ČNB snížila úrokovou sazbu na 3,5 procenta
12.05.2025
Česká národní banka dál uvolňuje měnovou politiku. Základní úroková sazba klesla na 3,5 procenta, přestože rostou globální nejistoty. Podle ekonomky Jany Steckerové ČNB volí obezřetný přístup a další snížení může přijít už v srpnu. Bankovní rada České národní banky ve středu rozhodla o dalším snižování úrokových sazeb. Základní sazba klesla o 0,25 procentního bodu na 3,5 procenta. Jde o pokračování trendu, který centrální banka s přestávkami nastartovala na konci loňského roku.
Rozhodnutí přichází v době, kdy domácí inflace nadále klesá – předběžný dubnový odhad meziroční inflace dosáhl 1,8 procenta, nejméně od roku 2018. Zároveň ale sílí obavy z nových globálních rizik, zejména kvůli obchodní politice Spojených států.
Snížení sazby přichází stejně jako v minulosti při zveřejnění nové makroekonomické prognózy. ČNB střídá stabilní období snižováním už od listopadu 2023. Zatímco ČNB snižuje, americká centrální banka Fed pravděpodobně ponechá svou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Investoři ale s napětím čekají na večerní vystoupení šéfa Fedu Jeroma Powella, který by mohl komentovat dopady obchodní politiky prezidenta Trumpa. Ekonomové varují, že nové celní bariéry mohou způsobit nejen růst cen, ale také výkyvy na měnových trzích. Dolar se přitom v posledních týdnech pohybuje poblíž několikaletých minim.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Vláda chce zrušit dotace teplárnám, kompenzace za vysoké ceny tepla nejspíš nebudou
11.10.2023
Zákazníci tuzemských tepláren se kompenzací za vysoké ceny tepla během energetické krize nejspíš nedočkají. Vláda se chystá zrušit loni schválenou podporu tepláren ve výši 17 miliard korun, kterou měly teplárenské společnosti následně promítnout do snížení cen tepelné energie pro zákazníky. Vyplývá to z materiálu ke středečnímu jednání vlády. Zrušení dotací je součástí úsporných opatření vlády.
Dotační program ministerstva průmyslu a obchodu, jehož primárním cílem bylo zajistit snížení cen tepla pro domácnosti, vláda schválila loni v prosinci. Příjemci z řad teplárenských společností následně měli podporu v plné výši přenést ve formě snížené ceny tepelné energie na zákazníky. Program následně čekal na schválení ze strany Evropské komise.
Na to už vláda ovšem zřejmě čekat nebude, přestože komise dotační program nedávno předběžně posvětila. Podle předkládací zprávy se totiž ve středu chystá rozhodnout o zrušení podpory "z důvodu nedostatku finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření". Spolu s tím by vláda měla ukončit také proces posuzování slučitelnosti programu u Evropské komise. Podpora měla být odvozena z loňských cen energií. V loňském roce se i kvůli ruské agresi na Ukrajině zásadně zvýšil počet lokalit, kde cena tepla stoupla nad 1000 Kč za gigajoule (GJ) bez DPH. Mezi únorem a prosincem loňského roku se jejich počet zvýšil o 107 na celkem 345.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Tržby obchodníků klesají rychleji
10.10.2023
Meziroční pokles maloobchodních tržeb v Česku v srpnu zrychlil na 2,8 procenta z červencových revidovaných 2,1 procenta. Snížení tržeb proti loňskému srpnu bylo ovlivněno nižším prodejem nepotravinářského zboží a potravin. Tržby obchodníků klesají 16 měsíc v řadě.
Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání tržby v srpnu klesly o 0,8 procenta. Tržby za nepotravinářské zboží meziročně klesly o 4,1 procenta a za potraviny o 3,2 procenta. Naopak za pohonné hmoty vzrostly o 3,7 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel stouply ve srovnání s loňským srpnem o 7,3 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Důvěra v českou ekonomiku spadla nejníže od covidu
28.09.2023
Důvěra v českou ekonomiku se letos v září propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.
Důvodem chmur je nyní zejména pokles důvěry v průmyslu. Průmyslníkům kazí náladu hospodářské klopýtání Německa, klíčového odběratele, z něhož se ovšem opět stává z ekonomického hlediska „nemocný muž Evropy“. Komentuje situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Sektorově je problémem zejména vývoj v tuzemském autoprůmyslu, kde se podnikatelé obávají poklesu výroby a odbytu, například kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích. Například kolínská automobilka Toyota koncem srpna musela letos už podruhé zastavit výrobu, a to z důvodu požáru závodu klíčového subdodavatele. Škoda Auto zase v září na týden odstavila výrobu kvůli výpadku slovinského dodavatele, jehož závod postihla povodeň.
