Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V ČR se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí
17.02.2021
V Česku se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí, čísla jsou nejnižší od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Vyplývá to z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu.
Meziročně podle ní výrazněji klesla produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Objem vytěženého hnědého uhlí pak proti předloňsku klesl o 21,3 procenta na 29,5 milionu tun. Podle analytiků jde o pokračování dlouhodobého trendu, který zčásti zvýraznily dopady pandemie koronaviru.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kulatý stůl HN Česká energetika na rozcestí
15.02.2021
Česká energetika stojí na rozcestí a už letošek naznačí, po které z cest se vydá do budoucnosti. V Evropské unii sice již loni obnovitelné zdroje energie poprvé vystřídaly fosilní paliva jakožto hlavní zdroj elektřiny, v Česku ale nic takového zatím neplatí. Společně s Polskem bylo Česko naopak dvěma zeměmi, které využívají fosilní zdroje nejvíce v EU. Zatímco unie již dlouhá léta investuje do obnovitelných zdrojů, v Česku posledních deset let jejich rozvoj stagnuje.
V současnosti se ale hraje o to, jakou roli budou obnovitelné zdroje v následujících letech v Česku hrát. Hřiště jim k tomu narýsuje novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která má určit tempo jejich rozvoje a také se vypořádat s nadměrnou podporou velkých fotovoltaik. Podle některých kritiků však může novela sektor obnovitelných zdrojů spíš zničit než jej podpořit. Především proto, že chce snížit podporu pro stávající solární elektrárny o desítky procent, tedy na takovou úroveň, že firmy nebudou schopné splácet úvěry.
Dokáže Česko vůbec splnit energetické cíle doporučené Evropskou unií? Jak je připraveno na ambiciózní evropskou klimatickou politiku? Jaká bude role obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu a nezahubí chystaná novela solární energetiku? A kteří hráči si vlastně rozdělí peníze z Modernizačního fondu, což je největší nástroj, kterým bude stát v následujících letech podporovat nejen zelené zdroje, ale i další ekologické projekty?
V
Počet bytů ke krátkodobému nájmu v Praze klesl o 45 procent
15.02.2021
Počet bytů ke krátkodobému nájmu, zejména typu Airbnb, na pražském trhu od března do konce loňského roku klesl o 45 procent na 6216. Vyplývá to z údajů společnosti AirDNA. Počet je nejnižší za poslední tři roky, od kdy data eviduje. Podle zástupců realitních firem kleslo nájemné v centru Prahy o 20 až 40 procent a byt 2+KK se dá v Praze 1 pronajmout i za 10 000 korun měsíčně.
V pondělí 1. března uplyne rok od prvního oficiálně zjištěného případu koronaviru v Česku. Následně zaváděná opatření proti jeho šíření prakticky zastavila příjezdy zahraničních turistů. Ti zejména v Praze hojně využívali krátkodobé pronájmy typu Airbnb. Po určitém uvolnění v letních měsících přišla na podzim nová vlna zpřísňování. "Prázdné byty Airbnb zahýbaly s cenami pronájmů v celé Praze. V centru města klesly o 25 až 30 procent, v celém městě v průměru o deset až 15 procent. Někteří majitelé nabídli byty výrazně pod cenou a přilákali tak do centra lidi, kteří by jinak bydleli spíše v okrajovějších částech. Byt 2+KK v Praze 1 si dnes můžete pronajmout i za 10 000 korun měsíčně, což je extrémně nízká cena," uvedl ředitel Maxima Reality Vladimír Zuzák. Podle něj toho využili především takzvaní singles a mladé páry, pro které není problém se stěhovat.
V
Ekonomové očekávají na jaře razantní oživení
12.02.2021
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,6 procenta. Asociace o tom ve čtvrtek informovala na on-line tiskové konferenci. V říjnové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos poroste o dvě procenta.
Asociace zároveň upozornila, že většina rizik, která by mohla očekávaný vývoj ohrozit, souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje pandemie a jejími hospodářskými dopady. Loni česká ekonomika klesla podle předběžných údajů Českého statistického úřadu o 5,6 procenta, nejvíce za existenci ČR.
Ekonomové českých bank očekávají sice ještě letos v prvním čtvrtletí meziroční pokles ekonomiky, během jara by pak ale mělo nastat razantní ekonomické oživení.
"Mezi členy panelu existuje plná shoda v tom, že v české ekonomice dojde k oživení letos. Nejistota panuje především ohledně dynamiky HDP během současného prvního čtvrtletí. Výraznější mezičtvrtletní propad z tohoto období by negativně ovlivnil celoroční výsledek," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
V