Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Kdy rozmrzne trh nemovitostí a klesnou ceny?
20.05.2020
Zatímco na Wall Street vrcholila před třinácti lety velká hypoteční party, v bazénech opuštěných novostaveb na Floridě už se zabydlovali aligátoři.
Nebo alespoň tak ilustrovali odloučenost finančníků a ekonomů od reálného světa filmoví umělci ve snímku Sázka na nejistotu. Občas je prostě nejlepší možnost, jak zjistit, co se děje, vyrazit ven. Podívat se, kolik během koronavirové krize zavřelo malých obchůdků, kolik lidí je v obchodech, a ptát se prodavačů, jestli ti lidé nakupují. A když jde o nemovitosti, je nejlepší zeptat se přímo makléřů, kteří jsou v první linii. Zejména je to vhodné v době, kdy realitu zastiňují tiskárny centrálních bank, které pokřivují ceny v ekonomice.
Významní investoři pochybují o udržitelnosti růstu na burzách
20.05.2020
Burzovní indexy zaznamenaly od konce března prudký růst a většinu předchozích ztrát způsobených obavami z ekonomických dopadů pandemie koronaviru vymazaly.
Někteří významní investoři ale pochybují, zda takový vývoj odpovídá ekonomické realitě. Důvody k tomu mají. Jen ve Spojených státech přišlo o práci již více než 30 milionů lidí a Mezinárodní měnový fond očekává, že se globální ekonomika letos dostane do nejhorší recese od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.
O příjmy přišla polovina živnostníků
18.05.2020
Polovina podnikatelů přišla kvůli opatřením proti šíření koronaviru téměř o veškeré příjmy a nemá z čeho platit nájmy. Pětina pak uvedla, že musela propouštět nebo omezovat spolupráce. Vyplynulo to z průzkumu, který mezi 600 živnostníky a malými a středními podniky různých odvětví, od kadeřnictví až po řemeslné služby, provedla v květnu společnost Reservio, zajišťující pro firmy rezervační systém. Peníze z programu ministerstva financí Pětadvacítka podle průzkumu získalo 56 procent živnostníků, u dalších programů byli dotázaní výrazně méně úspěšní.
Na pomoc jednoho z programů na podporu podnikatelů Covid I, II, II dosáhlo procento oslovených a kurzarbeitový program Antivirus pomohl zhruba šesti procentům dotázaných. Téměř 30 procent ale o státní podporu nežádalo a čtyřem procentům byla žádost o ni odmítnuta. Podle průzkumu, jehož výsledky má ČTK k dispozici, na začátku května i přes vládní nařízení podnikalo s určitým omezením 42 procent lidí, naopak dvě pětiny podnikat nemohly. Přitom téměř 70 procent respondentů mělo na začátku epidemie finanční rezervu na dva a více měsíců. Pětina měla rezervu na měsíc a 12 procent nemělo žádné peníze v záloze. Při pohledu do budoucnosti jsou ale podnikatelé optimističtí, dvě třetiny z nich neočekávají existenční potíže. Obavu o podnikání vyjádřila zhruba čtvrtina podnikatelů a osm procent ještě čeká, jak krize jejich podnikání ovlivní.
Ekonomika kvůli pandemii ve čtvrtletí klesla o 2,2 procenta
18.05.2020
Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s pomalejším opadnutím první vlny pandemie koronaviru a zároveň s nástupem další vlny na konci letošního roku, by mohla česká ekonomika letos klesnout až o 13,5 procenta a příští rok o 1,5 procenta. Vyplývá to ze Zprávy o inflaci, kterou v pátek zveřejnila Česká národní banka.
Podle tohoto scénáře by Evropu zasáhla druhá vlna pandemie koncem letošního roku. Vládní karanténní opatření by byla opět zavedena na dva měsíce od října do Vánoc, ale v podstatně menším měřítku než během první vlny. Další méně negativní scénář ČNB počítá s déletrvající pandemií a rovněž delšími negativním dopady v zahraničí. Podle něj by česká ekonomika letos klesla o 10,1 procenta a příští rok by stoupla o 3,2 procenta. V základním scénáři počítá prognóza ČNB letos s poklesem ekonomiky o osm procent a příští rok s růstem o čtyři procenta. I přes obnovení růstu se ale podle něj ekonomika do konce příštího roku nedostane na úroveň před pandemií koronaviru.