Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Schodek rozpočtu je 367 miliard, nejhorší v historii
07.01.2021
Hospodaření státu loni skončilo ve schodku 367,4 miliardy korun. V roce 2019 vykázal státní rozpočet deficit 28,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom dnes informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Výsledek státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie a je nejhorší od vzniku ČR.
Nejvyšší schodek měl doposud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Rozpočet na loňský rok, který schválila Sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun, poslanci ho na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie koronaviru z původních 40 miliard korun. Pro letošní rok MF naplánovalo schodek rozpočtu 320 miliard korun, nepočítá ale s dopady daňového balíčku. Celkové příjmy státního rozpočtu loni klesly meziročně o 47,7 miliardy korun na 1475,5 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 57,8 miliardy na 1,26 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 291,2 miliardy na 1842,9 miliardy korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko odmítá euro hlavně z pohodlnosti
05.01.2021
Česká vláda vždy jednou za dva roky hodnotí, zda můžeme přijmout euro a stanovit termín vstupu do eurozóny. Nedávno oznámila, že přijetí nové měny není pro Česko aktuální. Kvůli pandemii koronaviru nesplňuje ekonomika požadovaná kritéria. Ekonomové oslovení Aktuálně.cz jsou ale vesměs přesvědčení, že jde hlavně o politické téma a kritéria sama o sobě problém nejsou. Vláda jednoduše euro nechce.
Aby naše země mohla přijmout euro, musí především splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Jde o kritéria cenové stability, stability měnového kurzu, stavu veřejných financí, veřejného deficitu a konvergence úrokových sazeb. Česko dlouhodobě všechna kritéria splňovalo, čekalo se jen na politickou vůli, která nepřicházela. Euru v Česku navíc nefandí ani mnozí centrální bankéři, s jeho přijetím by totiž ztratili většinu pravomocí. Letos se ale šance přijmout euro kvůli prudkému růstu zadlužení opět vzdálila - tentokrát z objektivních důvodů.
V
České e-shopy letos raketově rostly
02.01.2021
Obchody na internetu letos díky vládním opatřením proti šíření koronaviru masivně rostly, do virtuálního prostoru vstoupily tisíce nových podnikatelů a na internet se přesunula také velká část zákazníků.
On-line prodejci tak letos podle odhadů Asociace pro elektronickou komerci (APEK) a internetového srovnávače cen Heureka dosáhnou tržeb ve výši 196 miliard korun. To je o necelou třetinu, tedy 41 miliard korun, více než loni a o 61 miliard více než v roce 2018.
V
Z bilionové pomoci firmám je zlomek
27.12.2020
Byl duben a českou ekonomiku několik týdnů svírala koronavirová pandemie. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v té době oznámila, kolik peněz již vláda stihla poskytnout postiženým firmám a živnostníkům.
"Dnes jsem nechala spočítat veškerou pomoc, kterou vláda už napumpovala do ekonomiky, a je to 1,2 bilionu korun. Což odpovídá 20,7 procenta hrubého domácího produktu," řekla tehdy v České televizi. Po osmi měsících čerpání pomoci a uprostřed druhé vlny pandemie se však ukazuje, že podnikatelům zatím byla poskytnuta zhruba jen sedmina zmíněné částky.
V