Důchody v Česku prošly zásadní změnou
23.04.2025
Česko má za sebou první ze dvou letošních velkých důchodových změn. Potvrdila to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která od dubna vyplácí všechny důchody v první polovině kalendářního měsíce. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) informovala, že již zaslala důchod všem klientům, kteří peníze do března dostávali v druhé polovině měsíce. Od dubna jim přicházejí o deset dní dříve, než bývalo zvykem. Nejnovější změna se dotkla více než 1,1 milionu lidí, kteří pobírají starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod, ať už na běžný účet nebo v hotovosti. Změna se netýká důchodů, které jsou vypláceny do zahraničí.
"Pokud klienty překvapilo, že nedostali svůj důchod na běžný účet v termínu, na který byli zvyklí, doporučujeme jim zkontrolovat své dřívější příchozí platby. Podobně je tomu u klientů, kteří dostávají svůj důchod v hotovosti na poštu nebo donáškou domů. Jejich důchod jim již dorazil, a pokud jej ještě neobdrželi, je uložen na poště," uvedla správa. Další změna bude následovat v druhé etapě od července. To se termíny výplat do zařízení sociálních služeb přesunou z 15. dne v měsíci, což je současná praxe, na 12. den v měsíci. "To znamená, že klienti obdrží dubnovou výplatu 15. 4., květnovou výplatu 15. 5., červnovou výplatu 15. 6., ale červencovou a další výplaty již 12. den v měsíci," dodala ČSSZ
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Česká pošta vyplatí zaměstnancům mimořádnou odměnu
18.10.2022
Česká pošta vyplatí zaměstnancům v říjnové výplatě mimořádnou odměnu 4 500 korun čistého. Vedení firmy se na tom dohodlo se zástupci odborů. Podnik tak jednorázově vyplatí minimálně 136 milionů korun. V pondělí to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Podle odborářů je průměrná mzda pošťáků dlouhodobě nižší, než je celorepublikový průměr.
Nyní je zhruba 8000 korun pod průměrnou mzdou v Česku, která přesahuje 40 tisíc korun, uvedli. Odměnu dostane zhruba 23 tisíc z celkových 25 tisíc zaměstnanců podniku. Netýká se středního a vyššího managementu ani nejvyššího vedení podniku. Další odměnu by mohli zaměstnanci dostat po vyplacení kompenzace od státu za zvýšené náklady v době koronaviru. Ty pošta vyčíslila na 750 milionů korun. "Zaměstnanci se dočkají v příštím roce navýšení mezd, to považuji za bezpodmínečně nutné. Abychom ale pošťáky za jejich práci ocenili nyní a zároveň jim pomohli v době, kdy inflace trhá smutné rekordy, rozhodli jsme se jim poskytnout mimořádnou odměnu," uvedl generální ředitel České pošty Roman Knap.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Válečná daň se dotkne bank, rafinerii i těžařů
07.10.2022
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Na tiskové konferenci to ve čtvrtek oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise.
V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun. Dopad daně proti vysokým cenám energií v uvedených letech očekává celkově "rozpočtově neutrální".
Účinnost nové daně je nastavena na roky 2023 až 2025, už příští rok se budou platit zálohy na tuto daň spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob. Výnosy ze zvláštní daně díky tomuto mechanismu budou příjmem státního rozpočtu už v příštím roce, dodal ministr.
Návrh je reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy.
V
Vláda chce zdanit mimořádný zisk výrobců energie 40 až 60 procenty
03.10.2022
Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to v neděli řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.
Vláda podle Kupky dělá konkrétní opatření, aby lidem s cenami energií pomohla. Stanovení cenového stropu je jedním z nich. Pro domácnosti, kterým stanovení maximálních cen nebude stačit, je podle Kupky připraven například příspěvek na bydlení.
Podle Havlíčka jsou připravená opatření špatná. Nahrávají firmám, které vyrábějí a zároveň prodávají elektřinu. Vláda podle něj měla stanovit maximální výrobní ceny energií, a omezit tak cenu přímo u výrobců, nikoliv až při jejím prodeji přes obchodníky. Vláda nyní podle Havlíčka nemůže vědět, kolik ji bude opatření stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že zastropování cen energií by mělo stát nejvýše 130 miliard korun.
Členské země EU se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.
V
Průměrný starobní důchod by měl být od ledna vyšší o 825 Kč
20.09.2022
Solidární část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí by se měla zvednout o 140 korun. K tomu by o 5,1 procenta měla vzrůst zásluhová procentní výměra důchodu podle odpracovaných let a výdělků. Návrh nařízení o valorizaci penzí zveřejnila na svém webu vláda. Od ledna se zásluhový díl zvýší také o bonus 500 korun za vychované dítě. S tímto výchovným by se průměrná starobní penze měla v lednu podle ministerstva práce dostat na 19 500 korun.
Na konci června vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení starobní, invalidní a pozůstalostní penzi více než 2,84 milionu lidí. Z nich přes 2,36 milionu tvořili starobní důchodci a důchodkyně. Kolik bude na zákonnou lednovou valorizaci důchodů potřeba, v podkladech k nařízení chybí. Ministerstvo práce jen uvádí, že navrhovaný rozpočet na příští rok s výdaji počítá. Podle návrhu rozpočtového zákona má mít resort práce v roce 2023 na penze skoro o 82 miliard korun víc než letos. Celkové výdaje mají činit 637,6 miliardy korun. Své důchodové systémy pak mají i obrana, vnitro a justice.
S