Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Elektronický formulář pro žádost o 5000 Kč na dítě bude fungovat od 15. srpna
01.08.2022
Elektronický formulář na klientském portálu ministerstva práce a sociálních věcí pro vyřizování příspěvku 5000 korun pro rodiny, které nepobírají dětské přídavky, bude spuštěn v pondělí 15. srpna. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Rodinám, které přídavky pobírají, úřady práce začínají tento týden vyřizovat pětitisícový příspěvek na dítě automaticky. Vyplacení pomoci mohou očekávat v termínu normální výplaty příspěvku, uvedl. Na finanční pomoc od státu mají nárok domácnosti s loňským hrubým příjmem do milionu korun.
Jurečka současně oznámil, že od 1. srpna bude možné přes elektronický formulář spravovat rodičovský příspěvek, od 1. září na portálu bude možné vyřídit žádost o přídavek na dítě.
Pětitisícový příspěvek patří k opatřením, kterými chce vláda zmírnit dopady zdražování na rodiny. Nárok na dávku by mohlo mít podle Jurečky 1,6 milionu dětí, to je zhruba 1,1 milionu domácností, a výdaje by mohly činit asi 7,8 miliardy korun. Úřady práce podle údajů ministerstva v červnu vyplatily 302.600 přídavků na děti. Jejich příjemci by tak měli v srpnu 5000 korun na potomka dostat automaticky. Ostatní budou mít na podání žádosti rok. Peníze by jim pak měly dorazit do konce dalšího měsíce po rozhodnutí o přiznání částky.
S
Poslanci schválili úsporný tarif, který má lidem pomoci s vysokými účty za energie
15.07.2022
Sněmovna ve čtvrtek schválila základní obrysy úsporného tarifu, který má domácnostem pomoci snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrh rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.
Půjde o dotaci státu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkům účet nebo zálohy. Budou to muset zřetelně uvést ve vyúčtování. Příspěvek na elektřinu a plyn dostanou lidé automaticky. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Horní hranici příspěvku státu u elektřiny a plynu zvýšila sněmovna stejně jako v případě tepla na 30 tisíc korun, zatímco vláda navrhovala původně 20 tisíc korun. Na úsporný tarif by vláda měla vyčlenit 30,6 miliardy korun.
Pro zákon hlasovalo všech 115 přítomných poslanců . Zákon podpořila i opozice, i když k němu měla výhrady. Schválenou novelu energetického zákona ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.
V
Životní minimum se kvůli zdražování opět navýší
04.07.2022
Od července se zvýší podruhé v letošním roce životní a existenční minimum. Tentokrát o 8,8 procenta, rozhodla ve středu vláda. Důvodem je zdražování. Na pomoc státu tedy dosáhne více lidí. Vyšší životní minimum přímo navýší dvě sociální dávky, dalších šest ovlivní. Podívejte se, které to jsou a zda na ně nyní dosáhnete.
Podle zákona se mohou částky valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Vláda je však může upravit i v mimořádném termínu. A to se stalo v dubnu, kdy se životní minimum zvýšilo o 10 procent, a také nyní od července, kdy bude navýšení činit 8,8 procenta.
Životní minimum se tedy od příští měsíc zvýší z 4250 na 4620 korun. Existenční minimum se zvýší z 2740 na 2980 korun. Důvodem je podle ministra práce Mariana Jurečky celkové zdražování a tedy snaha pomoci nízkopříjmovým rodinám.
V
Vláda příští rok navýší platy ve veřejném sektoru, avšak méně než o inflaci
28.06.2022
V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). O kolik by případně mohly výdělky pracovníkům státních a veřejných služeb růst, nepřiblížil. Odbory žádají navýšení o inflaci už pro letošek, a to od července. Devět odborových svazů veřejné sféry je ve stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Jednání předáků s lídry vládních stran by se mělo uskutečnit v úterý. Stanjura řekl, že při přípravě návrhu rozpočtu zmrazení výdělků navrhovat nebude.
"Říct nula - podle mě to nebude návrh vlády, ani můj, ale nebude to dorovnání inflace. Podle mě by to byl chybný krok. Ano, brali bychom nominálně víc peněz, ale kupovali bychom si méně služeb a zboží," uvedl ministr financí. Podle něj zatím není jasné, o kolik by případně výdělky pracovníků veřejného sektoru mohly příští rok růst. "Důležitý je objem peněz, ne to, zda to poroste o pět, či sedm procent," míní šéf státní poklady. Tlačit chce na zefektivnění práce a snížení počtu pozic.
Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 tisíc lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil.
Meziroční inflace dosáhla v květnu 16 procent. Odbory požadují úpravu platů už od července. Předáci uvedli, že se chtějí dohodnout na zvýšení od pololetí o 15 procent lidem se zmrazeným příjmem a o 7,6 procenta ostatním. Se členy vlády jednali zatím dvakrát, shoda se ale nenašla. V úterý by měli odboráři vyjednávat s předsedy a předsedkyní koaličních stran. Podle Stanjury není přidání o inflaci realistické.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)