Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Ekonomika kvůli pandemii ve čtvrtletí klesla o 2,2 procenta
18.05.2020
Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s pomalejším opadnutím první vlny pandemie koronaviru a zároveň s nástupem další vlny na konci letošního roku, by mohla česká ekonomika letos klesnout až o 13,5 procenta a příští rok o 1,5 procenta. Vyplývá to ze Zprávy o inflaci, kterou v pátek zveřejnila Česká národní banka.
Podle tohoto scénáře by Evropu zasáhla druhá vlna pandemie koncem letošního roku. Vládní karanténní opatření by byla opět zavedena na dva měsíce od října do Vánoc, ale v podstatně menším měřítku než během první vlny. Další méně negativní scénář ČNB počítá s déletrvající pandemií a rovněž delšími negativním dopady v zahraničí. Podle něj by česká ekonomika letos klesla o 10,1 procenta a příští rok by stoupla o 3,2 procenta. V základním scénáři počítá prognóza ČNB letos s poklesem ekonomiky o osm procent a příští rok s růstem o čtyři procenta. I přes obnovení růstu se ale podle něj ekonomika do konce příštího roku nedostane na úroveň před pandemií koronaviru.
Od ledna přerušilo podnikání 46 000 lidí
15.05.2020
Během prvních čtyř měsíců roku 2020 začalo podnikat 20 000 fyzických osob. Zároveň své podnikání přerušilo téměř 46 000 živnostníků a dalších 11 500 jich podnikatelská oprávnění přímo zrušilo. S podnikáním tak alespoň na čas letos přestalo 5,5 procenta aktivních živnostníků. Vyplývá to z aktuální analýzy společnosti CRIF.
Dvě třetiny z nich přerušily nebo ukončily svoji činnost ještě před začátkem krize, třetina potom v posledních dvou měsících. Například mezi provozovateli sportovních, zábavních a rekreačních činností ale podnikání přerušila nebo ukončila téměř desetina aktivních živnostníků, z toho polovina během krize. Více než jiné obory byly současnou krizí zasaženy také lázně, provozovatelé masáží a solárií, mezi nimiž do konce dubna přerušilo nebo ukončilo svoji činnost 8,6 procenta aktivních živnostníků. Podobně na tom jsou provozovatelé cestovních kanceláří, u nichž z trhu zmizelo 8,5 procenta živnostníků. Dále třeba provozovatelé hotelů a penzionů (7,4 procenta) či kadeřnice, kadeřníci a kosmetičky, mezi nimi ukončilo nebo přerušilo živnost 7,2 procenta aktivních živnostníků.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
České ekonomika klesla nejvíce od krize v roce 2009
15.05.2020
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který v pátek zveřejnil Český statistický úřad.
Pokles je podle statistiků nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nejhorší by měl mít český průmysl za sebou
14.05.2020
Na české ekonomice se již výrazně projevují dopady koronavirové krize. Průmyslová výroba v březnu ztratila více než desetinu své obvyklé produkce, což představuje největší propad od července 2009, kdy světem zmítala globální finanční krize. Kvůli opatřením přijatým proti šíření koronaviru zaznamenaly v březnu pokles také zahraniční obchod a stavebnictví.
"Březnový citelný propad je však pouze zahřívacím kolem. Přímý zásah dostane průmysl až v číslech za duben," upozorňuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.