Za vyšší energetickou třídu si Češi ještě připlatí
01.11.2021
Ceny bytů vzrostly v Praze a krajských městech ve druhém čtvrtletí meziročně v průměru o 19,6 procenta na 80 100 korun za metr čtvereční, ukázala data firmy Deloitte. Šlo o nejvyšší tempo růstu od roku 2015. Data developerů pak ukázala, že se v metropoli nachází nejméně nových bytů na prodej za deset let. Realitní trh navíc nyní ovlivňuje i zdražování energií.
Podle poradenské společnosti Deloitte se ceny bytů v Česku od konce roku 2015 zvýšily v průměru téměř o 92 procent. Ve druhém čtvrtletí i nadále platila za město s nejdražšími byty Praha (105 700 korun za metr čtvereční), nejlevnější bylo Ústí nad Labem (27 700 Kč za metr čtvereční). Za stejné období zdražily byty meziročně nejvíce v Ostravě (o 37,6 procenta), Zlíně (o třetinu) a v Karlových Varech (o 31,7 procenta). Ceny ale stouply ve všech krajských městech, nejméně v Liberci (o 7,7 procenta), Plzni (o 11,5 procenta) a Českých Budějovicích (o 14,5 procenta). Celkově se ceny v metropoli a krajských městech zvýšily v průměru o 19,6 procenta na 80 100 korun za metr čtvereční.
Zdražování bytů potvrzují i údaje ke třetímu čtvrtletí společnosti FérMakléři.cz. Podle těchto dat vzrostly ceny nejvíce v Ústí nad Labem (meziročně o 53 procent) a nejméně v Praze (o 14,1 procenta). Byty v metropoli se ale i nadále prodávaly nejdráž (s průměrnou cenou 117 253 korun za metr čtvereční) a i přes setrvalý růst cen bylo stále nejlevnější Ústí nad Labem (34 803 korun za metr čtvereční). Analýza srovnala ceny bytů v osmi největších městech z devíti, údaje za Liberec nejsou k dispozici.
V
Česko dost neprověřilo, co s unijními penězi na obnovu
01.11.2021
Úřad vlády ČR dostatečně neprověřoval využití peněz z fondů Evropské unie na podporu hospodářství ve strategii "Evropa 2020". Tato strategie byla reakcí na celosvětovou hospodářskou krizi z roku 2010. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky v pondělí v tiskové zprávě oznámil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Česko si také podle NKÚ stanovilo velmi nízko národní cíle strategie Evropa 2020.
"Dopady peněz poskytnutých České republice z evropských strukturálních a investičních fondů na plnění strategie Evropa 2020 Úřad vlády ČR téměř nevyhodnocoval. Řádné hodnocení provedl jen v devíti procentech případů," sdělil Václav Kešner z odboru komunikace NKÚ. Úřad vlády podle něj asi za dva miliony korun vytvořil studii o příspěvku fondů k hospodářskému růstu, ale už ne k jejich vlivu na plnění cílů strategie.
Ministerstvo pro místní rozvoj sice podle kontrolorů stanovilo základní metodický rámec pro vyhodnocování přínosu evropských fondů, který ale nebyl příslušným usnesením kabinetu stanoven pro Úřad vlády jako závazný.
Úřad vlády se pak tímto metodickým rámcem od ministerstva neřídil. NKÚ předal Úřadu vlády k případnému využití analýzu možností, jak vyhodnocení dopadu evropských peněz provést.
Česká republika si také podle NKÚ nastavila úroveň některých cílů pro naplnění strategie Evropa 2020 nízko. "U čtyř z celkových 13 cílů byla překročena cílová hodnota o více než 20 procent, což ukazuje spíše na nízko nastavené cíle než na úspěch při dosahování hodnot, které nastínila Evropská unie.
V