1000 řešení č. 8

Kolektív autorů: JUDr. Ladislav Jouza, Ing. Václav Benda, Ing. Antonín Daněk, Ing. Martin Děrgel, Ing. Ivan Macháček, Ing. Eva Sedláková, JUDr. Eva Dandová, R.W.Fetter a další formou dotazů a odpovědí reagují na aktuální problematiku souvislosti s vydáním mimořádných opatření na zmírnění ekonomických dopadů pandemie…

Zákon o DPH nebyl včas projednán a schválen a jeho účinnost se i vzhledem k nouzovému stavu, který byl vyhlášen v březnu 2020, posunula o několik měsíců. Implementační novelou se do zákona o DPH promítají zejména změny vyplývající ze směrnice Rady (EU) 2018/1910, kterou se mění směrnice o DPH, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel pro obchod mezi členskými státy. Tato novela přináší prakticky zejména změny v pravidlech při uplatňování DPH u intrakomunitárních obchodů se zbožím. Koncem ledna 2020 zveřejnilo GFŘ v této souvislosti na webových stránkách finanční správy Informaci k novele zákona o DPH s plánovanou účinností od 1. 1. 2020, která potvrzuje možnost přímého účinku směrnice o DPH od 1. 1. 2020 a až do nabytí účinnosti této tzv. implementační novely. Na dotazech z praxe jsou ilustrovány prakticky dopady změn, které implementační novela zákona o DPH přináší.

Ekonomické dopady pandemie
I přes uvolnění restriktivních opatření komplikuje koronavirus, ve svých důsledcích, život zaměstnavatelům a jejich zaměstnancům, podnikatelům i občanům. V reakci na následky pandemie byly přijaty zákony a opatření, zmírňující dopady krize. I v oblasti zdravotního pojištění se objevují témata, vyžadující odpověď na položený dotaz: Musejí zaměstnavatelé nadále podávat zdravotním pojišťovnám přehledy za své zaměstnance? Jak se ve zdravotním pojištění nahlíží na čerpání nemocenských dávek v souvislosti se skončením zaměstnání? Nalezneme za současné situace možnosti, kdy zaměstnavatel nemusí platit za zaměstnance žádné pojistné? Jak se mění vyměřovací základ pro platbu pojistného státem a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance?