Zaměstnanci získají od června více volna
                
                21.05.2025
                
                Od června vstoupí v platnost nařízení vlády, které přinese významné změny v oblasti nároku na pracovní volno.
                
                    -	Zaměstnanci získají až týden volna při úmrtí blízkého člena rodiny a dojde také k rozšíření svatebního volna včetně uznání partnerství.  Jednou z nejvýznamnějších změn je prodloužení volna v případě úmrtí blízkého rodinného příslušníka. „Zatímco dosud měli zaměstnanci nárok na dva dny placeného volna plus jeden den na pohřeb, nově budou moci čerpat u vybraných rodinných příslušníků navíc až pět dní neplaceného volna," komentuje Ivana Brancuzká, partner a CEO poradenské společnosti Crowe. Novela také odstraňuje ustanovení o “nezbytně nutné době" účasti na pohřbu. Nově bude zaměstnancům náležet volno na celý den, aniž by museli dokládat, jak dlouhou dobu na pohřbu strávili.
-	Druhá významná změna se týká svatebního volna. Ačkoliv základní nárok dvou dnů volna zůstává zachován, novela upřesňuje, že náhrada mzdy náleží konkrétně za den obřadu. Velkým posunem je rozšíření tohoto práva i na páry vstupující do partnerství. "Novela jasně stanovuje také právo rodičů na jeden den placeného volna při svatbě jejich dětí, stejně jako právo dětí na jeden den neplaceného volna při svatbě rodičů," vysvětluje Brancuzká. 
-	Zásadní proměnou projdou i podmínky pro poskytování volna při hledání nového zaměstnání. Namísto dosavadního půldne volna týdně během výpovědní doby zavádí novela jednodušší systém. Zohledňovat se bude také důvod ukončení pracovního poměru.
-	Novela také vyjasňuje situaci ohledně doprovodu rodinných příslušníků ke zdravotnickým vyšetřením. Nově výslovně stanovuje, že pracovní volno s náhradou mzdy náleží nejen při doprovodu do zdravotnického zařízení, ale i při cestě zpět. Nárok na doprovod s náhradou mzdy se vztahuje na manžela, partnera, druha nebo dítě, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela, a to maximálně na jeden den.
-	Pátou významnou novinkou je zavedení jednodenního placeného volna pro osoby s těžkým postižením, které se kvůli nepříznivému počasí, přírodní katastrofě nebo jiné mimořádné události nemohou dopravit do práce.
S
                
                
                    
                     
                    (Zdroj: moneymag.cz)        
                     
             
            
            
                    
                    
                        Platy státních zaměstnanců čeká zásadní reforma
                    
                    13.09.2024
                    
                    Velkým tématem v uplynulých týdnech byl růst platů státních zaměstnanců, o jehož výši se dohadovala vláda s odbory. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se do budoucna musí odměňování lidí ve veřejné sféře zásadně změnit.  "Myslím si, že musíme dramaticky změnit odměňování lidí ve veřejné sféře," řekl Stanjura. Systém označil za nesmírně komplikovaný a demotivační pro mladé lidi. Česko má podle šéfa státní kasy problém s růstem průměrného věku lidí, kteří pracují pro stát. "Vidíme to i v debatě ve veřejném prostoru, kdy velmi často řeknou odbory, že chtějí zvýšit platy o deset procent, a ti, kteří pracují v soukromém sektoru, říkají: to není možné, tolik," poznamenal člen Fialovy vlády.
                    
                        Ministr zmínil, že u platů státních zaměstnanců existuje několik tabulek, přičemž v každé je 16 tříd a 12 stupňů. "To jsou stovky čísel, nikdo se v tom nevyzná a my bychom to chtěli velmi razantně sjednotit. Jinými slovy mít tarif na konkrétní pracovní pozici. V zásadě junior, senior a expert, tedy tak jak to bývá i v soukromém sektoru," vysvětlil. "Abychom věděli, kolik bere na té juniorní pozici a kolik na seniorní. Mělo by nám být jedno, jestli je někomu 30 nebo 50, když tu práci zvládá, a ne že se mu zvyšuje plat s rostoucím věkem. To považuji za velmi důležité," dodal. 
S
                    
                        
                 
                
                
                
                    
                    
                        Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí
                    
                    13.09.2024
                    
                    Povinnost zajistit občanům základní síť lékařských pohotovostních služeb má přejít z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny. Návrh příslušné novely zákona o zdravotních službách schválila vláda. Schválila rovněž návrh novely zákona o sociálních službách, kterým se má přesunout agenda související s vyplácením nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a s vydáváním průkazů osoby se zdravotním postižením z pracovišť Úřadu práce ČR pod Českou správu sociálních zabezpečení.
                    
