Začaly změny ve výplatních termínech důchodů
07.04.2025
Změny vyvrcholí v létě. Duben je okamžikem první velké letošní změny v termínech výplaty důchodů. Ta druhá se ještě chystá a nastane během letních prázdnin. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která každý měsíc vyplácí přes tři miliony důchodů. Stát se rozhodl snížit počet výplatních termínů. Pět termínů v druhé polovině kalendářních měsíců se nově přesouvá do jeho první poloviny.
"Důchodci, kteří nyní dostávají svůj důchod k 24. dni v měsíci, jej od dubna budou dostávat ke 14. dni v měsíci (to znamená 24. 2., 24. 3., 14. 4., 14. 5. atd.). Důchodci, kteří nyní dostávají svůj důchod 22. den v měsíci, jej od dubna budou dostávat již 12. den v měsíci apod. Všichni klienti tak budou nově dostávat svou výplatu v jednom z těchto termínů: 2., 4., 6., 8., 10., 12. a 14. dne v měsíci, tedy nejpozději do 14. dne v měsíci," vysvětlila správa. Úřad podotkl, že již dopředu nepřiděloval výplatní termíny v druhé polovině měsíců. Změna se i tak dotkne 1 165 000 důchodců.
Další změna přijde v druhé etapě od letošního července. To se termíny výplat do zařízení sociálních služeb přesunou z 15. dne v měsíci, což je současná praxe, na 12. den v měsíci. "To znamená, že klienti obdrží dubnovou výplatu 15. 4., květnovou výplatu 15. 5., červnovou výplatu 15. 6., ale červencovou a další výplaty již 12. den v měsíci," dodala ČSSZ.
S
(Zdroj: globe24.cz)
Vláda chce zrušit navyšování penze pracujícím důchodcům
21.04.2023
Podpora práce v důchodovém věku by se mohla od července příštího roku změnit. Místo mírného navyšování penze by se seniorům a seniorkám mohly odpustit sociální odvody. Zůstalo by jim tak 6,5 procenta peněz ze základu výdělku. Obdobně by se odvodová sazba snížila i živnostníkům.
Počítá s tím návrh novely o provádění sociálního zabezpečení, který se chystá ve středu projednat vláda. Ministerstvo financí další výpadek příjmů z odvodů do zadluženého důchodového systému odmítá. Ročně by to bylo až 4,5 miliardy korun. Proti návrhu jsou i odbory. Podle nich by se mělo navyšování penze za "přesluhování" místo zrušení naopak zvýšit. Výhrady mají také zaměstnavatelé.
Po odpracování 360 kalendářních dnů mohou nyní starobní důchodci a důchodkyně požádat sociální správu o zvýšení penze. Zásluhový procentní díl důchodu jim vzroste o 0,4 procenta výpočtového základu. Podle ministerstva práce musí úřad ročně rozhodovat zhruba o 80.000 žádostí o zvýšení penze, což ho zatěžuje. "Výsledek pro pojištěnce je obvykle frustrující vzhledem k dlouhé době řízení a relativně nízké částce, o kterou se důchod zvýší," uvedlo ministerstvo. Upřesnilo, že se penze za rok práce navíc zvedá "v řádu desetikorun".
V
Rozdíl mezi inflací důchodců a celé společnosti se zvýšil, zjistili experti
19.04.2023
Průměrná inflace domácností důchodců byla loni 15,6 procenta, zatímco pro celé Česko dosahovala 15,1 procenta. Letos v únoru se rozdíl meziroční inflace zvýšil, když u důchodců činila 20,5 procenta, zatímco v celé společnosti 16,7 procenta. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnil Institut pro politiku a společnost. Institut je think-tankem opozičního hnutí ANO.
"V roce 2022 a 2023 je růst cen tažen především cenami energií. Růst těchto položek spolu s růstem cen potravin proporcionálně více dopadá na nízkopříjmové domácnosti. Mezi ty ze své podstaty patří taky domácnosti důchodců," uvádí analýza.
Materiál upozorňuje i na zdražování služeb, které využívají ve výrazně větší míře penzisté. Jsou to zejména ceny ubytování v domovech pro seniory, případně ceny sociálních služeb pro důchodce, kteří žijí ve vlastním bytě.
Analýza upozorňuje, že vyšší inflace domácností důchodců by se mohla projevit při dalších mimořádných valorizacích důchodů. Vláda už kvůli vysokým rozpočtovým nákladům schválila snížení červnové mimořádné valorizace, opozice s tím ale nesouhlasí a chce se obrátit na Ústavní soud.
"Prvotní pohled na průměrnou inflaci domácností celkem a domácností důchodců za minulý rok nenaznačuje výrazné rozdíly. Průměrný index spotřebitelských cen je pro rok 2022 pro domácnosti celkem 115,1 a pro domácnosti důchodců 115,6. Z komparace měsíčních dat je však již zřejmá dynamika zvyšující rozdíl mezi indexem spotřebitelských cen mezi domácnostmi celkem a domácnostmi důchodců, kdy od poloviny roku 2022 výrazně převyšuje růst spotřebitelských cen u domácností důchodců růst spotřebitelských cen u domácností celkem. Tento trend se v čase dynamizuje a na počátku roku 2023 byl rozdíl naměřených inflací téměř 4 p. b. To již naznačuje významný rozdíl v růstu cen u spotřebitelských košů běžných domácností a domácností důchodců," uvádí analýza.
Domácnosti důchodců mají pole analytiků celkově vyšší spotřebitelskou míru inflace, přičemž rozdíl se v čase navíc výrazně dynamizuje. V roce 2022 a 2023 je růst cen tažen především cenami energií. Růst těchto položek spolu s růstem cen potravin proporcionálně více dopadá na nízkopříjmové domácnostim zjistila analýza.
B
Ministerstvo zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů
12.04.2023
Ministerstvo financí od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho 56 budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Místo zrušených úřadů Finanční správa lidem nabídne zvláštní linky pro telefonické konzultace, v době podávání daňových přiznání také rozšíří výjezdy do obcí.
Odborní pracovníci rušených úřadů se přesunou do jiných lokalit. Ministerstvo neupřesnilo, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) krok přispěje k větší efektivitě Finanční správy. Stát podle něj v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun. Dostupnost a kvalita služeb finančních úřadů podle Stanjury zůstane zachována.
S
Při zrušení nejnižší sazby DPH bude mít stát o 24 miliard korun ročně více
12.04.2023
Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat. Vláda se přitom „schová“ za obchodníky a prodejce, protože DPH je daň nepřímá, takže lidé budou často za předpokládané související zdražení spílat právě obchodníkovi či prodejci, a nikoli vládě, která přitom bude skutečným původcem zdražení.
Ministerstvo financí hodlá v rámci snížení počtu sazeb DPH zrušit stávající sazbu nejnižší, desetiprocentní. Ta byla zavedena v roce 2015 tehdejší Sobotkovou vládou. Nyní jsou touto sazbou daněny například léky, kojenecká výživa, voda z vodovodu, stravování a ubytování nebo noviny, časopisy a knihy. Toto zboží by tedy po zrušení sazby zdražilo. To proto, že obchodníci a prodejci by do ceny rychle promítli vyšší sazbu DPH, a to čtrnácti, nebo dokonce 21procentní.
S