ČNB snížila úrokovou sazbu na 3,5 procenta
12.05.2025
Česká národní banka dál uvolňuje měnovou politiku. Základní úroková sazba klesla na 3,5 procenta, přestože rostou globální nejistoty. Podle ekonomky Jany Steckerové ČNB volí obezřetný přístup a další snížení může přijít už v srpnu. Bankovní rada České národní banky ve středu rozhodla o dalším snižování úrokových sazeb. Základní sazba klesla o 0,25 procentního bodu na 3,5 procenta. Jde o pokračování trendu, který centrální banka s přestávkami nastartovala na konci loňského roku.
Rozhodnutí přichází v době, kdy domácí inflace nadále klesá – předběžný dubnový odhad meziroční inflace dosáhl 1,8 procenta, nejméně od roku 2018. Zároveň ale sílí obavy z nových globálních rizik, zejména kvůli obchodní politice Spojených států.
Snížení sazby přichází stejně jako v minulosti při zveřejnění nové makroekonomické prognózy. ČNB střídá stabilní období snižováním už od listopadu 2023. Zatímco ČNB snižuje, americká centrální banka Fed pravděpodobně ponechá svou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Investoři ale s napětím čekají na večerní vystoupení šéfa Fedu Jeroma Powella, který by mohl komentovat dopady obchodní politiky prezidenta Trumpa. Ekonomové varují, že nové celní bariéry mohou způsobit nejen růst cen, ale také výkyvy na měnových trzích. Dolar se přitom v posledních týdnech pohybuje poblíž několikaletých minim.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Češko mělo v únoru osmou nejnižší inflaci z 41 zemí
12.03.2024
Česko si v evropském žebříčku inflace v únoru dále polepšilo. Ze 41 sledovaných evropských států ji mělo osmou nejnižší, zatímco v lednu byla v ČR desátá nejnižší inflace. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v únoru zpomalil na dvě procenta z lednových 2,3 procenta.
Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rusko se 7,6 procenta. Vysokou inflaci mělo i Rumunsko se 6,9 procenta, Island se 6,6 procenta a Bělorusko se šesti procenty. Ze sousedních států byla inflace v Česku nejnižší. Vyšší byla inflace v Polsku se třemi procenty, na Slovensku se 3,3 procenta, v Rakousku se 4,3 procenta i v Německu s 2,5 procenta. Nejnižší byla z evropských států inflace v Lotyšsku, a to 0,4 procenta. Následovala Litva s 0,7 procenta a Itálie s 0,8 procenta. Inflace v eurozóně podle prvotního odhadu v února klesla. V meziročním vyjádření dosáhla na 2,6 procenta, což je pokles o 0,2 bodu z lednových 2,8 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V únoru bylo v ČR 1248 osobních bankrotů
11.03.2024
V únoru bylo v ČR vyhlášeno 1248 osobních bankrotů, což bylo o 113 více než v lednu. Zároveň to bylo o 242 více než loni v únoru. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF. Bylo podáno také 1303 insolvenčních návrhů, o 207 více než v prvním měsíci roku.
"Od období pandemie po konec loňského roku měly počty osobních bankrotů spíše klesající tendenci. První dva měsíce letošního roku však naznačují, že osobních bankrotů pomalu přibývá. To indikují i počty insolvenčních návrhů, kterých bylo v únoru podáno nejvíce od loňského června," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Nejvíce bankrotů bylo v únoru vyhlášeno Moravskoslezském kraji, a to 204. V Ústeckém kraji jich bylo 173 a ve Středočeském kraji 122. Nejméně pak na Vysočině - 37 bankrotů a v Karlovarském kraji - 43.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Většina firem snížila počty dohodářů
07.03.2024
Práci rozdělily zaměstnancům nebo najaly OSVČ. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi 457 podniky s celkem desítkami tisíc zaměstnanců. Ke změnám u pracovních dohod vedly novelizace zákoníku práce a vládní konsolidační balíček. Práci takzvaných dohodářů zaměstnavatelé podle průzkumu nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Najímají také více pracovníků v jiných smluvních vztazích, jako jsou například smlouvy o dílo, nebo využívají služeb pracovních agentur. Zhruba 30 procent zaměstnavatelů uvedlo, že v jejich firmách neměly vládní změny na zaměstnávání pracovníků na dohody vliv.
