Útraty státu za pohoštění stouply
13.05.2025
Za pohoštění při pracovních setkáních a podobných událostech stát loni vynaložil ze svého rozpočtu 171 milionů korun. Bylo to zhruba o 11,3 milionu meziročně víc. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu, který předložila sněmovně. Výdaje na pohoštění byly zhruba o 45 milionů korun vyšší než v posledním předcovidovém roce 2019. Podle ministerstva financí se pohoštěním rozumí "poskytnutí potravin nebo nápojů, případně s odpovídajícími službami, za účelem vytvoření dobrého ovzduší nebo reprezentace při pracovním nebo jiném setkání".
Pohoštěním podle resortu financí není podávání hlavních jídel za účelem stravování, ale jejich podávání kvůli uvedeným účelům, a to zejména při setkání se zahraničními delegacemi. Samo ministerstvo financí loni podle svého závěrečného účtu vynaložilo na pohoštění zhruba 2,3 milionu korun, což bylo meziročně o téměř 156.000 korun méně. Šlo o drobné pohoštění při pracovních jednáních, peníze na pohoštění při jednání se zahraničními delegacemi a při mimořádných akcích. Účastnické poplatky na mezinárodních konferencích stály ministerstvo asi půl milionu korun.
Prezidentskou kancelář loni stálo pohoštění 330 tisíc korun. V roce 2022 to bylo 369 tisíc korun. Nejvyšší kontrolní úřad loni vynaložil za občerstvení 971 tisíc korun. Poslaneckou sněmovnu loni stálo pohoštění 3,46 milionu korun, což bylo o 287 tisíc korun méně než o rok dřív.
Celkové výdaje stouply v roce 2022, kdy stálo pohoštění daňové poplatníky téměř 215 milionů Kč. V druhé polovině tohoto roku bylo Česko předsednickou zemí v Radě EU.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česká pošta od února zdraží posílání dopisů i poštovní poukázky
15.01.2025
Ceny za posílání dopisů o se zvýší o dvě až čtyři koruny. Více zdraží pomalejší doručování v tzv. ekonomickém režimu, kde poslání psaní do 50 gramů vyjde nově na 31 korun namísto dosavadních 27 korun. Podraží i poštovní poukázky. Uvedl to server Peníze.cz, mluvčí pošty Matyáš Vitík, změny potvrdil.
Státní podnik zdražování zdůvodňuje rostoucími náklady. Počet listovních zásilek přitom vytrvale klesá. Za posledních deset let se snížil o dvě třetiny na 105 milionů dopisů za rok 2023.
Ceny obyčejných psaní zvyšuje pošta po roce a půl. Naposledy stouply od července 2023. Ekonomické doručení znamená většinou dodání adresátovi do tří pracovních dnů. V prioritním režimu, který znamená doručení do druhého dne, cena za zásilku do 50 gramů stoupne z 34 na 36 korun. V obou variantách dostane zákazník se zákaznickou kartou slevu jednu korunu, nebo v případě podání více než deseti zásilek pak další korunu.
Doporučené psaní zdraží v základní variantě na 77 Kč z dosavadních 72 Kč při ekonomickém doručení, případně o tři koruny na 82 Kč v prioritním režimu. Se zákaznickou kartou je korunová sleva, od deseti kusů se sleva zvyšuje o další korunu.
Po dvou letech zdraží také poštovní poukázky, jejichž cena naposledy podle serveru stoupla od února 2023. Základní cena za poslání částky do pěti tisíc korun se od letošního února zvýší o pět korun na 57 Kč u poukázky typu A, o deset korun na 55 Kč u poukázky typu B a na 64 Kč namísto dosavadních 61 korun u poukázky typu C. Při předání údajů k poukázce typu B datovou formou je cena o dvě koruny nižší.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Schodek rozpočtu byl 271 miliard. Nejnižší od covidu, přesto pátý nejvyšší v historii
15.01.2025
Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Návrh rozpočtu počítal původně se schodkem 252 miliard, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o 30 miliard kvůli dopadům povodní. Výsledné saldo znamená nejlepší hospodaření státu od pandemie covidu, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka. Státní dluh vzrostl na 3,4 bilionu.
