Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V Česku je nejméně uchazečů o práci za 22 let
10.07.2019
Nezaměstnanost v Česku letos v červnu stagnovala na 2,6 procenta. Uchazečů o práci oproti květnu mírně ubylo, a to asi o pět tisíc na 195 723. Nezaměstnaných díky tomu bylo nejméně od května roku 1997. Oznámil to v úterý Úřad práce ČR. Meziročně podíl nezaměstnaných klesl, loni v červnu činil 2,9 procenta. Počet volných míst naopak meziměsíčně i meziročně stoupl na 342 510. V předchozích čtyřech měsících letošního roku nezaměstnanost vytrvale klesala.
Nárůst nezaměstnanosti zaznamenal pracovní úřad v tomto roce pouze v lednu, kdy podíl lidí bez práce meziměsíčně stoupl na 3,3 procenta. V následujících měsících už ale nezaměstnanost jen klesala. Do konce května se tak snížila oproti lednu o 0,7 procentního bodu. Červnová stagnace nezaměstnanosti odpovídá dřívějším odhadům analytiků, podle kterých již na pracovním trhu nejsou volní lidé.
Mladí Poláci nemusí platit daň z příjmu
08.07.2019
Polákům do 26 let v zaměstnaneckém poměru zůstane celý plat. Poslanci schválili nový návrh zákona, který zavádí nulovou daň z příjmu. Pro předlohu z dílny vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost zvedlo ruku 419 poslanců, proti byli jen čtyři zákonodárci. Zákon ještě musí projít Senátem, podepsat ho pak musí ještě prezident, ale to se všeobecně považuje za formalitu.
Jde o splnění jednoho z velkorysých slibů vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), k němuž se zavázala ještě před letošními volbami do Evropského parlamentu. Na daňové úlevě podle kvalifikovaných odhadů vydělá až dva miliony mladých Poláků. PiS zákon prosadila v roce voleb do Sejmu, které proběhnou na podzim. Osvobozeny od daně mají být příjmy do 85 528 zlotých (přes 513 tisíc korun) za fiskální rok, uvedla televize TVN 24. Nová pravidla mají platit od 1. srpna. Letošní úleva tak potrvá pět měsíců, vztahuje se na Poláky s příjmem do 35 636 zlotých (214 tisíc korun). Příjmy přesahující danou hranici budou podléhat běžné sazbě ve výši 18 procent. "Tento zákon má v polském daňovém systému historický význam. Do dějin přejde jako zákon premiéra (Mateusze) Morawieckého," prohlásil poslanec Andrzej Szlachta z vládní PiS. Opozice naopak novou legislativu kritizovala. Nelíbí se jí, že nebude platit pro všechny.
Přesčasy, stres, nízký plat. Pošta personálně kolabuje
05.07.2019
Psychická a fyzická náročnost, hmotná odpovědnost, nízký plat a často také přesčasy. I tak vypadá práce doručovatele České pošty, jak ji deníku Aktuálně.cz popsali někteří z nich. Poště v současnosti chybí po celé republice stovky doručovatelů - a to hlavně ve velkých městech či průmyslových oblastech. Sehnat nové lidi je podle společnosti velký problém.
Požadavky na poštovního doručovatele přitom nejsou podle pošty "nijak omezující". Jenže zčásti právě proto je "průtok" lidí v tomto zaměstnání poměrně velký. "Roční fluktuace na České poště za rok 2018 byla 28 procent. V tom roce odešlo z firmy přes osm tisíc zaměstnanců," uvádí Ivo Vysoudil z tiskového oddělení společnosti. Lidé totiž podle předsedkyně odborů České pošty Jindřišky Budweiserové často zjistí, že tato práce není jen o vhazování dopisů do schránky. "Je náročná a kvalifikovaná. Mají hmotnou zodpovědnost, musejí se potýkat s řadou regulí. Zejména ve velkých městech a tam, kde jsou centra průmyslové výroby, schází lidé i kvůli nízkému platu," popisuje. Průměrný plat doručovatele začíná na 18 tisících měsíčně za 37,5 hodiny týdně. Ten nástupní je ale ještě nižší. Pro srovnání - průměrná hrubá měsíční mzda v Česku činí 32 466 korun.
Zrušení karenční doby vstoupilo v platnost
02.07.2019
Kvůli zrušení karenční doby, které vstoupilo v platnost první červencový den, stoupne fiktivní nemocnost zaměstnanců v Česku a zhorší se tak konkurenceschopnost ekonomiky, shodli se analytici oslovení Aktuálně.cz. Ministryně práce Jana Maláčová naopak vítá "konec trestů za nemoc" a připomíná, že průměrný zaměstnanec si díky vyplacení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci polepší o 2 500 korun ročně. Firmy se s nařízením vypořádají často tak, že pro své zaměstnance zavedou takzvané sick days, tedy volné dny k využití při krátkodobé nemoci.
nemoci.
Více peněz za nemoc: Po zrušení karenční doby si díky získané náhradě mzdy za první tři dny nemoci zaměstnanci v těchto mzdových kategorií polepší následovně:
• Zaměstnanec s minimální mzdou: o 995 korun,
• Zaměstnanec s hrubou mzdou ve výši 20 tisíc: o 1 491 korun,
• Zaměstnanec s průměrnou mzdou: o 2 420 korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)