Den daňových poplatníků připadá na 6. června
13.05.2025
Češi budou letos pracovat na stát 157 dní, o pět dní méně než loni. Takzvaný Den daňových poplatníků, dříve označovaný jako Den daňové svobody, tak připadá na 6. června, což je nejčasnější datum od roku 2020. Informoval o tom Institut liberálních studií, který pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občanů, vypočítává od roku 2000.
Podle výpočtu Institutu liberálních studií letos za každých 20 tisíc korun, které si lidé nechají pro vlastní spotřebu, stát přerozdělí dalších 15 123 korun. To znamená, že 6. červen rozděluje rok na období, do kdy příjmy Čechů šly výhradně na provoz státu, a na období, od kdy jde příjem jen na jejich konto. Na dřívější termín než letos připadal v minulosti Den daňových poplatníků pouze pětkrát v letech 2015 až 2019.
V minulosti označoval Institut liberálních studií Den daňových poplatníků jako Den daňové svobody. Ten vypočítává pro Česko také společnost Deloitte, využívá ale přitom jinou metodiku. "Svůj Den daňové svobody začal letos vyhlašovat také další subjekt a navíc vyvstala otázka právních aspektů používání tohoto názvu," vysvětlil Pánek, proč institut, který se dříve jmenoval Liberální institut, přistoupil ke změně názvu.
Mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pracovali nejkratší dobu na stát Švýcaři, kde letos Den daňových poplatníků připadl na 5. května. Nejdéle si na něj počkají ve Finsku, kde připadne na 29. července. Česko se pohybuje v blízkosti průměru OECD, který je 7. června. Průměr zemí eurozóny připadá na 30. června.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Velký balíček úspor přehledně. Vláda představila změny v daních, penzích i dotacích
16.05.2023
V pondělí 31 odborových svazů vyhlásilo kvůli balíčku stávkovou pohotovost. Přidaly se také odbory automobilky Škoda Auto. Premiér v pondělí po jednání tripartity řekl, že postoj odborů považuje za nezodpovědný a nátlakové akce nepřispívají k dialogu. Odboráři si v úterý znovu stěžovali na to, že s nimi kabinet o chystaných změnách nejednal.
"Pohybujeme se v řádu okolo jedné pětiny poklesu disponibilního příjmu. To je ta hrůza. Přitom to vypadá nenápadně, že by to jako šlo," uvedl ekonom ČMKOS Martin Fassmann.
Odboráři si jako model vzali tříčlennou rodinu. Oba rodiče pracují, každý vydělá zhruba 42 tisíc korun hrubého a potomek je předškolák. Domácnost má roční čistý příjem 864 416 korun. Po zavedení nemocenského pojištění 0,6 procenta zaplatí oba pracovníci státu 6048 korun.
Zatímco ministerstvo financí či národní banka odhadují inflaci do tří procent, podle odborů bude na šesti procentech. Zdůvodňují to zdražením po změně DPH. Znehodnocení výdělků by při šestiprocentním příjmu bylo 52 105 korun. Vláda plánuje snížení sumy na platy o dvě procenta.
Uvádí, že platy klesat nebudou, seškrtat se mají neobsazená či nepotřebná místa. Podle odborů by dvouprocentní snížení odměny ve veřejném sektoru znamenalo 17 368 korun. Zrušení školkovného představuje dalších 30 840 korun.
B
Zvýšení daně pro minerálky výrobce zaskočilo
15.05.2023
Zvýšení DPH na minerálky na 21 procent výrobce zaskočilo. Podle největšího výrobce minerálních vod ve střední Evropě, společnosti Mattoni 1873 jde o zdraví prospěšný produkt, který by měl být zařazen do snížené daňové sazby. V důsledku zvýšení daně z přidané hodnoty firma nevylučuje, že nápoje v obchodech podraží. Vyplývá to z vyjádření, které Mattoni 1873 poskytla. Do vyšší daňové sazby by se podle konsolidačního balíčku představeného vládou měly přesunout všechny nealkoholické nápoje.
"Mezi nealkoholické nápoje patří i balené vody minerální, kojenecké a pramenité. Zejména minerální vody by pro své blahodárné účinky na zdraví měly být dostupné pro pitný režim široké veřejnosti, z těchto vod by se nemělo kvůli vysoké DPH stávat luxusní zboží. Proto vůbec nechápeme jejich zařazení do 21procentní sazby DPH, když ministerstvo financí tvrdí, že do snížené 12procentní sazby vláda zařadila primárně položky s nezpochybnitelným zdravotním či sociálním významem," uvedla v prohlásí tisková mluvčí společnosti Mattoni 1873 Lutfia Volfová.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda představila očekávaný konsolidační balíček
12.05.2023
Česká vláda ve čtvrtek představila očekávaný konsolidační balíček, který má v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o 94 miliard a v dalším roce pak o 53 miliard korun. Připravena je také konkretní reforma penzí. Premiér Petr Fiala ve čtvrtek představil dlouho očekávaný konsolidační balíček veřejných financí a důchodovou reformu doslova za pět minut dvanáct. Jeho cílem má být uzdravení veřejných financí jejichž současný stav vede ke stále většímu zadlužování Česka.
Výdaje v posledních letech pravidelně překračují příjmy o stovky miliard korun. Zadlužení Česka se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo nejvíce ze všech zemí Evropské unie. "Pokud by vláda opatření neudělala, schodek rozpočtu v příštím roce by byl o 94 miliard korun vyšší, v roce 2025 o 148 miliard," uvedl na čtvrteční tiskové konferenci Fiala. Některé návrhy na úsporná opatření, ze kterých vláda čerpala, již koncem loňského roku státu předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Fiala je označil za jakési menu, ze kterého si vláda řešení vybere. Některá opatření NERVU se přitom už dříve setkala s negativní odezvou. Jedním z nich bylo například zvýšení daně z příjmu fyzických osob, které se někteří experti nerozpakovali označit za politickou sebevraždu. K tomu ale nakonec vláda nepřistoupila. Návrh vlády nyní musí projít schválením v Parlamentu ČR a následně jej musí podepsat prezident.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zvýšení DPH na léky pocítí pacienti i zdravotní pojišťovny
12.05.2023
Zvýšení daně z přidané hodnoty na léky ze současných deseti na 12 procent pocítí u volně prodejných léků pacienti, u léků na recept hlavně zdravotní pojišťovny. Ve vyjádření pro ČTK to uvedl ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. Vláda na tiskové konferenci avizovala, že součástí konsolidačního balíčku veřejných financí je sjednocení nižší sazby DPH, ve které jsou i léky, na 12 procentech. U zdravotnických prostředků se daň sníží ze současných 15 procent.
"Většina léčiv v současnosti spadá již do nejnižší kategorie DPH, tedy deseti procent. Oznámená změna proto povede ke zvýšení DPH na léky," uvedl David Kolář. U léků na předpis podle něj vyšší daň dopadne na rozpočty zdravotních pojišťoven, do nichž je stát největším přispěvatelem. "U volně prodejných léčiv se zvýšení DPH projeví přímo u pacientů, protože cena pro konečného spotřebitele se skládá z ceny výrobce, obchodní přirážky a DPH. Tím, že dojde ke zvýšení DPH, dojde i ke zvýšení finální ceny," dodal.
S