Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Dodání zboží s montáží v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku plátci daně
18.10.2017
Stavební firmě se sídlem v tuzemsku, která je plátcem, jako hlavnímu dodavateli výrobní haly, dodala technologické zařízení s montáží provedenou v tuzemsku firma se sídlem v Německu, kde je registrována k dani a nemá v tuzemsku provozovnu, tj. jedná se o osobou neusazenou v tuzemsku.
Místo plnění bude podle § 7 odst. 3 zákona o DPH v tuzemsku a česká firma bude muset jako plátce daně, přiznat daň v tuzemsku podle § 108 odst. 1 písm. c) zákona o DPH. Montáž technologického zařízení byla německou firmou provedena v období od 15. 8. 2017 do 29. 8. 2017, kdy došlo k předání technologického zařízení stavební firmě. K uskutečnění zdanitelného plnění došlo dne 29. 8. 2017, kdy vznikla podle § 24 zákona o DPH stavební firmě jako příjemci plnění povinnost přiznat daň. Základem daně bude částka 50 000 EURO jako sjednaná cena uvedená na daňovém dokladu, která bude přepočtená na českou měnu kurzem platným k datu 29. 8. 2008, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění a kdy vzniká podle § 24 zákona o DPH příjemci povinnost přiznat daň. V daňovém přiznání za měsíc srpen 2017 vznikne plátci, kterému bylo technologické zařízení s montáží dodáno, povinnost přiznat daň v ř. 12 přiznání k DPH. Předepsané údaje o přijetí tohoto plnění je plátce povinen vykázat v části A.2 kontrolního hlášení. Plátce si zároveň uplatní nárok na odpočet daně v ř. 43 přiznání k DPH, pokud pro uplatnění nároku na odpočet daně splní zákonem stanovené podmínky. Uplatnění odpočtu daně z dodání zboží s montáží od osoby neusazené v tuzemsku se v kontrolním hlášení nevykazuje.
Místo plnění u dodání nemovitých věcí a stavebních a montážních prací
18.10.2017
Místo plnění v systému DPH v Evropské unii určuje prakticky „místo zdanění“, tj. stát, v němž má být přiznána daň či přiznáno uskutečnění plnění, a to podle předpisů platných v zemi, kde je místo plnění. Pravidla pro stanovení místa plnění pro jednotlivé typy zdanitelných plnění vyplývají z čl. 31 až 61 směrnice o DPH.
Z těchto pravidel vyplývá také úprava místa plnění v zákoně o DPH platném pro Českou republiku. Pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží jsou stanovena v § 7 až 8 zákona o DPH, místo plnění při poskytnutí služby v § 9 až 10i zákona o DPH, místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu je stanoveno v § 11 zákona o DPH a místo plnění při dovozu zboží v § 12 zákona o DPH. Podrobněji jsou pravidla pro stanovení místa plnění u služeb upravena v Nařízení rady (EU) č. 282/¬2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH. Novelou zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017 bylo doplněno, že plátce nebude muset uplatňovat nárok na odpočet daně vzniklý v předchozím kalendářním roce pouze v dodatečném daňovém přiznání v případech, kdy má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v krácené výši a příslušný vypořádací koeficient pro krácení nároku se podle § 76 odst. 5 zákona o DPH považuje za roven 100 %, tj. činí 95 % nebo více.
Registrace daňových subjektů v oblasti stavebnictví
17.10.2017
Pravidla pro registraci osoby povinné k dani jako plátce nebo identifikované osoby upravují § 6 až § 6i zákona o DPH a platí i pro osoby povinné k dani, které provádějí stavební a montážní práce nebo provádějí dodání či nájem nemovitých věcí.
Novelou zákona s účinností od 1. 7. 2017 byl zrušen § 6a zákona o DPH, z něhož do 30. 6. 2017 vyplývala specifická pravidla pro registraci společníků společnosti jako plátců daně. Obratem se podle § 4a odst. 1 zákona o DPH rozumí obecně souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, tj. včetně úplat za poskytnutí služby. Do obratu se započítává úplata za uskutečněná plnění, kterými jsou zejména zdanitelná plnění a plně¬ní osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně k datu jejich uskutečnění, a to ať již přijatá před či po uskutečnění plnění. Úplata přijatá před uskutečněním plnění jako zá¬loha se zahrnuje do obratu až ke dni uskutečnění plnění. Do obratu se jednoznačně nezahrnují úplaty za plnění s místem plně¬ní mimo tuzemsko, tj. např. za stavební práce jako službu vztahující se k nemovité věci, u níž je místo plnění podle místa, kde se nachází nemovitá věc, ke které se tato služba vztahuje, v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. Do obratu se obecně nezahrnují ani úplaty za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně vyjma stanovených případů, kdy se i úplaty za tato osvobozená plnění do obratu započítávají.
Registrace osoby povinné k dani, která je společníkem společnosti
17.10.2017
Podnikatelé A a B jako fyzické osoby povinné k dani začali od 1. 3. 2015 provádět společně jako společníci společnosti drobné stavební práce jako svou podnikatelskou činnost.
Podnikatel A, který byl pověřen vedením evidence za společnost, neprováděl žádná zdanitelná plnění mimo rámec společnosti, podnikatel B dosahoval vedle obratu ve společnosti také obrat za svou samostatnou podnikatelskou činnost mimo společnost. Vzhledem k tomu, že podnikatel B překročil v březnu 2017 v rámci společnosti a mimo rámec společnosti stanovený limit obratu pro povinnou registraci (1 000 000 Kč), stal se plátcem od 1. 5. 2017. Do 15. 5. 2017 musel o této skutečnosti informovat podnikatele A, která se stal plátcem také od 1. 5. 2017 a musel podat přihlášku k registraci plátce podle § 94 odst. 2 zákona o DPH nejpozději do 15. 5. 2017. Pokud by podnikatel B překročil limit obratu až po 1. 7. 2017 např. v červenci 2017, stal by se podle § 6 zákona o DPH plátcem od 1. 9. 2017. Podnikatel A by se však k tomuto datu již plátcem automaticky nestal, pokud by nepřekračoval limit obratu.