Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Dofinancování sociálních služeb má řešení
10.06.2019
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (ANO) na společném jednání 07. 06. 2019 představily plán na dofinancování sociálních služeb pro rok 2019. Jedná se o kompromisní variantu, která využívá financování z rozpočtu MPSV, ze státní rozpočtové rezervy i z evropských peněz. Celkově se jedná o částku 2,5 miliardy korun. Nad rámec této dohody bude také dofinancována sociální práce na obcích, péče o ohrožené děti a nadregionální projekty sociálních služeb.
„To úsilí, které jsme v posledních týdnech věnovali jako vláda tomu, aby opravdu bylo zajištěno financování pro ty nejpotřebnější, je dnes završeno opravdu skvělou dohodou.“ Okomentovala výsledky jednání na tiskové konferenci ministryně Maláčová. Představený plán počítá s dofinancováním platů a zvláštních příplatků v oblasti sociálních služeb ve výši jedné miliardy korun. Pět set milionů poskytne Ministerstvo práce a sociálních věcí ze svého rozpočtu a pět set milionů bude alokováno ze státní rozpočtové rezervy. Přesun finančních prostředků ze státní rozpočtové rezervy musí nejprve schválit vláda. K dalšímu dofinancování v oblasti sociálních služeb budou využity evropské finance, které ministryně Maláčová přesunula z Operačního programu zaměstnanost. Kraje, jako zřizovatelé sociálních služeb, budou moci žádat o tyto prostředky až do výše 1,5 miliardy korun. Ministryně Maláčová také přislíbila, krajům veškerou součinností ze strany MPSV a zkrácení lhůt při podávání těchto žádostí tak, aby došlo k co nejrychlejšímu čerpání. V některých případech bude možné tyto prostředky čerpat i zpětně k lednu 2019. Kromě sociálních služeb dojde také k dofinancování sociální práce na obcích, kam MPSV neprodleně zašle dvě stě milionů korun, k dofinancování péče o ohrožené děti na obcích (SPOD) částkou 166 milionů korun a k dofinancování tzv. nadregionálních projektů sociálních služeb, které se týkají například pomoci lidem s autismem a pacientům s roztroušenou sklerózou. Zde se bude jednat o částku 81 milionů korun. Dohodnuté řešení bude předloženo do vlády 17. 06. 2019. Podle stávajícího harmonogramu by kraje měly obdržet finanční prostředky na začátku měsíce srpna. Aby finanční prostředky co nejrychleji doputovali k poskytovatelům finančních služeb, bude potřeba, aby se během léta sešla krajská zastupitelstva a ve věci rozhodla.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Na dani z příjmů loni státu nejvíce odvedla Škoda Auto
07.06.2019
Na dani z příjmů právnických osob stát loni nejvíce získal opět od společnosti Škoda Auto. Na druhém místě žebříčku, který sestavuje ministerstvo financí, skončila skupina České spořitelny, která předloni byla čtvrtá. Třetí se umístila skupina ČSOB, která o rok dříve byla na druhém místě. Na čtvrtém místě skončila skupina ČEZ, předloni třetí. Páté místo patří opět skupině Komerční banky. Ministerstvo financí sestavuje žebříček jako ocenění podniků, které se nejvíce podílejí na plnění veřejných rozpočtů. Finanční správa o tom ve středu informovala v tiskové zprávě.
Žebříček sestavuje ministerstvo na základě výše plateb, které obdrží v průběhu roku na účet daně z příjmů právnických osob. "Daň z příjmů právnických osob tvoří významnou část daňových příjmů státního rozpočtu. Jen v minulém roce zaplatilo 20 nejvýznamnějších plátců dohromady více než 40 miliard korun. To je více, než činí součet rozpočtů ministerstva kultury a ministerstva životního prostředí. Společnostem, které poctivě přispívají do státní kasy, patří velký dík," uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Skupina PPF uvedla, že její české firmy odvedly loni na dani z příjmů dohromady 2,6 miliardy Kč, což by ji řadilo na sedmé místo. Z jednotlivých firem patřících skupině nejbohatšího Čecha Petra Kellnera se do první dvacítky žebříčku dostalo telekomunikační O2 na 14. místě. "K velkým plátcům daně patří také Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN), Škoda Transportation a PPF banka," řekla mluvčí PPF Jitka Tkadlecová.
Danit se budou jen čisté výhry nad sto tisíc, říká stát
05.06.2019
U příjmů z hazardních her nad sto tisíc korun chce ministerstvo financí danit 15 procenty čistou výhru. Sdělil to mluvčí ministerstva Jakub Vintrlík. Reagoval na dopolední prohlášení Institutu pro regulaci hazardních her, že základem daně bude hrubá výhra a výherce bude muset v určitých případech platit státu více, než ve skutečnosti získal. Vláda podle něj o tomto kroku rozhodla v souladu s legislativními pravidly.
"Záměrem návrhu není zdanit hrubé výhry, nýbrž skutečný příjem hráče. Ministerstvo financí bude iniciovat schůzku se zástupci provozovatelů, aby si s nimi tento aspekt vyjasnilo," uvedl Vintrlík. Institut pro regulaci hazardních her vycházel z informací, že se bude danit hrubá výhra. To by znamenalo, že například při sázce 100 tisíc korun v kurzu 1,1:1 by sázkař sice vyhrál 110 tisíc korun hrubého, ale z toho by musel státu odvést 15 procent, tedy 16 500 korun. V tom případě by ve skutečnosti 6500 korun prohrál. Podle Vintrlíka by ale hráč zaplatil 1500 korun, tedy 15 procent z čisté výhry 10 tisíc korun.
Přetahování prodavačů pokračuje
03.06.2019
Obchody Tesco od července zvýší základní tarifní mzdy provozním zaměstnancům o pět až sedm procent. Zaměstnancům distribučního centra mzdy vzrostou v průměru o 6,5 procenta. Společnost Tesco se na tom dohodla se zástupci odborových organizací. Oznámila to firma i Nezávislé odbory Tesco. Výši průměrné mzdy firma nesdělila.
Podle portálu Platy.cz činí průměrný hrubý plat prodavače 22 230 korun a pokladního 21 393 korun. V Tescu nyní podle informací ČTK nejnižší mzdy přesahují 20 tisíc korun. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí podle Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33 840 korun. Ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách motorových vozidel byl průměr téměř 31 600 korun. V obchodech Tesco zaměstnancům na základních provozních pozicích, jako jsou pokladní, obsluha pekáren nebo pracovníci doplňující zboží, základní tarifní mzda od července vzroste o sedm procent. Ostatním provozním zaměstnancům, kam patří třeba manažeři prodejen, tarifní mzda stoupne v průměru o pět procent. Výdělek vzroste téměř devět tisíc zaměstnancům ze zhruba 11 tisíc, kteří ve firmě pracují, řekl mluvčí společnosti Tesco Václav Koukolíček.