Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Poslanci schválili liniový zákon, který by měl urychlit výstavbu dálnic
05.10.2020
Sněmovna stvrdila svoji verzi vládní novely takzvaného liniového zákona, která má urychlit přípravu výstavby dálnic a další infrastruktury. Podle vlády by novela měla zkrátit přípravu staveb až o třetinu. Státu má také usnadnit získávání pozemků. V případě výkupu stavebních pozemků a staveb bude moci vlastník dostat až jedenapůlnásobek znalecké ceny. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Komerční banka loví klienty v menších firmách
02.10.2020
Když firmy dodávají své služby nebo produkty do velkých maloobchodních řetězců, musí čekat i měsíce na to, než jim odběratelé proplatí faktury. To zvláště menší dodavatele často brzdí v dalším podnikání.
Čím dál častěji proto využívají službu start-upu Roger, díky které mohou za provizi dostat peníze řádově o týdny dřív. To se zalíbilo i Komerční bance, která právě přes koupi podílu v Rogeru chce získat nové klienty na poli menších a středních firem.
České domácnosti dál rychle bohatnou
30.09.2020
Hrubé bohatství domácností v 57 zemích, které sleduje studie Allianz, vzrostlo loni průměrně o 9,7 procenta, nejvíce od roku 2005. Také českým domácnostem se dařilo. Hrubé bohatství jim stouplo v průměru o devět procent, což je proti desetiletému průměru 5,9 procenta značný nárůst.
Vyplývá to ze studie Allianz Global Wealth Report 2020, která detailně analyzuje úspory a dluhy v 57 zemích světa. Češi se za loňský rok umístili v objemu čistých finančních aktiv na osobu na 26. příčce, tedy o jeden stupeň níže než loni. V žebříčku hrubých finančních aktiv Česko zůstalo stejně jako loni na 28. místě. Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy. Průměrné bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 17 497 eur, tedy zhruba 472 000 Kč. Předloni to bylo 16 785 eur, tedy asi o 38 000 korun méně. Rychlost růstu čistého bohatství domácností v ČR loni dosáhla 10,1 procenta (předloni 4,1 procenta), hrubý majetek vzrostl o devět procent. Vyrostl hlavně sektor cenných papírů (o 12,8 procenta), finance na bankovních účtech a v pojištění rostly pozvolněji (5,8 a 5,6 procenta). Více než polovina úspor českých domácností (50,5 procenta) leží v bankách, asi třetina (32,6 procenta) je v cenných papírech.
Sdílet článek Měsíční ztráty jsou 100 milionů měsíčně, tvrdí šéf letiště
28.09.2020
Jestliže letošní ztráty Letiště Praha byly odhadované na 200 milionů korun za rok, tak podle předsedy představenstva společnosti Letiště Praha Václava Řehoře šlo o velmi optimistické odhady. Výsledek bude podstatně horší, tvrdí Řehoř s tím, že jen měsíční ztráty jsou 100 milionů korun. Řekl to v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Podle předsedy představenstva Letiště Praha Václava Řehoře prochází jeho společnost tak těžkým obdobím, že si musí vzít bankovní úvěr v hodnotě jedné miliardy korun. "To bude stačit na provoz, ale ne na investice," upozorňuje navíc Řehoř, který současný stav popisoval v České televizi. "Provozní ztráty společnosti jsou 100 milionů korun měsíčně," uvedl. Zhoršení hospodaření souvisí podle něj s poklesem odhadu počtu cestujících, který se měl letos snížit na čtyři miliony. Výsledky se propadly kvůli pandemii covidu-19, loni Letiště Praha vydělalo 4,54 miliardy korun. Firma k pokrytí hospodaření využije nevyplacenou loňskou dividendu 1,5 miliardy korun, o další peníze bude žádat z Fondu obnovy. "Požádali jsme o dvě miliardy na proplacení na letošek a o 2,5 miliardy na příští rok," dodal. Žádost musí schválit Evropská komise.