Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Více než polovina Čechů má problémy vyjít s výplatou
11.05.2020
Každý desátý si musí před výplatou půjčit, navíc 43 procent lidí žije od výplaty k výplatě. Před nouzovým stavem to bylo 28 procent lidí, ukázal průzkum úvěrové společnosti Fair Credit mezi 880 respondenty z konce dubna. Schopnost vyjít s výplatou je podle firmy otázka disciplíny a plánování výdajů. Ty však sleduje a eviduje jen 29 procent Čechů. Každý desátý Čech s výplatou nevyjde a musí si půjčit, častěji jsou to mladí ve věku 27 až 35 let, lidé se základním vzděláním a také ženy.
Většina respondentů by šla pro krátkodobou finanční pomoc k rodině (65 procent) nebo přátelům (18 procent). Na 14 procent by využilo kreditní kartu, pro úvěr do banky by šlo 18 procent dotázaných a pomoc u nebankovní instituce by hledala tři procenta Čechů.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Banky odložily splácení u 80 tisíc úvěrů
08.05.2020
Banky dosud na základě zákona o odkladu splátek vyřídily 80 tisíc žádostí o odklad splácení úvěrů. Na čtvrteční tiskové konferenci to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Česká bankovní asociace k tomu uvedla, že banky samy obdržely do platnosti zákona 230 tisíc žádostí o odklad, z nichž drtivou většinu odložily. Dohromady tak byla již podle asociace odložena splatnost u 310 tisíc úvěrů.
"Banky samy odhadují, že o odklad požádalo zhruba 10 procent klientů, kteří u nich mají úvěr. Z celkového počtu bylo 64 procent spotřebitelských úvěrů, 24 procent hypoték a 12 procent úvěrů právnických osob," uvedla ČBA.
Bez práce je 254 000 lidí, nejvíce za dva roky
08.05.2020
V dubnu bylo v Česku bez práce 254 000 lidí, což je nejvíce od března 2018. V evidenci přibývají především pracovníci ze služeb. Nezaměstnanost vzrostla z březnových tří procent na 3,4 procenta, potvrdil Úřad práce.
O dubnových číslech hovořila již v pondělí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní jsou data stále příznivá. Na úřad práce nyní přicházejí především lidé, kteří pracovali například ve veřejném stravování, maloobchodu, velkoobchodu, hotelnictví, silniční nákladní dopravě nebo zprostředkování služeb. "Řada lidí vyčkávala s evidencí na ÚP ČR do doby, než se ujasní podmínky podpůrných programů, například určených OSVČ," uvedl ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín. Hlásili se i ti, kteří v těchto oborech pracovali v zahraničí, například v Rakousku, Itálii, Německu nebo ve Švýcarsku. Jsou mezi nimi také pendleři či osoby samostatně výdělečně činné, většinou drobní podnikatelé a řemeslníci, kteří kvůli omezením přerušili v dubnu svou činnost.
Koruna se už letos nevzpamatuje
06.05.2020
Trhy nemusí hospodaření české vlády tolerovat věčně. Koronavirová krize zahýbala i s českou korunou, která stejně jako další středoevropské měny v době pandemie ztratila vůči hlavním světovým měnám velkou část hodnoty.
Nízká nezaměstnanost i zadlužení nebyly koruně moc platné. Pád byl rychlý a hluboký. Analytici, které oslovilo Aktuálně.cz, návrat koruny na předkrizovou úroveň vidí v nedohlednu, za klíčové označují probuzení poptávky.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)