Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Tržby obchodníků se loni zvýšily o 4,8 %
06.02.2020
Tržby rostou již šestým rokem. Tržby v maloobchodě bez aut se loni zvýšily meziročně o 4,8 procenta, rostou tak šestým rokem, předloni to bylo o 4,9 procenta.
V samotném prosinci, kdy tradičně vrcholí vánoční nákupy, zrychlily meziroční růst na 4,8 procenta po listopadových 2,9 procenta.
V Česku ceny loni dál rostly, nejméně u bytů
05.02.2020
Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku loni meziročně podle Hypoteční banky dále rostly.
Nejvíce podražily pozemky a rodinné domy, nejméně byty. V porovnání se třetím čtvrtletím ale nejvíce vzrostly ceny bytů. Od roku 2010 byty podražily o více než polovinu.
Průměrný nájem v Praze loni klesl o 1,5 procenta na 335 korun za metr čtvereční
03.02.2020
Průměrné bytové nájemné bez poplatků v Praze loni meziročně kleslo o 1,5 procenta na 335 korun za metr čtvereční měsíčně. V mimopražských regionech stouplo v průměru o 2,6 procenta na 197 korun za metr čtvereční. Nejdražší byl po Praze Jihomoravský kraj (248 korun), nejlevnější Moravskoslezský kraj (159 korun). Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema.
"Poslední rok ceny nájemného v Praze klesaly. Výjimkou bylo poslední čtvrtletí, kdy začaly růst. Lze předpokládat, že se budou mírně navyšovat také letos. A to nejen v hlavním městě, ale třeba i v Brně," uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural. V porovnání se třetím čtvrtletím nájemné v Praze vzrostlo o 3,4 procenta, v regionech o dvě procenta kleslo. V hlavním městě bylo nejvyšší nájemné v Praze 1 (402 korun za metr čtvereční), Praze 2 (380 korun), Praze 3 a Praze 7 (341 korun). Nejnižší bylo v Praze 10 (304 korun) a Praze 4 (307 korun). Z deseti pražských městských částí ve čtyřech nájmy meziročně klesly. Nejvíce v Praze 3 (o 9,1 procenta), Praze 1 (o 7,2 procenta) a Praze 2 (o 2,3 procenta). Naopak nejvíce vzrostly v Praze 9 (o 3,7 procenta) a Praze 6 (o 2,9 procenta).
V Česku loni přibylo nejvíce podnikatelů za šest let
28.01.2020
Činnost zahájilo 60 tisíc lidí. Počet podnikatelů v Česku se loni snížil o 20 tisíc.
Své podnikání ukončilo 45 tisíc lidí a dalších 35 tisíc podnikatelů bylo vymazáno z registru v souvislosti se zrušením jejich oprávnění ke zprostředkování spotřebitelského úvěru.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)