Verejná správa č. 7-8

Novela zákona se primárně zaměřuje na zlepšení transparentnosti cen a získání regulačního dohledu nad přeshraničním dodáváním balíků. Kromě povinností pro poskytovatele služeb dodávání balíků stanoví rovněž povinnost v oblasti ochrany spotřebitele. Tato povinnost se týká obchodníků, kteří se spotřebiteli uzavírají kupní smlouvu zahrnující zasílání přeshraničních balíků. V předsmluvní fázi musí zpřístupnit informace o možnostech přeshraničního dodání balíku, o jeho cenách a o postupech pro řešení stížností.

ZÁKON č. 29/2000 Sb. o poštovních službách
Nařízení bylo předloženo v rámci balíčku o elektronickém obchodu, který jako součást Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě usiluje o zajištění efektivnějšího, důvěryhodnějšího a cenově dostupnějšího on-line obchodování. Kromě zlepšení dodávání balíků se Evropská komise mimo jiné zaměřila i na řešení problému diskriminace spotřebitele na základě jeho bydliště v některém členském státě (geoblocking) a na posílení důvěry spotřebitelů jejich lepší ochranou.
Pokud jde o přeshraniční dodávání zboží, překážky spočívají zejména ve vysokých cenách dodání, v nedostatku informací o dostupných službách a jejich poskytovatelích a v absenci informací o trhu na straně národních regulačních orgánů. Podle dostupných údajů jsou ceny za dodávání přeshraničních zásilek několikanásobně vyšší ve srovnání s cenami za dodání vnitrostátních zásilek, přičemž tyto rozdíly v cenách neodpovídají rozdílům v nákladech.
Nařízení se proto primárně zaměřuje na zlepšení transparentnosti cen a získání regulačního dohledu nad přeshraničním dodáváním balíků. Kromě povinností pro poskytovatele služeb dodávání balíků stanoví Nařízení rovněž povinnost v oblasti ochrany spotřebitele. Tato povinnost se týká obchodníků, kteří se spotřebiteli uzavírají kupní smlouvu zahrnující zasílání přeshraničních balíků. V předsmluvní fázi musí zpřístupnit informace o možnostech přeshraničního dodání balíku, o jeho cenách a o postupech pro řešení stížností…

ZÁKON č. 177/2020 Sb. o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů
Hlavními principy navrhovaného legislativního řešení prostřednictvím zvláštního zákona, který stanoví „ochrannou dobu“ pro splácení úvěrů, jsou zejména dočasnost, široká působnost, opcionalita a neutrální účinky pro poskytování nových úvěrů v ekonomice.
Podstatou dočasnosti je stanovení pevného období, během kterého upravená práva věřitelů a povinnosti dlužníků budou platit, třebaže se tato úprava práv a povinností v podobě posunutí času plnění následujících splátek může fakticky projevovat i po skončení uvedeného období. Široká působnost znamená, že se v zájmu eliminace možného diskriminačního přístupu zákon vztáhne na všechny subjekty, které si v ekonomice sjednaly úvěr – tj. jak na spotřebitele, tak na živnostníky, firmy, korporace, třebaže na každou z těchto kategorií v poněkud odlišném rozsahu. Opcionalita je princip, který znamená, že dlužník může využít úlevy přiznané zákonem, jen pokud o ně aktivně požádá, resp. se k nim přihlásí. Úprava zakládá práva a povinnosti pouze vůči běžícím úvěrům. Pokud se v období moratoria sjednává nový úvěr, uplatní se pro něj standardní regulatorní režim…