"Firmy na úpravy zareagovaly víceméně tak, jak avizovaly loni v létě s tím, že nakonec zaměstnaly méně pracovníků na IČO a na jiné typy smluv, než původně plánovaly. Reakce firem na změny u dohod byla proti jejich původním očekáváním mírnější i proto, že k dalším pro firmy nákladným a administrativně náročným úpravám má dojít až od letošního prvního července," uvedl viceprezident komory Tomáš Prouza.
Počty takzvaných dohodářů snižovaly nejvíce velké firmy nad 250 zaměstnanců. Zhruba 60 procent z velkých firem alespoň částečně jejich práci přerozdělilo mezi ostatní zaměstnance. Nejcitlivěji reagovaly firmy působící v osobních službách, ze kterých k žádným změnám v zaměstnávání na dohody nepřikročila pětina, zatímco v ostatních odvětvích je podíl vyšší. Zaměstnavatelé musí zaměstnancům na dohody nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři mají také nově nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích. Konsolidační balíček navíc letos od 1. července zavádí povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře ČSSZ.
Vládní koalice by o úpravách dohod mohla jednat tento týden. Z jednání v expertní skupině vyplývá, že na smlouvu, kterou firma s dohodářem nahlásí ČSSZ jako první, by se dál mohla vztahovat současná pravidla. Pojistné by se z ní platilo v případě, že měsíční výdělek u této firmy přesáhne zhruba 10 tisíc korun, stejně jako je tomu dnes.
Podle dřívějších průzkumů komory práci na dohody poskytuje 93 procent zaměstnavatelů. Novým pravidlům se tak musí přizpůsobit přes 250 tisíc zaměstnavatelů. Firmy na dohody zaměstnávají hlavně studenty, seniory a matky na rodičovské.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Předčasně splacená hypotéka nově vyjde až na statisíce
28.02.2024
První banky už reagují na snižování úrokových sazeb, se kterým na konci loňského roku začala Česká národní banka a s nímž hodlá pokračovat po celý letošní rok. Tomu, že půjde o výrazné posuny, nasvědčuje i aktuální výsledek únorového zasedání bankovní rady, která nad očekávání trhu upravila sazby rovnou o 0,5 procenta. Odborníci přitom předpovídají, že na konci letošního roku by úrokové sazby mohly dosahovat až ke čtyřem procentům. Tento trend nepochybně povede spotřebitele k tomu, aby se začali poohlížet po možnostech levnějšího refinancování. S touto úvahou se pak ale nutně pojí i další novinka, a to nová koncepce poplatku za předčasné splacení úvěru.
Na vysvětlenou, doposud byla praxe trhu taková, že poskytovatel mohl v případě předčasného splacení úvěru požadovat pouze vzniklé administrativní náklady, které se pohybovaly řádově ve stovkách korun či nízkých tisících. To se však mění s poslední novelou zákona o spotřebitelském úvěru přijatou na konci loňského roku.
I za staré právní úpravy bylo možné úvěr za určitých okolností předčasně splatit, a to zcela zdarma. Šlo například o doplacení úvěru při uplynutí fixace úrokové sazby. Tyto možnosti „beztrestného“ splacení obecně zachovává i nová právní úprava, která je dokonce určitým způsobem rozšiřuje. Pokud se však spotřebitel rozhodne úvěr splatit v době běžící fixace a nevztahují se na něj jiné případy předčasného splacení zdarma, je dle nově schválených pravidel poskytovatel oprávněn požadovat náhradu za nezbytné administrativní náklady související s předčasným splacením, ovšem v maximální výši jeden tisíc korun. To je samo o sobě pro spotřebitele příznivé, už jen předvídatelností maximální částky těchto nákladů...
B