ČNB snížila úrokovou sazbu na 3,5 procenta
12.05.2025
Česká národní banka dál uvolňuje měnovou politiku. Základní úroková sazba klesla na 3,5 procenta, přestože rostou globální nejistoty. Podle ekonomky Jany Steckerové ČNB volí obezřetný přístup a další snížení může přijít už v srpnu. Bankovní rada České národní banky ve středu rozhodla o dalším snižování úrokových sazeb. Základní sazba klesla o 0,25 procentního bodu na 3,5 procenta. Jde o pokračování trendu, který centrální banka s přestávkami nastartovala na konci loňského roku.
Rozhodnutí přichází v době, kdy domácí inflace nadále klesá – předběžný dubnový odhad meziroční inflace dosáhl 1,8 procenta, nejméně od roku 2018. Zároveň ale sílí obavy z nových globálních rizik, zejména kvůli obchodní politice Spojených států.
Snížení sazby přichází stejně jako v minulosti při zveřejnění nové makroekonomické prognózy. ČNB střídá stabilní období snižováním už od listopadu 2023. Zatímco ČNB snižuje, americká centrální banka Fed pravděpodobně ponechá svou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Investoři ale s napětím čekají na večerní vystoupení šéfa Fedu Jeroma Powella, který by mohl komentovat dopady obchodní politiky prezidenta Trumpa. Ekonomové varují, že nové celní bariéry mohou způsobit nejen růst cen, ale také výkyvy na měnových trzích. Dolar se přitom v posledních týdnech pohybuje poblíž několikaletých minim.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Předčasně splacená hypotéka nově vyjde až na statisíce
28.02.2024
První banky už reagují na snižování úrokových sazeb, se kterým na konci loňského roku začala Česká národní banka a s nímž hodlá pokračovat po celý letošní rok. Tomu, že půjde o výrazné posuny, nasvědčuje i aktuální výsledek únorového zasedání bankovní rady, která nad očekávání trhu upravila sazby rovnou o 0,5 procenta. Odborníci přitom předpovídají, že na konci letošního roku by úrokové sazby mohly dosahovat až ke čtyřem procentům. Tento trend nepochybně povede spotřebitele k tomu, aby se začali poohlížet po možnostech levnějšího refinancování. S touto úvahou se pak ale nutně pojí i další novinka, a to nová koncepce poplatku za předčasné splacení úvěru.
Na vysvětlenou, doposud byla praxe trhu taková, že poskytovatel mohl v případě předčasného splacení úvěru požadovat pouze vzniklé administrativní náklady, které se pohybovaly řádově ve stovkách korun či nízkých tisících. To se však mění s poslední novelou zákona o spotřebitelském úvěru přijatou na konci loňského roku.
I za staré právní úpravy bylo možné úvěr za určitých okolností předčasně splatit, a to zcela zdarma. Šlo například o doplacení úvěru při uplynutí fixace úrokové sazby. Tyto možnosti „beztrestného“ splacení obecně zachovává i nová právní úprava, která je dokonce určitým způsobem rozšiřuje. Pokud se však spotřebitel rozhodne úvěr splatit v době běžící fixace a nevztahují se na něj jiné případy předčasného splacení zdarma, je dle nově schválených pravidel poskytovatel oprávněn požadovat náhradu za nezbytné administrativní náklady související s předčasným splacením, ovšem v maximální výši jeden tisíc korun. To je samo o sobě pro spotřebitele příznivé, už jen předvídatelností maximální částky těchto nákladů...
B
Spotřeba plynu v ČR byla loni nejnižší od roku 1992
27.02.2024
Češi za celý rok spotřebovali celkem 6,76 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo meziročně o 10,4 procenta méně. Drtivá většina plynu přitekla do ČR přes Německo, asi osm procent pak tvořil plyn zřejmě z Ruska. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Kromě plynu loni klesla i spotřeba elektřiny nebo tepla. Důvodem energetických úspor jsou podle odborníků především postupné zdražování energií a s tím spojený ekonomický útlum a teplé počasí. Na snížení loňské spotřeby se podle statistik podílely všechny skupiny odběratelů. Nejvíce šetřily domácnosti, které snížily spotřebu meziročně o 11,6 procenta. O více než deset procent omezili využití plynu také malí a střední odběratelé, velkoodběratelé se uskromnili o 9,6 procenta. K meziročnímu poklesu spotřeby plynu došlo ve všech měsících loňského roku.
Naprostá většinu dodávek plynu do Česka, konkrétně 92 procent, přitekla přes hranice z Německa. Tam proudí hlavně plyn z Norska a také zkapalněný plyn LNG z Nizozemska. Zbylých osm procent bylo dovezeno ze Slovenska, přičemž tyto dodávky se koncentrovaly především do posledního čtvrtletí, kdy Česká republika už měla podle úřadu naplněné zásobníky. Podle řady expertů teče přes Slovensko do Česka plyn z Ruska, někteří ovšem upozorňují, že může jít o zásoby obchodníků ze skladů například na Ukrajině nebo v jiných zemích. Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku února uvedlo, že nárůst ruského dovozu v závěru loňského roku je důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však platí, že ČR je na plynu z Ruska nezávislá. V minulosti tvořily dodávky z Ruska asi 97 procent.
S
Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ začne 18. března
27.02.2024
Uvedla to insolvenční správkyně Sberbank Jiřina Lužová. Věřitelé, kterých je přes 15 300, by měli dostat zhruba 57 miliard korun. "Poté, co vrchní soud shledal odvolání společnosti LitFin SPV 9 jako nedůvodné, musíme dokončit, případně zopakovat některé procesy, které jsou pro výplatu nezbytné.
V tuto chvíli už mohu s jistotou potvrdit, že k zahájení výplaty dojde 18. března. Na 95 procent svých zjištěných pohledávek se tak může těšit více než 15 300 věřitelů," uvedla Lužová. Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem předloňského srpna poté, co Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Spotřeba plynu v Česku byla loni nejnižší od roku 1992
26.02.2024
Češi za celý rok spotřebovali celkem 6,76 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo meziročně o 10,4 procenta méně. Drtivá většina plynu přitekla do ČR přes Německo, asi osm procent pak tvořil plyn zřejmě z Ruska. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Kromě plynu loni klesla i spotřeba elektřiny nebo tepla. Důvodem energetických úspor jsou podle odborníků především postupné zdražování energií a s tím spojený ekonomický útlum a teplé počasí.
Na snížení loňské spotřeby se podle statistik podílely všechny skupiny odběratelů. Nejvíce šetřily domácnosti, které snížily spotřebu meziročně o 11,6 procenta. O více než deset procent omezili využití plynu také malí a střední odběratelé, velkoodběratelé se uskromnili o 9,6 procenta. K meziročnímu poklesu spotřeby plynu došlo ve všech měsících loňského roku.
Naprostá většinu dodávek plynu do Česka, konkrétně 92 procent, přitekla přes hranice z Německa. Tam proudí hlavně plyn z Norska a také zkapalněný plyn LNG z Nizozemska. Zbylých osm procent bylo dovezeno ze Slovenska, přičemž tyto dodávky se koncentrovaly především do posledního čtvrtletí, kdy Česká republika už měla podle úřadu naplněné zásobníky.
Podle řady expertů teče přes Slovensko do Česka plyn z Ruska, někteří ovšem upozorňují, že může jít o zásoby obchodníků ze skladů například na Ukrajině nebo v jiných zemích. Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku února uvedlo, že nárůst ruského dovozu v závěru loňského roku je důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však platí, že ČR je na plynu z Ruska nezávislá. V minulosti tvořily dodávky z Ruska asi 97 procent...