Útraty státu za pohoštění stouply
13.05.2025
Za pohoštění při pracovních setkáních a podobných událostech stát loni vynaložil ze svého rozpočtu 171 milionů korun. Bylo to zhruba o 11,3 milionu meziročně víc. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu, který předložila sněmovně. Výdaje na pohoštění byly zhruba o 45 milionů korun vyšší než v posledním předcovidovém roce 2019. Podle ministerstva financí se pohoštěním rozumí "poskytnutí potravin nebo nápojů, případně s odpovídajícími službami, za účelem vytvoření dobrého ovzduší nebo reprezentace při pracovním nebo jiném setkání".
Pohoštěním podle resortu financí není podávání hlavních jídel za účelem stravování, ale jejich podávání kvůli uvedeným účelům, a to zejména při setkání se zahraničními delegacemi. Samo ministerstvo financí loni podle svého závěrečného účtu vynaložilo na pohoštění zhruba 2,3 milionu korun, což bylo meziročně o téměř 156.000 korun méně. Šlo o drobné pohoštění při pracovních jednáních, peníze na pohoštění při jednání se zahraničními delegacemi a při mimořádných akcích. Účastnické poplatky na mezinárodních konferencích stály ministerstvo asi půl milionu korun.
Prezidentskou kancelář loni stálo pohoštění 330 tisíc korun. V roce 2022 to bylo 369 tisíc korun. Nejvyšší kontrolní úřad loni vynaložil za občerstvení 971 tisíc korun. Poslaneckou sněmovnu loni stálo pohoštění 3,46 milionu korun, což bylo o 287 tisíc korun méně než o rok dřív.
Celkové výdaje stouply v roce 2022, kdy stálo pohoštění daňové poplatníky téměř 215 milionů Kč. V druhé polovině tohoto roku bylo Česko předsednickou zemí v Radě EU.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nezaměstnanost v ČR v dubnu zůstala na 4,3 procenta, volných míst přibylo
13.05.2025
Nezaměstnanost v Česku dosáhla v dubnu 4,3 procenta a zůstala stejná jako v březnu. Bez práce bylo ke konci uplynulého měsíce v celé zemi 318 540 lidí, o 3600 méně než v březnu. Současně vzrostl počet evidovaných volných pracovních míst, a to o 4046 na 95 798. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce. Analytici přitom předpokládali, že kvůli sezonním pracím by dubnová nezaměstnanost mohla oproti březnu klesnout o 0,2 procentního bodu na 4,1 procenta.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v dubnu v Ústeckém kraji, a to 6,6 procenta. V Moravskoslezském kraji dosáhla rovných šest procent a v Karlovarském 5,4 procenta. Na druhém konci žebříčku se umístila Praha, kde míra nezaměstnanosti byla minulý měsíc 3,1 procenta. V hlavním městě a také v Karlovarském kraji ale meziměsíčně podíl nezaměstnaných stoupl, a to shodně o desetinu procentního bodu. V ostatních regionech nezaměstnanost stagnovala nebo klesla.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČNB snížila úrokovou sazbu na 3,5 procenta
12.05.2025
Česká národní banka dál uvolňuje měnovou politiku. Základní úroková sazba klesla na 3,5 procenta, přestože rostou globální nejistoty. Podle ekonomky Jany Steckerové ČNB volí obezřetný přístup a další snížení může přijít už v srpnu. Bankovní rada České národní banky ve středu rozhodla o dalším snižování úrokových sazeb. Základní sazba klesla o 0,25 procentního bodu na 3,5 procenta. Jde o pokračování trendu, který centrální banka s přestávkami nastartovala na konci loňského roku.
Rozhodnutí přichází v době, kdy domácí inflace nadále klesá – předběžný dubnový odhad meziroční inflace dosáhl 1,8 procenta, nejméně od roku 2018. Zároveň ale sílí obavy z nových globálních rizik, zejména kvůli obchodní politice Spojených států.
Snížení sazby přichází stejně jako v minulosti při zveřejnění nové makroekonomické prognózy. ČNB střídá stabilní období snižováním už od listopadu 2023. Zatímco ČNB snižuje, americká centrální banka Fed pravděpodobně ponechá svou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Investoři ale s napětím čekají na večerní vystoupení šéfa Fedu Jeroma Powella, který by mohl komentovat dopady obchodní politiky prezidenta Trumpa. Ekonomové varují, že nové celní bariéry mohou způsobit nejen růst cen, ale také výkyvy na měnových trzích. Dolar se přitom v posledních týdnech pohybuje poblíž několikaletých minim.
S
Tržby českých obchodníků v březnu zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta
12.05.2025
Tržby v českém maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání tržby obchodníků stouply o 0,4 procenta. Čísla zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu maloobchodních tržeb podle statistiků stejně jako o měsíc dřív nejvíc přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot.
Tržby za pohonné hmoty meziročně vzrostly o deset procent, za nepotravinářské zboží o 5,1 procenta, naopak za potraviny klesly o 0,6 procenta. V prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky lidé utratili meziročně víc o 8,7 procenta, s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím o 6,1 procenta, s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci o 5,4 procenta, s počítačovým a komunikačním zařízením o 3,7 procenta a s oděvy a obuví o 1,3 procenta. Klesly naopak tržby v obchodech s výrobky pro domácnost o 4,8 procenta. Ve specializovaných prodejnách potravin se tržby zvýšily o 0,9 procenta a v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin naopak klesly o 0,7 procenta. Nespecializované prodejny s převahou nepotravinářského zboží utržily víc o 7,5 procenta a internetové a zásilkové obchody o 16,1 procenta. Proti únoru se tržby za nepotravinářské zboží zvýšily o 1,6 procenta a za pohonné hmoty o 1,2 procenta. Naopak za potraviny klesly o rovné procento. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziročně i meziměsíčně vzrostly shodně o půl procenta. Ve srovnání s loňským březnem za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů utržily obchody o 0,6 procenta víc, za opravy motorových vozidel tržby stouply o 0,3 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Do deseti let odejde z trhu práce do důchodu 1,2 milionu lidí, uvedl ministr Jurečka
16.04.2025
Český trh práce by mělo do deseti let opustit 1,2 milionu lidí. To je asi pětina zaměstnaných. Do penze začnou odcházet silné ročníky. Stát i zaměstnavatelé by měli usilovat o to, aby byl odchod postupný. Na pražské konferenci Česko na křižovatce to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslavy Rezlerové má programy na podporu zaměstnanců nad 55 let pětina firem a změnit se bude muset i nastavení práce pro generaci Z, tedy narozené po polovině 90. let.
Podle aktualizované studie poradenské společnosti Boston Consulting Group a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce opustí do roku 2035 český trh práce 1,2 milionu osob, odejdou do důchodu. Nastoupit by mělo ale 1,9 milionu lidí. Z toho 1,5 milionu by měli tvořit absolventi škol a 400 tisíc by měli být cizinci. Výraznější úbytek pracovníků pak nastane po roce 2035, kdy začnou do penze chodit nejpočetnější ročníky Husákových dětí ze 70. let minulého století.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)