje její účinky, urychluje ji a zefektivňuje.

Zvláštní kapitolou je působení proti volným radikálům

- nestabilním agresivním molekulám či skupinám atomů, které vznikají přirozeně v organismu fyzicky zatěžovaného jedince jako produkt látkové přeměny (metabolismu). Jejich působení v těle je však za určitých okolností nepřirozené, škodlivé. Zvýšený vznik těchto miniaturních nepřátel bývá zapříčiněn i nadměrným sluněním, pobytem v prostředí s vysokou koncentrací škodlivin (cigaretový kouř, výfukové plyny, výpary chemických látek), nadměrným působením ozónu nebo už uvedeným ozařováním.

Lidé si v těle vytvářejí volné radikály také při zraněních (zejména svalových),

po požití většího množství alkoholu, při zhoršeném prokrvení centrálního nervového systému, vstřebávání hnisavých ložisek, například na kůži a u zubních kořenů. Zvýšená produkce volných radikálů je i při mimořádně intenzivních fyzických aktivitách.

MUDr. Pavel Malovič

* * *

Poradce, měsíčník č. 7-8/2022 (XI/2021)

·         Stavební zákon s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2022 (XI/2021)

·         Konec roku ve mzdové účtárně

·         Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2022

·         Parametry nemocenského pojištění po valorizaci redukčních hranic pro rok 2022

·         Noční práce v praxi

·         Výběr nejnovější judikatury k odměňování zaměstnanců

·         Zaměstnanec a investování do cenných papírů

·         Účetní závěrka vybraných účetních jednotek

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2022 (XI/2021)

·         Zákon o daních z příjmů – novely schválené v letošním roce

·         Zákon o DPH (5.) – novela od 1. července

·         Platby státu a odpočty od 1. 1. 2022

·         Limity pro 2. pásmo daně z příjmů FO

·         Oznamovací povinnost o osvobozených příjmech – sankce + Příklady z praxe

·         DPH u cestovní služby od 1. 1. 2022

·         Výpočet částky úpravy daně

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2022 (XI/2021)

·         DPH – novela v příkladech

·         Účetní závěrka

·         Paušální výdaje

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

1. 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)

2. 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)

3. s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)

4. 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)

5. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)

6. 100 otázek a odpovědí DPH nově, Zásoby (praktická řešení týkající se dani z přidané hodnoty po novelách a zásob z hlediska účetnictví a daní)

7. Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)

8. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2021 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

9. Daňové, mzdové a účetní zákony 2021 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2021)

10. Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)

11. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2021 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

12. 100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (praktická řešení týkající se využití zákonných možností optimalizace daně a změn, které přinesla rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů)

13. 100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (praktická řešení týkající se daňových a nedaňových výdajů a odměňování)

14. 100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (komentář k pandemickému zákonu a související příklad, OSVČ z pohledu daní, odvodů a ukončení podnikání)

15. Ústava České republiky (úplná znění Ústavy České republiky a volebních zákonů po posledních novelách)

16. 100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (příklady z praxe týkající se cestovních náhrad, stravování zaměstnanců, automobilu v podnikání a vzniku, zániku společnosti s.r.o., využití zisku a řešení ztráty ve spol. s.r.o.)

17. 100 otázek a odpovědí Kurzarbeit, Odpočet DPH (příklady z praxe se v první kapitole týkají částečné práce, poskytování příspěvků, zaměstnávání, příspěvků pro podnikatele a ve druhé kapitole odpočtu DPH v poměrné a krácené výši)

18. 100 otázek a odpovědí Pracovní volno, Zaměstnávání (první kapitola obsahuje článek s praktickými příklady, které se týkají různých typů pracovního volna, například dovolené, překážek v práci, pracovní volno bez náhrady mzdy a druhá kapitola obsahuje otázky týkající se pracovního poměru a inspekce práce)

19. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2021 (komplexní informace potřebné při sestavování účetní závěrky podnikatelů za rok 2021)

 Poradce, měsíčník č. 9/2022 (I/2022)

·         Zákon o obcích s komentářem

·         Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2/2022 (XII/2021)

·         Minimální mzda zvýší pracovněprávní nároky zaměstnanců

·         Zvýšení minimální mzdy a zdravotní pojištění

·         Valorizace rent - 1. leden 2022

·         Nová právní úprava poskytování OOPP

·         Podpora částečných pracovních úvazků

·         Zaměstnanec a slevy na dani

·         Právní postavení starostů měst a obcí

·         Daňové přiznání spolků

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2/2022 (XII/2021)

