Den daňových poplatníků připadá na 6. června
13.05.2025
Češi budou letos pracovat na stát 157 dní, o pět dní méně než loni. Takzvaný Den daňových poplatníků, dříve označovaný jako Den daňové svobody, tak připadá na 6. června, což je nejčasnější datum od roku 2020. Informoval o tom Institut liberálních studií, který pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občanů, vypočítává od roku 2000.
Podle výpočtu Institutu liberálních studií letos za každých 20 tisíc korun, které si lidé nechají pro vlastní spotřebu, stát přerozdělí dalších 15 123 korun. To znamená, že 6. červen rozděluje rok na období, do kdy příjmy Čechů šly výhradně na provoz státu, a na období, od kdy jde příjem jen na jejich konto. Na dřívější termín než letos připadal v minulosti Den daňových poplatníků pouze pětkrát v letech 2015 až 2019.
V minulosti označoval Institut liberálních studií Den daňových poplatníků jako Den daňové svobody. Ten vypočítává pro Česko také společnost Deloitte, využívá ale přitom jinou metodiku. "Svůj Den daňové svobody začal letos vyhlašovat také další subjekt a navíc vyvstala otázka právních aspektů používání tohoto názvu," vysvětlil Pánek, proč institut, který se dříve jmenoval Liberální institut, přistoupil ke změně názvu.
Mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pracovali nejkratší dobu na stát Švýcaři, kde letos Den daňových poplatníků připadl na 5. května. Nejdéle si na něj počkají ve Finsku, kde připadne na 29. července. Česko se pohybuje v blízkosti průměru OECD, který je 7. června. Průměr zemí eurozóny připadá na 30. června.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nové spoření na stáří
12.12.2023
Stát bude od ledna 2024 podporovat nové spoření na stáří. Jedná se o takzvaný dlouhodobý investiční produkt (pozn. používá se zkratka DIP), který bude daňově podporovanou formou zabezpečení na stáří. Dlouhodobý investiční produkt budou v budoucnu nabízet například banky, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti či samosprávné investiční fondy.
Od základu daně si bude možné odečíst až 48 tisíc korun ročně. Tento limit bude společný jak pro DIP, tak důchodové spoření v penzijních fondech a životní pojištění. Vláda chce tímto způsobem motivovat budoucí penzisty k aktivnímu zajištění se na stáří.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Změny v důchodovém systému
12.12.2023
Vláda v roce 2023 schválila důchodovou reformu, která postupně přinese změny v důchodovém systému. Hlavním důvodem reformy je prodlužující se délka života Čechů a s tím související narůstající doba strávena v penzi. Státní důchodový účet se dostává do hlubokých deficitů a z dlouhodobého hlediska je důchodový systém finančně neudržitelný. V současné době jde zhruba jedna třetina z celkových výdajů státu právě na výplaty důchodů. Vybrané změny důchodového systému jsou následující:
• Postupně se bude zvyšovat věk pro důchod,
• Snížení maximální doby předčasného důchodu z 5 let na 3 roky,
• Pro předčasný odchod je nutné získat 40 let pojištění,
• Úprava valorizace důchodů,
• Nárůst pojistného pro OSVČ,
• Do důchodového systému se zapojí lidé pracující na dohody o provedení práce,
• Zavedení rodinného vyměřovacího základu,
• Společný vyměřovací základ pro partnery,
• Reforma důchodového systému je detailně popsána na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.
S
Minimální mzda vzroste od 1. 1. 2024 o 1600 korun
11.12.2023
Na 18 900 korun od ledna vzroste minimální mzda. To představuje růst o 9,2 %, tedy o 1 600 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, který vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle předlohy porostou také některé úrovně zaručené mzdy, konkrétně v 1., 2., 3. a 8. skupině prací. Podle odhadu MPSV si tak polepší asi 1,5 milionu zaměstnanců. Návrh bude vláda definitivně schvalovat tento týden. „Za MPSV jsme přišli s návrhem na nominálně nejvyšší navýšení minimální mzdy v historii. Od ledna se tak výrazně zlepší příjmová situace řady důležitých profesí, které jsou odměňovány v nejnižších stupních zaručených mezd. Jde například o kuchařky a kuchaře, uklízečky a uklízeče, pracovníky v sociálních službách, ale i další personál,“ shrnul ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Náš návrh představuje kompromis, protože opět nedošlo ke shodě mezi zástupci odborů a zaměstnavatelů. Odráží dnešní ekonomickou realitu. Musíme pamatovat na to, aby firmy dokázaly zaplatit své zaměstnance a nezačaly kvůli dalším nákladům propouštět,“ přiblížil.
Kromě minimální mzdy porostou také některé úrovně zaručené mzdy.
„Zvýšení minimální mzdy by se mělo pozitivně projevit ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění. Předpokládaný nárůst těchto příjmů by mohl činit asi 2,65 mld. korun za rok,“ dodal ministr Jurečka. Do pěti let je cílem dosáhnout poměru minimální a průměrné mzdy ve výši 45 %. Navrhované zvýšení minimální mzdy by mělo zajistit podle současného předpokládaného nárůstu průměrné mzdy dosažení tohoto poměru ve výši 41,1 %. Těmto změnám předchází návrh novely zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy pro další období. Zákon tak stanoví jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy.
S
Důchodový věk se bude zvyšovat dle dožití
21.11.2023
Změnu systému musíme provést co nejdříve, jinak se naše děti férového důchodu nedočkají a ve stáří se budou muset postarat samy o sebe. Takový cíl má důchodová reforma, s níž přišlo MPSV. Konkrétní opatření jsme představili už na jaře. Nyní se posouváme do další fáze zavedení klíčových změn, které jsou součástí širší legislativy. Zítra bude předloha odeslána do meziresortního připomínkového řízení. Její součástí je například navázání hranice odchodu do důchodu na věk dožití, ale i celá řada dalších významných kroků, které podpoří rodiny.
„Nikdo už dnes nemůže pochybovat o tom, že musí přijít jasné a koncepční změny důchodového systému, které zajistí férové důchody nejen dnešním seniorům, ale i budoucím generacím. Už se nám podařilo zatáhnout za záchrannou brzdu. Prosadili jsme nové podmínky pro předčasné starobní důchody a změny v oblasti valorizací. Nyní přicházíme s rozsáhlejší úpravou, na kterou zatím nikdo jiný neměl odvahu. Bez důchodové reformy by hrozilo, že současný průběžný penzijní systém přestane fungovat,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podrobnosti k důchodové reformě včetně předpokládané účinnosti všech opatření a jejich dopadů na jednotlivé skupiny lidí jsou přehledně k dispozici na webu MPSV.
Důchodový věk bude transparentní
Navržená úprava naváže důchodový věk na transparentní demografické ukazatele, tedy věk dožití. Cílem je, aby pro budoucí generace byla udržována průměrná délka výplaty starobního důchodu přibližně po dobu 21,5 let. „Informace o důchodovém věku bude každému známa při dosažení 50 let. Tedy vždy s dostatečným předstihem, aby lidé věděli, s čím mohou počítat, a zároveň nebyla ohrožena relevance výpočtu důchodového věku pro danou generaci,“ vysvětlil ministr Jurečka.
B
(Zdroj: https://moneymag.cz/duchody-penze/)