Den daňových poplatníků připadá na 6. června
13.05.2025
Češi budou letos pracovat na stát 157 dní, o pět dní méně než loni. Takzvaný Den daňových poplatníků, dříve označovaný jako Den daňové svobody, tak připadá na 6. června, což je nejčasnější datum od roku 2020. Informoval o tom Institut liberálních studií, který pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občanů, vypočítává od roku 2000.
Podle výpočtu Institutu liberálních studií letos za každých 20 tisíc korun, které si lidé nechají pro vlastní spotřebu, stát přerozdělí dalších 15 123 korun. To znamená, že 6. červen rozděluje rok na období, do kdy příjmy Čechů šly výhradně na provoz státu, a na období, od kdy jde příjem jen na jejich konto. Na dřívější termín než letos připadal v minulosti Den daňových poplatníků pouze pětkrát v letech 2015 až 2019.
V minulosti označoval Institut liberálních studií Den daňových poplatníků jako Den daňové svobody. Ten vypočítává pro Česko také společnost Deloitte, využívá ale přitom jinou metodiku. "Svůj Den daňové svobody začal letos vyhlašovat také další subjekt a navíc vyvstala otázka právních aspektů používání tohoto názvu," vysvětlil Pánek, proč institut, který se dříve jmenoval Liberální institut, přistoupil ke změně názvu.
Mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pracovali nejkratší dobu na stát Švýcaři, kde letos Den daňových poplatníků připadl na 5. května. Nejdéle si na něj počkají ve Finsku, kde připadne na 29. července. Česko se pohybuje v blízkosti průměru OECD, který je 7. června. Průměr zemí eurozóny připadá na 30. června.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Platba nemocenského pojištění
09.01.2024
V roce 2024 bude zaměstnancům z hrubé mzdy sráženo sociální pojištění, zdravotní pojištění a nově i nemocenské pojištění. Sazba nemocenského pojištění bude činit 0,6 % z hrubé mzdy.
Při výpočtu nemocenského pojištění se nebudou uplatňovat žádné daňové slevy. „Manželskému páru s průměrnou mzdou klesne z důvodu platby nemocenského pojištění čistý rodinný měsíční příjem přibližně o pětistovku,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
S
Zrušení a omezení daňových slev
09.01.2024
Pro rok 2024 se ruší daňová sleva na studenta a školkovné, omezení doznává i sleva na manželku (manžela), kterou bude možné při rozhodných příjmech do limitu čerpat pouze v případě péče o dítě do tří let. Nejvíce tedy daňové změny dopadnou na rodiny, které ještě za rok 2023 mohly čerpat školkovné a slevu na manželku (manžela) a v roce 2024 již tyto slevy nebudou moci uplatňovat.
„Ještě za rok 2023 lze při uplatnění maximální částky školkovného na jedno dítě a slevy na manželku zaplatit na dani z příjmu méně o 42 140 Kč, což je značný daňový rozdíl oproti roku 2024, kdy rodina nebude moci uplatnit školkovné a nebude splňovat podmínku péče o dítě do tří let pro nárok na slevu na manželku,“ vypočítává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
S
Zvýšení minimálních záloh na pojistném pro OSVČ
09.01.2024
Pro rok 2024 se zvyšují minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro živnostníky a podnikatele vykonávající hlavní činnost. Minimální záloha na zdravotní pojištění činí 2 968 Kč a minimální záloha na sociální pojištění 3 852 Kč. OSVČ platící minimální měsíční zálohy zaplatí měsíčně více na povinném pojistném o 1 154 Kč.
Zvýšení minimálních záloh na povinném pojistném se promítá i do částek měsíční paušální daně. OSVČ, které dobrovolně vstoupí do paušálního režimu, budou v roce 2024 v prvním pásmu platit měsíční paušální platbu 7 498 Kč, ve druhém pásmu 16 745 Kč a ve třetím pásmu 27 139 Kč. „Sociální pojištění za rok 2024 se však prodraží i OSVČ s vyšším ziskem, neboť roční vyměřovací základ bude činit 55 % daňového základu, zatímco za rok 2023 je to 50 %,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
S
Změny v zákoníku práce pro „dohodáře“
08.01.2024
Novela zákoníku práce přinesla do českého pracovního práva řadu změn. Většina z nich vešla v platnost už v říjnu loňského roku, spousta novinek ale na zaměstnance a zaměstnavatele čeká teprve v průběhu letoška. Zřejmě největší změny zaznamenali pracovníci zaměstnaní na dohodu. Podmínky upravuje jak část vládního konsolidačního balíčku, tak novela zákoníku práce. Změny mají ve svém důsledku přiblížit „dohodáře“ ke klasickým zaměstnancům.
„První změnou je, že jak DPP, tak DPČ získaly od 1. ledna 2024 díky novele zákoníku práce nárok na dovolenou. Splnit musejí ale dvě podmínky – čtyři týdny nepřetržitého trvání pracovněprávního vztahu a zároveň odpracování aspoň 80 hodin u daného zaměstnavatele. Podmínky pro nárok na placené volno jsou v zásadě stejné jako u klasického zaměstnaneckého poměru, pouze se týdenní pracovní doba pro účely výpočtu dovolené stanoví fiktivně na 20 hodin. Za každých odpracovaných 20 hodin má dohodář právo na cca 1,5 hodiny dovolené, výsledek se následně zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. V případě, že dovolenou nevyčerpá, po skončení domluvené práce mu bude proplacena,“ vysvětlila Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Od 1. července se mění režim pojistného vlivem vládního konsolidačního balíčku. „Zatímco do novelizace platilo, že do příjmu 10 tisíc korun měsíčně nevznikala dohodáři povinnost odvádět pojistné, od 1. července už nepůjde o fixní částku účasti na pojistném, ale o hranici 25 procent průměrné mzdy. Ta se ovšem týká případů, kdy daný člověk vykonává práci jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud má člověk podepsaných dohod o provedení práce více, ty se sečtou dohromady a bude platit hranice ve výši 40 procent průměrné mzdy. Pro letošní rok byla výše průměrné mzdy stanovena na 43 967 korun, bez nutnosti řešit pojistné si tak bude možné na dohodu u jednoho zaměstnavatele vydělat 10 499 korun, při souběhu několika dohod pak půjde o limit 17 499 korun,“ vypočetla Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
S