Zahraniční obchod Česka skončil v únoru v přebytku 35,5 miliardy korun
08.04.2025
Meziročně byl o 0,5 miliardy nižší. Příznivý vliv na celkovou bilanci měl především obchod s motorovými vozidly, elektřinou, ropou a zemním plynem. Vyplývá to z předběžných výsledků, které zveřejnil Český statistický úřad.
"Únorová obchodní bilance si zachovala příznivý vývoj zejména kvůli nárůstu vývozu motorových vozidel a jejich dílů, a to meziročně o šest procent. Jejich dovoz naopak klesl o 4,9 procenta. K meziročnímu růstu dovozu pak nejvíce přispěla elektrická zařízení, a to o 11,7 procenta," uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu Českého statistického úřadu. Meziročně vzrostl vývoz o 1,3 procenta na 400 miliard korun a dovoz o 1,6 procenta na 364,5 miliardy korun. Letošní únor měl o jeden pracovní den méně než únor 2024.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Cena zlata klesá, investoři o drahý kov nemají zájem
24.08.2018
Zejména během krizí bývalo zlato typickým příkladem bezpečné investice, která si dlouhodobě drží hodnotu.
Navzdory turbulencím na světových trzích v posledních měsících je však zájem investorů o tento drahý kov rekordně nízký. Jeho cena je na 1,5letém minimu a poprvé za posledních 17 let sází většina obchodníků na to, že bude dál klesat.
(Zdroj: ekonomika.idnes.cz)
Češi v pololetí dlužili už 2,23 bilionu korun, objem nesplácených úvěrů ale klesl
24.08.2018
Celkový dluh obyvatel ČR činil ke konci pololetí 2,23 bilionu korun, což je meziroční růst o 8,5 procenta. Objem dluhu ohroženého nesplácením naopak klesl o 9,2 procenta na 36,9 miliardy korun.
Počet lidí, kteří měli problémy se splácením úvěrů na bydlení, se snížil o pět tisíc a počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu o více než 20 tisíc. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Objem dlouhodobého dluhu dosáhl koncem pololetí 1,8 bilionu korun, což je o 8,5 procenta více než v předchozím období. Stejně tak rostl i objem krátkodobého dluhu, který se meziročně zvýšil o 8,4 procenta na 456,7 miliardy korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Byznys kolem Airbnb vzkvétá
23.08.2018
Z krátkodobého ubytování v soukromých bytech přes on-line služby jako nejznámější Airbnb se v posledních letech stává regulérní byznys. "Odhaduji, že zhruba 10 procent bytů v centru Plzně je pořizováno výhradně za účelem následného pronájmu přes Airbnb," říká Petr Lang z realitní kanceláře RE/MAX. V turisticky oblíbených částech Prahy je krátkodobé ubytování jedním z důvodů nedostatku nájemních bytů pro místní obyvatele.
"Silně se snížila nabídka dlouhodobého pronájmu, což přirozeně tlačí ceny nájmů vzhůru," říká majitel pražské pobočky RE/MAX City Daniel Kotula. Podle něj to však alespoň pro jeho realitku nepředstavuje vážnější problém. "Služby krátkodobého pronájmu naši makléři neřeší. A co se týče pronájmů dlouhodobých, těm se věnujeme spíše okrajově," vysvětluje. To, že takzvané sdílené ubytování dávno není jen nárazovým pronájmem nemovitosti, kde majitelé sami bydlí, ilustrují i údaje společnosti AirDNA. Ta vytváří statistiky podle veřejně dostupných informací dohledatelných právě na Airbnb. Čísla ukazují, že v Praze, kde se krátkodobých pronájmů nabízí nejvíce v republice, 70 procent nabídek inzerují lidé s více než jednou nemovitostí.
Češi, nechte si korunu, radí řecký podnikatel
22.08.2018
Billy Michalakis rozjel svůj byznys s půjčováním aut, skútrů a ubytování pro turisty na řeckém Lesbu před více než třiceti lety. Kdo si za cíl svojí dovolené zvolí tento klidný ostrov s oblázkovými plážemi a skalnatým pobřežím, pravděpodobně na jeho auta narazí. Michalakisova půjčovna dnes patří na Lesbu k těm největším. Auta pod jeho značkou jezdí po celém ostrově. Spolupracuje i s mnoha dalšími půjčovnami na pevnině, působí v Aténách a v dalších řeckých městech. Michalakisovo podnikání dnes už ale neběží tak hladce jako v minulosti.
V rozhovoru pro HN řecký podnikatel vzpomíná, jak se jeho život změnil za uplynulých deset let. Jeho vyprávění není podložené přesnými statistickými údaji z tehdejší doby a některá tvrzení nemusí být pravdivá. Zachycují však pohled, kterým se někteří Řekové dívají na změny spojené se vstupem jejich země do Evropské unie a jak vnímají finanční pomoc z evropských záchranných fondů. Je to osm let, co Helénská republika čerpá peníze od mezinárodních věřitelů, aby odvrátila státní bankrot, který zemi hrozil. V pondělí její záchranný program končí. Celkem jí byly vyplaceny půjčky ve výši 288 miliard eur. "Když srovnám svůj dnešní život s minulostí, je to jako den a noc. Před přijetím takzvané finanční pomoci od mezinárodních věřitelů jsem vydělával více peněz, měl jsem více peněz a dělal více věcí. Dnes platím vyšší daně a modlím se, abych přežil," popisuje řecký podnikatel v rozhovoru pro HN, jak se jeho život změnil od vypuknutí řecké dluhové krize.