Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Čtyři dny v týdnu doma za 80 procent mzdy
10.05.2021
Sněmovna v pátek schválila nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Předloha předpokládá, že zaměstnavatelé by platili pracovníkům za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok.
Novelu o zaměstnanosti nyní dostane k posouzení Senát. Účinná by mohla být podle nynějších předpokladů od července. Na nových pravidlech zkrácené práce se koaliční ANO a ČSSD dlouho neshodovaly, ve hře byly různé konkurenční úpravy. Předloha se kvůli tomu ve Sněmovně vracela z finálního kola k dalšímu projednání. Dolní komora schválila podobu kurzarbeitu v podobě, jak ji předložily ANO, ČSSD a KSČM. Pro předlohu jako celek hlasovalo 79 ze 100 přítomných poslanců, proti byl jen Pirát Mikuláš Ferjenčík. Nynější verzi podpořili odbory i zaměstnavatelé. Podle podkladů k návrhu by se podpora vyřizovala stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z koronavirového programu Antivirus. Peníze od státu by ale firma nemusela dostávat až po vyplacení výdělků. Zaměstnavatel by mohl nejprve podat měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, získat příspěvek a až poté vyplatit náhradu mzdy, stojí ve zdůvodnění.
V
Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla na 4,1 procenta
10.05.2021
Podíl nezaměstnaných v Česku v dubnu klesl z březnových 4,2 procenta na 4,1 procenta. Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského prosince. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti březnu téměř o 9000 na 297 876, zatímco počet volných míst stoupl o 4500 na 343 407.
Množství míst vzrostlo i ve srovnání s loňským dubnem, a to o více než 10 000. Nezaměstnaných meziročně skoro 44 000 přibylo.
"S příchodem jarního období došlo k rozjezdu sezonních prací," sdělil k meziměsíčnímu poklesu nezaměstnanosti generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. "Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, zahradnictví, těžbě, ale také v logistice či e-shopech," doplnil.
Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) pomohly i státní příspěvky na mzdy z programu Antivirus. "Vývoj na trhu práce ukazuje, jak důležitá je v době krize efektivní ochrana pracovních míst," sdělila v pátek.
V
Oživení byznysu je na dohled. Rok 2021 bude rokem růstu
07.05.2021
Poradenská společnost PwC se každoročně ptá šéfů firem na celém světě, jak vidí budoucnost svého byznysu. Letos byl ale průzkum výjimečný – dominovalo mu téma covidu-19. V Česku se v únoru a březnu týkal 260 firem – od těch největších (mobilních operátorů či bank) až po výrobní podniky třeba se 150 zaměstnanci. A 44 procent z nich uvedlo, že jim kvůli pandemii klesly výnosy. Skoro třetina generálních ředitelů pak přiznala, že byl loňský rok vůbec nejtěžší v jejich kariéře.
Do budoucna ale hledí s optimismem. Letos čeká růst výnosů 71 procent vrcholových manažerů, což je vzhledem k okolnostem velmi slušné číslo. Ze 109 firem, které v průzkumu přiznaly za loňský rok pokles výnosů, jich skoro třetina čeká návrat na čísla před covidem ještě letos. „Velká většina z CEO už před sebou vidí oživení a návrat na předkrizové hodnoty. Někteří dokonce letos, největší část až příští rok,“ uvedl řídící partner PwC Jiří Moser.
Podle něj čeká českou ekonomiku v brzké době poměrně neobvyklá situace. „Zatímco mnohé firmy budou těžit z rozmachu ekonomiky a odložené poptávky, na nemalou část zároveň dopadne naplno tíha krizového roku a budou čelit hrozbě krachu,“ dodává Moser.
V
Cena emisních povolenek trhá rekordy
05.05.2021
Cena emisních povolenek v Evropské unii vystoupila v úterý na rekord a poprvé přesáhla hranici 50 eur (1292 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější politika ochrany klimatu a také vysoká poptávka od investorů.
Cena se dopoledne zvýšila asi o 1,3 procenta a dostala se na 50,05 eura za tunu. To je maximum od roku 2005, kdy EU systém obchodování s povolenkami zavedla.
„Je to špatná zpráva především pro všechny podniky podléhající systému ETS, tedy s nutností platit za povolenky. Jde nejen o elektrárny a teplárny, ale o celou řadu podniků těžkého průmyslu, jako jsou například hutě a ocelárny, chemičky, a mnoho dalších,“ řekl analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor. Evropského systému obchodování s emisemi se v Česku povinně účastní asi 250 zařízení.
Krátce před 11:00 SELČ se cena povolenek pohybovala kolem 49,65 eura za tunu, a stále tak proti předchozímu dni vykazovala růst asi o půl procenta. Cena za vypouštění škodlivin do ovzduší tak v EU ještě nikdy nebyla vyšší.
V