Útraty státu za pohoštění stouply
                
                13.05.2025
                
                Za pohoštění při pracovních setkáních a podobných událostech stát loni vynaložil ze svého rozpočtu 171 milionů korun. Bylo to zhruba o 11,3 milionu meziročně víc. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu, který předložila sněmovně. Výdaje na pohoštění byly zhruba o 45 milionů korun vyšší než v posledním předcovidovém roce 2019. Podle ministerstva financí se pohoštěním rozumí "poskytnutí potravin nebo nápojů, případně s odpovídajícími službami, za účelem vytvoření dobrého ovzduší nebo reprezentace při pracovním nebo jiném setkání".
                
                    Pohoštěním podle resortu financí není podávání hlavních jídel za účelem stravování, ale jejich podávání kvůli uvedeným účelům, a to zejména při setkání se zahraničními delegacemi. Samo ministerstvo financí loni podle svého závěrečného účtu vynaložilo na pohoštění zhruba 2,3 milionu korun, což bylo meziročně o téměř 156.000 korun méně. Šlo o drobné pohoštění při pracovních jednáních, peníze na pohoštění při jednání se zahraničními delegacemi a při mimořádných akcích. Účastnické poplatky na mezinárodních konferencích stály ministerstvo asi půl milionu korun.
Prezidentskou kancelář loni stálo pohoštění 330 tisíc korun. V roce 2022 to bylo 369 tisíc korun. Nejvyšší kontrolní úřad loni vynaložil za občerstvení 971 tisíc korun. Poslaneckou sněmovnu loni stálo pohoštění 3,46 milionu korun, což bylo o 287 tisíc korun méně než o rok dřív.
Celkové výdaje stouply v roce 2022, kdy stálo pohoštění daňové poplatníky téměř 215 milionů Kč. V druhé polovině tohoto roku bylo Česko předsednickou zemí v Radě EU.
S
                
                
                    
                     
                    (Zdroj: zpravy.aktualne.cz)        
                     
             
            
            
                    
                    
                        Další vlna zdražování potravin na obzoru
                    
                    07.03.2025
                    
                    Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
                    
                        Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
                    
                        
                 
                
                
                
                    
                    
                        Meziroční inflace v Česku v únoru mírně zpomalila na 2,7 procenta
                    
                    07.03.2025
                    
                    Spotřebitelské ceny v Česku v únoru meziročně stouply o 2,7 procenta, inflace tak zpomalila z lednových 2,8 procenta. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Konečnou hodnotu únorové inflace zveřejní ČSÚ 11. března.
                    
                        Potraviny, alkohol a tabák proti loňskému únoru zdražily podle odhadu o 4,7 procenta, ceny služeb vzrostly rovněž o 4,7 procenta a ceny zboží o 1,4 procenta. Naopak energie včetně pohonných hmot meziročně zlevnily o 3,6 procenta, uvedli statistici. Meziměsíčně zdražily o 0,7 procenta služby, naopak zboží o 0,2 procenta zlevnilo. Potraviny, alkohol a tabák byly v porovnání s prvním měsícem roku levnější o 0,7 procenta a ceny energií včetně pohonných hmot klesly o 0,1 procenta.
S
                    
                    
                         
                        (Zdroj: zpravy.aktualne.cz)        
                         
                 
                
                
                
                   
                    
                        Pojišťovny vyplatily loni za škody klientům 128 miliard, meziročně o třetinu víc
                    
                    06.03.2025
                    
                    Za výrazným růstem jsou především loňské zářijové povodně. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytla Česká asociace pojišťoven. Počet pojistných událostí ze všech pojištění dosáhl 3,43 milionu, což je meziroční nárůst o 11,5 procenta.
                    
                        Ve srovnání s předchozím rokem rostly i standardní škody z přírodních živlů mimo zářijové povodně, když za rok 2024 činily 3,67 miliardy korun. To byl proti roku 2023 nárůst o 17 procent. "Důvodem nárůstu nákladů na pojistné plnění nejsou jen škody z povodní ze září, které ničivě postihly zejména oblast severní Moravy. Rostou i škody způsobené dalšími přírodními živly jako jsou vichřice nebo atmosférické srážky," komentoval data pojistný analytik asociace Jaroslav Urban.
S
                    
                    
                         
                        (Zdroj: zpravy.aktualne.cz)        
                         
                 
                
                
                
                   
                    
                        Pojišťovny vyplatily loni za škody klientům 128 miliard, meziročně o třetinu víc
                    
                    24.02.2025
                    
                    Za výrazným růstem jsou především loňské zářijové povodně. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytla Česká asociace pojišťoven. Počet pojistných událostí ze všech pojištění dosáhl 3,43 milionu, což je meziroční nárůst o 11,5 procenta.
                    
                        Ve srovnání s předchozím rokem rostly i standardní škody z přírodních živlů mimo zářijové povodně, když za rok 2024 činily 3,67 miliardy korun. To byl proti roku 2023 nárůst o 17 procent. "Důvodem nárůstu nákladů na pojistné plnění nejsou jen škody z povodní ze září, které ničivě postihly zejména oblast severní Moravy. Rostou i škody způsobené dalšími přírodními živly jako jsou vichřice nebo atmosférické srážky," komentoval data pojistný analytik asociace Jaroslav Urban.
S
                    
                    
                         
                        (Zdroj: zpravy.aktualne.cz)