·         Povinnosti plátců na přelomu let

·         Soukromé vozidlo na pracovní cestě – závěr roku

·         Zvýšení minimální mzdy z pohledu zdravotního pojištění

·         Zákon o dani z příjmů – změna

·         Paušální daň v roce 2022

·         Kontrolní činnost a správní trestání – úsek zaměstnanosti

·         Minimální a zaručená mzda – změna od 1. 1. 2022

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2022 (I/2022)

·         Souvztažnosti v souvislostech 

·         Nemocenské pojištění – komplexně pro praxi

·         Zdravotní pojištění po změnách v příkladech

1000 řešení – měsíčník č. 1-2/2022 (XII/2021)

·         Účetnictví na přelomu let

·         Výdělečná činnosti – změny od 1. 1. 2022

·         Daň z příjmů, DPH

·         Mzdy, zákoník práce, odvody

·         Veřejná správa

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE

Vzory smluv, žalob a podání (XII/2020)

·         Občanský zákoník

·         Rodinné právo

·         Zákoník práce

·         Občanský soudní řád

·         Trestní právo

·         Exekuční řád

·         Daňové řízení

·         Správní řízení

·         Stavební právo

Pomocník mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Pomocník mzdové účetní

·         Povinnosti zaměstnavatele a mzdové účetní

Příručka mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Mzda a plat

·         Zdravotní pojištění

·         Sociální pojištění

·         Daň z příjmů ze závislé činnosti

Daňové, mzdové, účetní zákony 2021 (I/2021)

• ÚZ daňový řád
• ÚZ zákona o daních z příjmů
• ÚZ zákona o DPH
• ÚZ zákona o účetnictví
• Vyhláška č. 500/2002 Sb.
• Zákoník práce

100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (II/2021)

·         Optimalizace daně

·         ZDP po novele

Daňové a nedaňové výdaje 2021 (II/2021)

·         Abecedně seřazeny daňové a nedaňové výdaje s příklady

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o účetnictví

100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (III/2021)

·         Daňové výdaje

·         Nedaňové výdaje

·         Odměňování

·         Závislá činnost – daň z příjmů

100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (V/2021)

·         Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (pandemický zákon) s komentářem

·         Mimořádná opatření a kompenzace

·         OSVČ – daně, odvody, ukončení podnikání

Ústava České republiky (V/2021)

·         Ústava České republiky

·         Zákon o volbách do Parlamentu České republiky

·         Zákon o volbě prezidenta republiky

100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (VIII/2021)

·         Cestovní náhrady

·         Stravování zaměstnanců

·         Vznik a zánik s.r.o.

·         Zisk, ztráta, převod obchodního podílu v s.r.o.

100 otázek a odpovědí Kurzarbeit, Odpočet DPH (IX/2021)

·         Kurzarbeit

·         Zaměstnávání

·         Odvody

·         DPH v poměrné výši

·         DPH v krácené výši

·         Úprava odpočtu DPH u dlouhodobého majetku

100 otázek a odpovědí Pracovní volno, Zaměstnávání (IX/2021)

·         Pracovní volno

·         Zaměstnávání - chyby

NOVINKY

Aktualizace VI/6 (XI/2021)

·         Zákon o ochraně ovzduší

·         Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

·         Zákon o podporovaných zdrojích energie

Aktualizace III/7 (X/2021)

·         Nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců

·         Zákon o sociálních službách

·         Zákon o veřejném zdravotním pojištění

·         Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

·         Zákon o pomoci v hmotné nouzi

·         Zákon zákoník práce

·         Zákon o státní sociální podpoře

·         Zákon o ochraně veřejného zdraví

Aktualizace VI/5 (X/2021)

·         Zákon o ochraně přírody a krajiny

·         Zákon o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)

·         Zákon o myslivosti

·         Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

Aktualizace I/6 (X/2021)

·         Zákon o DPH

·         Vyhláška o účetních záznamech v technické formě vybraných ÚJ

Aktualizace I/5 (IX/2021)

·         Zákon o daních z příjmů

Aktualizace III/6 (IX/2021)

·         Zákon o organizace a provádění sociálního zabezpečení

·         Zákon o pomoci v hmotné nouzi

·         Zákon o sociálních službách

·         Zákon o životním a existenčním minimu

·         Zákon o nemocenském pojištění

·         Zákon o důchodovém pojištění

·         Zákon o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a veřejné správě

Aktualizace II/7 (IX/2021)

·         Notářský řád

·         Notářský tarif

PŘIPRAVUJEME ZÁKONY 2022 novelizované zákony k 1. 1. 2022