Začaly změny ve výplatních termínech důchodů
07.04.2025
Změny vyvrcholí v létě. Duben je okamžikem první velké letošní změny v termínech výplaty důchodů. Ta druhá se ještě chystá a nastane během letních prázdnin. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která každý měsíc vyplácí přes tři miliony důchodů. Stát se rozhodl snížit počet výplatních termínů. Pět termínů v druhé polovině kalendářních měsíců se nově přesouvá do jeho první poloviny.
"Důchodci, kteří nyní dostávají svůj důchod k 24. dni v měsíci, jej od dubna budou dostávat ke 14. dni v měsíci (to znamená 24. 2., 24. 3., 14. 4., 14. 5. atd.). Důchodci, kteří nyní dostávají svůj důchod 22. den v měsíci, jej od dubna budou dostávat již 12. den v měsíci apod. Všichni klienti tak budou nově dostávat svou výplatu v jednom z těchto termínů: 2., 4., 6., 8., 10., 12. a 14. dne v měsíci, tedy nejpozději do 14. dne v měsíci," vysvětlila správa. Úřad podotkl, že již dopředu nepřiděloval výplatní termíny v druhé polovině měsíců. Změna se i tak dotkne 1 165 000 důchodců.
Další změna přijde v druhé etapě od letošního července. To se termíny výplat do zařízení sociálních služeb přesunou z 15. dne v měsíci, což je současná praxe, na 12. den v měsíci. "To znamená, že klienti obdrží dubnovou výplatu 15. 4., květnovou výplatu 15. 5., červnovou výplatu 15. 6., ale červencovou a další výplaty již 12. den v měsíci," dodala ČSSZ.
S
(Zdroj: globe24.cz)
Zdanění pracovních dohod v roce 2023
02.11.2022
Výrazné zdražování energií a vysoká inflace nutí hodně lidí hledat si přivýdělek, zejména na některou z pracovních dohod. Jak bude vypadat zdanění pracovních dohod v roce 2023? Jak se zvyšuje limit pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2023? Na základě některé z pracovních dohod si mohou přivydělávat nejenom penzisté nebo studenti, ale i zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné. Kdo pracuje pouze na základě některé z pracovních dohod, ten může u zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani a uplatňovat při výpočtu čisté mzdy daňovou slevu na poplatníka. Zaměstnanci s podepsaným prohlášením k dani u hlavního zaměstnavatele již u přivýdělku žádné daňové slevy uplatnit nemohou. „Měsíční daňová sleva na poplatníka činí 2 570 Kč, při podepsaném prohlášení k dani se tak neplatí ani z pracovních dohod žádná daň z příjmu až do hrubé měsíční odměny 17 100 Kč,“ vypočítává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
V případě, že je hrubá měsíční odměna z pracovní dohody do limitu, tak se z ní neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění, a to bez ohledu na počet takových dohod v jednom měsíci. Účast na nemocenském pojištění totiž vzniká až od rozhodného příjmu. V roce 2022 se neplatí pojistné z dohody o provedení práce, pokud je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně a z dohody o pracovní činnosti, jestliže je hrubá měsíční odměna 3 499 Kč a méně. „Pro rok 2023 se limit u dohody o provedení práce nemění, u dohody o pracovní činnosti bude vznikat účast na nemocenském pojištění až od hrubé odměny ve výši 4 000 Kč a více,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.
S
Životní a existenční minimum stoupne od ledna o pět až šest procent
31.10.2022
Životní a existenční minimum se od ledna zvýší o pět až šest procent. Přesné číslo chce ministerstvo práce a sociálních věcí stanovit podle údajů ČSÚ o inflaci za říjen. Přídavek na dítě by se měl zvýšit o 30 procent. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun. Přídavek na dítě nyní činí průměrně 1110 Kč měsíčně.
Od ledna chce Jurečka v rámci novely energetického zákona zavést také definici zranitelného zákazníka, kterému bude možné směřovat adresnou pomoc. Má jít o invalidy třetího stupně, osoby napojené na plicní ventilaci nebo lidi pobírající příspěvek na péči ve třetím nebo čtvrtém stupni.
V
Finanční správa odhalila nepřiznané příjmy u tvůrců internetových videí
24.10.2022
Finanční správa odhalila nepřiznané příjmy u subjektů, které zveřejňují videa na internetových platformách YouTube a Twitch. Kontrola v Moravskoslezském kraji ukázala na desítky milionů korun nezaplacených daní, uvedla dnes Finanční správa v tiskové zprávě. Kontroly odvádění daní v tomto sektoru budou pokračovat i příští rok, zaměří se na širší spektrum platforem.
"Rozdíl mezi zjištěnými příjmy a údaji tvrzenými daňovými subjekty v přiznáních k dani z příjmů fyzických či právnických osob, případně k dani z přidané hodnoty těchto subjektů činil jen v dosud ukončených případech řešených Finančním úřadem pro Moravskoslezský kraj v souhrnu desítky milionů korun, které nebyly odvedeny do veřejných rozpočtů," uvedl zástupce generálního ředitele Finanční správy Jan Ronovský.
Kontrola se zaměřila na subjekty, které publikují videa nebo živé přenosy na internetových platformách, a dosahují tak zdanitelných příjmů. Týká se to například příjmů z prodejů produktů s logem, ze smluvních produktů nebo ze sponzorských darů.
V
Na platy státních zaměstnanců má jít příští rok přes 260 miliard korun
21.10.2022
Na platy zaměstnanců státu by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliardy korun. Počet míst placených státem se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok, který předložila poslancům.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda trvá na své snaze snižovat počet úředníků, stát ale musí kvůli silnějším ročníkům nabírat učitele, z dlouhodobých strategií pak plyne zvyšování počtů vojáků a policistů.
Do navýšení výdajů na platy se promítlo také rozhodnutí vlády zvýšit od 1. ledna příštího roku tarify vojáků a dalších příslušníků bezpečnostních sborů o deset procent. Vyžádat si to má 4,1 miliardy korun. Vliv má také desetiprocentní navýšení tarifů u ostatních vybraných profesí, které nastalo od letošního září. Platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství a platy zaměstnanců příspěvkových organizací ministerstva kultury si vyžádají navíc dvě miliardy korun.
V