Začaly změny ve výplatních termínech důchodů
07.04.2025
Změny vyvrcholí v létě. Duben je okamžikem první velké letošní změny v termínech výplaty důchodů. Ta druhá se ještě chystá a nastane během letních prázdnin. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která každý měsíc vyplácí přes tři miliony důchodů. Stát se rozhodl snížit počet výplatních termínů. Pět termínů v druhé polovině kalendářních měsíců se nově přesouvá do jeho první poloviny.
"Důchodci, kteří nyní dostávají svůj důchod k 24. dni v měsíci, jej od dubna budou dostávat ke 14. dni v měsíci (to znamená 24. 2., 24. 3., 14. 4., 14. 5. atd.). Důchodci, kteří nyní dostávají svůj důchod 22. den v měsíci, jej od dubna budou dostávat již 12. den v měsíci apod. Všichni klienti tak budou nově dostávat svou výplatu v jednom z těchto termínů: 2., 4., 6., 8., 10., 12. a 14. dne v měsíci, tedy nejpozději do 14. dne v měsíci," vysvětlila správa. Úřad podotkl, že již dopředu nepřiděloval výplatní termíny v druhé polovině měsíců. Změna se i tak dotkne 1 165 000 důchodců.
Další změna přijde v druhé etapě od letošního července. To se termíny výplat do zařízení sociálních služeb přesunou z 15. dne v měsíci, což je současná praxe, na 12. den v měsíci. "To znamená, že klienti obdrží dubnovou výplatu 15. 4., květnovou výplatu 15. 5., červnovou výplatu 15. 6., ale červencovou a další výplaty již 12. den v měsíci," dodala ČSSZ.
S
(Zdroj: globe24.cz)
Životní minimum se kvůli zdražování opět navýší
04.07.2022
Od července se zvýší podruhé v letošním roce životní a existenční minimum. Tentokrát o 8,8 procenta, rozhodla ve středu vláda. Důvodem je zdražování. Na pomoc státu tedy dosáhne více lidí. Vyšší životní minimum přímo navýší dvě sociální dávky, dalších šest ovlivní. Podívejte se, které to jsou a zda na ně nyní dosáhnete.
Podle zákona se mohou částky valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Vláda je však může upravit i v mimořádném termínu. A to se stalo v dubnu, kdy se životní minimum zvýšilo o 10 procent, a také nyní od července, kdy bude navýšení činit 8,8 procenta.
Životní minimum se tedy od příští měsíc zvýší z 4250 na 4620 korun. Existenční minimum se zvýší z 2740 na 2980 korun. Důvodem je podle ministra práce Mariana Jurečky celkové zdražování a tedy snaha pomoci nízkopříjmovým rodinám.
V
Vláda příští rok navýší platy ve veřejném sektoru, avšak méně než o inflaci
28.06.2022
V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). O kolik by případně mohly výdělky pracovníkům státních a veřejných služeb růst, nepřiblížil. Odbory žádají navýšení o inflaci už pro letošek, a to od července. Devět odborových svazů veřejné sféry je ve stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Jednání předáků s lídry vládních stran by se mělo uskutečnit v úterý. Stanjura řekl, že při přípravě návrhu rozpočtu zmrazení výdělků navrhovat nebude.
"Říct nula - podle mě to nebude návrh vlády, ani můj, ale nebude to dorovnání inflace. Podle mě by to byl chybný krok. Ano, brali bychom nominálně víc peněz, ale kupovali bychom si méně služeb a zboží," uvedl ministr financí. Podle něj zatím není jasné, o kolik by případně výdělky pracovníků veřejného sektoru mohly příští rok růst. "Důležitý je objem peněz, ne to, zda to poroste o pět, či sedm procent," míní šéf státní poklady. Tlačit chce na zefektivnění práce a snížení počtu pozic.
Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 tisíc lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil.
Meziroční inflace dosáhla v květnu 16 procent. Odbory požadují úpravu platů už od července. Předáci uvedli, že se chtějí dohodnout na zvýšení od pololetí o 15 procent lidem se zmrazeným příjmem a o 7,6 procenta ostatním. Se členy vlády jednali zatím dvakrát, shoda se ale nenašla. V úterý by měli odboráři vyjednávat s předsedy a předsedkyní koaličních stran. Podle Stanjury není přidání o inflaci realistické.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Reforma paušální daně nahrává švarcsystému
24.06.2022
Vláda schválila návrh ministerstva financí, který má rozšířit okruh živnostníků využívajících režim takzvané paušální daně. Návrh počítá se zvýšením limitu příjmů, které žadatelé o vstup do jednotné daně musí splňovat, a to z jednoho na dva miliony korun. Podle odborníků ale bude daň pro některé profese natolik výhodná, že se znovu rozšíří zakázaný švarcsystém, tedy práce na živnost jen "na oko".
Paušální daň je v současné době určena živnostníkům, kteří mají příjmy do jednoho milionu korun. Měsíčně platí jednu částku, pro letošní rok je stanovena na 5994 korun. Zahrnuje jak daň z příjmů, tak zdravotní a sociální pojištění.
Výhodou je, že živnostník s paušální daní nemusí podávat daňové přiznání a vyhne se také kontrolám z finančních úřadů. V současnosti využívá tuto daň asi 80 tisíc lidí.
Pokud současný návrh ministerstva financí schválí Parlament, zvýší se od ledna 2023 limit příjmů u paušální daně na dva miliony korun. Rozšíří se tedy významně okruh podnikatelů, kteří budou moci daň využít. Změna souvisí s návrhem navýšit limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty (DPH) z jednoho na dva miliony korun.
V
Den daňové svobody v Česku je letos o 12 dnů dříve před průměrem eurozóny
17.06.2022
Den daňové svobody v Česku, který letos připadl na dnešek, je o 12 dnů před průměrem eurozóny. Tam připadl na 29. června. Mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je Česko přesně v polovině. Vyplývá to z žebříčku, který představil novinářům Liberální institut, který od roku 2000 den daňové svobody počítá. Označuje se jím pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.
Medián OECD odpovídá přesně českému dni daňové svobody, průměr je pak o deset dní napřed - 7. června. Jako první byl letos den daňové svobody v Irsku (25. března), poté ve Švýcarsku (7. května) a v Jižní Koreji (19. května). Nejpozději naopak bude ve Francii (26. července), Belgii (19. července) a Finsku (17. července). Z okolních států je dříve než v ČR na Slovensku (10. června) a v Polsku (13. června). Později je v Německu (21. června) a v Rakousku (3. července).
Češi budou letos podle žebříčku na stát pracovat 167 dní, tedy o osm dní méně než loni. Liberální institut při výpočtu vychází z kalkulací OECD. Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu.
V