Den daňových poplatníků připadá na 6. června
13.05.2025
Češi budou letos pracovat na stát 157 dní, o pět dní méně než loni. Takzvaný Den daňových poplatníků, dříve označovaný jako Den daňové svobody, tak připadá na 6. června, což je nejčasnější datum od roku 2020. Informoval o tom Institut liberálních studií, který pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občanů, vypočítává od roku 2000.
Podle výpočtu Institutu liberálních studií letos za každých 20 tisíc korun, které si lidé nechají pro vlastní spotřebu, stát přerozdělí dalších 15 123 korun. To znamená, že 6. červen rozděluje rok na období, do kdy příjmy Čechů šly výhradně na provoz státu, a na období, od kdy jde příjem jen na jejich konto. Na dřívější termín než letos připadal v minulosti Den daňových poplatníků pouze pětkrát v letech 2015 až 2019.
V minulosti označoval Institut liberálních studií Den daňových poplatníků jako Den daňové svobody. Ten vypočítává pro Česko také společnost Deloitte, využívá ale přitom jinou metodiku. "Svůj Den daňové svobody začal letos vyhlašovat také další subjekt a navíc vyvstala otázka právních aspektů používání tohoto názvu," vysvětlil Pánek, proč institut, který se dříve jmenoval Liberální institut, přistoupil ke změně názvu.
Mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pracovali nejkratší dobu na stát Švýcaři, kde letos Den daňových poplatníků připadl na 5. května. Nejdéle si na něj počkají ve Finsku, kde připadne na 29. července. Česko se pohybuje v blízkosti průměru OECD, který je 7. června. Průměr zemí eurozóny připadá na 30. června.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Platy státních zaměstnanců čeká zásadní reforma
13.09.2024
Velkým tématem v uplynulých týdnech byl růst platů státních zaměstnanců, o jehož výši se dohadovala vláda s odbory. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se do budoucna musí odměňování lidí ve veřejné sféře zásadně změnit. "Myslím si, že musíme dramaticky změnit odměňování lidí ve veřejné sféře," řekl Stanjura. Systém označil za nesmírně komplikovaný a demotivační pro mladé lidi. Česko má podle šéfa státní kasy problém s růstem průměrného věku lidí, kteří pracují pro stát. "Vidíme to i v debatě ve veřejném prostoru, kdy velmi často řeknou odbory, že chtějí zvýšit platy o deset procent, a ti, kteří pracují v soukromém sektoru, říkají: to není možné, tolik," poznamenal člen Fialovy vlády.
Ministr zmínil, že u platů státních zaměstnanců existuje několik tabulek, přičemž v každé je 16 tříd a 12 stupňů. "To jsou stovky čísel, nikdo se v tom nevyzná a my bychom to chtěli velmi razantně sjednotit. Jinými slovy mít tarif na konkrétní pracovní pozici. V zásadě junior, senior a expert, tedy tak jak to bývá i v soukromém sektoru," vysvětlil. "Abychom věděli, kolik bere na té juniorní pozici a kolik na seniorní. Mělo by nám být jedno, jestli je někomu 30 nebo 50, když tu práci zvládá, a ne že se mu zvyšuje plat s rostoucím věkem. To považuji za velmi důležité," dodal.
S
Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí
13.09.2024
Povinnost zajistit občanům základní síť lékařských pohotovostních služeb má přejít z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny. Návrh příslušné novely zákona o zdravotních službách schválila vláda. Schválila rovněž návrh novely zákona o sociálních službách, kterým se má přesunout agenda související s vyplácením nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a s vydáváním průkazů osoby se zdravotním postižením z pracovišť Úřadu práce ČR pod Českou správu sociálních zabezpečení.
Pacienti v Česku mají mít nově garantovánu základní síť lékařské pohotovostní služby. Odpovědnost za zajištění pohotovostních služeb současně přejde z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny, které mají více kompetencí k zajištění náležité dostupnosti zdravotních služeb. Počítá s tím návrh novely zákona o zdravotních službách, který projednala a schválila vláda Petra Fialy. Přesun agendy bude znamenat výrazné odbourání administrativní zátěže krajských úřadů. Pohotovosti budou muset být součástí každého urgentního příjmu.
Novela také navyšuje pokuty zdravotnickým zařízením až na jeden milion korun, pokud budou pacientům účtovat nezákonné poplatky nebo po nich požadovat úhradu za již jednou uhrazenou péči z pojištění. V zákoně také bude nově zakotvena pozice nemocničního ombudsmana či institucionálně ukotveno poskytování duchovní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních.
Vláda schválila také návrh novely zákona o sociálních službách. Hlavním cílem novely je sjednotit rozhodovací proces o pojistných a nepojistných sociálních dávkách podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. V současnosti o pojistných dávkách rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, zatímco o nepojistných Úřad práce ČR. Vláda v novele navrhuje, aby obě agendy přešly spolu s agendou vydávání průkazů osoby se zdravotním postižením pod Českou správu sociálních zabezpečení. Tím se výrazně uleví pracovištím Úřadu práce, vytvoří se podmínky pro digitalizaci procesů i pro efektivnější správní řízení.
S
Sněmovna rozhodla, že se bude muset hlásit převoz částky vyšší než 15 tisíc eur přes hranice
12.09.2024
Lidé zřejmě budou muset hlásit úřadům převoz částky vyšší než 15 tisíc eur (asi 370 000 Kč) přes hranice. Počítá s tím novela proti praní špinavých peněz, kterou znovu schválila Sněmovna. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Sněmovna odmítla úpravu Senátu, který chtěl v novele ponechat dosavadní vymezení politicky exponovaných osob ve vztahu k orgánům firem ovládaných státem. Vyhověla tak doporučení ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), podle něhož je třeba kvůli požadavkům EU nové vymezení, které ale věcně nic nemění. Nynější znění zákona uvádí členy statutárních orgánů obchodních korporací ovládaných státem. Vláda navrhla změnu definice na řídicí a kontrolní orgány, a to, podle zdůvodnění, pro zvýšení právní jistoty adresátů.
V současnosti musí lidé hlásit převoz více než 10 tisíc eur (asi 250 000 korun) v hotovosti přes vnější hranice EU, což se v Česku týká pouze mezinárodních letišť. Novela zavádí povinnost s vyšším limitem i pro převoz hotovosti přes vnitřní hranice EU, a to jak osobně, tak prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby. Lidé budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrná mzda v Česku vzrostla ve 2. kvartále reálně o necelá čtyři procenta
09.09.2024
Průměrná hrubá mzda v ČR stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta na 45 854 Kč.
Při zohlednění inflace vzrostla o 3,9 procenta. Mezikvartálně byla průměrná mzda po očištění o sezonní vlivy vyšší o 1,4 procenta. Stoupl rovněž medián, tedy střední hodnota mezd. Ve druhém čtvrtletí činil 38 529 korun, což bylo meziročně o 5,8 procenta více. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 a 75 570 korunami.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)