Začaly změny ve výplatních termínech důchodů
07.04.2025
Změny vyvrcholí v létě. Duben je okamžikem první velké letošní změny v termínech výplaty důchodů. Ta druhá se ještě chystá a nastane během letních prázdnin. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která každý měsíc vyplácí přes tři miliony důchodů. Stát se rozhodl snížit počet výplatních termínů. Pět termínů v druhé polovině kalendářních měsíců se nově přesouvá do jeho první poloviny.
"Důchodci, kteří nyní dostávají svůj důchod k 24. dni v měsíci, jej od dubna budou dostávat ke 14. dni v měsíci (to znamená 24. 2., 24. 3., 14. 4., 14. 5. atd.). Důchodci, kteří nyní dostávají svůj důchod 22. den v měsíci, jej od dubna budou dostávat již 12. den v měsíci apod. Všichni klienti tak budou nově dostávat svou výplatu v jednom z těchto termínů: 2., 4., 6., 8., 10., 12. a 14. dne v měsíci, tedy nejpozději do 14. dne v měsíci," vysvětlila správa. Úřad podotkl, že již dopředu nepřiděloval výplatní termíny v druhé polovině měsíců. Změna se i tak dotkne 1 165 000 důchodců.
Další změna přijde v druhé etapě od letošního července. To se termíny výplat do zařízení sociálních služeb přesunou z 15. dne v měsíci, což je současná praxe, na 12. den v měsíci. "To znamená, že klienti obdrží dubnovou výplatu 15. 4., květnovou výplatu 15. 5., červnovou výplatu 15. 6., ale červencovou a další výplaty již 12. den v měsíci," dodala ČSSZ.
S
(Zdroj: globe24.cz)
Česko zvýhodní pořízení elektroauta hlavně daňovými úlevami
25.06.2021
Zájem o elektromobily roste. Přinejmenším tedy v západní Evropě, kde v roce 2020 překonaly v celé řadě zemí desetiprocentní podíl na prodejích nových aut. Česko však zůstává pozadu, v žebříčku 22 zemí skončilo na 19. místě. S 2,6 procenty prodaných elektromobilů a plug‑in hybridů bylo daleko za 11,4procentním průměrem Evropské unie. Horší v tomto směru bylo jen Slovensko, Polsko a Chorvatsko.
Navzdory významu automobilového průmyslu, který tvoří deset procent z celkového hrubého domácího produktu, se tedy Česko dosud stavělo k jednomu z nejvýznamnějších celosvětových trendů automobilové branže přezíravě. Podle vedoucího partnera EY Petra Knapa je v regionu střední Evropy výrazně horší v podílu prodejů elektroaut jen Polsko. „K automobilovému sektoru se chováme poměrně macešsky,“ řekl na pracovní snídani v rámci Fora Elektromobilita, na které se díky vydavatelství Economia a společnosti LEEF sešli vybraní šéfové automobilek s lídry energetických firem a zástupci státu.“ Dosavadní státní podpora včetně dotací firmám a veřejnému sektoru byla podle něj nedostatečná. V průzkumu EY je pro 45 procent dotázaných největší překážkou pro pořízení elektroauta jeho vysoká cena, dojezd nebo dostupnost dobíjecích stanic odrazují jen poloviční počet respondentů. Více než polovina lidí pak v průzkumu uvedla, že by je k pořízení motivoval příspěvek státu.
V
Senát schválil nová pravidla takzvaného kurzarbeitu
14.06.2021
Novelu dostane k podpisu prezident. Tuto zkrácenou práci se státním příspěvkem by mohla po dohodě v tripartitě zavést vláda. Lidé by v době výpadku dostávali za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy.
Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Opatření upravuje novela o zaměstnanosti a k tomu, aby začala platit, musí ji podepsat prezident. Ministryně práce Jana Maláčová senátorům řekla, že návrh kurzarbeitových pravidel má podporu odborů i zaměstnavatelů. Kurzarbeit prošel Senátem! V době krize zajistí firmám 80 % nákladů na náhrady mzdy a odvody a zaměstnanci si udrží práci a příjem. Čas, kdy nepracují, mohou využít na vzdělávání. Jsem si jistá, že se ta roční práce vyplatila a když bude třeba, Kurzarbeit nám dobře poslouží!
V
Podporu loni dostávalo 35 procent nezaměstnaných
07.06.2021
Podporu v nezaměstnanosti dostává v Česku 35 procent lidí bez práce. Podíl loni klesl. Člověk bez místa pobíral měsíčně v průměru 8534 korun. Na tuto částku nedosáhlo 58 procent uchazečů o zaměstnání. Nejčastěji loni lidé měli buď víc než 11 501 korun, nebo mezi 3501 a 4500 korunami. Vyplývá to z analýzy vývoje zaměstnanosti za loňský rok, kterou připravilo ministerstvo práce. S výsledky by se měla v pondělí seznámit vláda.
Podpora odpovídá určitému procentu z výdělku. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před rokem po nástupu epidemie řekla, že při skokovém růstu nezaměstnanosti navrhne navýšení částky. Podíl lidí bez práce se ale zvedl v minulém roce mírně. V průměru dosahoval 3,5 procenta, meziročně byl tak vyšší o 0,7 procentního bodu. Na konci prosince činila nezaměstnanost 4,0 procenta. Úřady evidovaly 292 500 uchazečů o zaměstnání. O rok dřív jich bylo o 76 500 méně, nezaměstnanost tehdy dosahovala 2,9 procenta. Na podpory stát v minulém roce vydal 10,57 miliardy korun. Meziročně je částka o 30 procent vyšší, tedy o 2,42 miliardy korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Plánovaná konsolidace veřejných financí je nedostatečná
07.06.2021
Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je nedostatečná. Výpočty Národní rozpočtové rady totiž ukazují, že dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně již v roce 2024. Navíc jsou přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující nerovnováhu veřejných financí, což je podle rady nezodpovědné.
S