Důchody v Česku prošly zásadní změnou
23.04.2025
Česko má za sebou první ze dvou letošních velkých důchodových změn. Potvrdila to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která od dubna vyplácí všechny důchody v první polovině kalendářního měsíce. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) informovala, že již zaslala důchod všem klientům, kteří peníze do března dostávali v druhé polovině měsíce. Od dubna jim přicházejí o deset dní dříve, než bývalo zvykem. Nejnovější změna se dotkla více než 1,1 milionu lidí, kteří pobírají starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod, ať už na běžný účet nebo v hotovosti. Změna se netýká důchodů, které jsou vypláceny do zahraničí.
"Pokud klienty překvapilo, že nedostali svůj důchod na běžný účet v termínu, na který byli zvyklí, doporučujeme jim zkontrolovat své dřívější příchozí platby. Podobně je tomu u klientů, kteří dostávají svůj důchod v hotovosti na poštu nebo donáškou domů. Jejich důchod jim již dorazil, a pokud jej ještě neobdrželi, je uložen na poště," uvedla správa. Další změna bude následovat v druhé etapě od července. To se termíny výplat do zařízení sociálních služeb přesunou z 15. dne v měsíci, což je současná praxe, na 12. den v měsíci. "To znamená, že klienti obdrží dubnovou výplatu 15. 4., květnovou výplatu 15. 5., červnovou výplatu 15. 6., ale červencovou a další výplaty již 12. den v měsíci," dodala ČSSZ
S
(Zdroj: moneymag.cz)
O předčasný důchod je extrémní zájem
14.11.2022
Česká správa sociálního zabezpečení čelí náporu lidí kvůli předčasným důchodům. Podle ředitele správy Františka Boháčka by se měli vyhnout osobní návštěvě a formulář pro uplatnění nároku by měli posílat poštou nebo elektronicky. Zájem vzrostl po polovině října po zveřejnění informace, že výpočet předčasné penze je navzdory trvalému krácení letos vyšší, než by byl řádný důchod příští rok. Současnou situaci na okresních správách sociálního zabezpečení označil Boháček na schůzi sněmovního sociálního výboru za extrémní. "Osobní návštěva na okresní správě je v tuto chvíli opravdu problematická. Lidé tam stráví hodně času," uvedl.
O předčasný důchod ročně žádá podle informací ministerstva práce a sociálních věcí 25.000 až 30.000 lidí. Boháček uvedl, že v září správa evidovala zhruba 16.000 žádostí o důchod, z toho asi 3600 o předčasnou penzi. V říjnu to podle něho bylo 30.700 žádostí o důchod, z toho 17.195 o předčasný, vesměs ve druhé polovině měsíce. "Není to úplně neobvyklé, že předčasný důchod je výhodnější než důchod řádný. Letos nastala mimořádná věc, že je o hodně výhodnější," podotkl Boháček. Důchody se mohou lišit podle dřívějších údajů ministerstva o několik několik stokorun až pár tisícikorun. "Mimořádné valorizace zapříčinily skutečnost, že ten, kdo požádá o předčasný důchod ještě letos, tak i za předpokladu trvalého krácení důchodu výpočet je pro něj výhodnější, než kdyby požádal až příští rok," uvedla před poslanci náměstkyně ministra Iva Merhautová.
S
Stát chce nalákat důchodce na trh práce, nabízí slevu na pojistném
08.11.2022
Starobních důchodců je v Česku 2,3 milionu. Z toho něco přes 200 tisíc při penzi dál pracuje, což je podle státu málo. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce více aktivních důchodců, hodlá je proto finančně motivovat. V připomínkovém řízení je teď návrh na razantní změnu současného důchodového systému.
Místo navyšování důchodů za odpracované roky nabízí stoprocentní slevu na sociální pojištění. Pokud by byl návrh schválen, zruší se pravidlo zvyšování starobního důchodu za každých 360 odpracovaných dní o 0,4 procenta výpočtového základu. Jednodušeji řečeno, toto pravidlo říká, že každý penzista, který při důchodu ještě pracuje, si může za zhruba rok práce nechat přepočítat důchod a ten se mu o něco zvýší, přibližně o několik stokorun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda chce pověřit správou daně z neočekávaných zisků ERÚ, ten s tím nesouhlasí
08.11.2022
Vláda chce u energetických firem pověřit správou mimořádné daně z neočekávaných zisků, kterou v pátek schválili poslanci, Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten s tímto úkolem nesouhlasí. Podle úřadu jde o daně, na jejichž správu nemá kompetence ani vybavení. ČTK to sdělil mluvčí ERÚ Michal Kebort. "ERÚ nesouhlasí s tím, že by měl být správcem těchto odvodů, o důvodech úřad informoval vládu ve svých dopisech zaslaných již v minulém týdnu," řekl Kebort.
Podle úřadu je odvod nadměrných zisků už ze své povahy daní a podle návrhu se má řídit podle daňových předpisů. "ERÚ nemá v oblasti daní žádné kompetence, informační systémy a zkušenosti, přitom jde o požadavek na výběr desítek miliard se zahájením do několika týdnů. Za tak krátkou dobu nelze vysoutěžit a vybudovat potřebný systém ani sehnat kvalifikované pracovníky," uvedl mluvčí. Podle něj by to ohrozilo výběr miliardových prostředků do státního rozpočtu. Úřad zároveň odmítá ustanovení v důvodové zprávě návrhu zákona, podle něhož jde o cenovou regulaci. "Ceny, za které výrobci prodávají, nejsou žádnou regulací stanoveny. Daněny mají být veškeré výnosy výrobců nad určitou hranici, což přímo odpovídá definici daně," řekl mluvčí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Poslanci schválili daň z mimořádných zisků
07.11.2022
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí sněmovna neschválila. Hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci, nikdo jiný ruku nezvedl. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
V