Důvěra v tuzemský průmysl je opravdu velice nízká. Vždyť příslušný ukazatel vykázal letos v září hodnotu jen 84,2 bodu. Dlouhodobý průměr let 2003 až 2022 přitom odpovídá hodnotě sta bodů. Důvěra v český průmysl je tak nejnižší od roku 2009, od doby tehdejší světové finanční krize, pokud tedy nebereme v potaz tři měsíce první vlny covidu, tedy duben až červen 2020. Jenže v dubnu až v červnu 2020 panovaly opravdu zcela mimořádné podmínky, kdy na nově se objevivší pandemii neexistovala vakcína a tuzemské průmyslové podniky, včetně automobilek, se uchylovaly k dobrovolným lockdownům. Kvůli tuhým restrikcím v Číně, kde se nákaza objevila v jako první zemi, navíc ztratilo klíčového odběratele Německo, čímž pádem došlo k omezení výroby u našeho západního souseda, a tedy následně i v Česku. Nic tak zcela mimořádného se nyní v září neopakuje. O to varovnější tedy nízká důvěra v tuzemském průmyslu je.
Klesá ovšem opět i důvěra spotřebitelů. Na spotřebitele zřejmě dolehla tíseň průmyslníků. Výrazně se totiž zvyšuje počet respondentů, kteří očekávají zhoršení celkové ekonomické situaci v ČR během následujících dvanácti měsíců...
B
Predikce vývoje elektřiny a zemního plynu: Máme naději na snižování cen?
27.09.2023
Cena jedné „megawatt hodiny“ elektřiny na komoditní burze Power Exchange Central Europe, v Praze dle jejích vlastních burzovních dat během jednoho roku doslova „slétla“ o 75 %. A zatímco burzovní vývoj ceny elektřiny ukázal, že v roce 2022 byl její nárůst výrazně plusový a „cenová křivka“, přes celý rok prokazatelně jen stoupala, a zvláště ke konci dvanáctiměsíční éry skočila výrazně výš, letos je trend zcela opačný. A i vývoj ceny zemního plynu má podobnou charakteristiku. I když je fakt, že křivka u této energetické komodity vykazuje, právě v posledním roce, větší obousměrné výkyvy. Znamená to, že budou už ceny energií klidnější a že míří natrvalo zpět k předválečným hodnotám?
Faktem je, že názorů na to, že nejen cena elektřiny, ale i cena zemního plynu pro konečné spotřebitele opravdu nezadržitelně míří pod předválečnou úroveň (rozuměj před únor 2022, kdy Rusko začalo válku na Ukrajině) je už nyní hodně. Na druhou stranu jsou tu ale pořád opačné názory, které tvrdí, že tak jednoduché to opravdu nebude. Z veřejně dostupných informací lze totiž vyčíst, že i přesto, co vloni v létě dosáhly ceny energií v Evropě bezprecedentních maxim a nyní se pohybují u některých komodit na předválečné úrovni, rozhodně to neznamená, že je takový propad dlouhodobý a dlouhodobě se udrží.
Letos se v Evropě, hlavně díky počasí, podařilo v některých státech EU vyrobit z větrných a solárních zařízení tolik elektřiny, že tamní vlády musely řešit velký nadbytek elektřiny nejen pobídkami pro spotřebitele, ale i omezovat samotnou produkci této komodity. A při zápočtu dalších kroků byl výsledek jasný: Výrazný pokles poptávky po elektřině, produkované z fosilních zdrojů. Není snad nutné dodávat, jaký to mělo vliv právě na cenu pro konečné zákazníky. Dále pak cenu energií ovlivňuje nyní i to, že obavy ze zimního nedostatku ustoupily, když Evropa začala diverzifikovat dodávky plynu a prosadila nouzová opatření, jako je cíl 90 % skladování plynu před zimní topnou sezónou a cíl snížení poptávky po elektřině o 5 % ve špičce.
Možná ale, že tím se příznivé zprávy vyčerpaly. Dá se totiž téměř s jistotou říct, že s výkyvy cen energií musí Evropa počítat i nadále a že tyto ekonomické jevy hned tak neustanou. Spíše naopak, podle některých názorů se totiž sezónní cenové výkyvy můžou stát normou. A tak zatímco v mediálním prostoru se objevují analýzy o tom, jak se cenové stropy na energie v různých zemích Evropské unie projeví na poklesu cen těchto komodit u konečných zákazníků, zajímavější prognózy jsou ty o cenách na rok 2024…
B