                        Pacienti v Česku mají mít nově garantovánu základní síť lékařské pohotovostní služby. Odpovědnost za zajištění pohotovostních služeb současně přejde z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny, které mají více kompetencí k zajištění náležité dostupnosti zdravotních služeb. Počítá s tím návrh novely zákona o zdravotních službách, který projednala a schválila vláda Petra Fialy. Přesun agendy bude znamenat výrazné odbourání administrativní zátěže krajských úřadů. Pohotovosti budou muset být součástí každého urgentního příjmu.
Novela také navyšuje pokuty zdravotnickým zařízením až na jeden milion korun, pokud budou pacientům účtovat nezákonné poplatky nebo po nich požadovat úhradu za již jednou uhrazenou péči z pojištění. V zákoně také bude nově zakotvena pozice nemocničního ombudsmana či institucionálně ukotveno poskytování duchovní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních. 
Vláda schválila také návrh novely zákona o sociálních službách. Hlavním cílem novely je sjednotit rozhodovací proces o pojistných a nepojistných sociálních dávkách podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. V současnosti o pojistných dávkách rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, zatímco o nepojistných Úřad práce ČR. Vláda v novele navrhuje, aby obě agendy přešly spolu s agendou vydávání průkazů osoby se zdravotním postižením pod Českou správu sociálních zabezpečení. Tím se výrazně uleví pracovištím Úřadu práce, vytvoří se podmínky pro digitalizaci procesů i pro efektivnější správní řízení.
S
                    
                        
                 
                
                
                
                   
                    
                        Sněmovna rozhodla, že se bude muset hlásit převoz částky vyšší než 15 tisíc eur přes hranice
                    
                    12.09.2024
                    
                    Lidé zřejmě budou muset hlásit úřadům převoz částky vyšší než 15 tisíc eur (asi 370 000 Kč) přes hranice. Počítá s tím novela proti praní špinavých peněz, kterou znovu schválila Sněmovna. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Sněmovna odmítla úpravu Senátu, který chtěl v novele ponechat dosavadní vymezení politicky exponovaných osob ve vztahu k orgánům firem ovládaných státem. Vyhověla tak doporučení ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), podle něhož je třeba kvůli požadavkům EU nové vymezení, které ale věcně nic nemění. Nynější znění zákona uvádí členy statutárních orgánů obchodních korporací ovládaných státem. Vláda navrhla změnu definice na řídicí a kontrolní orgány, a to, podle zdůvodnění, pro zvýšení právní jistoty adresátů.
                    
                        V současnosti musí lidé hlásit převoz více než 10 tisíc eur (asi 250 000 korun) v hotovosti přes vnější hranice EU, což se v Česku týká pouze mezinárodních letišť. Novela zavádí povinnost s vyšším limitem i pro převoz hotovosti přes vnitřní hranice EU, a to jak osobně, tak prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby. Lidé budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí.
S
                    
                    
                         
                        (Zdroj: zpravy.aktualne.cz)        
                         
                 
                
                
                
                   
                    
                        Průměrná mzda v Česku vzrostla ve 2. kvartále reálně o necelá čtyři procenta
                    
                    09.09.2024
                    
                    Průměrná hrubá mzda v ČR stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta na 45 854 Kč.
                    
                        Při zohlednění inflace vzrostla o 3,9 procenta. Mezikvartálně byla průměrná mzda po očištění o sezonní vlivy vyšší o 1,4 procenta. Stoupl rovněž medián, tedy střední hodnota mezd. Ve druhém čtvrtletí činil 38 529 korun, což bylo meziročně o 5,8 procenta více. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 a 75 570 korunami.
S
                    
                    
                         
                        (Zdroj: zpravy.aktualne.cz)