Rozpočtové příjmy dosáhly 1,965 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 2,7 procenta. Proti plánu byly příjmy vyšší o 5,2 miliardy korun. Loňské výdaje dosáhly 2,236 bilionu korun, meziročně vzrostly o 1,6 procenta a byly o 5,4 miliardy korun nižší než stát plánoval.
Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že se jeho kabinetu daří postupně snižovat rozpočtové schodky, a to nejen v absolutním vyjádření, ale i ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP). "Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii. Když jsme přišli do vlády, schodek překračoval pět procent HDP," řekl. V letošním roce by měl schodek být 2,3 procenta HDP.
Fiala také ocenil, že se daří plnit plánované schodky. Podle něj se ukazuje, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sestavuje realistické rozpočty, které dokáže dodržet. Ocenil přitom, že se státu i při snižování schodku daří udržet objem peněz na investice.
Na letošní rok sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 241 miliard korun. Podle Stanjury není důvod se domnívat, že by se nepodařilo plánovaný deficit dodržet. Střednědobé plány ministerstva financí počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Inflace v ČR roste pátý měsíc v řadě
12.12.2024
Inflace roste a na to musí ČNB reagovat, dá se tedy čekat, že pokud nebylo listopadové snížení sazeb na nějaký čas poslední, to prosincové nejspíš bude. ČNB totiž rozhoduje o sazbách 19. prosince a další snížení je s velkým otazníkem. Hlavní 2T REPO sazba je na 4 %.
Podle Tomáše Volfa ze společnosti Citfin se situace příliš nelepší a inflační tlaky přetrvávají především v podobě výdajů státu, jehož tempo se nesníží, soudě podle státního rozpočtu, ani v příštím roce.
Letošní Vánoce si Češi pravděpodobně budou chtít dopřát, což bylo vidět na maloobchodních tržbách za říjen, které vzrostly o 5,5 %, což je nejvyšší číslo za půl roku. V listopadu a prosinci to může být hodně podobné. Přesto vyšší tempo zdražování nebude motivovat Čechy k ještě větším nákupům.
V dalších měsících by se mohla inflace zmírnit, ale podstatné snížení tempa růstu cen nečekejme, už v prosinci totiž vyprchá přirozená brzda inflace v podobě vysoké srovnávací základny, takže ceny mohou růst opticky meziročně rychleji, protože se budou srovnávat s velmi nízkým tempem z roku 2024.
S
Káva je nejdražší od roku 1977
04.12.2024
Termínové kontrakty na kávu arabica vystoupaly na newyorské burze na nejvyšší úroveň od roku 1977. V letošním roce přidaly už takřka sedmdesát procent. Stěžejním důvodem dramatického nárůstu je obava z nedostatku kávy v důsledku špatné sklizně kávových zrn. Obavu tedy ve své podstatě stupňují letošní teplotní extrémy a extrémně silné deště v zemích typu Brazílie nebo Vietnamu, které globálně představují dvě hlavní pěstitelské velmoci. Tyto extrémy ničí úrodu, což ohrožuje celkovou světovou produkci kávy. Vývoj cen na burze tuto obavu odráží.
Zdražují obě základní varianty kávy, tedy jak robusta, tak arabica. Robusta k dnešku přidává na londýnské burze za letošek dokonce 85 procent. Burzovní cena kávy se s jistým zpožděním, způsobeným například využitím či doprodejem zásob pořízených ještě za nižší cenu, promítne i do spotřebitelských cen v obchodech, kavárnách či restauracích.
Zdražování už oznámila například švýcarská společnost Nestlé. Nestlé také bude zmenšovat velikost balení či gramáž svých výrobků, jako je Nespresso nebo Nescafé. Zmenšování balení bez odpovídající snížení ceny je také formou zdražování, jež se označuje jako „smrskflace“.
S