Do deseti let odejde z trhu práce do důchodu 1,2 milionu lidí, uvedl ministr Jurečka
16.04.2025
Český trh práce by mělo do deseti let opustit 1,2 milionu lidí. To je asi pětina zaměstnaných. Do penze začnou odcházet silné ročníky. Stát i zaměstnavatelé by měli usilovat o to, aby byl odchod postupný. Na pražské konferenci Česko na křižovatce to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslavy Rezlerové má programy na podporu zaměstnanců nad 55 let pětina firem a změnit se bude muset i nastavení práce pro generaci Z, tedy narozené po polovině 90. let.
Podle aktualizované studie poradenské společnosti Boston Consulting Group a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce opustí do roku 2035 český trh práce 1,2 milionu osob, odejdou do důchodu. Nastoupit by mělo ale 1,9 milionu lidí. Z toho 1,5 milionu by měli tvořit absolventi škol a 400 tisíc by měli být cizinci. Výraznější úbytek pracovníků pak nastane po roce 2035, kdy začnou do penze chodit nejpočetnější ročníky Husákových dětí ze 70. let minulého století.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Inflace je nejnižší od předloňského prosince
11.10.2023
Inflace v Česku meziměsíčně poklesla, v meziročním srovnání naopak vzrostla. Spotřebitelské ceny v září oproti červenci klesly o sedm desetin procenta. Oproti loňsku byly vyšší o 6,9 procenta, což ale bylo o 1,6 procentního bodu méně než v srpnu. Nejnovější údaje zveřejnil Český statistický úřad, podle kterého vývoj ovlivnil především pokles cen v oddílech rekreace a kultura, potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení.
"V září spotřebitelské ceny již poosmé zmírnily svůj meziroční růst a dostaly se pod hranici 7 %. Byla to nejnižší hodnota od prosince 2021,” uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. "Přestože některé položky spotřebního koše stále prudce zdražují, celkově se daří inflaci dostávat pod kontrolu. Nyní jsme již v závěrečné fázi boje s inflací, která by měla být úspěšně dokončena v průběhu příštího roku. Po tomto boji však bohužel budeme sčítat obří škody, které byly napáchány na úsporách českých domácností," uvedl ekonom BHS Štěpán Křeček.
S
Vláda chce zrušit dotace teplárnám, kompenzace za vysoké ceny tepla nejspíš nebudou
11.10.2023
Zákazníci tuzemských tepláren se kompenzací za vysoké ceny tepla během energetické krize nejspíš nedočkají. Vláda se chystá zrušit loni schválenou podporu tepláren ve výši 17 miliard korun, kterou měly teplárenské společnosti následně promítnout do snížení cen tepelné energie pro zákazníky. Vyplývá to z materiálu ke středečnímu jednání vlády. Zrušení dotací je součástí úsporných opatření vlády.
Dotační program ministerstva průmyslu a obchodu, jehož primárním cílem bylo zajistit snížení cen tepla pro domácnosti, vláda schválila loni v prosinci. Příjemci z řad teplárenských společností následně měli podporu v plné výši přenést ve formě snížené ceny tepelné energie na zákazníky. Program následně čekal na schválení ze strany Evropské komise.
Na to už vláda ovšem zřejmě čekat nebude, přestože komise dotační program nedávno předběžně posvětila. Podle předkládací zprávy se totiž ve středu chystá rozhodnout o zrušení podpory "z důvodu nedostatku finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření". Spolu s tím by vláda měla ukončit také proces posuzování slučitelnosti programu u Evropské komise. Podpora měla být odvozena z loňských cen energií. V loňském roce se i kvůli ruské agresi na Ukrajině zásadně zvýšil počet lokalit, kde cena tepla stoupla nad 1000 Kč za gigajoule (GJ) bez DPH. Mezi únorem a prosincem loňského roku se jejich počet zvýšil o 107 na celkem 345.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Tržby obchodníků klesají rychleji
10.10.2023
Meziroční pokles maloobchodních tržeb v Česku v srpnu zrychlil na 2,8 procenta z červencových revidovaných 2,1 procenta. Snížení tržeb proti loňskému srpnu bylo ovlivněno nižším prodejem nepotravinářského zboží a potravin. Tržby obchodníků klesají 16 měsíc v řadě.
Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání tržby v srpnu klesly o 0,8 procenta. Tržby za nepotravinářské zboží meziročně klesly o 4,1 procenta a za potraviny o 3,2 procenta. Naopak za pohonné hmoty vzrostly o 3,7 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel stouply ve srovnání s loňským srpnem o 7,3 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Důvěra v českou ekonomiku spadla nejníže od covidu
28.09.2023
Důvěra v českou ekonomiku se letos v září propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.
Důvodem chmur je nyní zejména pokles důvěry v průmyslu. Průmyslníkům kazí náladu hospodářské klopýtání Německa, klíčového odběratele, z něhož se ovšem opět stává z ekonomického hlediska „nemocný muž Evropy“. Komentuje situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Sektorově je problémem zejména vývoj v tuzemském autoprůmyslu, kde se podnikatelé obávají poklesu výroby a odbytu, například kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích. Například kolínská automobilka Toyota koncem srpna musela letos už podruhé zastavit výrobu, a to z důvodu požáru závodu klíčového subdodavatele. Škoda Auto zase v září na týden odstavila výrobu kvůli výpadku slovinského dodavatele, jehož závod postihla povodeň.
Důvěra v tuzemský průmysl je opravdu velice nízká. Vždyť příslušný ukazatel vykázal letos v září hodnotu jen 84,2 bodu. Dlouhodobý průměr let 2003 až 2022 přitom odpovídá hodnotě sta bodů. Důvěra v český průmysl je tak nejnižší od roku 2009, od doby tehdejší světové finanční krize, pokud tedy nebereme v potaz tři měsíce první vlny covidu, tedy duben až červen 2020. Jenže v dubnu až v červnu 2020 panovaly opravdu zcela mimořádné podmínky, kdy na nově se objevivší pandemii neexistovala vakcína a tuzemské průmyslové podniky, včetně automobilek, se uchylovaly k dobrovolným lockdownům. Kvůli tuhým restrikcím v Číně, kde se nákaza objevila v jako první zemi, navíc ztratilo klíčového odběratele Německo, čímž pádem došlo k omezení výroby u našeho západního souseda, a tedy následně i v Česku. Nic tak zcela mimořádného se nyní v září neopakuje. O to varovnější tedy nízká důvěra v tuzemském průmyslu je.
Klesá ovšem opět i důvěra spotřebitelů. Na spotřebitele zřejmě dolehla tíseň průmyslníků. Výrazně se totiž zvyšuje počet respondentů, kteří očekávají zhoršení celkové ekonomické situaci v ČR během následujících dvanácti měsíců...
B