Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Finanční ztráty stavbařů kvůli koronaviru
14.04.2020
Kvůli současným opatřením proti šíření koronaviru má finanční ztráty 82 procent stavebních firem.
Pro letošek očekávají zhoršení svého hospodářského výsledku v průměru o 26 procent. Vzniklé finanční ztráty plánují z velké části vykrýt z vlastních rezerv, dvě třetiny plánují využít finanční zvýhodnění ze strany státu, pětina chce využít úvěru. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti CEEC Research mezi 60 stavebními firmami v Česku.
Cestovní kanceláře mohou odložit vrácení peněz
09.04.2020
Pravidla insolvencí i exekucí se v souvislosti s nynější koronavirovou krizí zřejmě změní. Podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Do konce června budou pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí i nemovitostí.
Pozastavení exekucí movitých věcí se podle úprav ústavně-právního výboru nebude týkat například dluhů na výživném a za újmy na zdraví a z úmyslných trestných činů. Pokračovat budou moci exekuce nemovitostí, v nichž dlužník nemá trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti by navíc byla už nastálo možná až u dluhů nad 100 tisíc korun místo nynějších 30 tisíc korun. CK budou moci odložit vrácení peněz za zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna. Místo nich budou klientům vydávat poukazy. Na odložení platby by měla do 31. srpna příštího roku platit tzv. ochranná doba. Klienti, kteří do tohoto data poukaz nevyužijí, budou mít nárok na vrácení uhrazených záloh.
Škoda obnoví výrobu nejdřív na konci dubna
08.04.2020
Krize způsobená koronavirem vyvolá v Německu hlubokou hospodářskou recesi, hrubý domácí produkt (HDP) se může snížit o 4,2 procenta. Ve společné zprávě to ve středu uvedly přední hospodářské instituty v Německu. Dopady zanechá pandemie i na trhu práce. Na vrcholu krize by se míra nezaměstnanosti mohla vyšplhat na 5,9 procenta, bez práce by tak zůstalo 2,4 milionu lidí. V březnu činila míra nezaměstnanosti bez sezonního přepočtu 5,1 procenta.
V prvním čtvrtletí by měl HDP ve srovnání s předchozím kvartálem klesnout o 1,9 procenta, očekávají instituty. Ve druhém čtvrtletí ekonomika podle jejich odhadu kvůli dalekosáhlému utlumení hospodářských aktivit vykáže propad o 9,8 procenta. To by v Německu představovalo nejhlubší čtvrtletní pokles od roku 1970, kdy se údaj začal zveřejňovat, a zároveň více než dvojnásobný pokles proti prvnímu čtvrtletí roku 2009, kdy udeřila finanční krize.
Banka v prvním kole COVID II přijala 5900 žádostí za téměř 20 miliard
06.04.2020
Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) v prvním kole programu COVID II přijala od podnikatelů postižených v souvislosti s koronavirem 5900 žádostí na bezúročné úvěry v objemu 19 miliard korun. ČTK to neděli sdělila mluvčí banky Marie Lafantová. Na celé pokračování programu COVID mělo být původně, stejně jako na první vlnu, vyčleněno pět miliard korun, které by živnostníkům a firmám poskytly půjčky v objemu 20 miliard korun. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu připravuje COVID III, kde bude pro živnostníky a firmy k dispozici dalších 40 miliard korun.
Stát by mohl vstoupit do klíčových podniků, pokud by se kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru dostaly do problémů. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) to připustili v České televizi (ČT). Babiš v té souvislosti zmínil leteckou společnost Smartwings. "Teď to není na stole, ale vyloučit se to nedá a myslím si, že pokud by to bylo na stole, tak bychom se měli o to zajímat," uvedl Babiš. V rozhovoru pro ČT zmínil, že letecká skupina Smartwings, pod kterou spadají také ČSA, požádala o půjčku.